B. Hudzieczek 22.3.2017 14:36

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Řád km2 je už pořádná výměra. NAše nejrozsáhlejší pralesní rezervace má rozlohu cca 1,7 km2. Znám rezervaci o výměře 20 ha, čli 0,2 km2, která žije plnohodnotně. Ale nemůže to být jakákoliv vegetace. Rumištní vegetace je taky schopna vlastního plnohodného života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 14:13

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Ano a také platí zásada, že s rostoucí velikostí území roste za ustálených podmínek potenciál jeho přirozené biodiverzity. Scelení prvých zon parku a zjednoznačnění takových hranic, včetně periodicity dalších případných úprav... tedy stanovuje oproti dřívějšímu lobování těžařů slibujících nové výsadby... zákonná novela. Právě tato striktnost ale někomu velice velice vadí.

Připomínám, že dříve se zvláště k problematičnosti některých zásahů vyslovovala vědecká rada parku. To ale Sráskému nadirigovanému Klausem a jejich dřevorubcům vadilo v rozmachu těžařských aktivit a tak prostě vědeckou radu rozpustili.

Tako byl iniciován až celonárodní konflikt a jeho uzavřením je snad nynější asi né dokonalá ale už zákonná forma která dopředu podpásově-lobingové akce striktně vylučuje.

Mě fakt, že se přestane průběžně přemýšlet, rozhodovat a jednat tam kde poračuje celá řada dalších vlivů také vadí. Na druhou stranu chápu že asi jen takto se dá v naší společnosti vyloučit opakování až excesivních postojů Stráského a spol. typu : ...."Příroda je bestie se kterou je třeba bojovat"... kdy dotyčný neváhal v prvých zonách použít dokonce pesticidní chemii!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 22.3.2017 13:54

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Pan profesor je holt ze staré školy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Čábelka 22.3.2017 15:05

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Ano, on ještě poctivě studoval a s pokorou studuje i dnes. Vy jen věštíte ze skleněné koule a zase poroučíte větru dešti. To, co provozujete vy, to s vědou nemá nic společného, to je jen politická agitace a společenské příživnictví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 10:44

Re: To nemá logiku?

Logika věci je paní M.K. v tom, že pokud někdo založí monokulturní stejnověký les tak ten se nutně stane nejcitlivějším místem na podněty široko daleko. Kůrovec proto jako jakási bílá krvinka organismu zareaguje třeba na na podnět polomu, sucha ... zas neobyčejně citlivě na předtím uměle vytvořenou anomálii.

Podobně se i Vaše bílé krvinky mohou anomálně aktivovat v alergockou reakci krerá může až zabít sterilní=neživotaschopnou struktůru. Pokud si např antibiotiky důkladně vyčistíte/vyhubíte svou vlastní ale geneticky odlišnou mikrofloru a zbyvíte se navíc i vlastních geneticky totožných makrofágů.... - zbude Vám nejspíše jen varianta absolutně sterilního života na přístrojích. O této "přírodní logice" nedávno vyšla pěkná knížka:

http://www.knihyomega.cz/eshop-10-cloveka.html

Náplní kůrovce bývá urychleně odstranit slabé, poškozené a přeměnit to v extrému až příliš homogenní na nový půdní supstrát který je nadějí pro další už daleko pestřejší život. Na tento úkol ale není v systému zdaleka sám. Logika je pak v tom, že pestrost obecně zvyšuje kopllexní odolnost a tím stabilitu systémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 22.3.2017 11:13

Re: To nemá logiku?

Už jste někde viděl, aby se pod matečným smrkovým porostem zmlazoval buk nebo jedle? A pokud jde o Vaši "bílou krvinku" - čím to je, že hynou všechny smrky celoplošně, ne jenom ty oslabené?

Kůrovec je parazit, který žije na smrku a z logiky věci by vyplývalo, že parazit si nebude ničit zdroj své obživy. Kůrovci jsou přirozenou součástí klimaxových smrčin v určitých plohách, kde dokáže ukončit vývoj maximálně jedna generace kůrovce, aniž by to mělo destruktivní účinek na smrkové porosty. Když člověk začal smrk vysazovat do nižších - teplejších poloh, kde dokázaly ukončit vývoj dvě nebo tři generace kůrovců, začal s tím být problém a vznikla nutnost tohoto přirozeného souputníka smrku kontrolovat a regulovat jeho vývoj. Ty smrky mohou být přitom zdravé, jenom rostou na špatném místě. Pokud nedojde ke změně druhové skladby, problém s kůrovcem zůstává. A je jedno, zda půjde o Šumavu nebo jinou oblast.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 12:18

Re: To nemá logiku?

Viděl jsem ledacos - většinu ne. Přemnožený kůrovec skutečně napadá i stromy které jinak vynechává ale v tom právě tkví klíč k řešení. Formulace parazit je proto někdy funkční jindy omylná a to ji dělá zneužitelnou. Už jsem to mockrát komentoval analogií na bílích krvinkách které se dokonce i při genetické shodě mohou stát smrtelně nebezpečné svému nositeli.

Souhlasím ale s Vámi, že v nižších polohách, na hlubších půdách a zejména v sousedství dřevoprodukčních lesů je mnohdy nezbytné se kalamitě bránit dokonce těžbou.

Pokud jde o "logiku" kladného působení k. v převážném období tak té lze porozumět podle vstahů se svým hostitelem smrkrm. Kůrovec primárně vyhledává oslabené, stresované stromy tím, že je podle terpentenového signálu specifikuje a svými feromony na ty nejslabší láká k hromadnému náletu/útoku. Jen takový postup má šanci na úspěch. Toto průběžně vede k přeměně slabšího na půdní supstrát a k celkově dlouhodobě odolnějšímu porostu. V kalamitním režimu jsou však projevy dramatičtější. Anomální klimatická změna planety i takovéto anomální odezvy iniciuje.

Zdravý strom má obvykle k dispozici dost obranných prostředků. Tato rovnováha vznikala minimálně 65mil let. Smrk má předně mízu ale i houbovité pomocníky. Právě poslední kalamitu na Š. příznačně ukončila nikoliv těžba ale namnožení houbového parazita kůrovce v náhle chladné a deštivé letní periodě. Bez vody a chladu by vše pokračovalo dál a dál... Současná hrozba celostátního kalamitního rozšíření jako odezva na klimatickou změnu je snad dost výmluvná. Stromy stojící řidšeji s větvemi až k zemi nebo do 40let věku kůrovec pravidelně nenapadá nebo jsou při kalamitě mezi posledními. Změna druhové skladby už celosvětově probíhá. Smrk se všude za asistence kůrovce posouvá k severu. Ta změna ale může mít dopad i na celkovou biologickou aktivitu která pravděpodobně minimálně na přechodnou dobu několika století zásadně poklesne.

http://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/pruvodce-zmenou-klimatu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 22.3.2017 13:53

Re: To nemá logiku?

Tvrzení, že uměle namnožený houbový parazit zastavil kalamitu na Šumavě vyvrátil v roce 2011 tehdy doc. Jaroslav Holuša.

Míru parazitace odhadl na 14% všech vývojových stadií kůrovce. Dále potvrdil oprávněnost asančních zásahů na Ztraceném potoce. Prokázal pochybení soudního znalce, o jehož posudek se opíralo tvrzení zástupců Hnutí Duha.

http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:dbb8396a-c5df-11e4-9f52-001b63bd97ba&q=Holu%C5%A1a

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 22.3.2017 11:17

Re: To nemá logiku

Paní Košařová,

kdys jsem slyšel, že jest rozdíl mezi běláskem zelným obecně a potom na družstevním láně krouhatelného zelí, kdy hlad lidu jest úkolem "odborníků". A bylo to za komoušů, ale učitelé ještě študovali za Masaryka.

Podobně to bude s tím broučkem kůrovcem!

Vaše tvrzení, že kůrovec není (!!!!!!!!!!!!) součást přírody, by bylo za mých časů, na propadnutí.

Jest třeba rozlišovat zahrádku u chatky/výrobu dřeva a velký krajinný celek. Já s tím nemám problém. Pozor tedy na ten výraz "takzvaní odborníci". Myslíte (možná) ředitele "překližky šumavské"?? Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 22.3.2017 11:40

Re: To nemá logiku

To jste ovšem příspěvek pí Košařové pochopil trochu jinak, než je míněn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 22.3.2017 11:39

Re: To nemá logiku

Nehledejte logiku u fanatiků jakéhokoliv vyznání, včetně zeleného. Pan Rada názornou ukázkou.

Prostě to území chtějí podle sebe a pro sebe, aniž by si ho koupili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 22.3.2017 12:13

Re: To nemá logiku

Pane Prokope, myslíte, že jsem zelený šílenec?

Já jen vidím rozdíl mezi "lesem na překližku" a národním parkem, kde jsou povětšinou lesy/nejsilnější formace mírného pásma - bez nutnosti dotací.. A nešílím, když vidím uhynulý smrk a na cestě jest blátíčko (šumavské).

Snad si to mohu dovolit, když zaplatím hotově v hospodě na Šumavě/nocleh. Bez "norských fondů". Aspoň špitnout, za DPH na Modravě/Mader.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 10:22

Re: Prachy na prvním místě

Zkuste se autora zeptat, co by asi tak stála pěstební přeměna Š. na zravý les?

Já typuji, že více jak celostátní HDP a to proto, že klimatickou změnu ani kyselé deště tam jen tak někdo nezastaví. Pokud by zas provedl jen nějakou formu celoplošné výsadby - jak naši předci před zhruba stoletím - zas by mu po století vyrostl stejnověký les a do podmínek o krerých dnes víme velmi málo. Na tyto pokusy máme navíc zbytek lesnicky produkčního území.

Navíc těžební zásahy pravidelně předcházející umělé výsadbě radikálně ochuzují o živiny zejména tenké půdní profily na horách a navozují tak zvlášt nepříznivé podmínky pro uchycení dalšího života.

Právě proto je lepší alespon v tom zbytečku nejméně zotročené přírody radikálně nezasahovat a to přesto, že jsme všechny neblahé jevy iniciovali. Samovolná sukscese totiž bývá biologicky nejefektivnější a lidsky nejlevnější - snad jen s vyjímkou tak závažných stavů jako je celoplošná otrava půd hliníkem od překyselení které se dá vápněním zabránit.

"Prachy na prvém místě" by ale skutečně měly být - ale důsledně ve smyslu udržení ekosystémových služeb které totiž násobně převyšují dokonce celosvětové HDP. Pokud o ně přijdeme - přijdeme nejspíše o všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hanzal 22.3.2017 11:37

Re: Prachy na prvním místě

Nepřijdeme o všechno pane Rado, nepřijdeme. Až se příroda rozhodne a řekne si tak dost, tak první kdo zmizí bude tzv. civilizovaný člověk se všemi dnešními i budoucími vymoženosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 12:40

Re: Prachy na prvním místě

Mám za to, že se v té posloupnosti "kdo první" asi mýlíte. Dnešní civilizovaný člověk totiž na rozdíl od celé živé přírody používá zásaní metabolickou odlišnost v podobě faktické schopnosti - i když nepřímé - využívat ke svému energetickému prospěchu čistý uhlík. To za celé stamiliony let žádný jiný organismus včetně hlubokomořských "černých kuřáků" nedokázal a jde přitom o energeticky neobyčejně vydatný a masivní proces. Pěkně to dokládají i černé vrstvy zbytků uhlíku po požátech... ve spraších usazované až do kvartéru.

Takto se anomálně homo s.s. dostal k fosilní konzervě která mu spolu s dalšími neobnovitelnými zdroji enormě posílila potenciál a tím však paradoxně většinově zatemniladlouhodobou soudnost. Tyto zdroje lidstvu postačí ještě až na několik století. Teprve poté až s planety zmizí naprostá většina dnešní druhové rozmanitosti - která už dnes klesá více jak 1000x rychleji než před Antropocénem (viz Moldan "Podmaněná planeta" ) - přijde asi na řadu i druh který se doposud pyšní dovětkem přemýšlivý. Jeho schopnost kritického myšlení totiž pravidelně převálcovává davová stupidita - viz Koukolík.

http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 22.3.2017 12:25

Re: Prachy na prvním místě

Obnova smrkových monokultur na zajištěné porosty s druhovou skladbou blízkou původní druhové skladbě by stála asi 8,5 mld Kč (počítáno v současných cenách). Jednalo by se o obnovu asi 42.000 ha nepůvodních lesů na směs JD + BK + další vtroušené dřeviny (Klen apod.; náklady (200.000,-Kč/1ha) počítají i s ochranou proti okusu zvěří, vyžínáním do věku 5 let a byly by s přehledem uhrazeny z výnosů za těžbu nepůvodních porostů (cca 480.000,-Kč z 1 ha. Vaše tvrzení o radikálním ochuzování půdního profilu o živiny v důsledku holosečného hospodařeníje velmi diskutabilní a existují studie, které to, alespoň v případě smrku vyvrací (např. prof. Dejmal, LF Mendelovy univerzity. Klimatická změna a kyselé deště jsou na území celé Evropy, přesto se zde lesy zdárně obnovijí. Autor článku dostatečně ozřejmil, k jakým změnám došlo v historické době vlivem člověka na "zbytečku nejméně zotročené přírody" a jakým nesmyslem je tedy vyhlašovat bezzásahovost na více než cca 15-20% procentech plochy NPŠ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 13:10

Re: Prachy na prvním místě

Díka za ta čísla - zkusm si tu zprávu dohledat. V Krušných horách jde o podobné miliardy. http://zpravy.idnes.cz/na-obnovu-krusnych-hor-da-stat-v-pristich-letech-pres-4-miliardy-pse-/domaci.aspx?c=A161123_123225_domaci_kop

Smrkové porosty se zprvu spontálně velmi rychle i na Š. obnovovat budou - je to nakonec už po pár letech vidět. Dokud totiž nemají dostatečně silnou kůru tak se v nich kůrovec nemůže namnožit. Podstatné je ale postupné popadání starých stromů a postupné zarůstání.... Nikoliv opět tvorba stejnověké struktury ke které hromadná výsadba nutně vede a která předurčuje potíže do budoucna.

Také mám za to, že když soudný a odpovědný člověk něco zásadně pokazil - měl by hledat cestu k nápravě a nenechávat to jen být. Zkušenosti ale ukazují, že spolu s povolením "zásahovosti" eskaluje u nás celá řada doprovodných ale už daleko problematičtějších kroků. Š. takto připomíná velkou privatizaci kdy dotyční talčili na akci a nechtěli čekat na zákonný rámec. Na Š. je totiž také právě stále co ze státního těžit a zde jsou záminky korovcem velmi vítané.

Vrcholové partie Š. jsou však navíc dodnes tak překyselené, že jejich toky jsou včetně Černého jezera už od 80tých let mrtvé. Je tedy otázkou co jiného než smrk dnes takto zatížené podloží uživí a jaké komplexní procesy převládnou. Proto by nejspíše i dobře míněná výsadba zejména v prvých zonách mohla přes veškeré prostředky dopadnout špatně - a jen o tyto prvé zony přeci jde. Proč není autorem komentována možná obnova výsadbou v níže položených úrovních NPŠ? Proč nekomentuje detailní znění paragrafů navrženého zákona? Typuji, že vadí "Prachům na prvém místě".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Čábelka 22.3.2017 14:34

Re: Prachy na prvním místě

Opakujete se a lžete v kopiích furt stejně! Dost trapně, meloune.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 9:59

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo ...

Nevím co Vás napadlo a koho "zelenými spasiteli" míníte. K tématu je ale příznačné, že zelenou uniformu nosí pravidelně lesníci co mají rádi stromy pěkně v řádvích rovně stojící a v pravidelném sponu. Důsledky intenzifikačních zálib takovýchto kolektivistů bývají výmluvné.:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 22.3.2017 11:41

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo ...

Lesník vykonává jenom to, co si přeje vlastník lesa. Ujišťuji Vás, že jsou lesníci, kteří dokáží pěstovat lesy i jinak než v řádcích. Bohatá lesnická literatura je toho dokladem. Viz např. Vyskot, M a kol.: Pěstění lesů, SZN 1978. Škoda, že k natáčení takových pořadů, na který uvádíte odkaz, nepřizve ČT nějakého lesníka nebo vlastníka lesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 13:51

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo ...

ČT udělala dokument kam pozvala víc tváří ale NPŠ má za vlastníka stát a v tom tkví problém. To co je státní umí totiž naše společnost "privatizovat" a pokud jde o velká sousta ve velké privatizaci, tak zde se velké ryby s obrazovek opravdu často vytrácejí.

Nedávno jsem si koupil knížku od lesníka a velmi mne zaujala - tak mi věřte, že se dokáži vyhnout prázdnému nálepkování : ...https://www.kosmas.cz/knihy/196737/tajna-rec-stromu/

Konkrétně ale o Š. vyšla dokonce v PDF formátu - tedy veřejně veřejně přístupná publikace i od biologů. Znáte ji? Docela věřím, že s lesníky kteří mají ke svěřenému hlubší vztak není vůbec v rozporu:

http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 22.3.2017 11:43

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo ...

Tak extra pro nechápavé, "zelení spasitelé" jsou vyznavači zelené ideologie, která by se nejraději obešla bez lidí, tedy třeba vy, strana zelených.

O uniformách jsem nepsal nic a lesník je třeba i autor článku, o pěkných řádcích nepíše nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 22.3.2017 11:21

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo,

Zde pociťuji, že Šumava bude vyhrazena budoucím (pokolením). Strom roste pro děti, Vy to nevíte???????.

Na nějakou překližku moc nemyslím, té si dovezu z Finska/Polska, .......... co budu chtít.

Mám rád přírodu a nevolím Zelené (komunisty).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 9:48

Re: „zdivočme“ Šumavu. A proč ?

Les skutečně plní řadu podstatných funkc umožnujících život i lidí. Na druhou stranu je kůrovec v něm přirozená součást už 65milionů let a analogicky podobně jak bílé krvinky v lidském organismu obvykle plní pozitivní roli.

Daleko problematičtější už ale může být působení kůrovce vzláště ve vzroslé stejnověké monokultuře dřevoprodukčního lesa kterým se Š. právě po řadě neuvážených lidských zásahů na většině území stala.

Pan Křivan toto asi nevnímá podobně jak svou vlastní vnitřní floru či faunu a jako většina z nás nevnímá své bílé krvinky do té doby než onemocníme. Pak si našich přemnožených bílých krvinek začne častěji všímat alespon lékař. Kdo je navíc tzv alergik tomu se dokonce vlastní imunitní systém může stát osudným podobně jak kůrovec nestabilní stejnověké uměle vytvořené monokultuře zprvu zdánlivě zdravého lesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 22.3.2017 11:07

Re: „zdivočme“ Šumavu. A proč ?

Proč by les měl být pro lidi??? A co jezera, řeky, horské hřebeny, louky, slatiny... taky mají být pro lidi? Proč?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.3.2017 11:43

Re: „zdivočme“ Šumavu. A proč ?

Pokud by se lidé obecně cítili více součástí systému a nebyli na jednu stranu tolik neteční - přičemž jiná jejich velmi úzká skupina se naopak chová až uzurpátorsky - pak by tu snad mohl být les pro lidi i zvířata... - a naopak a nebylo třeba extra zákonů.

Ve chvíli kdy příznačně pokřiveným posteskem profesora dřevařské fakulty je s realitou odvěkých klimaxových smrčin vrcholů Šumavy (prvé zony) rozporný výrok:

..."uměle založený nepůvodní smrkový les, který se ponechá kůrovci" ...

Pronesený navíc bez toho, že z obecného zákona o všech NP cituje konkrétní paragrafové znění, vymezuje hranici jediné zony.... je nabíledni, že agituje nikoliv za lidi + přírodu obecně - ale naopak lobuje za momentální zisky "taky-lidí" ale vlastnících dřevozpracující průmysl a jeho vazby.

Takovým by velkoplošná případně "divoká" těžba po století právě dozrávající dřevní hmoty pochopitelně velmi vyhovuje a tací se cítí zvláště frustrováni faktem, že tam nyní koncetrované hodnoty před jejich očima rozmělní nějaký kůrovec na široké spektrum pozitiv a nadějí pro další generace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek