18.5.2024 | Svátek má Nataša


Diskuse k článku

FEJETON: Dobrá zpráva

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 29.10.2010 13:08

A to hlavní chybí.

Jak se ten vodík do palivového článku dostane a odkud se vezme?

Přesně to, co neřešil Verne ani kapitán Nemo - oba obstrouhli zákon zachování energie. Doktor Fergusson využíval Kippova přístroje a rozpouštěl zinek v kyselině nějaké, tuším solné. Zda řešil, kolik kyseliny a zinku bude muset ubohá Victoria (kromě dvou cestovatelů, sluhy, pušek, střeliva, potravin a alkohlických nápojů a všeho dalšího, co gentleman pro cestu do divočiny v 19. stolettí potřeboval) unést, to už si nevzpomínám.

BTW - vodíkovou tlakovou láhev bych vedle počítače měl nerad. I ve sklepě. Radši zásuvku. A na druhé straně drátů z té zásuvky jadernou elektrárnu. Ale třeba to bude fungovat na něco stabilnějšího a přitom energeticky hustého. Třeba na líh. Není on Aston odpůrcem biopaliv?

J. Schwarz 29.10.2010 18:52

Re: A to hlavní chybí.

Možná mají řešení, jak ukládat vodík třeba jako hydrid lithia či co. Pak by nebylo třeba bomb se stlačeným vodíkem a třeba na svícení by to stačilo.

O. Vašek 29.10.2010 10:06

Pan Neff by si měl Vernovy romány pořádně přečíst.

Možná by mu to pomohlo i při jejich převyprávění.

Jeho hrdinové používali články galvanické. Ty mají s palivovými společné slovo v názvu, to, že dodávají elektrický proud a koneckonců i to, že v nich probíhají redoxní reakce.  Ale jinak se dost liší. Kapitán Nemo dokonce svůj článek popisuje. Pokud si vzpomínám, je to modifikovaný článek Bunsenův (v původní podobě prakticky téměř nepoužitelný), upravený na chemikálie, dostupné v moři. Ostatní romány vystačí s články nepopsanými, ale jasně ne s palivovými. Ostatně doktor Fergusson používal galvanický článek k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Plamenem vodíku pak ohříval jiný vodík v balónu. Kupodivu to přežil i se svými společníky.

Jinak palivové články jsou jednou z cest k účinné akumulaci elektrické energie. Někdy v šedesátých letech byla dokonce někde ve Francii postavena špičková elektrárna na nich založená. Zřejmě se neosvědčila, ale zkusili to. Problémy s větším rozšířením palivovýchčlánků jsou technického charakteru. Články jsou drahé, dost těžké, obvykle pracují při vysokých provozních teplotách. Problémy se skladováním vodíku jsou to nejmenší.

Jinak si uvědomme, že elektřina je prostředek k distribuci energie a teprve v místě spotřeby ji měmíme na formu, kterou potřebujeme. Energii můžeme dopravovat i hřídelem, stlačeným vzduchem (Proč se v továrnách používá nářadí na stlačený vzduch? Protože ho málokterý zaměstnanec má k dispozici doma.), potrubím nebo vlakem naloženým tlakovými lahvemi. A přeměna a doprava přes vodík může být za vhodnýchpodmínek stejně dobrá nebo lepší, než jiné typy.

J. Schwarz 29.10.2010 9:38

Myslím, že zmiňovaný

"palivový článek" bude spíš komplet sestávající z fotovoltaických panelů, elektrolytickou výrobu vodíku a kyslíku, uskladňování těchže vazbou na jiné látky + ten palivový článek - tedy mají vyřešeno skladování energie získané po dobu slunečního svitu. Pro různé pasivní domy nebo na chatu ideální zdroj energie.

A. Fritscher 29.10.2010 8:36

Zase

úplnýho pitomce bych s pana Neffa nedělal. Pokud bude atomová elektrárna postavena přímo jako "výrobna" vodíku a kyslíku elektrolýzou, odpadnou přenosové náklady a ztáty, které nejsou nemalé, a může se ta výroba značně zlevnit právě o ty ztráty, než vám doma elektrika ohřeje kus kabelu, tak mezitím ohřeje kilometry kabelu přenosové sítě což mi doma nepřitopí ale já zaplatím. PS: stejnosměrný proud vytápí efektivněji než střídavý, to snad uznají i technici :o))

J. Tachovský 29.10.2010 10:04

Re: Zase

A s tim stejnosmernym proudem to je jako fakt ? U stridaveho se rotor a stator nedotykaji, u stridaveho tusim ze ano. Nedochazi tam ke treni a opotrebeni materialu ?

A. Fritscher 29.10.2010 10:48

Re: Zase

Ne u ss proudu je výkon P=U*I a u střídavého je to to samé krát cos fí což je účiník a o ten se to snižuje

S. Ševeček 29.10.2010 8:33

Bilderberg to všem lidem

zajisté zpřístupní.

P. Sulc 29.10.2010 2:27

Pane Neffe, technicky clovek vaseho kalibru

by nemel takhle blbnout. Uz pred 50 lety jsem cital v casopise Sdelovaci technika, Vesmir etc, jak do 20 let budou existovat palivove clanky na vzdusny kyslik a uhlovodiky, tedy oleje , benzin etc. Nejsou do dneska, a jine clanky nepripadaji v uvahu. Jsou ovsem pitomci, kteri vam dokazou ze vodik a kyslik se snadno ziska elektrolysou vody. Ovsem nedodaji jak to vyjde energeticky. Takze ty clanky nechte klidne spat, zatopte si uhlim ci drevem a dejte se do nejake verneovky, Nanejvejs, nanejvejs si svitte nejakou tou LED. Uz hergot taky mate leta a tak blbnuti nechte tem mladsim, ty na to maji konec koncu pravo.

B. Uhlich 29.10.2010 0:28

Hm, a ten vodík a kyslík se jako bude brát kde..?

Opravdu nechápu, kde berete to přesvědčení, že se jako jedná o nějaký pokrok....vzhledem k tomu, že jste zřejme va škole na palivové články chyběl..tak si to zopakujme:  tak za 1) palivový článek nebude levný vzhledem k obsahu platiny (nebo poplatinování) to fakt levné nebude.  2) Ty plyny se musí někte oddělit, separovat...stlačit do lahví. (vesmírná technika ..konkrétně Apllo používalo kapalné plyny..) Pak se to musí dopravit k palivovému článku..nebo celý článek k naplnění. Palivový článek dává stejnosměrný proud a pro obecné použítí je nutné ještě použít měniče. Tak si zopakujme...někdo bude vyrábět elektrický proud - ten se přivede někam kde pomocí něho vyrobí kyslík a vodík, pak to budou stlačovat, manipulovat s lahvemi nebo s plnými/prázdnými palivovými články, pak to opět někam povezou a nakonec s poměrně mizernou účinností s tím budou vyrábět elektrický proud....to je úžasný pokrok! Já tedy nevím, ale osobně bych se přimlouval za to, aby se ta "cimrmanovská" zkratka okolo palivového článku vynechala a ta energie se do té domácnosti dodala rovnou, ne? Jinak upozorňuji, že palivový článek není perpetum mobile a má taky jen nějakou účinnost. tedy má-li vyrobit 3kW do všech vstupů a manipulace se bude muset dát mnohem víc.... Jinak je palivový článek velmi zajímavý zdroj energie..ale spíše pro nějaké užití mimo...třeba v té kosmonautice. Použití zde v běžném civilním životě se mi zatím moc nezdá. A to zatím myslím - do doby než budeme mít možnost získávat vodík a kyslík nějak "zadarmo"... a to asi jen tak nebude...alespoň ne dříve, dokud tady budou platit všechny fyzikální a chemické zákony...a hlavně ten základní zákon - zákon zachování energie.

J. Václavíková 29.10.2010 0:50

Re: Hm, a ten vodík a kyslík se jako bude brát kde..?

Taky mě takhle nadzvedávala představa některých naivků o vodíku coby zdroji energie.

T. Kočí 29.10.2010 8:52

Re: Hm, a ten vodík a kyslík se jako bude brát kde..?

Vážení diskutující.Máte vesměs pravdu a vaše příspěvky mají hlavu a patu,což není samozřejmé.Nicméně pan Neff je nadšen oprávněně.Budou-li výkonné články,časem se dovyvine i to ostatní.Odpadne ten mezičlánek-přeměna tepelné energie na mechanickou a pak mechanické na elektrickou.Bez mech.energie se obejdou i FV články,bohužel se známými nedostatky.