Z. Lapil 16.5.2022 10:50

Žiju v domnění, že proti aktuálním dost mizivé. Uvědomte si, že zhruba 80% vybraných daní jde dnes na mandatorní neboli zákonem určené výdaje: důchody, všechny možné dávky v nezaměstnanosti, dětské přídavky...

Jinými slovy - je-li státní rozpočet kolik - 1600 miliard? - má stát/Stanjura k dispozici nějakých 320 miliard. Na armádu, na silnice... Což není tolik, jak to vypadá, když si to člověk představí ve vlastní peněžence. Vlastně to jsou nějaké 32 000,- na osobu, včetně kojenců.

Plus nějaké dotace z EU, ale to jsou navíc nejenom peníze, ale i komplikace. Navíc ty dotace, pokud vím, státním rozpočtem často (většinou?) vůbec neprotečou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Lamač 16.5.2022 10:43

Dříve, když si chtěly děti hrát, MUSELY zapojit kreativitu a fantazii, dnes použijí kreditní kartu nebo připojení k internetu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 16.5.2022 10:37

A co je špatného na tom, že dnešní děti nemusejí překonávat takové problémy, jako děti z početných rodin těch dávných ševců?

Umíte si představit, o kolik asi talentů společnost přišla, protože jejich nositelé neměli takové štěstí, nezískali stipendium, nanarazili na osvíceného učitele, takže celý život místo studia kydali hnůj? Nebo z vámi popisovaných podmínek chytli "rychlé souchotě" a umřeli ve 20?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 9:35

Pokud vím, desátek se svého času dováděl církvi. Daně státu byly další daně.

Ale jaké bylo zdanění za RaU nevím.

A dneska dáváme na daních víc než polovinu. Cca polovinou je zdaněna už mzda. Ale z čisté mzdy ještě z části odevzdáváme státu peníze dalšími daněmi při různých nákupech a transakcích, DPH, daněmi za paliva, za dálniční známku, daně při prodeji nemovitostí, akcií atd. Plus ještě zprostředkované daně přes firmy, například za zboží, které je dopravováno odněkud přispíváme v ceně zboží firmě na silniční daň, na dálniční poplatky atd

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 9:27

A za třetí v článku popsané osobnosti byli vesměs lidi s velmi vysokým IQ. Jedině tak mohli zvládnout ty studia, když například na ně měli mnohem méně času než jiní, protože většinu času jako chudí museli věnovat na vydělávání prostředků na studium. A potom zvládnou rozvíjet kariéru, zejméně vědeckou. To dnes zůstává stejné, ale dnes je spíš problém těchto hodně inteligentních ve zhoršování úrovně škol. Na nižších úrovních to je bezbřehou inkluzí, která ostatním nepostiženým často to učení zhoršuje až i znemožňuje, na vysokých školách to je masovostí, kdy jsou úrovně vysokých škol přizpůsobovány celé množině vysokoškoláků, kde ti s nejnižším IQ disponují průměrným až mírně podprůměrným IQ 100 - 95 bodů. Lidi s vyšším IQ, pokud mají mít kvalitu svého vzdělání přizpůsobenou svým schopnostem, se potom často musí nad úroveň stávajících škol vzdělávat samostudiem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 16.5.2022 9:24

Tak zdá se, že i tehdejší vládě "žaláře národů" ve Vídni došlo, že stát a habsburská monarchie budou bohatší, když umožní schopným a pilným lidem rozvinout svůj talent. Je ale pravda, že tehdejší schopní a pilní lidi byli mnohem víc vidět než dnes, protože tehdy zůstávali v monarchii a stávali se tak součástí vyšší společnosti buď Čech, nebo aspoň celé monarchie. Dnes takoví schopní lidi vystudují u nás vysokou školu nebo třeba i dvě současně, pak jdou studovat třeba Cambridge v Anglii nebo Harward v USA či jinou prestižní univerzitu a potom z našeho povědomí spíš zmizí . Protože dělají kariéru někde jinde než ve středoevropském regionu, v USA, v globálních korporátech nebo světově významných výzkumácích a podobně. K nám do České republiky se vrací máloky.

Za druhé u nás tehdy v rámci Národního obrození probíhala národnostní soutěž, Češi a Němci tehdy vzájemně soutěžili mimo jiné, která národnost "vyprodukuje" víc a lepších osobností a víc vědeckých objevů, technických vynálezů atd. Proto se Češi i Němci všemožně snažili tuto "produkci "co nejvíc podpořit všelijakými národnostními stipendii a dalšími podporami talentovaných, ale chudých, českými pro Čechy a německými pro Němce. Případně pokud se jednalo o hotové osobnosti, ideálně již s uzavřeným dílem, tedy mrtvé osobnosti, pokud jen trochu mohly být příslušné k oběma národnostem, přisvojovali si je i Češi i Němci. Dneska zdá se potřeba "vytáhnout " i z těch chudých sociálních vrstev schopné nějak nefunguje, stipendií je, co vím málo a je to hlavně záležitost pouze některých osvícených bohatých osobností. Stát spíše sází na rovnostářství dané státem - daňovými poplatníky placenou školní docházkou a na masovost, pokud možno všem poskytnout co nejvyšší vzdělání, bez ohledu na to, jestli schopnosti toho člověka jsou takové, že to vzdělání dokáže využít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Chwistek 16.5.2022 8:23

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 16.5.2022 8:12

Máte alespoň tři a více dětí? Jestli ne, nežvaňte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 16.5.2022 8:12

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.5.2022 8:07

Tehdejší inteligentní a talentované děti z početných rodin měly štěstí, že v té době neexistovaly začleňovací neziskovky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Wolf 16.5.2022 7:47

Že by odváděli státu pouze desátek?

A ne polovinu jako my dnes?

🤔😂

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 16.5.2022 7:20

Skvěle podaná analýza toho, co by mělo být inspirací pro dnešního člověka. Totiž nestát někde s nataženou rukou ale uvědomit si, že jen píle, odvaha, trpělivost, vytrvalost a ochota přinést oběť pro druhého je tajemstvím úspěchu. Tím nechci snižovat těch úspěšných, kteří k dosažení úspěchu měli všechno potřebné, ale ta první zmiňovaná skupina musela vynaložit mnohem víc úsilí. A když se nad tím zamyslíme, možná nás napadne, kolik u nás je nepříliš užitečných institucí, kterým jde o to, aby do nastavené ruky se penízky jen hrnuly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 16.5.2022 6:17

• reagovat
• nahlásit příspěvek