S. Rehulka 12.1.2011 13:29

Přátelé pana Čecha,

i přátelé našeho, společného mládí, dovolte mi vzpomínku na ono zmíněné DTT !

Jsem rozený Pražák (kamarádi z Brna tomu říkají Cajzl), ale už přez čtyřicet let jsem (sydneyský) Australan.

Od míst, v současnosti nazývaných "Malostranská", jela tramvaj dlouhou, stoupavou zatáčkou, kterou pro pěší zkracovala ulička Pod Bruskou, nám známá jako Myší díra. Tam dole jsme právě z Krasina vyskočili, běželi do vrchu po nízkých, ale dlouhých schodech a právě asi v polovici Myší díry, byl tehdy (v polovině padesátých let) výborný, opravdový italský zmrzlinář.

Zákonitě, vyskočilo-li nás více než tři, objednat a zakoupit zmrzlinu i doběhnout tutéž tramvaj, byl dobrý výkon, ale byli jsme mladí, i když ta doba jinak za moc nestála....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Polák 11.1.2011 17:54

Sport DTT

Tehdy se hojně provozoval sport DTT. (Dohoň Tutéž Tramvaj) Nejlíp na 22 na Pohořelci vystoupit, na Malostranském náměstí si na ni počkat. Docela to iritovalo průvodčí, když nastoupivší odmítl lístek s tím , že ho má. A měl a platný. Dalo se to stihnout naprosto v klidu i se zmrzkou na Malostranské kavárně. Ono to je stihnutelné i teď , ale bez toho průvodčího to ztrácí poezii. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bakulová 11.1.2011 15:19

všechno, všecinko

jsem to zažila, akorát jsem vyskakovala před Malostranským náměstím, abych se

nemusela vracet zpátky. Tramvaj tam skoro stála, odchytli mě jen jednou, osladili mi to nedělním dopoledním školením. Pamatuju i plesové noční tramvaje, kde jsem se stala předmětem veselí a mírného opovržení, protože jsem se dožadovala lístku. Zato mi dali napít šampáňa a lamarád si zapálil doutníček.

Popravdě ale: v zimě to bylo za trest, v tramvaji bylo jak v mrazírně, okna zcela zamrzlá a než jsem dojela do školy, musela jsem zajít do Malostranské kavárny, kde bylo otevřeno už od rána, tlustý pan vrchní přikládal do vysokých Musgravek, já se na ně nalepila a popíjela kakao. Dneska by nám to už nikdo nevěřil, co ? No ale byly to roky 1961-63

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Šmilauer 11.1.2011 13:03

Skokan.

Vzpomínám si, že mi jednou vyprávěl otec mého spolužáka, právník, v jisté době průvodčí na tramvaji, že se mu stala tato příhoda.

Po Letenské pláni uháněla osmnáctka s vlečňákem Krasin a ve chvíli, kdy trochu zpomalila, naskočil na zadní plošinu jakýsi pásek. Na plošině však stál esenbák v modré uniformě, jen se pousmál, sáhl do kapsy pro pokutový blok  a prohlásil na výrostkovu adresu: " Tak, tato legrace vás bude stát deset korun!" " Nebude!" prohlásil dotyčný  a elegantním skokem opět v plné rychlosti  a bezpečně tramvaj opustil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 11.1.2011 8:03

POJISTKA

Ty staré "Křižíkovy tramwaye" měly i "krásnou" pojistku proti proudovému přetížení či zkratu. Ta pojistka byla umístěna v jakési plechové "bedně", vyložené snad asbestovými? deskami, pod jedním ze sedadel. Tvořil ji cca 20cm dlouhý a 1cm tlustý kus lana, který se přitáhl na koncích velkými křídlovými maticemi ke svorkám. Víko "bedny" se zavřelo, sedadlo sklopilo a jelo se dál. Napřed se ovšem musela stáhnout kladka (v "dřevních dobách" s mosazným kolečkem, místo dnes používaného grafitového smykače)

P.S. - Kde mají pojistku moderní tramvaje a jak ta pojistka vypadá, to bohužel nevím. Inu, jsemť již pamětníkem. Byly to krásné doby - když jsme byli mladí (a někteří z nás i krásní :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek