Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dobrým úvodem do problematiky

kalendáře je Marie Bláhová: Historická chronologie. Tam by se mohl autor poučit o počítání času v historii u nás i jinde. Úspora času potřebného k práci na polích asi nebyla tou hlavní příčinou. V 16. století bylo v katolických zemích tolik zasvěcených svátků s pevným datem, že posun velikonočního týdne a dalších čtyř pohyblivých svátků na ně navázaných nehrál takovou roli. Jindy se také obdělávají pole v Itálii a na sever od Alp, že ano. Toto hledisko se může uplatnit jen lokálně, u nás při přesunu svátku Cyrila a Metoděje z března na počátek července (na horách na severu už mají seno pod střechou a v rovině na jihu ještě nezačínají žně), aby mohli vyrazit na Velehrad.

Důvodem byl už velmi znatelný rozpor mezi vypočteným datem Velikonoc a astronomickými požadavky, podle nichž se měl svátek slavit po jarní rovnodennosti a co nejblíže úplňku. Už v 8. století si Beda Ctihodný všiml, že tu něco neštymuje, r. 1122 na chybu upozorňuje i pražský kronikář Kosmas. Od poloviny 13. století se vážně diskutovalo o naléhavé opravě a v 16. století už bylo 10 dnů nepřehlédnutelných.

Ono tam bude astronomických vlivů asi více

Kalendář je jakousi smluvní normou, tabulkově korelující a kovergující k stavům "kolotající vesmírné soustavy". Země rotuje, je "bramboroid" s precesním "čochtáním" (jako osa nevyváženého setrvačníku/káči), obíhá okolo slunce po elipse, kdy se mohou ohniska gravitačně "nano" šoupnout díky konjunkci velkých exoplanet, měsíc má také vliv (zkuste v lavoru s vodou dělat příliv a odliv, zajisté jisté síly setrvačnosti v pazourech ucítíte). Kalendář je pouze matematicko-heuristickým stanovením, co nejpřesnějšího "časoměru", ve smyslu "dne a noci" a "intervalu 4. období" s korekcemi přesného matematického určení, ke stavu deterministickému, pomocí přestupných a nepřestupných časových korekcí v době oběhu Země okolo Slunce v co nekratším rozměru času. Proto jsou tvořeny kalendáře. Proboha, nekamenujte mne, ale za největší zhůvěřilost považuji administrativní alternaci časových pásem (2x za rok). Jako haluzák ve výslužbě a myslivec, to mohu posoudit na zvěři a svém loveckém psu. SEČ a "letní čas". Němá tvář to má zakodováno ve svých biologických hodinách, tedy časový biorytmus v závislosti na astronomickém čase v daném ročním období, vylejzá a zalejzá podle východu a západu slunce, tedy astronomicky. Proč mi ale goverment, jako živočichovi, administrativně przní čas a tím i biorytmy, které ladím na novou frekvenci min.14 dní (kalendářních) a jinou časovou frekvenci s fázovým posunem? Lov, hlad, krmení, peristaltika (s*aní), jízdní řády, děti do školy, etc., nu nevím, zdali je toto jebání s časem zdraví prospěšné, ve smyslu daného dienstreglamá. Malá otázečka, k čemu tato "vyfikundace" vůbec slouží (jako prduch jezdící s komoditami, již jezdím část rajonu za světla, za tejden zase budu jezdit za tmy) a čubina bude na mne čumět, jak na debila, že jí o hodinu dříve tahám z pelechu na vyvenčení. Asi nepochopí, že páníček musí administrativně o hodinu dříve jít fedrovat na berně blba, který čas zmermomocnil. Krapánek jsem bývalý matematik, na penzi prduch. Nekamenujte staříka.

Re: Ono tam bude astronomických vlivů asi více

Jene, souzním s Vámi, v neděli nás to dostane, snad to přežiju. Zatím největší vliv na kalendář měl Mojžíš a jeho Bůh. "Šest dní budeš konat veškerou svou práci, sedmý den si povinně odpočineš", žádná astronomie, ale prokletí člověka, práce.

Civilizaci typu jedna budeme

az budeme odvozovat nas kalendar od neceho pravidelneho ve vesmiru, treba obeh kolem galaxie, nebo podle nejakych presnych hodin.

Anebo prijde nejaky novy spasitel lidstva a na ty nase stare zvyky se vykali a zapocne novy kalendar.

pane Václavíku

Oběh Sluneční soustavy kolem Galaxie není pravidelný. Pravidelný není ani pohyb Země kolem Slunce. Pravidelná není ani délka pozemského dne. Dokonce není pravidelná ani doba rotace Země kolem vlastní osy (tato rotace se pomalu prodlužuje).

Takže podle čeho chcete určovat kalendář?

a ještě k tomu máme precesi zamské osy

Autorův popis je velmi poučný a zajímavý. Zapomněl ale na precesi zemské osy. Díky precesi se jarní bod neustále posouvá směrem k lednu, a to zhruba o 1 den za 72 let. I tento posun je korigován popisovanými úpravami přestupného roku.

Re: a ještě k tomu máme precesi zamské osy

http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/seasons.pdf

Ať žijí Velikonoce!

Před cca 8mi lety jsem se, zcela okrajově, zabýval stanovením data Velikonoc, coby programátor. I kouknul jsem se i do zákona o státníh svátcích a tam (tehdy) byl pouhý výčet dní kdy je státní svátek a mezi nimi prosté "... a velikonoční pondělí". Žádné katolické/pravoslavné/ gerogoriánský/juliánský. Takže máme vůbec ten (ty) státní svátek/svátky na správné datum?

Ale pšt, raději o tom nikomu neříkejte...

Re: Ať žijí Velikonoce!

Jen krátce dodám k tomu velikonočnímu pondělí. Tento den je nepracovním u nás proto, že za R.-U. mocnářství Habsburkové chtěli mít ve své říši po velikonoční neděli, tedy po vzkříšení, ještě jeden den volna. Podobné to je i o vánocích s volným dnem 26.12. na svátek sv.Štěpána. Pro církve tyto dny nejsou už sváteční. Proto jinde už tyto dny jsou pracovní.