Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ABY ŘEČ NESTÁLA: Bakelit
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
dědek 19.5.2006 1:31bejvávaly války .... .....mimořádné .... kdyby jenom zlomek toho poznání podnikatelské praxe uměla malá část podnikatelské ekonomiky používat, kde bychom byli !! ... nedostatek vzdělání ??? |
|
|
Jazzman 14.5.2006 13:20To je článek ! Moc pěkné počtení v té záplavě předvolebních zvratků. Díky pane Pašku. |
|
|
jura 11.5.2006 10:42Pěkný příběh Ano takový je svět. Tady vidíme že schopnosti nenejsou dědičné. Měl štěstí dostal nápad a ten ho přivedl k bohatství. Chybělo mu rodiné štěstí. |
|
|
doxa 8.5.2006 20:20Také gratuluji pane Pašku! Už jsem zase doma a zírám na ten fenomenální úspěch |
;-)|
|
Martin Jahoda 8.5.2006 19:38Malý dodatek k autorovi Vážený pane Pašku, vidíte, že umíte i psát a ne jen sprostě nadávat v diskusích jiným autorům článků, s jejichž názory se neztotožňujete. s pozdravem M.J. |
|
|
Sch.glosátor 8.5.2006 17:10Díky za zajímavé čtení, tak rozdílné od aktuálních politických nářků. |
|
|
Vladimír Petr 8.5.2006 15:26Zajímavé Stojí za zamyšlení ,že se většině veleúspěšným otcům nevyvedou potomci . |
|
|
Ladislav N. :-))) 8.5.2006 15:33Re: Zajímavé To máte opravdu ověřeno? |
|
|
Ladislav 8.5.2006 20:03Re: Re: Zajímavé Zkreslene vnimani. Deti velice uspesnych jsou porovnavany s rodici a vysledek vychazi prakticky vzdy smutne. Spravne by ovsem bylo porovnavani s prumerem generace. V novinach se clanky o neschopnych dedicich objevuji casto protoze jejich pribeh poskytuje prave to co ctenar chce cist - dramaticky vzestup a pad a pocit zadostiucineni ze je to se svetem vlastne v poradku. Korektni ale priserne nudne statistiky by nikdo necetl a ani nad nimi nediskutoval. |
|
|
přírodovědec 8.5.2006 13:58otázka Ekonomové, prosím vás na kolenou, jak dokázaly USA přežít s daní z příjmu 5 procent, kterou platili boháči s více než desetinásobným průměrným príjmem? |
|
|
MB. 8.5.2006 14:11Re: otázka Asi ten stat nebyl tak rozrostly do vsech koutu. A tez existovaly i jine dane nez dan z prijmu. Tipoval bych ale danovou kvotu stejne po 10%. Mimochodem, pro zajimavost, Japonsko melo po valce danovou kvotu asi 20% a dokazalo z toho ufinacovat nejen obnovu zeme po valce ale i jeji rozvoj.... |
|
|
jihočech 8.5.2006 14:19Re: Re: otázka Tak proč to sakra nejde dnes??????? |
|
|
Ladislav N. :-))) 8.5.2006 15:33Re: Re: Re: otázka Protože by banda zbytečných úředníků musela nabízet své "produkty" na volném trhu, a ne je vnucovat občanům prostřednictvím zákonů a vládních nařízení všeho druhu. |
|
|
autor 8.5.2006 16:11Re: otázka Mrňavá armáda, nebyla penze, zdravotní pojištění, placené dovolené, svátky, pracovalo se 6 dní v týdnu 12 hodin. Většina lidí neslavila 40. narozeniny. To nebyl snadný život. Pan Pergil má pravdu. Bylo mnoho severních států, kde otroctví platilo až do trpkého konce a zrušeno až 13. dodatkem ústavy. Lincoln v mylném domění chtěl narušit ekonomii jihu, že by otroci přestali poslouchat své pány. . Na jihu to bylo až do konce války proti zákonu učit otroka číst a psát., takže ani tu deklaraci si nemohli přečíst kdyby chtěli. Deklarace ale vyrazila dech Anglii, která fandila jihu. Sever udělal námořní blokádu, aby jih nemohl exportovat bavlnu a kupovat v Evropě zbtraně. Zajisté, co je v učebnicích dějepisu v obecné škole není co se učí na univerzitách o občanské válce. |
|
|
G. Pašek 8.5.2006 16:22Re: Re: otázka Chtěl jsem dodat. Vláda byla mrňvá, která žila z daní na alkohol, tabák a vysoké import clo atd. Můj článek nebyl o občanské válce v USA, pouze dát pozadí o době do které se ti dva narodili. |
|
|
Sch.glosátor 8.5.2006 17:11Dobrý postřeh. |
|
|
krmič 8.5.2006 10:33Vzpomínám, v polovině 50. let jsem se vyskytoval jako student - brigádník v podniku, kde se kromě mnoha jiných produktů vyráběla i ta fenol-formaldehydová pryskyřice. V článku zmiňovaný polotovar byl nalitý na podlaze v místnostech, kam byl přístup zvenku, něco jako garáže. Byla to taková krásná, ale velmi křehká pryskyřice, jakoby sklovina, zbarvená, pokud se nemýlím, do zelenomodra. Pak se to mlelo a dodávalo lisovnám ve formě prášku. |
|
|
Josef 8.5.2006 17:07Re: Vzpomínám, Z clanku jaksi nevyplyva, ze onen nedokonaly, porovity bakelit existoval jiz davno. Baekelit jej pouze vylepsil tim procesem ve vakuove nadobe a v teto podobe se nam zachovava dodnes. Mimochoem bakelit je druhou umelou hmotou na svete, hned po celuloidu. Jinak dobry clanek. |
|
|
G. Pašek 8.5.2006 20:23Re: Re: Vzpomínám, Ano, o tu reakci už popsal někdy kolem 1870 doktor Adolf Bayer, když hledal jak udělat umělé indigo (texasky) . . . reakce byla pro nej slepá ulička, nevedla k indigu, pěna aušus. LHB tu zapomenutou reakci popsanou Dr. Bayerem vyštrachal a viděl v ní umělý šelak a Bakelit. Pochopitelně, kdyby to bylo tak jednoduché, určitě by netrvalo tak chytrému člověku jako byl LHB 5 let a jak na to, zastavit reakci před polymerizací a jak dělat výrobky. Bakelit je považován coby 1. člověkem vyrobená umělá hmota. Celuloid se vyrábí z celulosy, strom, bavlník, které byly "živé." On také CASEIN vyrobený z mléka (knoflíky, hřebeny) předcházel Bakelit. Pochopitelně, ty všechny teplem měknou. První el. motory viunuté drátkem isolovaným přírodním šelakem se musely chladit vodou. On ten Dr. Bayer, to není stejný Bayer Acylpirin, také objevil kyselinu barbiturátovou - barbituráty. Za umělé indigo a barbituráty dostal Nobelovu Cenu za chemii, myslím, v r.1905. On toho 1863 se také narodil Habsburg, Franc Ferdinand d' Este, Franty Procházky bráchy syn, ten který dal světu multi-miliony mrtvol a karbaníkům "sedum kulí jako v Sarajevu" a Češi za pár piv a haptíků dostali "Osudy dobrého vojáka Švejka."
|
|
|
krmič 9.5.2006 11:09Re: Re: Re: Možná máte pravdu, ale nevím, nevím... Historie techniky mě dost zajímá, ale nikdy jsem neslyšel o elektromotorech chlazených vodou, to si nedovedu ani představit. (Prostě se dělaly tehdejší stroje o mnoho větší než dnes, kdy existují izolace pro vyšší teploty.) Ani o drátech izolovaných šelakem - jako impregnace vinutí ano, ale jako pracovní izolace rozhodně ne, dráty se v těch dobách izolovaly opředením bavlnou nebo hedvábím nebo kombinací těchto materiálů (takový drát se nazýval , podle svého určení, dynamodrát). Ostatně bakelit jako izolace vodičů, to snad už vůbec ne... Mimochodem, prvním izolantem pro kabely byla gutaperča, tímto vynálezem začal svou kariéru Werner von Siemens. A ještě pro zajímavost - šelak byl důležitým materiálem pro výrobu standardních gramofonových desek, za světových válek to byl materiál přímo strategický. Syntetický šelak nikdy nedosáhl vlastností přírodního šelaku. Proč šelakové desky, když vinyl byl dávno známý už před válkou? Protože vinylové desky se nedají přehrávat na mechanickém gramofonu, což byla v těch dobách podmínka. |
|
|
G. Pašek 9.5.2006 13:57Re: Re: Re: Re: Možná Nejsem tak chytrej, abych jen tak věděl, že se elektromotory vinuté drátky s přírodním šelakem chladily vodou . . . . . . Thomas Edison pro první gramofonové desky použil Bakelit. O tom snad až jindy. |
|
|
krmič 9.5.2006 17:44Re: Re: Re: Re: Re: Možná Tak na ty elektromotory chlazené vodou se těším - to je teda bomba! Jak jsem psal, impregnace šelakem (ne izolace) se samozřejmě používala běžně. Pro výrobu gramofonových desek byly navrhovány i prakticky použity nejrůznější hmoty, dokonce i čokoláda a karamel. Ono taky ty receptury byly tajemstvím továren, samozřejmě se nejednalo o čistý šelak, ale směs různých komponent. Nicméně vysoké procento šelaku ve hmotě bylo zárukou kvality, která se v té době nedala nahradit. Asi by šly desky lisovat i z bakelitu, ale výsledky by byly nevalné. Edison byl v gramofonovém oboru poněkud mimo (hloubkový záznam), na výrobu desek přešel od fonografických válečků pod tlakem konkurence až hodně pozdě, takže úlet s bakelitem je možný. Fenomenální sběratel Gabriel Goessel by věděl víc, bude-li toto téma pokračovat, zkusím se ho zeptat, možná takovou desku má. Na další podobné články se těším! |
|
|
G. Pašek 9.5.2006 22:27Kdybych žil v ČR, tak bych se s Vámi rád kamarádil . . . . |
|
|
krmič 10.5.2006 16:35Re: Kdybych žil v ČR, tak bych se s Vámi rád kamarádil . . . Doufám, že to nebyla ironie! No, jestli jste to myslel vážně, tak to je pro mně pocta. Nápodobně! |
|
|
Hanako 8.5.2006 9:56diky Prima clanek pane Pasek. Dik moc, urcite si probrouzdam i odkazy. Pekny den a piste dal!! je tu az moc politickych clanku, potrebujem tu zdelavaci odlehceni |
|
|
Torm 8.5.2006 9:18Potěšení pro oko, potěšení pro mozek Udělal jste mi radost, autore, texty o lidech, kteří se dokázali vypracovat vlastní silou a umem - bez spoléhání na to, že někdo se o ně postará - vždycky potěší. Díky. Možná bych vám zkusil opravit drobný faktický úblb - bakelit asi nebude termostatický materiál (byť jeho tepelná vodivost je vskutku velmi bídná |
), ale spíš termosetický.|
|
Vítek 8.5.2006 9:12VYNIKAJÍCÍ děkuji |
|
|
i.h. 8.5.2006 8:41Fourth generation coolie ... jak pravi (pry) cinske prislovi. |
|
|
JAP 8.5.2006 4:22Dobry clanek, pane Pasku, jenom prosim neradte Lincolnovi Predevsim, rusit otroctvi mohl Lincoln jedine na jihu, protoze na severu nebylo. V 1863 ztratil Jih sance na vitezstvi, hlavne po bitve u Gettysburgu, severske armady take uspesne operovaly na jizanskem uzemi, gen. Grant zvitezil u Vicksburgu , Mississippi a bylo treba rozhodnout , zda se na dobytych jiznich uzemich maji dodrzovat stare zakony, jako zakony o otroctvi, platici pred valkou, nebo ne. V takove situaci rozhodovali velici generalove severu, na miste a kady to delal jinak, proto Lincolnovo prohlaseni zakon sjednotilo, podporilo urcite take utek otroku z Jihu. Politika Severu byla do te doby nejasna a Lincolnovi slo predevsim o zachovani unie, jednoty zeme, a emancipacni proklamace udelala zvrat a hodne lidi a politiku prekvapila . Silnym argumentem byla take uspesna sluzba cernochu v armadach severu, Lincoln sam rekl v 1863, ze je pro nej nemyslitelne aby po takovych zasluhach a hrdinne sluzbe / hrozila jim smrt pri zajeti, a slouzili za polovinu mzdy/, byli poslani zpet do okovu. |
|
|
Mejla 8.5.2006 8:55Sever USA kromě morálních důvodů podporoval zrušení otroctví i pragmaticky, potřeboval pracovníky. . |
