Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Ano, „zdivočme“ Šumavu...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Hudzieczek 22.3.2017 13:26Re: „zdivočme“ Šumavu. A proč ? Uměle založený smrkový les není klimaxová smrčina a pan profesor to ve svém článku zcela jednoznačně vymezuje. Článek se navíc nezabývá novelou zákona č. 114/1992 Sb., ale historií NP Šumava, novela zákona se tam dostala jen okrajově - autor se snaží ilustrovat, k čemu povede bezzásahovost na 50% plochy parku. Divoká těžba nastala v důsledku zanedbání zásad ochrany lesa proti kůrovci. Při řízené exploataci dřevních zásob, by dnes na polovině výměry NPŠ mohly růst porosty s druhovou skladbou podobnou původním porostům. |
|
|
Š. Hašek 22.3.2017 8:37Docela tak nějak vše dohromady. -Obnovit něco pomocí původních lesů-. Které to lesy jste myslel, pane Mrkvo? Cca z 11. století? Lesy pro stavební dřevo a otop Vídně, z 19. století (hospodář, nikterak nevybočující z norem Schwarzenberg)? Fotografie z první republiky o "idyle zasněžené Šumavy" roku 1931? Vojenské lesy ČSSR, 20. století? Lesy státní (docela dobrý vtip, název LČR) z posledních dvaceti let? Požadavek na krásnou Šumavu (čisťouko a umetýno,něco jako u chalupy), moderní turismus, počátek 21. století? Přiznám, že i já v tom mám podobný nepořádek. Ale asi menší než Vy. A nepíšu dlouhé články. Mám jeden (zatím platný) názorově voličský hlas/názor. |
|
|
B. Hudzieczek 22.3.2017 13:38Re: Docela tak nějak vše dohromady. Jedlobukové porosty, pan prof. to tam celkem zřetelně uvádí. |
|
|
S. Tomáš 22.3.2017 7:50Šumava je obydlená krajina Tragedií je, že tihle chytráci se dohadují jen o lese, který je jen součástí krajiny, ale naporosto ignorují lidi, kteří zde žijí. Dá se tomu rozumět tak, že chtějí tyto lidi ze Šumavy vyhnat a roztahovat se tam se svými akademickými tituly. |
|
|
Š. Hašek 22.3.2017 8:39Re: Šumava je obydlená krajina Dovolím si připomenout, že dost "lidí, kteří tam žijí" zmizelo v letech 1945 - 1953. Nějak tam dnes husto lidma není. Pozor na srovnání s fotografiemi z tur. průvodců z roku 1934! |
|
|
T. Kohout 22.3.2017 6:45původnost Byl bych pro "původnost" před 1000 lety. |
|
|
V. Kotas 22.3.2017 6:52Re: původnost Možná by stačila ta před 100 -150roky. |
|
|
Š. Hašek 22.3.2017 8:54Re: původnost Před 100 - 150 roky, dovolím si skromně poznamenat, pane Kotasi, původnost již zmizela. skoro absolutně. Pouze bylo založeno několi chráněných území a (důležité!!!!!!) - díky technickým možnostem a znalostem (i smyslu pro uměřenost) tehdejších hospodářů - byla Šumava (nejen) obhospodařována "skoro idylicky". Zkráceno. |
|
|
V. Novák 22.3.2017 14:38Re: původnost Před skoro 150 roky postihla Šumavu - už přeměněnou na smrkové plantáže - ona slavná pohroma r. 1870. Dávno před tím, už v 18. stol. dodávali Schwarzenbegové pomocí svého kanálu dříví až do Vídně a dokonce před Karlem IV. dodávali voraři šumavské smrky do Prahy. |
|
|
L. Křivan 22.3.2017 9:20Re: původnost před 1000 lety. Skvělý nápad ! Nejdřív ale musíme snížit počet lidí na stav před 1000 lety. Všude. |
|
|
Š. Hašek 22.3.2017 9:42Re: původnost před 1000 lety. Pokud se jedná o dnešní Šumavu, o jádro Šumavy, tak se pane Křivane domnívám, že hustota osídlení se takřka blíží hodnotám 11. století. Nebazírujme na několika stech občanů (Mader) a letní turisty bych vůbec nepočítal. Ti zaplatí lůžko, ale krávy chovat/kácet dřevo/sekat louky - vše s koňmi, nebudou. Kolem Roklanu, díky Bohu, žádné obyvatelstvo není a doufám, že Špindl nevyroste (hned tak). |
|
|
V. Kotas 22.3.2017 4:53Řekl bych, že Šumava je už zdivočelá víc než dost. Už tím, že o ní rozhodují lidé, kteří tam nežijí, maximálně se tam objeví jako tůristi a kterých je tam nadměrné množství. A kterým je Šumava přizpůsobována, místo aby to bylo naopak ! |
|
|
J. Dusitko 22.3.2017 8:18Za vším hledejte peníze Prostě prašule, granty, dotace. Nic víc a nic míň... |
|
|
Š. Hašek 22.3.2017 8:50Re: Za vším hledejte peníze Hlavně prašule na "údržbu" přírody! Nesmysl! Přitom hlavně se chtějí dotace na lesní produkční plantáže, na hospodářské výsledky pro zejména Lesy České Republiky. Jde o miliardy, které "bychom tam jinak nechali Šumavě"! Zde nechme ty Zelené (komunisty stranou). Nejsem volič Zelených, jen tak vobčas jedu jinam, než do Stromovky. A mám dobré boty a uhynulý strom pro mě neznamená "tragedii vesmírnou". Příroda samotná v národním parku ani tak moc prachy nestojí (ona vzkvéta skoro sama, bez hospodářského, dotačního, odborného plánu), pokud se nekecá a nezapoměňují se pojmy s dojmy. Zkráceno. |
|
|
Z. Čábelka 22.3.2017 19:51Re: Za vším hledejte peníze Zaměňovat genocidu lesa s jeho přirozenou obnovou je stále ještě program Zelených. Problém kůrovce je nadále programově biologickým působením udržován! |
|
P. Rada 22.3.2017 2:41Proč autor překrucuje fakta? Předně. Navrhovaný zákon - pokud projde - bude platný pro všechny NP - tedy nejen pro Šumavu. Autor ale toto podstatné nereflektuje a v textu se věuje jen NPŠ a jen problematice lesa - proč?. Zároven nikde necituje znění žádného paragrafu jako by ho konkrétní znění nezajímalo? Jaká asi je v takovém případě vypovídací hodnota obecných lidských doměnek? K diskusi snad vyhovující - tedy diskutabilní. To však považuji od člověka ověnčeného tituly za žalostně málo. Obecné ohlédnutí za historií a posudek k senátním návrhům: http://www.krnap.cz/data/File/vyzkum/konference/ceske_narodni_parky/09_mlcoch_legislativa.pdf http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/02/stanovisko_kpzp_k_novelizaci_zakona_c._114_1992sb._o_ochrane_prirody_a_krajiny.pdf Považui za velmi příznačné, že autor klade akcent na lesnickou stránku. NP je ale o ochraně všeho živého - nikoli jen o dřevní hmoty lesa využitelné průmyslově. Nabízí cestu/ideu obnovy "původních lesů" - ale jak to udělat, coby to stálo... ani nezminuje - má snad na mysli výsadbu jak je v lesnictví obvyklé? Problém přitom tkví jak v pokračující změně klimatu k sušímu a teplejšímu + tak navíc doprovázeném kyselou depozicí v rozsahu který překračuje předindustriální stav dokonce o několik řádů. Tak v ekonomických zájmech těžařské loby i vlastníků přilehlých nemovitostí. Např. vrcholové toky Š. jsou ale už od 80tých led dodnes mrtvé, všechny porosty dál stresované.... Jak do tohoto chce autor vrátit lesnickým zásahem život? Právě pro něj příznačně platí jeho vlastní slova: ..."To je jádro sporu, o to se vede boj, aniž si to mnozí aktéři vůbec uvědomují." .... To co autor už úplně překrucuje je ale fakt, že prvé zony NPŠ - kde právě striktně platí bezzásahovost - byly a z větší části doposud jsou porostlé klimaxovou smrčinou a nikoliv jedlobukovými lesy. Kde asi autor žije? Oč mu asi překrucováním faktů jde? https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/index_com_7VS.html |
|
|
J. Dusitko 22.3.2017 8:28Nerozumím tomu, jak Vás, člověka znalého intergalaktické ekologie, může zajímat taková marginálie, jakou je Šumava. Zbytečně tím ztrácíte svůj čas uznávaného odborníka. Naopak metanové deště na Titanu, to je problém, který je Vás hoden... |
|
M. Prokop 22.3.2017 9:37Re: Nerozumím tomu, jak Vás, člověka znalého Dneska ho to draplo fest, agitátora. |
|
|
P. Rada 22.3.2017 9:50Re: Nerozumím tomu, jak Vás, člověka znalého Zkuste si někdy všimnout věcného obsahu paragrafových znění toho co komentujete - AGITÁTORE! |
|
|
B. Hudzieczek 22.3.2017 14:30Re: Proč autor překrucuje fakta? Autor nepíše o novele zákona č. 114/1992 Sb., ale věnuje se primárně problematice NP Šumava, proto se zákonem zabývá poze okrajově. Jestliže lesní porosty tvoří přes 80% výměry NP, je to právě jejich charakter, který bude v důsledku určovat charakter NP. Původní lesy už nikdo neobnoví, můžeme se postupně přiblížit k druhové skladbě, která jim dle našich poznatků bude blízká. Jinak než sadbou to asi na většině plochy nepůjde. Autor nikde nehovoří o průmyslovém využití dřevní hmoty, mluví o funkcích lesa jako celku. Jsou-li vrcholové toky od 80. let mrtvé, bezzásahovost jim nepomůže. Nemohu se zbavit dojmu, že smysl článku překrucujete Vy a svým příspěvkem reagujete na Vaši verzi pokřiveného textu, jejíž myšlenky se v původním článku vůbec neobjevily. To jedna z forem tzv. "argumentačních faulů", které kdysi vymezil Karel Čapek. |
|
|
J. Bruner 22.3.2017 0:23když se stavěl hrad Kašperk tak museli stavitelé nejprve vykácet stávající les. Byly to buky. A stále bylo třeba udržovat svahy čisté neboť náletové stromky byly velmi čilé. Tato přirozená skladba se nyní nemá z čeho sama obnovit, široko daleko aby buk pohledal. |
