28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Nedivme se, že je sucho

Historické civilizace vyschly, archeologové je nacházejí pod nánosy písku. Nejstarší velká civilizace byla v Mezopotámii na území dnešní Sýrie mezi řekami Eufrat a Tigris.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Klíma 1.7.2017 22:51

Nezaměňuje autor příčinu a následek ?

Staré civilizace mohly přece zmizet také proto, že přišla sucha, že?

Že by konec Doby ledové před cca 8 tisíci lety vyvolal člověk? Průměrná teplota tehdy několika málo let vzrostla o více než 6 stupňů - jak to mohli zapříčinit lidé, žijící tehdy v malých tlupách, neschopní kácet dřevo průmyslově?

Navíc:

Těžko dnes prokážeme příčiny změn v Mezopotámii, když ani dnes v této oblasti nepanuje jednota a vědecká pravda je obětí politické propagandy, ideologie údajně člověkem způsobeného tzv. globálního oteplování.

A. Pakosta 1.7.2017 8:43

s tou balkanskou krajinou se to má tak,

...źe celé dalmatské pobřeží bývalo zelené a zalesněné. Jeho dnešní stav způsobili Féničané. Když v prvním tisíciletí před Kristem začali své zámořské výboje, bezohledně káceli cedrové lesy na stavbu lodí. Odlesněná krajina rychle vyschla, a jak je vidět, ani tři tisíce let k přirozené obnově lesa nestačily. Ekologické systémy jsou totiž v labilní rovnováze, a přirozené zalesněni Evropy netrvalo tisíce, nýbrž milióny let.

D. Polanský 30.6.2017 21:29

K drenážím

Otázkou je, kolik jich je ještě funkčních. Kdysi (cca 1970)jsem jako brigádník čistil drenážní odvodňovací kanály na Slovensku mezi Malackami a Kostolištěm. Letos jsem se byl na drenáže ze zajímavosti s rýčem podívat. Jsou nefunkční, jednoduše se ucpaly. Drenážní odvodňovací kanály nikdo nečistí, jsou zarostlé, stavidla rovněž nefungují. Zákon růstu entropie funguje všude.

F. Žůrek 30.6.2017 20:30

Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme

Velké, souvislé lány jsou pohromou. Dnes máme na polích těžké stroje a provádíme velké zásahy do krajiny atd. Zkrátka: člověk chce být pánem. Tak jím je...

P. Rada 30.6.2017 21:38

Re: Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme

Typuji, že ještě více jak na velikosti záleží na plodině, typu hnojení a hlavně vztahu vlastnickém a to do důsledků.

Na jižní Moravě takto erozí leckde zmizela půlmetrová vrstva ještě z počátků totality relativně úrodné půdy. Dnes se totiž sice proklamuje, že půdu už mají konkrétní vlastníci - to je i pravda - ale na 80% všech rozloh se přitom příznačně hospodaří nájemě systémem po nás potopa.

Oblast která nepaří nikomu a přitom všem ale leží i nad půdou. To, že byla už nasycena skleníkovými plyny tak jak naposled před 10miliony let a tím bylo navozeno oteplování, vyšší odpar... považuji s hlediska rizika vysychání krajiny za velmi důležité.

V. Pavelka 30.6.2017 19:07

Jo

Díky , Konečně se někdo zmínil o drenážích , které se desetiletí rvali do země a odvodnují krajinu pořád , Na Pálavě , byl drenážní systém protizáplavový jenž místní zemědelci udržovali a když přišly jarní záplavy , rozlily se do krajiny a ztratily sílu povodně , přinesli živiny na pole a louky , Ti zemědělci byli Němci !, Noví zemědělci Už na nějakou ůdržbu káleli , Tak se to zaneslo a zničilo , Proto přišli Soudruzi a postavili Přehrady Nové mlýny"..

D. Polanský 30.6.2017 21:32

Kdyby nebyli soudruzi

stavební boom by byl ještě rozsáhlejší. Udělat z počasí ideologickou otázku, nevím, nevím. Izraelci také postavili přehradu, pak ji zbourali. Pochopili.

V. Student 30.6.2017 17:50

vypracovaný článek!

Na tomhle článku si dal autor hodně práce a je to vidět. Díky. Už dlouho jsem něco tak dobrého nečetl. Díky.

P. Rada 30.6.2017 21:18

Re: Vypracovaný článek?

No mě to naopak dobré nepřijde - spíše argumentačně podivné. To už proto, že stat o narušování půdy člověkem autor převzal od jiných a ta se navíc vztahuje k jinému období jinde a před rokem 1948 od kterého naopak začíná argumentovat autor.

Mikroklimaticky na té úvaze něco sice je ale vůbec už mi nesedí historická situace před obdobím, kdy se v čechách prudce rozvíjelo sklářství a hutnictví a ještě se jako palivo nevyužívalo uhlí či dokoce plyn.

Naši předkové tehdy pro velkou potřebu dřevěného uhlí skrze milíře zuhelnatěli lesy v celé české kotlině a i na pohraničních horách.... Kupodivu to ale k vysušování krajiny tak jak jej pozorujeme dnes nepřineslo. Příznačně se ale také neoteplilo. Krajině té doby vévodily strniště, sesuvy, zabahnění... tak jak to ukazují dobové malby.

Tak je mi divné, že toto vše není divné autorovi.

J. Dusitko 30.6.2017 15:47

Já bych to udělal tak nějak po soudružsku...

Tak jak nám radí pan Rada. Prostě a jednoduše bych to sucho zakázal...

P. Rada 30.6.2017 21:48

Re: Já bych to udělal jinak.

Posmíváním se skrze příjmení sucho nezakážete a hlasováním mezi chtivými okamžitých požitků podobně. Jen takto ztrácíte čas.

Pokud by jste si chtěl opravdu nechat poradit pak doporučuji PŘIDUSIT LIDSKOU CHTIVOST.

J. Kulheim 30.6.2017 14:33

Na suchou zem, nerado prší.

To říkali sedláci, kteří byli bytostně s půdou srostlí. Genocida sedláků v padesátých letech a nástup podnikatelů v zemědělství jsou hlavní příčinou současných problémů. Jak kvalitní půda, tak kvalitní jsou potraviny na ní vypěstované. Půda je základním článkem potravního řetězce. Zdravá půda – zdravé potraviny- zdravý člověk. Zdravá výživa je klíčová pro zdraví lidí a úzce souvisí s životním prostředím.

Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje a proces tvorby půdy je velmi pomalý, 1cm půdy se tvoří přes sto let; přitom její degradace je velmi rychlá a nezvratná. Hlavní příčinou poklesu úrodnosti půdy je zcelování pozemků v padesátých letech minulého století, kdy byly rozorány meze, jež právě vodní erozi zamezoval. Soudruzi udělali meliorace, zrušili záplavová území a lužní lesy.

V důsledku vodní eroze se ztrácí humus, bez humusu půda dobře nepoutá vodu a ztrácí se ornice. Tím půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a poutat živiny. V padesátých letech obsahovala půda průměrně cca 3% humusu. V současnosti to není ani 1%.Další příčnou degradace půdy je její zhutnění v důsledku těžké mechanizace. Zhutnění výrazně ovlivňuje mimoprodukční (ekologické) i produkční funkce půdy:• Zpomaluje a omezuje infiltraci vody; tím urychluje povrchový odtok, snižuje retenční schopnost půdy pro vodu a výrazně zvyšuje vodní erozi.• Urychluje vysychání půdy, omezuje koloběh živin a plynů a omezuje biologický život v půdě.

Dalším nebezpečím je intoxikace půdy, tj. hromadění toxických látek v půdě a z toho vyplývající jejich možné přenášení do potravního řetězce. Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost.

Je provázanost mezi půdou a zdravotním stavem člověka. Rychle klesá obsah biogenních prvků. Podzemní vody - jsou znečišťovány z přehnojené půdy (dusičnany, nitrosaminy), Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdravotní stav lidí je výživa.

P. Rada 30.6.2017 21:51

Re: Na suchou zem, nerado prší.

Ano vesměs souhlas ale s připomínkou, že příliš snadno nabytá výživa vede nikoli ke zdraví ale naopak ke změkčilosti.

P. Joch 30.6.2017 13:54

polopravdy

Článek obsahuje několik věcí, které jej devalvují na úroveň bulváru.

1. Zanikly stará civilizace proto, že si zničili ekosystém, nebo se změnilo klima natolik, že další pokračování civilizace nebylo možné? Odpověď není jednoduchá a existují vědecká zdůvodnění obou verzí. Jen lapidárně dodám, že největší a nejrozežranější civilizace musela existovat na Sahaře, když po ní zbyla taková poušť.

2. Vychvalování lesů a rybníků. Je pravda, že les vodu zadrží a uvolňuje, nicméně jen to co do lesa spadne, z něj zas může odtéct. Přívalové srážky les nezadrží, takže při změně klimatu na dlouhá sucha přerušovaná náhlým deštěm není les univerzální řešení.

P. Rada 30.6.2017 14:16

Re: polopravdy

Jen k té funkci lesů. Les má oproti savaně zvláštní schopnost chovat se vůci množství srážek s projevy hystereze. Dlouho totiž vzdoruje vysoušení - a pak rozpadem po požáru náhle přejde do stavu kdy opětovná míra vláhy jej už neobnoví.

Traviny mají totiž tu obrovskou přednost, že jim ohen nepoškodí podzemní podstatu ze které rostou - stromy rostou naopak nahoře - a tak traviny dlouho vyhrávají na jednou obsazeném území i s pomocí ohně.

Autor proto mají kousek prady v tézi, že více stromoví udržuje větší retenční schopnost ... a ta zpětně navozuje využitelnost dostupné vody.

Něco jiného ale nastává tam, kde už jednou poklesne dostatek vláhy a stromový porost se rozpadne. Muselo by opět totiž začít pršet nebývale dlouho aby se les znovu vůči travinám podstatně lépe vzdorujícím požárům vymezil. Roli přitom hraje navíc rozdílná délka generační i dlouhodobost růstu půdní vrstvy a naopak její náhlá potenciální zranitelnost erozí.

J. Pospíšil 1.7.2017 0:58

Re: polopravdy

No jo, pánové, ale pak si člověk přečte články taky od vědců, kteří říkají, jak obrovský význam má jemný písek ze Sahary pro život mikroorganismů produkujících kyslík a deponujících uhlík ve svých schránkách klesajících ke dnu a také o tom, jak potřebný je tento minerální prach dokonce pro deštné lesy v Amazonii a řekne si, že ty vztahy jsou asi sakra složitější, než nám říkají přivrženci jen jednofaktorového snižování lidské produkce CO2.

Víme, jak si žily ty mikroorganismy, když ještě byla Sahara zelená a odkud tehdy braly minerály, když píseček ze Sahary ve vzduchu nebyl? A pak si přečtem, že Sahara je vlastně pouští z důvodu cyklického "okruhu" ve srážkovém stínu Indie a Himalájí, což je dobře pro srážky v Indonesii a pro v Bangladéši, a děště v Indočíně, ale nad Afriku a Arabský poloostrov z tohoto cyklu vodou neoplývá a ono je to ještě složitější, než nás napadá. A pak nás napadne, kolik toho vlastně ještě nevíme. A ten vlastně jednoduchý model pana Rady, který má jen hokejku podporující zpětné vazby, nám začne připadat až moc jednoduchý.

Co je pravdy na tom, že jen výbuch sopky sv Heleny vypustil do ovzduší množství CO2 srovnatelné s produkcí lidstva za celou dobu existence lidí? To taky tvrdili vědci. Co je pravdy na tom, co tvrdí geologové, že v oběhu CO2 se značné množství tohoto plynu ztrácí, že když se započítá produkce sopek, veškerého kyslík spotřebovávajícího života, od mikroorganismů až po člověka, tak by mělo být CO2 volně v ovzduší mnohonásobně víc než je? Pak si člověk přečte, že les produkuje kyslík, jen když roste, že jakmile je dorostlý, tak je jeho produkce kyslíku rovna jeho spotřebě a tedy nepřínosná a redukce CO2 také, protože když jeho hmotnost neroste, tak depozice CO2 taky neroste. A že les do půdy vlastně nic moc uhlíku nedeponuje, to prý dovedou akorát rašeliniště a vlastně to prý umí i step. Po ní zbývají černozemě. Po lese nezůstává prý žádná významná vrstva uhlíkem dobře zásobené zeminy a po deštných pralesích prý vůbec.

P. Zinga 30.6.2017 13:22

K rozšíření obzoru pana Rady

https://www.omicsonline.org/open-access/New-Insights-on-the-Physical-Nature-of-the-Atmospheric-Greenhouse-Effect-Deduced-from-an-Empirical-Planetary-Temperature-Model.pdf

P. Rada 30.6.2017 14:03

Re: K rozšíření obzoru ...

Děkuji. Nechám si to na večer až slunce zapadne za "obzor".

Jestli jste to ale opravdu důsledně sám pročetl - rád bych do té doby pro porovnání znal i Vaši interpretaci a tedy důvod proč pochybujete o mém rozhledu.

Přiznávám se, že už úvodní tvrzení, že síla skleníkového efektu je 90C namísto 33C a že tak docela neplatí Stefan-Boltznanův zákon ... je pro mě dost silné kafe.

Nestravitelné by to vše ale spíš mohlo být pro ty, kteří o skleníkovém efektu už s principu pochybují. Mě takový odkaz opravdu možná rozšíří obzor - a nebyl bych zdaleka sám :D

Zdravím.

P. Zinga 30.6.2017 14:16

Re: K rozšíření obzoru ...

Nepročetl, pane Rado, pouze pár vybraných statí a shrnutí: Autoři tvrdí (na základě analýzy dlouhodobého pozorování slunečního systému), že tzv. skleníkový efekt není fenoménem, který vzniká absorpcí a odrazem vyzařovaných dlouhých vln skrze atmosféru, nýbrž slunečním zářením řízenou termodynamickou teplotou a atmosférického tlaku.Dlouhodobá globální teplotní rovnováha povrchů planet slunečního systému je dána pouze dvěma podmínkami: středním odstupem od Slunce a absolutním atmosférickým tlakem na povrch planety.

To by potvrzovalo ty, co tvrdí, že Slunce je hlavním aktérem teplotních změn: vzdálenost a tlak jsou více-méně konstantní, mění se aktivita Slunce. Až to přečtete, napište o tom.

M. Šejna 30.6.2017 18:57

jo aha, pane Zingo, takže nám stoupá tlak?

takže skleníkový efekt podle pana Zinky nefunguje a funguje jen atmosferický tlak a sluneční aktivita.

A vzhledem k tomu, že sluneční aktivita už několik desítek let klesá, zatímco teploty několik desítek let stoupají, pak z toho plyne následující:

Atmosferický tlak globálně roste.

:-D

P. Zinga 30.6.2017 20:46

Re: jo aha, pane Zingo, takže nám stoupá tlak?

Pane Lejno, blábolíte nesmysly. Kam na to chodíte? Navíc to není podle pana "Zinky", ale podle dvou PhDr, to jest fyziků s doktorátem.

Stoupají teploty nebo výstupy z měření? Stanic, které byly vybrány, aby dodávaly "správné hodnoty"? A i ty se falšují?

Dnes jsem četl varování "vědců" před dvojnásobným stoupáním hladin vody oproti normálu. Kde? V jejich sklenicích či hlavách? Jak jste na tom Vy?

M. Krátký 30.6.2017 13:10

Konkrétní příklad s plýtváním vodou je na

levém břehu Sázavy ve Zbořeném Kostelci. Jezdím tam od roku 1946 - jsem služebně nejstarší osadník v chatové sadě pod Čížovem ( na pravém břehu a naproti Zbořenému Kostelci ). Takže k věci : v délce cca 600 metrů po zmíněném levém břehu ( částečně i na pravém pod naší osadou ) Sázavy byly předchozími generacemi vybudovány "nádrže" - možná, že dnes by se jim říkalo poldry, které byly s řekou spojeny kanály o průměru cca 500-600 mm ( jako malí kluci jsme je tehdy i prolézali ) a které se doplnily vodou, když hladina v řece stoupala - a byl v nich normální přírodní život - i ryby, žáby, užovky atd ). V padesátých letech se tyto nádrže ( v místním názvosloví "regulace" ) začaly zavážet sutí z bouřlivé socialistické výstavby včetně průmyslového odpadu a dnes po nich už není nic - jen zarostlé břehy vrbou a kopřivama. Sázava v těch místech dělé velkou levou zatáčku skoro 180 stupňů a tak je od dávna pravý břeh bytelně obložen - vydlážděn proti tehdy každým rokem odcházejících ledů - dřenice se to tam jmenuje. A do té dlažby "ekologové" z Týnce nad Sázavou před pěti rokama vysázeli 38 kusů mladých dubů - až zase jednou přijde dřenice tak to ty doubky odnese jako smetí. Od té doby co je přehrada pitné vody na Želivce tak dřenice chodí zřídka ale chdí - bude veselo. Hezký den PS : pane Rado, vy to nečtěte, prdla by vám cévka a pak tma.

P. Rada 30.6.2017 13:42

Re: Konkrétní příklad s plýtváním vodou je na

Cévka mi při čtení "neprdla". Mám s toho spíš čím dál větší depku. "Prd" to totiž vysvětluje důsledky změny klimatu. "Zatemněno" ohledně důsledků má v tomto ohledu kde kdo včetně autora.:

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne

Jsem s Vámi přitom navíc dokonce zajedno, že dnešní konzumní člověk, přestal o krajinu pečovat a dodávám, že proto, že se mu přestala jevit jako podstatný zdroj obživy. Žijeme přeci především na rostoucí fosilní dluh a množství CO2 v atmosféře je indikátorem jeho nesplácení. Mnohým by bylo příjemné v tom pokračovat a jen třeba tu a tanm něco vysadit, postavit přehradu ... jen nedopustit téma nezbytnosti poklesu osobní spotřeby. (jdu se ted projet na kole a udělat něco konkrétního právě pro recyklaci cca 5000kubíků vody v jedné koupací nádrži, nad kterou na kopci naopak beznadějně schne les.... - tak mě nemějte za ignoranta připomímek)

https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_two_years.png

http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pecho-klima-se-meni-kvuli-nasi-spotrebe-musime-se-naucit-zit-skromneji

J. Zaorálek 30.6.2017 12:25

Výborný. Díky moc. Pořád myslím na Muže, který sázel stromy. Je ale toto možné vysvětlit lidem jako Al Gore?

P. Rada 30.6.2017 12:46

Re:

Jo ten muž co sázel stromy, to ale dělal za situace, kdy kolem něj nejezdila prakticky žádná auta.... a i tak se mu je podařilo vysadit a udržet jen někde a to zřejmě jen díky tomu, že v jeho časech se ještě celoplanetární klima viditelně neměnilo.

http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

Jestli nevěříte paleoklimatickým rekonstrukcím vyjděte si kamkoli do lesů mírního pásma kde doposud prosperovaly smrkové porosty nebo si alespon projděte odkazy lesníků - např:

http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Kurovcova_kalamita/2016_LOS_letak_BO_a_sucho.pdf

P. Zinga 30.6.2017 20:56

Re:

Pane Zaorálku, Al Gore a Suzan Solomon (býv. ved. prac. IPCC) poté, co vystrašili lid stoupáním moře a zaplavením New Yorku, investovali značné peníze do nemovitostí na pobřeží.

Nedávno se vzbouřili lidé jednoho města na vých. pobřeži (želbohu, jméno vypadlo, ale dalo by se najít) proti vedení města, které kvůli předpovědím drastického stoupání hladiny moří vyňalo pobřeží z územního plánu, tudíž by se tam nedalo stavět. Radnice ustoupila.

M. Hoblík 30.6.2017 11:58

O vodu se nebojme!

Němci nám jí prodají kolik budeme chtít! Hlavně že máme krásně zaasfaltované, odkanalizované dálnice, superparkovište pro naše milé zázníky - taktéž pečlivě odkanalizované, města bez zeleně a politiky bez rozumu. Že jsme konečně zrušili zemědělství a nastolili řepku Páně Babiše! Zelení jsou hloupí, Němci vyčůraní a lid náš je stádo.Nejsme národ holubičí, Didus Ineptus by nám byl nejpodobnější. Pokud by už také nevychcípal.

P. Rada 30.6.2017 12:39

Re: O vodu se nebojme???

Máte asi pravdu, že koupit se dá doposud ledacos. Problém do budoucna ale vidím v tom, že peníze se nedají přímo trávit a už nyní představují transformační prvek směny nebezpečně zaminovaný dluhovou bublinou a jsou bez krytí reálnou hodnotou. Vznikají totiž uměle jaj jako důsledk úročení s úroků...

Zelení možná hloupí jsou - což o to - jen dotyčnou hloupost umět konkretizovat. Konkrétní hlouposti zde ale právě předvedl autor, který si zřejmě myslí, že vodní bilance biosféry funguje nezávisle na množství atmosférického uhlíku. Jinak řečeno, že skleníkový efekt neexistuje a když tak je zanedbatelný. Fyzika atmosféry jej ale popisuje jako navýšení průměrné teploty planety o 33C!!!

Představte si například situaci na nějaké planetě kde ale bude platit pozemská fyzika, nebude člověk, ale ledacos podobně poroste jak zde před tisíciletím. Jen tam např. sopka vyleje lávu právě do oblasti bohaté uhlíkem jako je např rozsáhlé ropné pole, či uhelné ložisko a takto je zapálí a nasytí příslušnou atmosféru uhlíkem ve formě CO2 na násobek.

Autor asi má za to, že pokud by se takto stalo - neovlivnilo by to rozložení lesních porostů - tedy ani vodnatost - jinde sucho.

Já si dovoluji tvrdit, že takovýto postoj je založen na fyzikálním BLUDU !!!

A. Alda 30.6.2017 11:01

O tomto článku budu muset ještě přemýšlet.

A nejméně dvakrát si ho ještě přečíst.

M. Košařová 30.6.2017 10:58

Ze zemědělství se stává průmysl

Tím, že stát v současné době podporuje energetiku z tzv. obnovitelných zdrojů, přestává zemědělství pracovat pro obživu lidí, jak tomu bývalo dosud, ale stává se z něj průmysl. A tento průmysl se snaží ze zemědělské půdy v co nejkratší době vyčerpat co nejvíc. Z polí se odváží biomasa, ale už se do ní nevrací, jen se tam sypou chemické látky jako hnojiva. Tím se půda znehodnocuje. Ještě horší jsou štěpkové elektrárny, které dostávají dotace na stavbu a provoz, jakože jsou ekologicky přínosné. Takže obrovské těžební stroje jezdí po lesích, kácí zdravé stromy. Rovnou z nich vyrábí mokré štěpky. Mokré štěpky špatně hoří, takže se buď musí sušit, nebo se při topení přivává plyn. Kdo někdy topil mokrým dřevem, má představu, jaká je účinnost spalování mokrých štěpků. Ale ekonomicky to vychází velmi dobře, vzhledem ke štědrým dotacím. A výsledkem jsou holé stráně, kde původně bývaly lesy.