Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
6.5.2024 | Svátek má Radoslav
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Obnovitelné zdroje – nejdražší cesta ke snižování emisí
Česká republika se podobně jako ostatní země Evropské unie zavázala, že sníží emise skleníkových plynů v letech 2008-2012 o 8%. O tom, že je třeba snižovat emise není pochyb. Otázkou zůstává, jak toho nejefektivněji dosáhnout. Teoreticky vzato existují tři cesty vedoucí ke splnění tohoto cíle. Podívejme se tedy na jednotlivé z nich.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Havránek 1.11.2005 14:44Dotace a výkupní ceny Ono s těma dotacema to není tak jednoduché jak se zdá. Cca 2-2,7 (zpáva OECD o stavu ŽP) mld ročně do uhelného průmyslu neporovnatelně víc než čim se dotujou ten nula nula prd co se vyrábí z OZE (2.89% TPES - MPO).
Vůbec ohánět se trhem a konkurenceschopností v naší regulacemi spoutané společnosti/energetice kde je téměř nemožné rozklíčovat různé typy dotací a podpor regulací - počínaje kolektivním vyjednáváním, zaměstnanostní politikou, výkupní cenou, konče "strategickýma" vládníma rozhodnutíma o prodeji energetických koncernů, výplatou divividend ap. - je trochu mimo mísu. Místo jednoho pokroucenýho obrazu dostanete jinej. Něco jako Chorche Paroubek a průzkumy.
|
|
|
honzak 1.11.2005 14:43pro příznivce spalování v domácích podmínkách:
Opět se potvrzuje, že ekologisti jsou partička nedouků a demagogů. Ale žijou si za naše prachy docela slušně, že?
|
|
|
Zlý kukuč 1.11.2005 13:29Na Greenpeace, odpůrce jádra a další eko*rdy (*=zm) jsem naprosto alergický. PEAK OIL klepe na dveře a oni budou, debilové, zase protestovat proti jádru. Máme Gripeny, tak bychom je proti těmhle bblcům měli použít a bombardovat je hovny |
|
|
DuCh 1.11.2005 12:32Souhlas s autorem, holt to musíme teďka nějak doklepat s jadernými elektrárnami, dokud se nedostanou do praxe fúzní reaktory. |
|
|
sicco 1.11.2005 15:54Re: Souhlas s autorem, a pak budeme varit energii z vody a s nulovym znecistenim, sem se koukal na gloubus a myslim,ze zasoby jsou slusny 
|
|
|
ada 1.11.2005 12:01s co na to |
|
|
NOVÁk 1.11.2005 11:47jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie vyvážíme a jak dostáváme kapky za energetickou náročnost v rámci EU. Ušetřit tady, to by se naše atomovky mohly zastavit. |
|
|
Petr Vaňura 1.11.2005 14:22Re: jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie 1) Řada zemí EU, dokonce i Rakousko a Německo spotřebovává na hlavu více elektřiny než my, Švédsko skoro 3x tolik. Počítat spotřebu ve vztahu k HDP je nesmysl, protože vypovídá více o tom HDP a způsobu jeho výpočtu, než o energetické náročnosti. Několikrát zde byl uveden příklad českého a německého pekaře, kteří spotřebují na upečení hosky stejně energie, ale ten Němec ji prodá dráž.
2) Pokud něco zastavit, tak především spalování uhlí a to přednostně jako topiva v domech, pak u velkoodběratelů. Pak bych omezil ušlechtilá paliva, kvůli platební bilanci, a teprve pak jádro, na které by už ovšem nedošlo. Nejlépe by bylo mít dostatečný potenciál vodních elektráren, jako Norsko.
3) Vývoz elektřiny není nikterak nevýhodný, mezi velké vývozce patří např. Francie.
|
|
|
Havránek 1.11.2005 14:40Re: Re: jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie K panu V.
