Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Starý turista
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Stanovský 3.3.2017 23:42Do kamene tesat Do kamene tesat!!! Podnikatelé jsou příživníci, turisti ničí přírodu, lesáci kácejí les pěstovaný pro kácení, trampové byli honění už za komoušů, dokonce i za první republiky anžto se kamarádili nesezdaní kluci s holkama. Ať žijí ekoteroristi, zelení, aktivisti, Děti Země, kteří chtějí jen bránit vše proti všem, všemu rozumí nejlépe, hlavně umějí brát dotace z daní našich či evropských. Nechceme přece žít v kulturní krajině, ale v divočině. Zpátky na stromy!!! |
|
H. Balzám 3.3.2017 17:34Turisti mají lozit po hradech a zříceninách a ne se poflakovat po přírodě, kde beztak jenom dělají bordel a škodí! :-) |
|
|
V. Kotas 3.3.2017 18:37Re: Turisti Máte za 1*. |
|
|
J. Jurax 3.3.2017 22:59Re: Turisti Ano, hubte trampy, serou v lese! |
|
|
I. Polák 3.3.2017 13:23Neúcta k tradici No tak takhle: v okolí středozemního moře se již ve starověku lesy kácely a kácely, za účelem získání materiálu na stavbu lodí. Až tam lesy definitivně zmizely a nastala ekologická katastrofa, která není zmapovaná, protože tenkrát nebyli zelení aktivisté. Na rozdíl od středomoří žili ve střední Evropě národy, které lesy káceli a znovu vysazovali - káceli, sázeli, káceli, sázeli - až do příchodu zelených aktivistů, tzv. naivních bezzásahovců, kteří si myslí, že přestanu-li kácet les, vznikne prales. |
|
P. Rada 3.3.2017 14:02Re: Neúcta k tradici JINAK. Ta katastrofa spojená s odlesněním Středomoří vědou zmapována je - i Vy ji nakonec zminujete. Nezminujete ale další právě vědou doložené antropogenní působení na krajinu. Vrcholové partie Šumavy (prv zony) nebyli na rozdíl od Vašich představ opakovaně těžbou dřeva využívány. To už proto, že tam rostlo velmi pomalu a bylo od míst zpracování i příliš vzdáleno. Na druhou stranu se právávě tam ale vyskytuje i unikátní tzv rezonanční dřevo. Dokladem je tam doposud se vyskytující původní klimaxová smrčina. Právě tyto plochy zákon chránil a popisoval jako prvé zony už dříve. Chrání je i dál zejména proti zásahům moderní těžební technikou která by takové úlovky ráda v rámci plošné drancovačky zkousla a tím ale i místní genofond poslala na věčnost. Taky "turista" chodec Stráský proslavený svým výrokem .."Příroda je bestie se kterou je třeba bojvat." se na Š. právě pokusil těžařům toto umožnit. Neuspěl a vedlo ta až k soudům které protiprávnost jeho jednání potvrdili. nakonec právě takovéto excesy vedly k novelizaci zákona. Tento pán a jeho mentalita i metody mají ale doposud jak vidno své říznivce. |
|
|
V. Pavelka 3.3.2017 14:27Národní zaklínači Co je z Boubínským pralesem je důležitější než Národní dividlo! |
|
|
P. Rada 3.3.2017 14:44Re: Národní zaklínači Dotkl jste se bezděky další šumavské souvislosti a tou je povědomí šeských lidí které spojuje právě tuto oblast a dlouhodobě se svou národní identitou až bezpečností před vnějším. To je ale otázka sama pro sebe. Na ní bych odpověděl, že svou identitu i bezpečnost ztrácí národ který si nepodrží kontrolu nad svými základními zdroji. To se nám ale už stalo jak v případě vodních zdojů kde nad pitnou vodou má dohled nadnárodní kapitál tak s ronými zdroji, uranem atd. Š. je v této souvislosti ale také velmi unikátní přírodní hodnotou a navíc obnovitelného charakteru. Pokládání otázek na porovnávání biologické hodnoty versus hodnot vlasteneckých ale obecně považuji za zavádějící až nekorektní - a to přesto, že i na nich lze ledacos ilustrovat. |
|
|
M. Stanovský 3.3.2017 23:45Re: Neúcta k tradici Četl jste něco od Klostermana? Těžili všude, akorátže dřevorubců nebylo tolik, aby pořád. On je vůbec problém v tom, že nás dříve nebylo tolik. |
|
|
V. Říha 5.3.2017 18:25Re: Neúcta k tradici Vážený pane Rado, vážím si vaší snahy přistupovat k problematice ochrany přírody v NPŠ seriózně, nicméně musím konstatovat, že Váš přístup není celostní. Používáte sice mnohdy věcně správné údaje, ale snad vždy v nesprávných nebo neúplných souvislostech. I způsob Vaší argumentace výrokem dr. Stráského o tom svědčí: dr. Stráský, pokud jej skutečně učinil, výrok bezpochyby vyřkl v určitém kontextu a v určitých souvislostech, tedy ve významu zcela jistě jiném, než v jakém jej prezentujete. Věřím tomu, že takto nevystupujete ze zlé vůle. |
|
|
J. Chaloupka 3.3.2017 11:50Když už shodou historických událostí je Šumava tzv. odlidněna, tak proč ji opět lidmi zasvinit? Příroda si pomůže sama. Ostatně dělala to miliony let, kdy tady nebyli ani zemědělci, ani vědci nebo zelená hnutí. Jak málo jí důvěřujeme, a to si vždy, když jsme jí nechali, pomohla sama. Takže soudím, že není nutné zvyšovat počet lidí na Šumavě. Ostatně máme přes 6 tisíc obcí, tak proč obnovovat ty, které zanikly? Ostatně v minulosti obce vznikaly a zanikaly a nikoho to nevzrušovalo. |
|
|
P. Rada 3.3.2017 12:24Re: Když už shodou historických událostí je Šumava Rámcově souhlas ale háček je v tom, že na přírodu dodnes celoplošně extrémě tlačíme a to i kdybychom do NP vůbec fyzicky nevstupovali. Psal jsem o tom i s odkazy o klimatické změně a kyselých deštích níže. To co je nyní na novele zákona o NP pozitivní je např. scelení a nárůst ploch tzv prvých zon na Š. Přírodní zkákonitosti totiž vypovídají o pravidelném nárůstu biodiverzity s velikostí území. Celá oblast Š. je přitom nejrozsáhlejším celistvým lesním územím ve středí Evropě a právě proto byla už dříve vyhlášena jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura 2000. http://www.npsumava.cz/cz/1310/sekce/natura-2000/ |
|
|
V. Pavelka 3.3.2017 14:36Re: Když už shodou historických událostí je Šumava Občan Zeman si vzal Šumavu jako rukojmí, pro svoje špinavé politické kšefty jež mu mají napomoci k likvidaci Sobotky ! |
|
|
V. Kotas 3.3.2017 18:40Re: Když už shodou historických událostí je Šumava Na likvidaci Sobotky nepotřebuje Šumavu, protože ten se utluče sám. |
|
J. Sýkora 3.3.2017 10:35Srovnávat přírodu a divadlo To je opravdu hodně velká šmíra. |
|
|
P. Rada 3.3.2017 10:39Re: Srovnávat přírodu a divadlo Naopak to považuji za trefně shrnující příznak toho o co autorovi jde. |
|
R. Gramblička 3.3.2017 10:20mno opravdu nechápu smysl srovnání s divadlem. Hlavním smyslem národních parků je ochrana přírody. Kolik si autor myslí, že zůstalo původní divočiny v Krkonoších, Českém ráji (CHKO) nebo v Č, Švýcarsku? Jen si vemte, že takové Krušné hory byli v 17stol kompletně odlesněné a ze značné části obdělávané. Přesto se v nich najde spousta zákoutí, kde divočina kvete a které mají svou diverzitou a neobvyklostí pro nás svou cenu. Česko je krajina výrazně zemědělsky a průmyslově přetvářená a i hustota obyvatelstva je dosti velká, proto není divu, že oblastí s hodnotnou přírodou je u nás málo - máme pouze 4 NP, zatímco na Slovensku, které je o 1/3 menší jich najdete 9. Na druhou stranu v počtu CHKO výrazně vedeme (26/14) A taky nevím, dle čeho soudíte, že území, které se nechá napospas přírodě je nutně méně cenné jako původní divočina, člověkem nezměněná. A krom toho, jak se pozná původní divočina? Máme vůbec ve střední Evropě takovou? |
|
|
M. Stanovský 3.3.2017 23:50Re: mno Např. v Krkonoších chráníme alpinskou květenu. Kdyby tam nepřišli lidi, neodlesnili je, nezavedli budní hospodářství a nezačali by tam pěstovat dobytek, žádná alpinská květena by tam nebyla. Např. v Beskydech (sice nejde o NP, ale CHKO) se dávají velké peníze na sečení luk. Lidi přestali pěstovat ovečky, pastviny zarůstají nálety, ty udusí všechno, včetně vzácných orchidejových luk. Tam zatím ekologisti nedorazili. Je to málo profláklé v tisku. Až dorazí, začnou bojovat proti sečení kosatcových luk, protože co ty chudinky orchideje komu udělaly, budou prosazovat vznik divočiny... |
|
|
M. Stanovský 4.3.2017 0:15Re: mno Finsko všichni považují za vzor péče o přírodu, je 4x větší jak my, má o trochu víc, než 1/2 obyvatel jak my. Takže dost pusté, hlavně za polárním kruhem. Národních parků tam mají skoro čtyřicítku. Ale málokterý je původní, snad jen ty, kde jsou bezedné bažiny, rašeliniště a mokřady. Ale i ty jsou často člověkem pozměněné. Ne moc (mohli bychom závidět), ale přece. Rašelinu tam těží kolikrát dodnes. Dokonce i v liduprázdném Laponsku, a to je nějaká divočina vetšinou bez cest, stezek a po druhé světové i bez obyvatel a rybářských vesnic, je málo oblastí, kde člověk nepřekácel lesy. To platí akorát v tundře, mokřadech a ve skalnatých "horách". Regule pro národní parky mají Finové přísné, jednou odsouhlasené a moc je nemění. A neexistují výjimky. S obcema se hádat nemusí, národní parky nikdo nevyhlašoval tam, kde lidí bydlí. Ani nemohl. Ve Finsku neexistují výjimky, v NP nesmí být např. stavby. Teď mají třeba problém - z jedné tzv. oblasti-divočiny (takový napůl národní park, který nesplňuje všechny požadavky na NP) chtějí národní park udělat, ale nemůžou, protože tam napočítali na rozloze o velikosti cca jednoho českého kraje přes stovku loveckých a laponských chat. V NP smějí být pouze sruby pro turisty, pohraničníky a správce NP. Když někde lidi bydlí nebo provozují nějakou činnost, hranice NP udělaly tak, aby dotyčné území vynechaly. Podobně jako třeba Pec pod Sněžkou v Krkonoších. |
|
|
M. Stanovský 4.3.2017 0:15Re: mno Víte, co se mi ve Finsku líbí nejvíc? Národní parky se vyhlašují ne proto, aby tam turisté nesměli (od toho mají rezervace, ale ani tam to neplatí tak přísně jako u nás), ale proto, aby se příroda otevřela pro lidi. Stát na NP uvolní peníze, udělají se cesty, povalové chodníky přes nejvzácnější mokřady, vybudují tábořiště, ohniště, navozí dřevo, postaví přístřešky, hodně vysoko na severu dokonce vybudují samoobslužné sruby s kadibudkama. Správcem národních parků nejsou žádní pomatení ekologové nebo soudružky na krajském úřadu, jako u nás, ale státní lesní institut Metsahallitus. Čili v podstatě podnik pečující o lesy. A kácející lesy. Funguje to!!! Víte, proč to u nás takhle nejde? Je nás moc a jsme zvyklí moc chodit do přírody. |
|
|
M. Valenta 3.3.2017 10:09Zanedbaný les je na dobré cestě přiblížit se tomu původnímu. |
|
|
R. Gramblička 3.3.2017 10:22Re: Zanedbaný les přesně tak |
|
|
O. Dvořák 3.3.2017 9:12Skoro bych řek že jste se na to podíval zdravým rozumem. |
|
|
Š. Hašek 3.3.2017 9:07Jak píšete, "pouze zanedbaný les". To bych v národním parku neviděl až tak špatně. Pro začátek. Mrzí mě, že diskuse o Národním parku Šumava se dostala do fáze "dosti velké zabejčenosti a nadávání protistranám". Názorů více. Možná také dobře. Když se dva (lidi) hádají, třetí (příroda) se směje. Ta nemá pětiletky a neřeší jenom brouka na průmyslové monokultuře vytvořené za Schwarzenbergů. Zkráceno. Jsem jen dosti odolný/nefajnový turista, který nepotřebuje všude mít do fazony stříhané stromečky, a který se domnívá, že všude nemusí jezdit traktory a štěpkovače. Též zkráceno. |
|
|
P. Rada 3.3.2017 9:27Re: Jak píšete, Ano problém Š. schválením nového znění zákona nezkončil a diskuse i následné kroky by měly vést k dalším aktům které by navodily širší rámec stability. Ta je žel dnes v nedohlednu. To vše už proto, že tento zákon je bezzubý na nepřímé antropogenní vlivy jako jsou kyselé deště či klimatická změna. Právě vysušování naší krajiny je ale podstatou nynější velkoplošné kůrovcové aktivity v celém mírném pásu planety. Od 80-tých let jsou konkrétně pro překselení doposud mrtvé včechny šumavské vrcholové toky včetně Černého jezera. Česká republika totiž jako jedna s mála zemí doposud neratifikovala Pařížskou klimatickou dohodu. To dál umožnije vysoké imise síry i CO2 na osobu a takto navozujeme jak nepřímý tlak na krajinu tak na migrační příliv. V konci století tak může nastat i situace, kdy Š. bude dokonce obývat zcela jiné etnikum uznávající docela jiná společenská pravidla. Někomu to může přijít jako scifi ale gradient změny počtu zahraničních návštěvníků/vlastníků nemovitostí např v Krkonoších připoníná, že ledacos jsme i o budoucnosti před desetiletím nevěděli či vědět nechtěli. |
|
J. Lepka 3.3.2017 9:54Re: Jak píšete, Je milé sledovat vaše pokusy, ale žel, jako skoro vždy střílíte mimo. Ano, kyselé deště se výrazně podepsaly na zdravotním stavu všech našich horských smrčin, ale jak možná zjistíte na některém meteorologickém webu, Šumava je obvykle MIMO dosah exhalací z českých elektráren, takže zmínka o neratifikaci jakési klimatické dohody kůrovcovou kalamitu nevyřeší. Stejně jako ponechání uschlých stromů asi těžko pomůže vyřešit vysýchání Šumavy a jejích vodních toků, bude trvat desítky let, než se les samovolně stabilizuje a navíc zase jednodruhově, stejnověkými a nepůvodními smrky. Jediné v čem s vámi souhlasím, je obava z budoucího osídlení pouštním etnikem. |
|
|
P. Rada 3.3.2017 10:11Re: Jak píšete, Doklady pro tvrzení o působení kyselých deštů jsem sem už opakovaně v předašlých diskusích dával. Některé zopakuji. Výsledky těchto a podobných studií ale příznačně vůbec nejsou "milé". Nemilé také je, že si takovéto zaggooglování zřejmě osobně odpouštíte ale invektivy k druhým sotva.: http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf |
|
|
P. Lenc 3.3.2017 10:16Re: Jak píšete, Nojo pane Lepko, na "ekologa" Radu si nepřijdete.On ví,protože to napsal nějaký "ekoprofesor".Pan Rada je známý opisovač, vlastní rozum u něj nepředpokládejte.Vím o čem píši, před drahnou dobou, kdy jsem si naivně myslel, že pan Rada je fundovaný odborník jsem si dovolil s touto "veličinou" diskutovat o osídlení Gronska jenom abych zjistil, že ten pán je naprostý nejen ekologicky, ale také historicky nevzdělaný analfabet. |
|
|
P. Rada 3.3.2017 10:43Re: Jak píšete, Pane Lenci máte svým způsobem pravdu. Pokud by mě rodiče neučili mluvit, škola neučila číst a psát ... společnost nevyučila v tom co lidé dokáží natropit, jak rádi ve své bezmoci ze závisti pomlouvají ... - byl bych sotva alespon tím "analfabetem". |
|
|
P. Lenc 3.3.2017 11:05Re: Jak píšete, Ale pane Rado, dokonce "závist"?Doufám, že se nedomníváte, že většina vám závidí vaši "fundovanost". |
