J. David 3.1.2012 7:59

Mazání deky...

S přibývajícími léty je "jitro opilcovo" čídál tím trudnější. To, co jsme vydrželi za mlada, mazat deku tři dny na koleji, loupnout si pak yastil či benzedrin a jít na zkoušku z vědeckého komunismu, to byla brnkačka (lahvička NH4 byla po ruce, jak u vzpěračů). Našinec byl v krásném rauši, takže "Dětské nemoci levičáctví"  a další dílka se dala zvládnout, která ani strannický examinátor neznal. Za lidovku se to zvládlo. Budovali v nás v letech sedmdesátých, opravdu kádry.

Na odborné předměty jsme se ale neožírali, ty jsme studovali. Matematika, IT (tehdá ASŘ), metody statistiky obecné, ekonomické či matematické. Ekonometrie. Vysvětlit politikovi druhou mocninu součtu trojčlenu, či Laférovu křivku, je házení hrachu na stěnu. Proto se raději ožeru k zelenému ksichtu, antiperistalticky se zbavím aldehydových přiboudlin (lučebník pan Kalousek by to mohl vysvětlit) a jedeme dál. Do Plzně pro doktoráty, na ministerstva pro palmáre, do Ostravy pro strusku pod dálnice. Mohu se ale mýlit, "bono publico" je nám předkládáno. Mohu se ale mýlit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek