T. Kočí 30.6.2017 9:46

Re: Všechny problémy světa,

vy jste na to kápl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 9:38

Re: Díky

Omyl - dnešní typ klimatické změny navozené sycením atmosféty uhlíkem zde už velmi pravděpodobně byl - ale již před 55miliony let v období PETM. Dokládají to poznatky paleoklimatologie.

I tehdy ale do atmosráry přibývalo zhruba jen 1.7 petagram C ročně s celkovou odezvou na teplotě +7C.

Dnes to činí už 25petagram C ročně a tak tehdejší přirodní proces hrubě zaostává za možnostmi lidstva, oteplit planetu o tu samou hodnotu ale jen za jedno století a nikoliv za dlouhých dvacet tisíc let.

Je to prostě tím, že rafinovaní a extrémě chtiví lidé na rozdíl od přírodních procesů dokázali otevřít fosilní konzervy podstatně rychleji a prakticky v celém zemském plášti najednou.

Přírodní procesy jim dnes zatím jen nevýznamě pomáhají v podobě uvolnování uhlíku s vysychající půdy a tajícího permafrostu. Tím ale netvrdím, že nemůže nadejít doba, kdy na lidech zas přestane záležet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 30.6.2017 9:22

Re: Zajímavý článek, leč obávám se,

"Jasno" mají především ideologové a "vědci" za patřičný obolus zdůvodní cokoli...Zvlášť když v případě GW jde jen o modely a komplikované výpočty silně závislé na vstupních parametrech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 9:20

Re: "Pak mu ale pochopitelně vychází třeba to co chce ..."

Pokud slovem "ekologista" nazýváte ty, kteří se při vysvětlování světa snaží držet nezávisle na jednotlivcích ověřitelného - pak se k tomu pojmu hlásím.

Nebylo by ale dopředu praktičtější ujednotit si slovníky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 30.6.2017 9:16

Re: Autor přecenuje vliv vody v krajině.

Je vidět, odkud čerpáte své rozumy: Vikipedie není žádný autorizovaný pramen vědeckého poznání.

Skleníkový efekt není nic jiného, než pokus o vysvětlení Vámi zmiňovaného uplatnění Stefan-Boltzmanovy rovnice. Problém je v tom, je-li vůbec možné tuto rovnici uplatnit v nestabilním a komplexním prostředí, jakým Zeměkoule a její atmosféra je.

Když Einstein vyslovil svou teorii relativity, nebyla vědou uznána, dokud nebyla (Britskou akademií věd) prakticky prokázána. Což se v případě skleníkového efektu doposud nikomu nepovedlo. Jako v případě Boha, ačkoli jeho skutečná existence by vysvětlovala pěknou hromádku věcí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 30.6.2017 9:11

Díky

za článek!

Hospodaření v krajině (nejen s vodou) je nabouráno od doby bolševika (poručíme větru dešti) až po dnešek (ekoaktivisté, kteří jediní "znají pravdu"). Soudruzi, trochu pokory by to chtělo :-)).

Na druhou stranu: všechno už tady bylo - kruté zimy, povodně, suchá léta... Hezká rešerše historických klimatických "dat": http://casobeh.blogspot.cz/2009/07/vyuziti-historicke-klimatologie-v_11.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 30.6.2017 8:56

"Pak mu ale pochopitelně vychází třeba to co chce ..."

Typický ekologista. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 8:50

Re: Autor přecenuje vliv vody v krajině.

Pane Zingo tvrzení můžete udělat jakékoliv. Vědění je o tom, umět takové tvrzení opakovaně a nezávisle testovat - dokázat. Zkuste si projít fyziku záření černého tělesa známou už od počátku devatenáctého století.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Planck%C5%AFv_vyza%C5%99ovac%C3%AD_z%C3%A1kon

Ze znalosti intenzity ozáření a albeda se relativně snadno spočítat i to, jakou by planeta Země měla mít teplotu pokud by skleníkový efekt neexistoval. Napovím Vám, že by tato planeta záhy upadla do věčného spánku zmrzlé sněhové koule. To se dokonce v její historii už stalo a právě skleníkové plyny - hlavně při běžných teplotách nevymrzající CO2 ji s takového stavu osvobodilo.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_sn%C4%9Bhov%C3%A9_koule

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Samková 30.6.2017 8:46

Re: Do kamene tesat

Ano, takhle to totiž má fungovat. Oni i ti komáři jsou totiž potřeba. Hmyz je přijímán jako něco obtěžujícího, nebezpečného až "katastrofálního". Jeho ubývání v přírodě už je docela znát. Kdo hmyz likviduje, asi nic neslyšel o potravním řetězci... budeme šťastni a spokojeni, až tu nebudou žádní komáři, vosy, sršně, včely, mouchy, motýli? Až bude příroda jeden velký sterilní obývací pokoj :-)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 8:39

Re: Zajímavý článek, leč obávám se,

Souhlas s tím, že změny klimatu "úplně nechápeme" - jen by bylo korektnější aby zde psal každý víc za sebe.

Na rozdíl od jednotlivců má totiž věda prakticky jasno v otázce významu skleníkového efektu a jeho dopadů na globální klima. I jednotlivci si však fyzikální principy mohou ověřovat a něco s toho se učí už na základních školách. Dál to potvrzují praktická měření a pozorování + rozvinutá informatika a to vše přesto, že komplexní fyziku atmosféry značná částt populace nebere na vědomí nebo ji sebekriticky interpretuje slovy "úplně chápeme".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Samková 30.6.2017 8:37

Re: Článek obsahuje zjednodušená tvrzení

Já si naopak myslím, že článek vystihl velmi dobře podstatu věci, a sice, že z vody jsme si udělali nepřítele, místo abychom si jí vážili jako nenahraditelného zdroje, nezbytného pro život. Autor je věcný a konkrétní, ani trochu z něho nečiší zelený alarmismus. "Sucho se živí suchem", toto říká i pan Cílek. Přijde mi neuvěřitelné, že navzdory všem vědeckým poznatkům a historickým zkušenostem nedokážeme pochopit něco tak samozřejmého, jako je koloběh vody. Vysušování, betonování, manipulace přírodním bohatstvím podle toho, jak se nám to hodí - ve jménu zisku a pohodlí - to je to, to prosazujeme, a na co jednou nejspíš jako civilizace dojedeme. Ano, svou roli sehrává i globalizace, ale na globální trendy určitě nelze svádět všechno a zase - je dost pohodlné se na ně vymlouvat. Proč lidé u nás ve městě raději prosadí výstavbu nového supermarketu a parkoviště na zelené louce, místo toho, aby si prosadili park s rybníčkem například? V tom, abychom jako stát lépe pečovali o vodu, její zadržování v krajině, udržování a obnovu malých vodních ploch, nám snad globalizace nebrání, nebo ano?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 30.6.2017 8:31

Všechny problémy světa,

až na takové prkotiny jako jsou sopky a zemětřesení, mají původ v obrovském přelidnění světa. Evropu vyčistit od cizí nepřátelské náplavy. Nemusíme živit Afriku, a jiné neschopné země, nemusíme tolik na našich polích produkovat. Můžeme místo toho začít obnovovat lesy, rybníky, splavy na malých řekách.

Svět je (podle Club of Rome) 17 x přelidněn !!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 30.6.2017 8:30

Re: Autor přecenuje vliv vody v krajině.

Pane Rado, skleníkový efekt existuje pouze v hlavách věřících nového náboženství, zvaného Antropogenní klimakatastrofa.

S tím skleníkovým efektem je to jako s Bohem: nikdo neprokázal jeho existenci a vliv, přesto ovládá (a zatemňuje)mysl miliard.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 8:26

Re: Díky za článek?

Děkujete za odfláknutou a matoucí presentaci. Zavedením vody do krajiny se totiž sice opravdu dá zmenšit kolísání míry lokální teploty, opravdu to může vést ke zlepšení retenční schcopnosti a zodolnění vůči vzniku sucha - ale na druhou stranu toto vše nezmění míru globálního oteplování.

Autor jako by neznal fyzikální fakta. Např. že s rostoucí teplotou roste odpar vody více jak lineárně a navíc nereflektuje, že vodu od oceánů nad kontinenty nese vzdušné proudění a to začíná s nástupem GW měnit svůj chatakter. Pokud např už v polovině tohoto století roztaje severní polární oceánský led - nutně to změní pro zásadní odlišnost albeda energetickou bilanci. Tedy i vzdušné proudy s dopadem na srážkovost atd.

Péče o městskou a krajinou zelen i zadržování vody v krajině jsou rozhodně velmi pozitivní kroky k zvýšení odolnosti proti rizikům narůstající extrémicity počasí i úpravy mikroklimatu zejména ve městech - ale na druhou stranu nástup celkového oteplení planety při povrchu i v oceánech to nezastaví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2017 8:06

Autor přecenuje vliv vody v krajině.

Je dobře, že autor vliv člověka na krajinu popisuje ale pokud nebilancuje celkově mohou mu vyjít zásadně nesprávné a hrubě zavádějící výsledky.

Nekorektně autor např uvádí jen úhrny dopadajícího záření ve dne a docela opomíjí bilancovat celé spektrum přes celou planetu a po celý den. Pak mu ale pochopitelně vychází třeba to co chce - tedy psát na téma vysušování krajiny jako by ale skleníkový efekt neexistoval a jeho míra se neměnila.

Voda v krajině rozhodně pomáhá upravit/vyrovnávat výkyvy místního mikroklimatu ale globální změny nejsou naopak dominantně způsobené odlesnováním jen části kontinentů a narovnáváním vodních toků člověkem. Pojem albedo autor také nereflektuje i když je to pro teplotu povrchu zásadní parametr.

To co ale jednoznačně hovoří o autorově mylném prosazování vodního paradigmatu jsou bilance naakumulované energie na planetě a rozložení změny teploty na jejím globu.

95% narostlého planetárního tepla jehož projevem je GW totiž doposud akumulují perfektně zavlažované OCEÁNY a nejvíce se v průměru oteplují polární oblasti - zejména ARKTIDA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 30.6.2017 7:51

Re: My se nedivíme, jen žasneme nad výroky " odborníků " !

Přehrady to nevyřeší. Už asi čtvrt století existuje politika dotací na budování a revitalizaci rybníků. Výsledek je žalostný. Nikdo si nenechá zbudovat rybník ani v místě, kde dříve býval. Buď je to už zemědělská půda nejvyšší bonity nebo stavební. Problém je jinde. Zrovna včera se celý stát dozvěděl, že v Radotíně, Na Cikánce, existuje rybník, no, rybníček, ale půvabný. Původně napájel jeden z řady mlýnů na Radotínském potoce (Maškův), než chtivý komunista zlikvidoval jednak kulaky a mlynáře a jednak i údolí tohoto potůčku vybudováním cementárny a rozšířením přilehlého lomu. Leč k věci, tenhle rybníček odhadem nikdo po 3/4 století nevyčistil, ani neodbahnil (to bahno je totiž plné sedimentů těžkých kovů a staletá praxe našich předků, totiž vyvézt na pole a pohnojit jím příští úrodu,je jaksi nepoužitelná, ba trestná a dohlíží na to zhruba stejně fundovaní odborníci, jako na likvidaci kůrovce na Šumavě) takže jeho retenční schopnost je zanedbatelná, aspoň v souvislosti s včerejším lijákem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 30.6.2017 7:32

Zajímavý článek, leč obávám se,

ten nejdůležitější aspekt neřeší. Teda ani nemůže. Změny klimatu jsou něco, co jednak ještě ne úplně chápeme a jednak je ani současná obsádka cca 7,5 miliardy lidí nedokáže zas tak ovlivnit. Jako příklad nejtypičtější budiž poukázáno na středověké klimatické optimum, to se na vliv člověka svést nedá, kolem 11. století byla populace na severní polokouli v těžké depresi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 30.6.2017 7:25

Re: Do kamene tesat

Přesně tak. Před dvěma lety jsem zakopal na zahradě plastový rybníček na lekníny, cca 1000 litrů a s obavami čekal, jak to dopadne. Rybky jsem ani nezkoušel, jednak se černá nádrž přehřívá, jednak mi je už pře lety v jiné nádrži zdecimovaly kočky. A ejhle, loni se nastěhovali čolci a osádku komářích larev úspěšně zlikvidovali (pravda i za asistence dravých larev vážek). Letos došlo k dalšímu posunu v potravním řetězci, objevila se užovka. Uvidíme, jak si matička příroda poradí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 30.6.2017 7:18

Re: Pravda pravdoucí

Divil byste se, co se jich dokáže vylíhnou ve špatně vyspádovaném okapu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 30.6.2017 7:17

Re: Do kamene tesat

No to je teda argument, opravdu hihi :-)

Larvy komárů z nádrže na dešťovou vodu jsem včas vylila na kytičky ;^) Kromě toho máme na pozemku tůň, a kupodivu žádné komáry. Myslím, že larvy vždy někdo sežere - žáby, čolci? Zas tak moc se v potravních řetězcích této havěti nevyznám, ale pokud fungují přirozené vztahy a člověk nějakými zásahy nevyhubí predátory (nesebere jim místo k životu), k přemnožení obtížného hmyzu by nemělo dojít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 30.6.2017 7:16

Argument do IV. cenové kategorie.

Podzemní nádrž na cca 16 kubíků jsem vytvořil již před 30 lety a následně tepelně zaizoloval strop, proto v ní zůstává voda chladná a ty bodavé usurpátory neláká. To se jich vylíhne víc v zapomenuté konvi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Trick 30.6.2017 6:23

Pravda pravdoucí

Na betonových a asfaltových plochách se moc komárů nenajde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 30.6.2017 6:02

My se nedivíme, jen žasneme nad výroky " odborníků " !

Pro začátek se ptám : kam jde voda ze všech těch parkovišť, střech velkoskladů ( a že to je sakra hektarů ), které vznikly od sametu ? A voda ze zahradních bazénů ? Do kanalizací a následně mimo republiku, místo do přírody, aby se vsakovala ! O tom, že se za uváděnou dobu nepostavila žádná přehrada v potřebných místech, ani nemluvě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 30.6.2017 5:36

pardon "údržba"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 30.6.2017 5:36

Díky za článek.

Mluvíte mi z duše. Díky také, za ty kurzívou psané názory vzdělanců, ctěných na universitách a v odborných kruzích. Slýchám je, čítám je, tvoří významnou část mainstreamu, ale co s takovými výzkumy, když neodpovídají skutečnosti. Jenže pak by se nemohlo "bojovat" proti změně klimatu a předepisovat nové daně, nové vyhlášky, zákazy a dotace. Jako za bolševika.

Mnohde by zlepšilo místní klima jen to, že by trávník nesekali každých čtrnáct dní, ale dvakrát do roka. (Chápu, že vypalování suché trávy je barbarství, ale tentýž výsledek má "držba trávníku" sekačkou, která semele vše živé.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.6.2017 5:22

Článek obsahuje zjednodušená tvrzení

ve stylu zelených aktivistů ("za všechno může člověk"), což ale rozhodně neplatí tak, jak tvrdí autor. Řada podnebních změn (suchý pás v Africe) se mění z dlouhodobého hlediska cyklicky s globálním prouděním vzduchu v atmosféře a člověk má na tyto změny jenom okrajový vliv. Takže článek je třeba brát s velkou rezervou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.6.2017 5:17

Re: Do kamene tesat

Hihi, víc vody v krajině znamená taky víc komárů a bodavého hmyzu...

;-) Klidně si udělejte na vlastním pozemku nádrž na dešťovou vodu, a v další sezóně už si kupte repellent. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Popovský 30.6.2017 5:12

Zajímavý článek. Děkuji Vám za něj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 30.6.2017 3:17

Do kamene tesat

Díky za článek.

Tam nahoře už se snad konečně něco pohne. O nutnosti zadržovat vodu v krajině se mluví 20 let, od katastrofických povodní na Moravě v roce 1997, zatím skutek utek. Pro začátek by možná stačilo rozmlátit meliorační trubky v lukách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek