Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Nejvzdálenější objekt ve vesmíru
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Daniel 3.5.2009 20:11Re: nějak mi to nejde dořepy, Tak si zkus představit dva brouky sedící na povrchu balónku. Přestav si, že balónek je nekonečně pružný a že ho někdo nafukuje. Ti dva brouci se nebudou hýbat, jejich rychlost vůči povrchu balónku (tj. vůči jejich prostoru) bude nulová. Přesto budou oba pozorovat, že se od sebe vzdalují. Brouci se samozřejmě mohou vydat na pochod, ale pokud bude nafukování balónku dostatečně intenzivní, může být rychlost jejich pohybu v porovnání s tím, jak se od sebe vzdalují, zanedbatelná. Může se stát, že brouci ani nebudou mít možnost k sobě dojít a potkat se. Přitom intenzita nafukování balónku nemá nic společného s rychlostí pohybu brouku po povrchu balónku. No a s vemírem je to podobné |
|
|
Kanuk 3.5.2009 20:07Re: Pro nedouka Rudolpha Míval jsem knihu, autor snad Schneider, název snad Hodiny a hodinky, vyšla snad za války nebo tak okolo. Ono je to sice už asi 70 let, ale na mechanických hodinách se od té doby moc nezměnilo. A vůbec nic se nezměnilo na orlojích, vodních hodinách a pod. Takže o měření času by tam něco mohlo být, už se nepamatuji. Jenom se pamatuji, že tam byly popisovány růrné konstrukce krokových mechanismů (snad se jim tak říká) |
|
|
Nemo 3.5.2009 20:02Re: Pro nedouka Rudolpha A aby se to ještě zkomplikovalo, muslimové mají za "neděli" pátek. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 19:54Re: Pro nedouka Rudolpha Nemo, člověče, co to píšete!! Teď ODS a případně pan Míl budou chtět zrušit nejen volné soboty, ale i neděle. |
|
|
Jaroslav 3.5.2009 19:37Re: To jsou rozumy a deba a lá . . . Kolik andělů se vejde na špičku jejhly . . . . Kdyz chces "rozumy", tak si pockej na Ulcovo pokracovani o piratech, nebo o Obamovi. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 19:09Re: To jsou rozumy a deba a lá . . . Kolik andělů se vejde na špičku jejhly . . . . Pane Pašku, nikdo vás nenutí to číst. Můžete se omezit na diskuse o kvalitě chlastu v ČR a případně jinde, nebo o blbosti či vynikajících vlastnostech českých a jiných politiků. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 19:06Re: Nějak mi to nejde do hlavy. S veškerou úctou k pánům Hawkingovi, Penrosovi a jim podobným chovám silné podezření, že matematické teorie vesmíru budou jednou přepracovány tak, aby to odpovídalo selskému rozumu. Pokud vím, tak ve fyzice neexistuje - kromě té kosmologie - odvětví, které by "selskému rozumu" neodpovídalo. Je sice fakt, že jinde se nesetkáváme s rychlostmi, které se blíží rychlosti světla, ale už to einsteinovské "smrskávání" těles v závislosti na rychlosti se mi nelíbí. Jo, jestli je možné to formulovat tak, že se zvětšující se rychlostí MĚŘÍME kratší vzdálenost, tak to bych bral. |
|
|
J.G. Pašek 3.5.2009 19:01To jsou rozumy a deba a lá . . . Kolik andělů se vejde na špičku jejhly . . . .
|
|
|
ale ale 3.5.2009 12:54Re: Nějak mi to nejde do hlavy. Mate-li pocatecni a konecnou singularitu, tak tak muzu vlastne trvat "vecne". problem je v tom, ze je to "vecnost" nahlizena z venku. A jaksi v terminech singularity "pocatecni nebo konecny vesmir" zadne "venku" nemame ... takze potencialne tam nekonecno je, v obou smerech ... ale jelikoz uvnitr neexistuje cas, tak jak ho zname my, je to ponekud slozitejsi k pochopeni ;) |
|
|
Jenda 3.5.2009 12:48Re: Červený posun Jiste. Odvodil kvantovani rudeho posuvu na zaklade pouhych 200 objektu s vysokym posuvem. Od te doby bylo objektu s vysokum rudym posuvem objeveno podstatne vic a kvantovani nebylo potvrzeno. |
|
|
Jenda 3.5.2009 12:42Re: Nějak mi to nejde do hlavy. Vesmir se vyviji a musel byste zneplatnit spoustu fyzikalnich zakonu aby vam z tohoto prosteho faktu nevyplynulo, ze nekdy zacal. Jasne, mozna ze predtim byl jiny vesmir, ten po fazi expanze presel do faze kontrakce, smrstil se a znovu vybouchl. Cimz vznikl ten nas vesmir. Cimz jsme elegantne zavedli nekonecne dlouho existujici pulsujici vesmir. Ovsem vzhledem k tomu, ze z vesmiru soucasneho neni mozne o tom predchozim zjistit lautr nic, tak to bylo jen pekne filosoficke cviceni. |
|
|
Nemo 3.5.2009 11:53Re: Pro nedouka Rudolpha Třeba kniha Stanislav Michal: Hodiny. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 11:44A vůbec A vůbec: s Vámi jsem ochoten se dohodnout: možná to mohlo být v 10:05 ... |
|
|
Rudolph 3.5.2009 11:42Re: Pro nedouka Rudolpha Takže "staročeské" jsou vlastně babylonské... Děkuju. Takhle by to na diskuzi mělo vypadat. Nevíte o nějakém zdroji? (Pokud možno ne Wiki :) |
|
|
Nemo 3.5.2009 11:06Re: Pro nedouka Rudolpha U nás dříve platily "staročeské hodiny". Na pražském orloji je ukazují arabské číslice na vnějším okraji ciferníku. Staročeský den měl dvacet čtyři hodin a hodiny se začínaly počítat od západu Slunce. Staročeské hodiny tedy dávají odpověď na otázku: Kolik hodin uplynulo od západu Slunce? Časový údaj odečítáme pomocí zlaté ruky. Je zřejmé, že aby staročeské hodiny dobře fungovaly, musí být číslice 24 na ciferníku staročeských hodin vždy nastavena tak, aby odpovídala času, kdy zapadá Slunce. Proto se celý ciferník staročeských hodin se v průběhu roku otáčí (či spíše kývá) tak, aby byla tato podmínka splněna. Toho lze s výhodou užít k určení času, kdy zapadá Slunce. Podíváme se, kde je číslice 24 na staročeských hodinách, a přečteme římskou číslici, která je pod ní, a hned víme, v kolik hodin bude zapadat Slunce. |
|
|
Nemo 3.5.2009 10:53Re: Pro nedouka Rudolpha Hranice kalendářního dne byly v různých kulturách různé. Den u Peršanů, Egypťanů, některých řeckých kmenů i starých Římanů začínal úsvitem, jak je přirozené pro denní faunu i člověka. Vycházející Slunce bylo znamením začátku nového dne. Číňané nebo Římané začínali den o půlnoci, což převzala i naše civilizace. Soumrakem končil starý den a začínal nový nejen u Izraelitů, ale i dalších národů Předního Východu, Turků či Keltů. Jedná se zřejmě o pozůstatek měsíčního kalendáře. U Sumerů a Babyloňanů si odborníci nejsou zcela jisti. Zřejmě však začínali den také večerem. Tradice biblického dne počínajícího večerem je tedy převzata od Sumerů resp. Babyloňanů. Dávní astronomové počínaje Ptolemaiem často počítali kalendářní den od poledne - jejich den trval polovinu světlé doby, pak následovala tmavá a nakonec další polovina světlé doby. Důvod byl prostý. Hranici dne určovali podle horní kulminace Slunce. Přesným začátkem dne bylo poledne. Výhodou bylo, že se během nočního pozorování neměnilo datum. Takto vymezený den dnes označujeme jako pravý sluneční den. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 10:01Rudolph strikes back Tak to tedy pěkné howno: zahrabané kosti dinosaurů jsou součást úradku Božího a netřeba k tomu tahat nějaké Izraelity. Ještě se dostaneme do nějakých diskuzí o vyhoštěných Američanech. |
|
|
Vašek 3.5.2009 9:57Re: nějak mi to nejde dořepy, asi řeknu s klasikem "a zase vím velké ho.." |
|
|
Kanuk 3.5.2009 9:47Re: Pro nedouka Rudolpha Pan Gregory of Tours se sice nezmiňuje o dinosaurech, ale lze předpokládat, že Izraelité je chovali jako domácí zvířata. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 9:42Re: Pro nedouka Rudolpha Prosím, neklamné svědectví Gregoryho, biskupa tourského uvádí : 5596 let od stvoření světa do smrti Sv. Martina. Ten zemřel v r. 397, ergo kladivko, svět byl vytvořen 5199 let B.C, plusminus nějaký ten rok v důsledku datovacího zmatku kolem roku 0. Viz Gregory of Tours: The History of the Franks. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 9:24Re: Pro nedouka Rudolpha No to nevím. Protože jsem ale člověk moderní, znám prameny :) Kdysi vycházel v Téčku celý seriál, který údaje na Orloji zkoumal. Muselo to být aspoň 5 dílů. Přiznávám, že odtud mi utkvěl v paměti ten soumrak, jinak to bylo plné nějakých hanebně matematických údajů a to není moje café. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 9:16Re: Pro nedouka Rudolpha Já se teda hádat nemůžu, ale mám takový dojem, že jedna z věcí na tom pražském orloji byla, že jeho den začínal tak, jak bylo tehdy zvykem, při západu slunce, nebo tak nějak. A udělat hodiny na tohleto, to byl kumšt. Jestli někdo ví víc, nebo líp, může to napsat. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 8:58Re: Pro nedouka Rudolpha Mně se to nějak nezdá: sám Orloj jsou hodiny. Máte pravdu, že na přelomu 19. a 20. století se (osobní) hodinky stávají masovou záležitostí, ale do té doby k odměřování času sloužilo vyzvánění (nikoli mobilů :) a bylo v praxi více než postačující. Takže pravidelné rozměřování dne muselo fungovat minimálně od dob toho Orloje ... (Nehádám se, jen o tom uvažuju.) |
|
|
zLoun 3.5.2009 8:34Re: Pro nedouka Rudolpha ono to měření od soumraku je dost nepraktické, jakmile začnete používat hodiny. On je pak každý ten den různě dlouhý a dost podstatně. Takže se nabízí kulminace Slunce. Ta se sice taky mění, ale už ne tolik a to začalo vadit až někdy na přelomu 19. a 20. století. No a horní kulminace - poledne - je nepraktická, to by pak pracující mohli chtít prachy za dva dny. Takže dolní kulminace, tedy půlnoc. |
|
|
Logos 3.5.2009 8:33Re: nějak mi to nejde dořepy, Hmota (celeho vesmiru) samozrejme existovavala ale skomprimovana do zrnka mensieho ako proton. Pri expanzii (velky tresk) sa nerozprskla do existujuceho priestoru - ten skutocne neexistoval. Skor si to predstavme ako proces kysnutia babovky, kde bubliny mnohonasobne prevysuju objem tuheho cesta. A ten proces "kysnutia" doteraz pokracuje, takze tuhe zlozky vesmiru (galaxie) sa od seba vzdaluju, pretoze bubliny medzi nimi - vesmirna prazdnota - neustale expanduje. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 8:15Re: Pro nedouka Rudolpha To, z čeho jsem si dělal poněkud slaboduchou bžundu je arcibiskup Ussher a jeho pünktlich datace. Jinak se tomuto velkému historikovi (z doby jakéhosi Cromwella) veřejně omlouvám a klaním až k zemi. To s tím začátkem dne za soumraku je málo známá věc, ale narazíte na to ihned, jakmile se začnete trochu rochnit ve starých časech. Tak třeba na pražském Orloji začíná den soumrakem. Na půlnoc bylo rozhraní posunuto z nějakých osvíceně fyzikálních, neosobních důvodů. Možná budete někdo vědět ... |
|
|
Nemo 3.5.2009 7:52Re: Pro nedouka Rudolpha Všeobecně se traduje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, sedmého dne pak odpočíval. Podle verše 2:2 knihy Genesis Bůh své dílo dokončil až sedmý den. O sedmém dni se píše: Genesis 2:1-3: "I byla dokončena nebesa i země, se vším všudy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo." To by tedy znamenalo, že Bůh pracoval na dokončení svého díla i sedmý den. Sedmý den v prvé polovině verše Gen 2:2 patří k nejstarším "oříškům" při čtení biblického textu. Ve Vyprávění otců (Pirke Avot, Sayings of the Fathers), starém rabínském spisu, čteme, že Bůh tvořil i při večerním soumraku, kterým začíná sedmý den. Biblický kalendářní den totiž končí i začíná soumrakem. Ono stvoření prý tedy vlastně nepatřilo sedmému dni, ale rozhraní šestého a sedmého dne. Rabínové nabídli i druhé vysvětlení. Sedmého dne byl stvořen odpočinek. Teprve vytvořením odpočinku byl zcela dotvořen svět. A odpočinek nemohl existovat dříve, když Bůh pilně pracoval. Stále tedy nevíme, zda Bůh dokončil svou práci šestý nebo až sedmý den. Můžeme tedy ve dni odpočinku přemýšlet, co že to Bůh vlastně dokončil a kdo z opisovačů Bible udělal chybu. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 5:27Re: Pro nedouka Rudolpha No, když to berete takhle, tak Hospodin po stvoření světa odpočíval, byl to sedmý den, a byla to sobota - tak je to, prosím, v Bibli. (Teda ne že bych to věděl přesně, ale Židé mají "neděli" v sobotu - šábes neboli sabath). Takže tvoření musel skončit v pátek. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 5:22Re: Červený posun Pokud vím, tak teorie Dr. Arpa jsou založeny na experimentálních faktech - astronomických pozorováních. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 4:03Nějak mi to nejde do hlavy. Fyzika používá hodně matematiku. Ale odmítá přijmout matematikou zavedený pojem nekonečna. Trvá na tom, že všechno musí mít začátek a konec. |
