M. Bicková 7.5.2024 12:07

Už přečtení prvních odstavců stojí člověka odhodlaného pochopit text mnoho sil. Souvětí na šesti řádcích jsou zcela běžná. Už v době mých studií češtiny jsme jim říkali „tasemnicová“, protože stejně jako obávaný dlouhý parazit požírají ona souvětí srozumitelnost jazykového sdělení zevnitř. Zkuste se soustředit, kam vás od jádra sdělení v první větě zavede proud dalších vět, které bytní, zabředávají a rozmělňují. A není to nakonec účel?

Když jsem začínala učit, dostala jsem do ruky dokument s názvem Osnovy, tenký sešit s kapitolami, které uváděly, kdy se učí vyjmenovaná slova, tvoření slov a tak. Jenže to byla doba dřevní, hloupá a nemoderní, ve které chyběla slova jako kompetence, dokonce klíčové kompetence, evaluace, ředitel byl jen ředitel, ne lídr. V té naivní a kruté době 90. let nevystupovaly agresivně některé instituce, které by si smysl své existence musely obhajovat objemnými dokumenty, rámcovými plány, péčí o wellbeing.

Shakespeare obohatil angličtinu o stovky, prý snad tisíce slov, Národní pedagogický institut vynalezl přímo novou češtinu. A já chudák češtinářka patřící ve svém věku do propadliště dějin mu prostě jen nerozumím.

Marie Bicková

• reagovat
• nahlásit příspěvek