22.5.2024 | Svátek má Emil


Diskuse k článku

Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 240

Zamýšlel jsem se onehdy nad výukou jazyků. Kdosi mi napsal, že rodiče mají jít příkladem a že mají mít v knihovně i cizojazyčné knížky. Vážený pane, musím vám při vší úctě říct, že to naprosto nefunguje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Dvořák 27.8.2013 13:27

Já pamatuju :

Hábnzí šusťáky pite ?

L. Křivan 27.8.2013 12:25

Copak slovenština s drevokocůrem,

ale polština je taky krásná. Ježek se řekne polsky kaktus pochodowy, a ještě něco jsem věděl ale ta paměť.

J. Hajský 27.8.2013 12:33

Re: Copak slovenština s drevokocůrem,

Ventilátor = špecialna mašina na fabrikaciju frišnego lufta

V zástup naspoupit! = Proše pana pan za pana

M. Krátký 27.8.2013 15:02

Re: Copak slovenština s drevokocůrem,

A Maďarsky se včela a čmelák řeknou : sereméd a nesereméd turbo

P. Krasny 27.8.2013 16:07

Re: Copak slovenština s drevokocůrem,

a co japonec jmenem Masemeno Nasaku?:)

Z. Kulhánková 27.8.2013 7:03

Mám zkušenost odlišnou

Doma jsme též měli německé knížky, díky čemuž jsem si četla Goetha se slovníkem.

Co se výuky dětí tejká, čím dřív se dostanou do kontaktu s cizím jazykem, tím líp. Pokud je učitel skutečně rodilý mluvčí, který je učí písničky, říkánky a pohádky, může to být klidně i ten truhlář. Pochytit správný přízvuk v mládí je totiž k nezaplacení.

Oxfordská angličtina je na většině míst ve světě předmětem posměchu ("constipaded Englishman"), takže bych na ní moc nestavěla.

V. Vaclavik 27.8.2013 6:01

Skolky pro deti

tam asi ani tak nejde o to, aby z nich vyrostli dvojjazycni tvorove, ale aby kdyz se pozdeji rozhodnou z nejakeho duvodu se tu anglictinu ucit, budou mit uricity naskok, uz jen tim, ze se o ni jako deti aspon otrely. V podvedomi zustava jisty zaklad, na kterem se pozdeji da stavet. Hlavne male deti nikdy doopravdy nic nezapomenou, i kdyz se zda ze zapomely. Ne nadarmo se rika, co se v mladi naucis... a rekl bych, ze to plati pro casne detstvi vic nez pro pozdejsi leta pubertaku, nebo jeste pozdejsi vek.

A idiomatika vyjadrovani (stavba vety jak lide mluvi) taky neni tak moc dulezita, pokud maji deti pristup k anglickemu textu a mluvenemu slovu pochazejici od rodilych pisatelu nebo jedincu. Deti si to preberou. Jinak bysme meli same blbecky zvatlajici idiotskou intonaci hlasu svych maminek, a nemame.

V. Vaclavik 27.8.2013 5:50

Knihovna doma je predpokladem

ktery ovsem nic nezarucuje. Jinak by uz davno byly knihovny v kazde rodine narizene povinne. A vyjimky se taky najdou (i cikan z Chanova se muze stat literarnim kritikem), ale to jsou prave ty vyjimky.

Je docela dobre mozne, ze na vas otec pusobil tak, ze jste odmital si tech nemeckych knih i jen vsimat. Rodice nemusi sami knihy cist, ale minimalne musi v tomto ohledu byt aspon neutralni, tedy ze je jim to sumafuk. Taky muze byt dulezity vliv sourozencu, tech drive narozenych na ty mladsi. Anebo musi byt v meste nekde pobliz nejaka kultura, knihovna, ktere deti zaujmou. Co z deti vyroste vubec neni veci nejakych genu, ale do jiste miry je to prostredi a do jiste miry je to nejiste, kvuli svobodne vuli. Dulezite je aby deti byli vystaveny ruznym moznym vlivum a ony si z toho treba neco vyberou. Jestlipak vy vite, co vas privedlo k letadlum?

J. Vyhnalík 27.8.2013 2:19

A pochutnat si můžeme na

Steak with the heaven ;-)

P. Krasny 27.8.2013 16:08

Re: A pochutnat si můžeme na

Unvomitable truth