V. Heidlerová 17.5.2011 20:28

Já znám taky jeden příběh-pravdimý

z mého rodného města.  Jeden ruský důstojník se začal dotazovat, když seznal, v kterém městě se nachází, po nějakém Františku Rezničkovi. Lidé nevěděli, měli strach, o praktikách RA se šířily zvěsti. Na obecním úřadě mu dali asi 3 adresy Rezničků, tak šarže začala jednotlivé Rezničky objíždět. Když otevřeli u prvních dveří, zařval Rus "ty František Rezniček?" Ubohý Rezníček šel do kolen. "Ty vojeval v  Sibirii v 1919 godú?"   Nééééé, jektal 1. i druhý navštívený Rezniček.  U třetího se krátký a rázný výslech opakoval. " Ty František Rezniček"? "Da, ano", odvětil jmenovaný sklesle. "Ty vojeval v Sibiriji v 1919 godů"  - Da, vojeval, odpověděl Řezníček a v duchu už se loučil s rodinou. "Ty byl v Irkutske?" - "Da, byl".  "Ty znal Jekatěrinu Dmitrijevnu Tarasovu?" Řezníček už skoro v mdlobách odpověděl: "Da, znal"..

Rus se napřímil, zasalutoval a zařval: "Zdravstvuj, otěc, nu vot, ja tvoj syn!!!". Potom se strašně spolu nachmelili a druhý den syn odjel směrem na Prahu. Krásné je, že jeho matka udržovala vzpomínku na udatného čs. legionáře. Škoda jen, že ti dva se už asi nikdy nesetkali. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Nerad 17.5.2011 16:45

Tak to se Vám povedlo

Bravo, tak dlouho jsem se nezasmál jako při čtení Vašeho článku. Opravdu se Vám to povedlo. Těším se na další.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Janoušek 17.5.2011 0:11

Jo, o tom chování...

...jsem také slyšel zkazku. Určitě pravdivou. Babičku manželky mého trenéra znásilnil Rus po osvobození. No a když šla žalovat, poručík nechal nastoupit jednotku a že prý který to byl. Poznala ho a nic netušíc ukázala. Poručík ho na místě zastřelil. Tím nechci říci, že šarže bybly lepší. Jenom malý příběh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek