Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 240
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Dvořák 27.8.2013 13:27Já pamatuju : Hábnzí šusťáky pite ? |
L. Křivan 27.8.2013 12:25Copak slovenština s drevokocůrem, ale polština je taky krásná. Ježek se řekne polsky kaktus pochodowy, a ještě něco jsem věděl ale ta paměť. |
J. Hajský 27.8.2013 12:33Re: Copak slovenština s drevokocůrem, Ventilátor = špecialna mašina na fabrikaciju frišnego lufta V zástup naspoupit! = Proše pana pan za pana |
M. Krátký 27.8.2013 15:02Re: Copak slovenština s drevokocůrem, A Maďarsky se včela a čmelák řeknou : sereméd a nesereméd turbo |
P. Krasny 27.8.2013 16:07Re: Copak slovenština s drevokocůrem, a co japonec jmenem Masemeno Nasaku?:) |
Z. Kulhánková 27.8.2013 7:03Mám zkušenost odlišnou Doma jsme též měli německé knížky, díky čemuž jsem si četla Goetha se slovníkem. Co se výuky dětí tejká, čím dřív se dostanou do kontaktu s cizím jazykem, tím líp. Pokud je učitel skutečně rodilý mluvčí, který je učí písničky, říkánky a pohádky, může to být klidně i ten truhlář. Pochytit správný přízvuk v mládí je totiž k nezaplacení. Oxfordská angličtina je na většině míst ve světě předmětem posměchu ("constipaded Englishman"), takže bych na ní moc nestavěla. |
V. Vaclavik 27.8.2013 6:01Skolky pro deti tam asi ani tak nejde o to, aby z nich vyrostli dvojjazycni tvorove, ale aby kdyz se pozdeji rozhodnou z nejakeho duvodu se tu anglictinu ucit, budou mit uricity naskok, uz jen tim, ze se o ni jako deti aspon otrely. V podvedomi zustava jisty zaklad, na kterem se pozdeji da stavet. Hlavne male deti nikdy doopravdy nic nezapomenou, i kdyz se zda ze zapomely. Ne nadarmo se rika, co se v mladi naucis... a rekl bych, ze to plati pro casne detstvi vic nez pro pozdejsi leta pubertaku, nebo jeste pozdejsi vek. A idiomatika vyjadrovani (stavba vety jak lide mluvi) taky neni tak moc dulezita, pokud maji deti pristup k anglickemu textu a mluvenemu slovu pochazejici od rodilych pisatelu nebo jedincu. Deti si to preberou. Jinak bysme meli same blbecky zvatlajici idiotskou intonaci hlasu svych maminek, a nemame. |
V. Vaclavik 27.8.2013 5:50Knihovna doma je predpokladem ktery ovsem nic nezarucuje. Jinak by uz davno byly knihovny v kazde rodine narizene povinne. A vyjimky se taky najdou (i cikan z Chanova se muze stat literarnim kritikem), ale to jsou prave ty vyjimky. Je docela dobre mozne, ze na vas otec pusobil tak, ze jste odmital si tech nemeckych knih i jen vsimat. Rodice nemusi sami knihy cist, ale minimalne musi v tomto ohledu byt aspon neutralni, tedy ze je jim to sumafuk. Taky muze byt dulezity vliv sourozencu, tech drive narozenych na ty mladsi. Anebo musi byt v meste nekde pobliz nejaka kultura, knihovna, ktere deti zaujmou. Co z deti vyroste vubec neni veci nejakych genu, ale do jiste miry je to prostredi a do jiste miry je to nejiste, kvuli svobodne vuli. Dulezite je aby deti byli vystaveny ruznym moznym vlivum a ony si z toho treba neco vyberou. Jestlipak vy vite, co vas privedlo k letadlum? |
J. Vyhnalík 27.8.2013 2:19A pochutnat si můžeme na Steak with the heaven ;-) |
P. Krasny 27.8.2013 16:08Re: A pochutnat si můžeme na Unvomitable truth |