Sobota 20. července 2024, svátek má Ilja
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ASTRONOMIE: Včera, dnes nebo zítra?

diskuse (18)

Jaro začíná obvykle 20. března. Proč se ale téměř všude, především v učebnicích, píše, že 21. března?

Především je třeba říci, že se tu budu rozepisovat o začátku astronomického jara. Pro meteorology u nás začíná jaro 1. března a podle toho, co se děje v přírodě, je to zcela v pořádku (mně například pylová alergie na Olši pronásleduje už od konce února). Mnohem složitější to je se začátkem fenologického jara, ale nechci odbíhat, takže zpátky k tomu astronomickému.

jaro 1

Tradiční popis začátků ročních dob. (astronomia.zcu.cz)

Začátek astronomického jara, nebo také jarní rovnodennost, je okamžik, kdy se Slunce ocitne přesně nad zemským rovníkem. Na obloze je pak Slunce v průsečíku světového rovníku (což je průmět toho zemského na myšlenou nebeskou sféru) s ekliptikou (což je zase průmět oběžné dráhy Země). Tomu místu se už od starověku říká jarní bod. Nejčastěji se tam Slunce nachází 20. března.

Ale věc má háček. Předchozí dvě tvrzení se vztahují pouze ke gregoriánskému kalendáři a vlastně pouze k Evropě. Kvůli posunu v různých časových pásmech může jinde na Zemi opravdu připadat začátek jara častěji na 21. březen. Tradice gregoriánského kalendáře ovšem vzešla z Evropy, dokonce z blízkosti 15. poledníku, takže je v pořádku, když se budeme držet našeho časového pásma.

Některé moderní učebnice už obsahují „přesnější“ informaci, že jaro obvykle začíná 20. nebo 21. března. Ve 21. století bychom však správně měli v učebnicích psát, že jarní rovnodennost připadá na 20. březen a občas na 19. březen. Krátce po roce 2000 ještě dvakrát připadla rovnodennost na 21. březen, ale příště připadne tento okamžik na 21. březen až v roce 2102.

jaro 2

Některé prameny připouštějí začátek jara 20. března. (www.in-pocasi.cz)

Příčinou toho, že začátek jara nepřipadá každý rok na stejné datum je samozřejmě vkládání přestupných dní na konec února. Ostatní roční doby tím trochu trpí také, ale u jara, protože následuje bezprostředně po zařazení přestupného dne, je problém nejnápadnější. Kde je ale příčina toho, že se učebnice systematicky o den pletou? Samotné přestupné roky za to nemohou.

Gregoriánský kalendář, zavedený papežem Řehořem XIII. v roce 1582 (peripetie jeho přijímání a nepřijímání si nechám na někdy příště), obsahuje kromě čtyřletého cyklu přestupných roků ještě méně nápadný 100letý a 400letý cyklus. Když totiž zařadíme jednou za čtyři roky jeden den na konec února, abychom kompenzovali každoroční ztrátu čtvrtiny dne, o 44 minut to přeženeme. Možná se vám zdá, že třičtvrtěhodinová nepřesnost jednou za čtyři roky je zanedbatelná, ale ona se za jedno století nasčítá do téměř celého dne. A za několik století pak kalendář uteče ročním dobám o týden, dva...

Podstatou gregoriánské reformy kalendáře bylo právě jemné naladění těchto detailů. Přestupné roky, a to bez výjimky každý čtvrtý, se používaly už v předchozím juliánském kalendáři. Protože už se v 16. století kalendář s ročními dobami rozcházel o 10 dní, nechal papež oněch 10 dní vypustit. Pro většinu lidí tehdy i dnes to byla jediná viditelná část reformy kalendáře. Její nejpodstatnější součástí však bylo zavedení výjimky: roky, jejichž letopočet je dělitelný 100 (konce staletí, tedy 1700, 1800, 1900), přestupné nejsou. Abychom systém zase nepřeregulovali na druhou stranu, bylo nutné zavést ještě výjimku z výjimky: roky, jejichž letopočet je dělitelný 400 (1600, 2000, 2400) přestupné zůstanou.

Ufff...

A to je celé. V průběhu století, kdy vkládáme každý čtvrtý rok přestupný den, začátek astronomického jara nenápadně couvá k nižším datům (protože to s regulací v průměru o 11 minut ročně přeháníme). Na konci století to v systému „škytne“, protože přestupný den vynecháme, a datum začátku jara poskočí dopředu. Tak to jde čtyři století po sobě, až na konci toho čtvrtého uplatníme výjimku z výjimky a datum začátku jara necháme dvě století po sobě couvat. Poté se celý cyklus opakuje.

Dal jsem si už před pár lety tu práci a spočítal okamžiky jarní rovnodennosti na celý 400letý cyklus, tedy od roku 2001 do roku 2400. Statistika říká, že ve 21. století už se začátku jara 21. března nedočkáme, zdaleka nejčastějším datem jarní rovnodennosti je 20. březen, na druhém místě pak 19. březen (poprvé oslavíme příchod jara na Pepíka v roce 2048). Ve 22. století bude stále převažovat 20. březen, 21. březen se dostane na druhé místo a 19. březen bude na třetím. Ve 23. a 24. století se 19. březen ze statistiky zcela vytratí. V první polovině 24. století bude výrazně nejčastěji vítězit 21. březen, takže nakonec mírně převáží ve statistice za celé století, ale v roce 2400 systém opět ucukne zpátky a cyklus se bude opakovat.

jaro 3

Začátky jara ve 21. století (2001 až 2100) - 19. 3. = žlutá, 20. 3. = zelená, 21. 3. = červená. (Jan Veselý)

jaro 4

Začátky jara ve 24. století (2301 až 2400) - 20. 3. = zelená, 21. 3. = červená. (Jan Veselý)

Podobné, jako to bude ve dvacátém čtvrtém století, to bylo se začátkem jara i ve století dvacátém. Prvních 50 let převažoval 21. březen, druhých 50 let pak 20. březen. Snadno nás napadne myšlenka, že právě tohle je příčinou toho chybného data uváděného v učebnicích. Ale je to úplně jinak.

To datum se uvádělo už mnohem dříve, kdy převažoval 20. březen. Příčina je stejně prostá jako kuriózní. Gregoriánská reforma byla vlastně přijata kvůli Velikonocům. Velikonoční neděle se totiž stanovuje jako první neděle, jež nastane po prvním jarním úplňku. Určuje se tedy astronomicky. Kvůli nesouladu juliánského kalendáře s ročními dobami se v 16. století stávalo, že Velikonoce a další na ně navazující křesťanské svátky se posouvaly do teplých období roku, kdy bylo třeba, aby věřící pracovali na polích. A když už papež opravoval kalendář, vložil do reformy i pravidlo, že pro účely stanovování Velikonoc se za začátek jara považuje 21. březen. Hlavně kvůli zjednodušení výpočtu.

Jde tedy o technicky stanovené datum, které se skutečným začátkem jara souvisí jen okrajově. A původně se týkalo vlastně pouze katolické sekty křesťanství. Pravoslavní křesťané gregoriánskou reformu nepřijali – také jsou jejich Velikonoce občas i o měsíc jindy než ty počítané podle gregoriánského kalendáře. Dnes ovšem toto mylné datum straší v učebnicích i těm, kteří se křesťany, ba dokonce ani věřícími, vůbec necítí.

No nic. Aspoň mám na jaře o čem psát blogy a vyprávět návštěvníkům našeho planetária.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové

Tomáš Vodvářka
20. 7. 2024

Zdá se, že společenská radost před 3 lety, kdy ze sněmovny vypadla komunistická strana, byla...

Jan Bartoň
20. 7. 2024

Další funkční období Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové poskytne Bruselu další...

SÝR ZDARMA
20. 7. 2024

Američané mají silné pochybnosti o tom, že atentát na Donalda Trumpa je dílem osamoceného...

Martin Tůma
20. 7. 2024

Jak snadno a levně dokázat, že Země je placatá/How to easily and cheaply prove that the Earth is...

Milan Smutný
20. 7. 2024

Po letech přešlapování a mizerných rozhodnutí v energetice, ovlivněných dominantně dotační zelenou...

Aston Ondřej Neff
19. 7. 2024

Von der Leyen je ztělesnění všeho, co je příčinou dramatického úpadku… všeho, na co sáhla. Zničila...

Aston Ondřej Neff
18. 7. 2024

Premiér Fiala oznámil že Korejci tam dostaví dva bloky a vláda s nimi vyjedná opci na dva další...

Aston Ondřej Neff
17. 7. 2024

Nedávná změna vzezření Psa se chystala delší dobu. Do zákulisí nevidím, jen mohu usuzovat, že s...

Václav Vlk st.
17. 7. 2024

Putin je diktátor a vůbec mu nezáleží na tom, koho a kde zabije, ale není to idiot.

Vratislav Hlubuček
19. 7. 2024

Se znepokojením pozoruji rozvírání Overtonova okna v Ukrajinském konfliktu. Podpora napadené...

van Kateřina Vaníčková, miv Michal Voska, mul Matyáš Müller, dyn Josef Dyntr, kurl Lenka Kuřilová
19. 7. 2024

Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště, zpožďovaly se kvůli němu...

ČTK, Lidovky.cz
19. 7. 2024

V Bangladéši v posledních dnech bouří protesty studentů. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila...

Jaroslav Veis
19. 7. 2024

I když skoro o každých volbách tvrdí kandidáti, že právě ty jejich jsou nejdůležitější od chvíle,...

Lidovky.cz, ČTK
19. 7. 2024

Slovenský poslanec z koaliční Slovenské národní strany (SNS) Pavel Ľupták byl ve čtvrtek fyzicky...

ČTK, kh Kateřina Havlická
19. 7. 2024

V Bělorusku odsoudili německého občana Rica Kriegera k trestu smrti za trestné činy související s...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz