L. Harvánek 18.3.2024 8:37

A je to rozum nebo instinkt, který velí žít spolu dvěma mužům nebo dvěma ženám?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 18.3.2024 8:27

Taky si říkám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Strnad 18.3.2024 8:22

Bravo. Poučné i zábavné čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.3.2024 8:03

Žena s další ženou docela dost, pokud (ne)pravidelně zahýbá s muži.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.3.2024 8:02

Souhlas, až na tvrzení "rozum umožňuje vyplnit příkazy našeho zvířecího těla – například navařit si guláš. To křeček neumí." Neumí. Ale je mnoho zvířat, která fetují (žerou houbičky nebo přezrálé, nakvašené ovoce), které nejen nemají významnou nutriční hodnotu, ale přímo je ohrožují na životě (zfetovaný los má šanci, ale opilá veverka nebo křeček?).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.3.2024 7:47

Příroda to dobře zařídila, což některým jedincům vadí. Přírodní zákony budou platit i nadále, navzdory zákonům schváleným lidmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Galba 18.3.2024 7:26

Moderní svět do toho všeho přináší další předtím "přírodou" netušené možnosti. Technologie umožňují komunikaci, (i vizuální) , pohyb a další věci. To pak komplikuje zaběhané rituály. Bylo by fajn vzpomenout i další evoluční finty (strategie). Například obklopit se míň atraktivními jedinci nebo naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2024 7:22

Vy musíte mít smutný život.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2024 5:43

A teď si položme otázku, kolik potomků bude mít muž s dalším mužem, nebo třeba se stovkou dalších mužů? Nebo žena s další ženou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 18.3.2024 3:01

Kdo ještě pamatuje únos sabinek? A co byla historicky hlavní meta vojáka? Kromě kořisti ovšem? Drsné časy. A nyní?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Cervenka 18.3.2024 1:57

t.zv.haraseni. a "me too" zasadili ranu fenismu, te dulezite filozofii o rovnost a rovnych příležitosti pro zeny. V Ccehach celkem dobry = placnout pres pozadí vyslouži si třeba facku ale ne vyhozeni z práce, zničeni kariery, vylouceni z části společnosti - jako treba v Americe a casti zap. Evropy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 18.3.2024 1:45

Posledni odstavec pane Grundmanne, plodi otazku. kolikrat jste se jako dospely samec vytvoril s lidskou samici domacnost, a kolik jste zpoldil potomku. Pokud jsou Vasi potomci jiz dospeli, jak byste ocenil vas vzajemny vztah , od jedne do deseti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 16.3.2024 1:12

V průběhu evoluce došlo k výrazné změně v organizaci předlidské společnosti někdy před několika milióny let. Naši mužští předkové se mezi sebou dohodli, že se už nebudou zabíjet kvůli ženám a že si je raději mezi sebou rozdělí. Toto rozhodnutí bylo v rozporu s přirozenými pudy jak mužů, tak žen, a bylo svým způsobem proti přírodě. Muži se postavili svému těžkému osudu a na úkor žen přírodu obelstili. Muži již netrávili celý svůj čas pouze bojem a soutěžením mezi sebou a mohli se věnovat i něčemu užitečnějšímu. Začali se starat o své partnerky i o své děti díky vzniku rodiny. Díky životu našich předků v monogamním uspořádání, které bylo proti přírodě a oba partneři v něm byli většinou nespokojeni, byli naši předkové donuceni evolučně zvyšovat svou inteligenci, aby v podobném uspořádání proti přírodě s nespokojeným partnerem vydrželi. Výsledkem je současný inteligentní tvor, který takto vznikl díky neustálým rodinným sporům mezi mužem a ženou a je díky takto nabyté inteligenci schopen vyřešit i méně složité úkoly, jako je vytvořit civilizaci, doletět na Měsíc nebo vyrobit jaderné zbraně.

Problémem je, že současné ženy na Západě přerostly mužům přes hlavu a už nechtějí žít ve vztazích proti přírodě. Na druhou stranu se však nechtějí vrátit k přirozené organizaci lidské společnosti a znovu se stát obětí predátorů v africké savaně. Místo toho emancipované ženy vymyslely, že vnutí celé lidské společnosti jiný model organizace, který je také proti přírodě, ale je velmi výhodný pro samice. Ženy chtějí mužům vnutit matriarchát s polygamním uspořádáním jako u bonobů. Toto uspořádání je proti mužským pudům a navíc je pro muže ještě horší, než bylo původní přirozené uspořádání lidské společnosti. Buď tedy muži budou reagovat na toto nové uspořádání depresemi a ztrátou zájmu o jakoukoliv užitečnou činnost, nebo budou reagovat podle přírody agresivně a prosadí se rákoskou jako v Kábulu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 16.3.2024 1:08

Tato verze přirozených rolí pohlaví u člověka je chybná a je pravděpodobně podmíněna zkušeností ze současné společnosti. V autorových úvahách není žádná známka o rodině a monogamii. Autor popisuje hlavně polygamní chování člověka. Ale v rámci polygamního chování se samec o své potomky nestará, pouze potomky plodí. Samec tedy v polygamním uspořádání neukazuje samicím svou schopnost živit a chránit ji i její potomky, pouze ukazuje kvalitu svých vlastních genů. Samci v klasickém polygamním uspořádání hlavně bojují mezi sebou a zabíjejí ty nositelé genů, které jsou dostatečně kvalitní na to, aby byl druhý samec nebezpečným konkurentem. Existuje samozřejmě extrémní matriarchát, kde je samec pouhým dárcem genetického materiálu a přitom samci mezi sebou vůbec nebojují, ale pouze se předvádějí. To je příklad tokajících druhů, jako je například tetřev.

Primáti žijí převážně v klasickém polygamním uspořádání, kde jsou samci velmi agresivní a bojují mezi sebou na život a na smrt o samice. U šimpanzů samci nejsou živiteli samic či dětí. Samice se živí samy a podobně to bylo i u našich dávných předků, kdy se ženy jako sběračky plodů uživili lépe než lovící samci. Lovící šimpanzi nedávají případný úlovek samici, s kterou mají potomky, ale dávají tuto kořist nové samici v rámci rituálu svádění. Jinak samec tráví čas hlídkováním, zda samci z jiných tlup nechtějí jeho tlupu napadnout, samce pobít a samice si odvést. Nebo samci organizují kolektivní útok na jiné tlupy, aby pobili cizí samce a přivedli si jejich samice. Právě takoví byli naši předci, ze kterých jsme se vyvinuli. U bonobů se však vyvinula originální organizace matriarchátu s polygamním uspořádáním, kde je role samce podobná tokajícím druhům. Samec u bonobů nedělá vůbec nic užitečného, ani nebojuje, pouze se předvádí a čeká, zda si ho dominantní samice vyberou či nevyberou. Toto chování samců i samic bonobů je však lidem biologicky cizí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek