Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Nejvzdálenější objekt ve vesmíru
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Daniel 3.5.2009 20:11Re: nějak mi to nejde dořepy, Tak si zkus představit dva brouky sedící na povrchu balónku. Přestav si, že balónek je nekonečně pružný a že ho někdo nafukuje. Ti dva brouci se nebudou hýbat, jejich rychlost vůči povrchu balónku (tj. vůči jejich prostoru) bude nulová. Přesto budou oba pozorovat, že se od sebe vzdalují. Brouci se samozřejmě mohou vydat na pochod, ale pokud bude nafukování balónku dostatečně intenzivní, může být rychlost jejich pohybu v porovnání s tím, jak se od sebe vzdalují, zanedbatelná. Může se stát, že brouci ani nebudou mít možnost k sobě dojít a potkat se. Přitom intenzita nafukování balónku nemá nic společného s rychlostí pohybu brouku po povrchu balónku. No a s vemírem je to podobné |
|
|
Jaroslav 3.5.2009 20:37Re: nějak mi to nejde dořepy, Ovsem zapominate ze vzhledem k jakemukoliv bodu uvnitr balonku se pohybovat budou. |
|
|
Logos 3.5.2009 21:08Re: nějak mi to nejde dořepy, Elasticky balonek pana Daniela je nazorna dvojrozmerna analogia nasho trojrozmerneho vesmiru. Pre broukov je dvojrozmerny povrch cely vesmir. Broucci su tiez iba dvojrozmerni - poznaju len pravo-lavy a predo-zadny smer na pvrchu balonka. Pojem hore a dole nepoznaju a teda ani ziadny bod vo vnutri alebo nad povrchom balonka. Tato dvojrozmerna analogia tiez elegantne vysvetluje ako moze byt vesmir konecny a zaroven bez hranic. Nech by broucci putovali akokolvek dlho nikdy nepridu na kraj vesmira - ten totiz neexistuje aj ked je velkost vesmiru (plocha balonka) konecna. |
|
|
Jaroslav 3.5.2009 21:58Re: nějak mi to nejde dořepy, Vase analogie ma ovsem dva problemy. Ten balonek se muze rozpinat do nekonecna, a pak ten vesmir neni totiz dvojrozmerny. |
|
|
Jenda 3.5.2009 22:35Re: nějak mi to nejde dořepy, A on vesmir nemuze? |
|
|
Jaroslav 3.5.2009 23:15Re: nějak mi to nejde dořepy, A jak pak by sis predstavoval rozpinani neceho co je nekonecne ? |
|
|
rowman 11.5.2009 11:18Re: nějak mi to nejde dořepy, vsak nas vesmir taky neni trojrozmerny, M teorie pocita s 11 rozmernym vesmirem |
|
|
Kanuk 3.5.2009 20:12Re: nějak mi to nejde dořepy, Vašku, z toho si nic nedělejte. Sokrates, uznávaný za jednoho z nejmoudřejších mužů v historii lidstva, prý prohlásil "Já vím, že nic nevím". Země se kvůli tomu nezastaví. |
|
|
Jaroslav 3.5.2009 20:35Re: nějak mi to nejde dořepy, Asi vedel moc dobre, ze lidska mysl je omezena. |
|
|
Esenbák 4.5.2009 18:03Re: nějak mi to nejde dořepy, A jak velké bylo první těleso a kolik vážilo? Za jak dlouho se setká s druhým tělesem? A za jak dlouho proletí foton z třetího tělesa do dalekohledu pozorovatele, který obíhá okolo druhého tělesa. Nápověda: Je to rovnice o dvou neznámých. |
|
|
Stín 5.5.2009 11:47Re: nějak mi to nejde dořepy, http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=1284 Videa od Kulhánka. Je jich tam několik a jsou všechny dobrý. |
|
|
Severin 2.5.2009 9:57I tento vzdálenostní rekord bude jistě brzy překonán Co mi ale, jako kosmonologickému laikovi nejde do hlavy, je, že proč tehdy "bouchla" tak poměrně mladá hvězda, která musela mít ohromnou hmotnost a tudíž velké zásoby paliva? Rád se nechám poučit někým v tomto oboru fundovanějším. |
|
|
Logos 2.5.2009 12:16Re: I tento vzdálenostní rekord bude jistě brzy překonán Zivotnost kazdej hviezdy zavisi od jej hmotnosti. Hviezde o hmotnosti nasho Slnka vydrzi palivo (fuzia atomov vodika na helium) cosi vyse 10 miliard rokov. Zivotnost "tucnych" hviezd sa pocita na desiatky milionov rokov. "Tucne" hviezdy maju viac paliva ale vyssia vnutorna teplota podstatne urychluje proces fuzie. |
|
|
Kanuk 2.5.2009 8:49Červený posun Že se něco někde stalo je celkem bez diskuze. Otázka může být, kde se to stalo, jmenovitě jak daleko. Jsou zástanci teorie, že červený posuv není jen záležitost Dopplerova (na př. Dr H. Arp). |
|
|
Jenda 2.5.2009 11:21Re: Červený posun Podobnych teorii vytvorenych lidmi odmitajicimi z "estetickych" ci religioznich duvodu Velky Tresk uz bylo ... |
|
|
Kanuk 3.5.2009 5:22Re: Červený posun Pokud vím, tak teorie Dr. Arpa jsou založeny na experimentálních faktech - astronomických pozorováních. |
|
|
Jenda 3.5.2009 12:48Re: Červený posun Jiste. Odvodil kvantovani rudeho posuvu na zaklade pouhych 200 objektu s vysokym posuvem. Od te doby bylo objektu s vysokum rudym posuvem objeveno podstatne vic a kvantovani nebylo potvrzeno. |
|
|
Kanuk 3.5.2009 20:19Re: Červený posun Jendo, já neměl na mysli kvantování rudého posuvu, ale hypotezu(?), že velikost rudého posuvu souvisí se vzdáleností. Pokud vím - nechce se mi hrabat v knihovně - tak Dr Arp tvrdí, že velikost rudého posuvu souvisí se stářím hvězdy. |
|
|
Jenda 3.5.2009 22:47Re: Červený posun A nejake fyzikalni vysvetleni nabizi? Pokud vim tak jedine obecne akceptovane fyzikalni duvody rudeho posuvu jsou vzajemny pohyb a gravitace. Ze by hvezda starnutim hmotnela to asi sotva a ze by se ke staru rozhodla, ze od nas zacne mohutne utikat to taky asi sotva. Takze jak? |
|
|
Kanuk 4.5.2009 0:00Re: Červený posun Jendo, tak to já vysvětlit nedovedu. Knihy p. Arpa jsem četl už v dost pokročilém věku, a to ta paměť už tak dobře nefunguje. Ale vypadá to, že jak hvězdy stárnou, tak se scvrkávaj (vlivem vlastní gravitace) a nedivil bych se, kdyby se vlnové délky záření měnily s hustotou. Vůbec je tam dost záhad, aspoň pro mne. Pokud vím, tak čárová spektra vznikají jenom v plynech. Ale lze předpokládat, že hvězda, která se hustotou blíží k černé díře (neutronová?) je v plynném stavu? No, dejme tomu, že při těch vysokých teplotách a tlacích ty atomy zůstávají v plynné fázi. V tom případě ale pochybuji, že by se nezměnily jejich emisní vlastnosti. Nějakou informaci v tomto směru jsem zatím nepotkal, ale to neznamená, že neexistuje. To není moje parketa. |
|
|
Rudolph 2.5.2009 13:30Re: Červený posun Jasná páka! Svět byl stvořen roku 3225 před Kristem, ve čtvrtek, 26. dubna, ve třičtvrtě na jedenáct dopoledne |
|
|
Jenda 3.5.2009 2:00Re: Červený posun Vyhlasuji klatbu! Dokud nebude ten neznaboh a odporny rouhac Rudolph upalen, nesmi byt slouzeny zadne pohrby, krty ani svatby! Bylo to uz v pul desate a kazdy opravdovy verici to vi! |
|
|
Rudolph 3.5.2009 11:44A vůbec A vůbec: s Vámi jsem ochoten se dohodnout: možná to mohlo být v 10:05 ... |
|
|
Větší vlastenec 3.5.2009 2:27Pro nedouka Rudolpha Jo ! A volný den je v pátek ! Tak aby bylo jasno : Hospodin dokončil práci na stvoření světa dne 23. října 4004 př.Kr., ve večerních hodinách. A byla to sobota ! |
|
|
Kanuk 3.5.2009 5:27Re: Pro nedouka Rudolpha No, když to berete takhle, tak Hospodin po stvoření světa odpočíval, byl to sedmý den, a byla to sobota - tak je to, prosím, v Bibli. (Teda ne že bych to věděl přesně, ale Židé mají "neděli" v sobotu - šábes neboli sabath). Takže tvoření musel skončit v pátek. |
|
|
Nemo 3.5.2009 7:52Re: Pro nedouka Rudolpha Všeobecně se traduje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, sedmého dne pak odpočíval. Podle verše 2:2 knihy Genesis Bůh své dílo dokončil až sedmý den. O sedmém dni se píše: Genesis 2:1-3: "I byla dokončena nebesa i země, se vším všudy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo." To by tedy znamenalo, že Bůh pracoval na dokončení svého díla i sedmý den. Sedmý den v prvé polovině verše Gen 2:2 patří k nejstarším "oříškům" při čtení biblického textu. Ve Vyprávění otců (Pirke Avot, Sayings of the Fathers), starém rabínském spisu, čteme, že Bůh tvořil i při večerním soumraku, kterým začíná sedmý den. Biblický kalendářní den totiž končí i začíná soumrakem. Ono stvoření prý tedy vlastně nepatřilo sedmému dni, ale rozhraní šestého a sedmého dne. Rabínové nabídli i druhé vysvětlení. Sedmého dne byl stvořen odpočinek. Teprve vytvořením odpočinku byl zcela dotvořen svět. A odpočinek nemohl existovat dříve, když Bůh pilně pracoval. Stále tedy nevíme, zda Bůh dokončil svou práci šestý nebo až sedmý den. Můžeme tedy ve dni odpočinku přemýšlet, co že to Bůh vlastně dokončil a kdo z opisovačů Bible udělal chybu. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 8:15Re: Pro nedouka Rudolpha To, z čeho jsem si dělal poněkud slaboduchou bžundu je arcibiskup Ussher a jeho pünktlich datace. Jinak se tomuto velkému historikovi (z doby jakéhosi Cromwella) veřejně omlouvám a klaním až k zemi. To s tím začátkem dne za soumraku je málo známá věc, ale narazíte na to ihned, jakmile se začnete trochu rochnit ve starých časech. Tak třeba na pražském Orloji začíná den soumrakem. Na půlnoc bylo rozhraní posunuto z nějakých osvíceně fyzikálních, neosobních důvodů. Možná budete někdo vědět ... |
|
|
zLoun 3.5.2009 8:34Re: Pro nedouka Rudolpha ono to měření od soumraku je dost nepraktické, jakmile začnete používat hodiny. On je pak každý ten den různě dlouhý a dost podstatně. Takže se nabízí kulminace Slunce. Ta se sice taky mění, ale už ne tolik a to začalo vadit až někdy na přelomu 19. a 20. století. No a horní kulminace - poledne - je nepraktická, to by pak pracující mohli chtít prachy za dva dny. Takže dolní kulminace, tedy půlnoc. |
|
|
Rudolph 3.5.2009 8:58Re: Pro nedouka Rudolpha Mně se to nějak nezdá: sám Orloj jsou hodiny. Máte pravdu, že na přelomu 19. a 20. století se (osobní) hodinky stávají masovou záležitostí, ale do té doby k odměřování času sloužilo vyzvánění (nikoli mobilů :) a bylo v praxi více než postačující. Takže pravidelné rozměřování dne muselo fungovat minimálně od dob toho Orloje ... (Nehádám se, jen o tom uvažuju.) |
|
|
Kanuk 3.5.2009 9:16Re: Pro nedouka Rudolpha Já se teda hádat nemůžu, ale mám takový dojem, že jedna z věcí na tom pražském orloji byla, že jeho den začínal tak, jak bylo tehdy zvykem, při západu slunce, nebo tak nějak. A udělat hodiny na tohleto, to byl kumšt. Jestli někdo ví víc, nebo líp, může to napsat. |