Souhlas s bodem 2 - naše uhlí je nekvalitní, subvencované a drahé. Při spalování buď emitujeme velké množství síry, nebo si rozemeleme naše vápencové kopce (prašť jak uhoď jen s tím rozdílem ze dost z těch emisí se cca 80% deponuje mimo území ČR)
ČR je 6 světovým exportérem elektřiny (v absolutních hodnotách - WEO 2005) - na to že většina elekřiny se vyrábí z uhle je to docela iracionální.
Export/prodej se vypatí vždy když prodáte za víc než výrobní náklady a pokud vaše náklady nezahrnují alespoň částečně i externí náklady vyplatí se prodávat elektřinu i z našeho hnědého uhlí.
|
|
|
Petr Vaňura 1.11.2005 17:02Re: Re: Re: jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie Pane Havránku, problém je v tom, že zastavit těžbu uhlí se u nás nikdo neodváží, přinejmenším tato vláda ne. |
|
|
jonáš 1.11.2005 15:39Nejlépe by bylo mít dostatečný potenciál vodních elektráren, jako Norsko. Jo, a stačilo by přitom docela málo -- trochu to tady naklonit. Eventuálně ještě kousek posunout k móři, aby víc pršelo .. |
|
|
sicco 1.11.2005 15:49Re: Re: jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie Vodni elektrarnu lze postavit za predpokladu, ze ma tok reky nejakej spad.V cechach proste nemuzeme mit vysokotlaky turbiny (nemame hory) a tech par stradotlakejch (viz prehrada Orlik) to nevytrhne a ty nizko tlaky s prepadem vody alespon 2 metry toho moc nevyprodukujou. Co vim, tak nizkotlaka vodni elektrarna u nas ve meste taktak staci aby pokryla energii na nocni osvetleni mesta. Vitr u nas taky moc nefouka (chechy nelezej u more) a tak je jediny vychodisko v atomu
|
|
|
sicco 1.11.2005 16:11Re: Re: Re: jéje, autor zapoměl připomenout, jaký objem vyrobené el. energie Kdyz uz padla rec o vodnich elektrarnach, ony taky nejsou nejak recht ekologicky. Nova prehrada se ekologum nelibi (umiraj jim zaby a skeble co to k novymu brehu nestihnou) a nektery ryby, co se trou v zacatku nejaky reky (myslim ze uhori zrovna takhle cestujou), tak maj co delat ve zdravi proplout takovou turbinou
|
|
|
qwert 7.11.2005 17:59Potřebujeme všechny dostupné zdroje Potřebujeme všechny dostupné zdroje, ať jdou k čertu všichni, kdo zde vyvolávají flamewar mezi jádrem a obnovitelnými zdroji.
Osobně nechápu, proč provozovatelé elektráren (zejména jaderných) nezavedou poplatek za přifázování generátoru k síti. Mají na to právo, oni jediná jsou schopni udržet 24 hodin trvale planulou dodávku energie s kmitočtem 50 Hz v příslušné toleranci. Každý jiný zdroj, který má do sátě dodat energii se musí správně přifázovat v nule a dodržovat kmitočet sítě. Poplatek za přifázování by krásně vykomzoval ztráty ze vstupu nových hráčů na energetický trh - ruku na srdce - o nic jiného přeci nejde - o ukousnutí si z koláče ze strany nových společností a o udržení zaměstnanosti ve strojírenství ze strany jiných společností a státu. Kdepak ekologie.
Můj názor je, že by se nemělo komukoli bránit v dodávkách energie do sítě. Proč by "JZD", které si koupí zařízení na splaování slámy a může dodat 5 MW do sítě, mělo být terčem útoků zastánců jaderné energetiky? Proč? Klidně ať energii dodávají, ale za tržní ceny a po zaplacení poplatku za přifázování.
Poplatek za přifázovaní vidím jako paralelu s internetem, kde se rovněž platí za udržování DNS záznamů.
Rovněž nic nenamítám proti větrným elektrárnám, akčoli by se mohlo zdát, že můj návrh na přifázovací poplatek je namířen proti nim.
|
|
|
Sch.ne zas tak hloupej 1.11.2005 11:46"Obnovitelné zdroje" jsou transformátorem na převod peněz. V podstatě ekotunel. Pěstování rostlin a jejich spálení je z hlediska bilance CO2 neutrální proces ?A co energie potřebná na jejich obhospodařování, sklízení a zpracování ? Že by mi něco ušlo ? Že by Škodovka připravovala výrobu parních kombajnů poháněných částí sklizených dřevin ? Jsou li "obnovitelné zdroje" tak výhodné, netřeba dotovat jejich provoz. Pokud si na sebe nevydělají na trhu, jsou jenom drahým "transformátorem" jehož účelem ke přesouvat peníze z jedné kapsy do druhé.
|
|
|
Mysch 1.11.2005 12:45Re: "Obnovitelné zdroje" jsou transformátorem na převod peněz. V podstatě ekotunel. nojo, ale to se pak casti turbin musej vyrezavat ze dreva pazourkovym nozem, budova patlat z hliny, a zednichi chodit obleceny do kuze z medveda.
protoze vyroba vodicu stoji taky energii, musi se proud na misto urceni nosit ve drevenym standliku.
|
|
|
Petr Vaňura 1.11.2005 9:32Pes je v tomto směru "portálem zdravého rozumu," na rozdíl od "veřejnoprávních" médií, placených z daní, nazývaných koncesionářské poplatky.".
|
|
|
křovas 1.11.2005 9:11nebojte, bude o nás postaráno Doporučuji: http://www.tzb-info.czt.py?t=2&i=2815&h=2&pl=49 zkuste to vydržet až k odstavci Edukativní přínos fotovoltaického systému na PdF MU |
|
|
Taťka 1.11.2005 11:23Re: nebojte, bude o nás postaráno Byl jsem cca před dvěma roky na jednom učilišti. Měli tam též v rámci programu "Slunce do škol" fotovoltaický panel. A na červeném displeji ve vstupní hale byla nějaká čísílka podle toho, jak se sluníčko snažilo. Pointa toho co píšu je však v tom, že MŽP prosadilo, aby byl panel umístěn vedle vstupu do školy, místo střechy, kde by bylo lepší využití. Důvod? Aby byl vidět při vstupu do školy! Jak to bylo v Postřižinách: to uhlí pane správče neuklízejte! Ať je vidět, že na něj máme. :o) |
|
|
honzak 1.11.2005 14:28Re: nebojte, bude o nás postaráno tenn odkaz je nefunkční, nicméně na TZB je článků několik. Např. http:energie.tzb-info.czt.py?t=2&i=2815&h=2&pl=49Naměřené hodnoty fotovoltaiky jsou tristní, i když se autor velmi snaží dokázat opak (viz tabulka). Lze s ním souhlasit v jednom bodě - bude to mít slušnou životnost.
40kWp FV systém- 2005
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Počet dní provozu
31
30
31
26
30
Dodaná AC energie (MWh)
4,46
5,06
4,43
3,34
3,61
Maximální denní energie (kWh)
24,42
247,51
216,64
201,44
195,71
|
|
|
Antonín Hrbek 1.11.2005 8:53Malá poznámka Pěstování biomasy na spalování je cesta do pekla. Nesníží se obsah kysličníku uhličitého v ovzduší. Čerpají se živiny z půdy, které je nutno nahrazovat umělými hnojivy. Přeměňují se cenné vytvořené organické látky s vysokou potencionální energií na méně cenné produkty spalování.
|
|
|
Rostislav Zídek 1.11.2005 11:10Pane Hrbku 1) pěstování rostlin a jejich spálení je z hlediska bilance CO2 neutrální proces. CO2 se do ovzduší uvolní i když rostlina třeba jenom shnije nebo ji sežere zvíře. Vtip je v tom, že se uvolní stejné množství CO2 jaké rostlina "stáhla" ze vzduchu během svého růstu.
2) Co se týká přihnojování umělými hnojivy - není nutné (lesy se též nepřihnojují) a pokud se děje, je energeticky naprosto zanedbatelné (cca 200 kg hnojiv na cca 10 tun přírůstku sušiny).
3) Co to jsou cenné organické látky? Co to je podle Vás potencionální energie?
4) Dobré vyřešení technologie zejména domácího topení biomasou by nejen snížilo přírůstek CO2 ve vzduchu, ale přispělo by to i ke stabilizaci zemědělství - snížení nadprodukce potravin; i stabilizaci venkova.
|
|
|
RobertR 1.11.2005 12:23Re: Pane Hrbku Nemáte pravdu:
1/ Pěstování rostlin, jejich sklizeň a předzpracování vyžaduje množství energie původem ze spalování fosilních paliv. Leda snad byste používal tažná zvířata.
2/ Pokud nechcete přihnojovat umělými hnojivy, myslíte, že budete mít dostatek hnojiv statkových? Pokud nebudete hnojit vůbec, vyroste vám toho za pár let tak málo, že výtěžek energie z pole bude záporný (viz bod 1).
3/ Cenné organické látky jsou třeba humus. Z hlediska bilance CO2 je vůbec nejlepší vypěstované rostliny zaorávat do země, čímž se zvýší množství humusu v půdě (i tzv. trvalého). Zvýší se tak i úrodnost půdy a její schopnost poutat vodu, což má velký hydrologický význam.
|
|
|
Rostislav Zídek 1.11.2005 19:27Pane RoberteR 1. Veškerá činnost v energetice vyžaduje množství energie. Pěstování čehokoliv je však energeticky velmi pozitivní. Potřebujete odhadem cca 50 - 200 l nafty na ha podle plodiny. Energetické plodiny jsou pěstebně nenáročné, počítejme cca 100l nafty/rok. Za ten rok máte 8-20 tun hmoty o výhřevnosti hnědého uhlí. Dejme tomu, že budete potřebovat ještě 200 kg hnojiv, energeticky ohodnocených na naftu. Získáte 120 - 300 MJ enrgie při vkladu menším než 10 MJ (nafta 43 MJ/litr, hnědé uhlí 15 MJ/kg).
2. Nevím, jak rozumíte zemědělství, ale hnojí se docela málo - přidávají se pouze látky nutné pro růst určité rostliny. Důležitější je střídání plodin. Energetické rostliny - protože nevstupují do potravního řetězce, se dají hnojit i například čistírenskými kaly.
3. Zaoráváním rostlin do země získáte úplně stejné množství CO2 jako jejich spálením. Množství vytvořeného humusu je z energetického hlediska zanedbatelné.
|
|
|
R 1.11.2005 12:25Re: Pane Hrbku Souhlas se vším, jenom ne s tím, že se energetické plodiny nemusí hnojit. Třeba energetický šťovík, při výzkumu a polopropozních pokusech vycházela výtěžnost k 30 tunám suché hmoty z hektaru. Po několika letech pěstování zemědělcům vychází výtěžnost 5 - 10 tun z hektaru. Ukazuje se, že když se z půdy jen bere a nic se tam nevrací, tak to takhle klesá. Lesy se sice nehnojí, ale množství živin každoročně koluje v opadaném listí a jehličí a pro růst dřeva se bere jenom část z tohot koloběhu. Ale na rozdíl od plodin pro spotřebu lidí a zvířat je možné energetické rostliny hnojit třeba kaly z čistíren odpadních vod nebo kaly z čištěných vodních toků, které se jinak použít nemohou, protože obsahují těžké kovy. |
|
|
honzak 1.11.2005 14:08Re: Pane Hrbku Rostislave, jsi typický demagog! "Dobré vyřešení technologie zejména domácího topení biomasou" znamená co? Že jako každý bude mít suchou kůlnu na 10 tun sušeného laskavce, vyhodí plynový kotel a koupí si destilační na laskavec? Jak to budou dělat bytovky?
Ta nadprodukce potravin je co? Že se jeden rok urodí a druhý ne?
Nalej si zpátky do hlavy mozek, který Ti vypláchli ekologisti a uvidíš, že se Ti zvedne kvalita života. Nebudeš působit jako nablblý funkcionář ČSM na ustavující schůzi JZD v padesátých letech.
|
|
|
Rostislav Zídek 1.11.2005 19:15Re: Re: Pane Hrbku úvodem: Nežádal jste mě o tykání, tudíž si netykáme.
1. Suchou kůlnu na 10 tun čehokoliv má na vsi a většinou i ve městech každý, kdo topil nebo topí pevnými palivy. Ta místnost se jmenuje kotelna, uhelna, dřevník, nebo tak nějak. Pokud ji nemá dost velkou. jsou jiné možnosti skladování a dodávání během sezóny.
2. Spalovat pevná paliva destilací je způsob velmi neobvyklý. Používá a používal se zřídka - například za války (pohon aut dřevoplynem), dnes tzv. dřevozplyňující kotle, vyžadující ovšem dosti kvalitní dřevo.
3. Mluvil jsem o venkově, kde například na Vysočině topí plynem malé procento domácností. Důvod je prozaický - finance. Mluvíte o bytovkách - nikomu nic nenutím, každý ať topí jak chce. Problém je, že například podávání a spalování dřevní štěpky v domácím kotli není doposud pořádně vyřešeno.
4. Nadprodukce potravin a to obrovská je prostě fakt. Proto existují různé kvóty, vývozní dotace atd. Přebytečné obilí se přesto pálí v elektrárně, brambory se prostě vyvezou na kompost (letos na jaře se jednalo jen u mých dvou známých soukromých zemědělců řádově o desítky tun). Že je to ekonomický nesmysl a je lepší ty energetické plodiny pěstovat přímo, bez vícenákladů na potraviny, je prostě fakt.
5. Na Vaše sprostoty nebudu neodpovídat. Nemohli bychom se ale setkat osobně?
|
|
|
qwert 7.11.2005 19:48Zkušenosti se spalováním dřeva - pozitivní, lepší než uhlí Dovoluji si připojit pár zkušeností nabytých při vytápění objektu ve velikosti cca 720 m3 obestavěného protoru:
 - zplyňovací kotel na dřevo, palivo polena o délce 50 cm, max. výkon kotle 22 KW, 13 radiátorů s termohlavicemi. - spotřeba dřeva za sezonu 20-25 m3 dřeva, dle počasí, jedná se prostorové metry, tj. nikoli o plnometry (čistý objem dřeva) nebo o rovnané metry- náklady na palivo 350,- za prostorový metr /odpadní kulatina z pily/ + doprava + zpracování svépomocí, tj. nařezání a v přépadě průmeru špalku přes 15 cm štípání po délce. Nepočíta-li se čas a práce a spotřeba energie na řezaní jde o 10 - 12 tisíc za sezonu. Pro srovnání elektrické vytápění bytu 1+1 (40 m2) přijde na srovnatelnou částku.  - při dodržení režimu kotle žádné tuhé části ve spalinách, množství popela za den do 5 litrů (1 kýbl za 2 až 3 dny), lze použít jako hnojivo - mnohem menší zápach než při topení na uhlí  poznámka ke skladování : teoretický skladovací prostor na dřevo by měl činit trojnásobek sezoní spotřeby z důvodu dostatečného vyschnutí dřeva. Tahání dřeva z lesa, byť s řádným povolením, je opravdu nouzové řešení. Čerstvé, nebo navlhlé dřevo má mnohem nižší výhřevnost a splainy jsou mnohem agresivnější vůči kotli - známe případy zničení kotle po 2 letech topení mokrým dřevem. čerstvé dřevo by se mělo použít k topení min. po 3 měsících vysychání. |
|
|
kůrovec 1.11.2005 8:41vcelku logické tvrzení pouze jsem nepochopil pojem"odborníci z MŽP",toto slovní spojení se vzájemně vylučuje!!!!
|
|
|
Daneš Burket 1.11.2005 21:28Re: vcelku logické tvrzení :o)) Podle toho, co předvádějí - souhlasím. |
