13.5.2024 | Svátek má Servác


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Vršovická škola „U nádraží“

Bývalo to dívčí gymnázium, ale po puči v roce 1948, kdy se dostali k moci komunisté, došlo ke změnám nejen v ekonomice a politice, ale také ve školství. Dívčí gymnázium, vnímané jako buržoazní instituce, bylo komunisty přetvořeno začátkem padesátých let na „osmiletou základní školu U nádraží“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Novák 31.7.2016 15:47

Škola a názvy.

Ještě k těm místopisným názvům, které zde zvedly vlnu emocí. S tím nádražím a komunisty byl od Standy zřejmě úlet vysvětlitelný jiným způsobem.

Název zněl 86. základní osmiletá škola v Praze 13. Pro náš ročník jako první pak devítiletá. Jména byla do názvů přidávána až mnohem, mnohem později. Ale rodáci a pamětníci si jistě vzpomenou, že ve Vršovicích jsme chodili do školy k Feiglovce, k Baťovi, do Přípotoční, k nádraží, k pumpě, na Kodaňskou i do Heroldového parku. Nazývaných tak podle místa a místních zvyklostí, kdy i Moskevská ulice byla dlouho ještě lidově palacká.

Nicméně Standovi Mocovi nezbývá než poděkovat za vzpomínky i zpětný pohled odjinud a nám zůstavším snad i zamyšlení nad jinými aspekty emigrace, než jsou tzv. svoboda a hmotné výhody.

I. Novák 31.7.2016 15:41

Opravdu "zvláštní" škola.

Nedá mi to, abych se nepodělil o pozoruhodnou zkušenost se školou,kterou zde tak hezky, ale i poněkud zavádějícím způsobem, popisuje můj bývalý spolužák Standa Moc.

Občas přemýšlím čím to, že jsem vlastně za celou svou školní docházku, na rozdíl od mých dětí i vnuků, nebyl nucen oslovovat své pedagogy "soudruhu". Zásadní roli vtom zřejmě má zmíněná škola, resp. společenská atmosféra v ní.

Do školy a třídy autora článku jsem přešel až v 6. třídě ze školy "u pumpy", abych zůstal u místních názvů. Tam se musel nosit pionýrský šátek i při vyučování a na povinných schůzkách nám bylo vštěpována úloha nástupníka předvoje dělnické třídy. Další podrobnosti netřeba. Již se nedovím proč a jakým způsobem dosáhla maminka mého přeřazení na popisovanou školu. Nepřestanu jí být za to vděčný.

Rozdíl by nejlépe vystihlo pořekadlo o nebi a dudách. Pionýrský šátek nebyl vůbec třeba, důsledně se oslovovalo paní a pane, pánové v učitelském sboru převažovali. Co učitel, to osobnost na jehož výuku i zásady i po letech vzpomínám. V něm dominovala osobnost pana učitele Pernici, čeština a literatura, středoškolského profesora,který zřejmě učil i v tom bývalém gymnáziu. Jeho osobnosti i stopě, kterou zřejmě ve většině svých žáků zanechal věnoval autor samostatný článek zde na Psu, za což mu touto cestou děkuji. Výjimku představoval onen soudruh Strašil, občanská výchova a tělocvik(?). Ale i jeho jméno vyslovované s oním soudruh jakýmsi zvláštním přízvukem, či důrazem ostatními učiteli, nám žáčkům podvědomě dávalo tušit, že on do jejich společenství nepatří, ale nedá se nic dělat. Těžko popisovat na podvědomí vnímanou atmosféru a nepsaná pravidla zřetelně odlišná od veřejných. Zdá se nepochopitelné, jak v padesátých letech mohla takto škola existovat, v zřejmé symbióze rodičů a jejího vedení. Jakou spoušť by mohl způsobit zažraný komunista, raději si nepředstavovat. Pro ilustraci: Když se na seřadišti k prvomájovému průvodu sešlo asi jen deset účastníků, organizátorka shromáždění rozpustila.

B. Volarik 31.7.2016 0:02

Článek ve mně vyvolal vzpomínky.

Chodil jsem do základní devítiletá školy v Praze, Na Smetance (Vinohrady, naproti Riegerovým sadům). Napřed byl ředitelem kovaný komunista Jaroš, který napsal oslavnou knihu o Albánii, kde se byl podívat. Pak to převzala další kovaná komunistka Sonia Hájková. Když nám bylo 15 (1962), chodili jsme do ředitelny na pohovor, jakože co kdo chce dělat po ukončení základního vzdělání. Vráťa T. byl jedničkář (ani ne tak šprt, prostě chytrý a poctivý kluk). Jeho rodiče vlastnívali činžák, což byl hřích nadosmrti. Ředitelce řekl, že chce na vysokou, stát se inženýrem Ta rudá bestie se ušklíbla a odpověděla mu: Vratislave, ty budeš rád když budeš prodávat na trhu ryby...! Vráťa se ke studiu nějak později propajdal a vystudoval. Pro mně bylo zajímavé a potěšující zároveň, když se soudružka Hájková náhle objevila coby řadová učitelka ruštiny na učňovské škole Kovo, kde jsem studoval na zámečníka opraváře. Inu, upadla v nemilost, soudružka. Taková byla doba, soudruzi.....

S. Moc 31.7.2016 3:07

Re: Článek ve mně vyvolal vzpomínky.

Tak jsme od sebe jen dva roky! Do předškolky jsem chodil do školy v Riegrových sadech, co je za radnicí. Byla to ta Na Smetánce?

B. Volarik 31.7.2016 8:12

Re: Článek ve mně vyvolal vzpomínky.

Nejspíš jsi chodil do tzv. "školičky". Jedna byla brigádnicky postavena v Riegráku, na pomezí Rajské zahrady. Pamatuji si, že jsem se tam jako kluk taky brigádně podílel na budování. Škola Na Smetance je bývalá reálka (Reálná Akademie), postavená v r.1888.

L. Popovský 30.7.2016 16:10

Děkuji Vám za hezký článek.

Děkuji Vám, pane Moci. Obdivuji Vaši paměť. I když děda po osmdesátce vždy říkal: "Co bylo hochu před 50 lety, to ti povím, co bylo před 10 minutami se mě neptej."

Jen škoda, že i pod takovými články se musí někteří z nás hádat.

M. Šejna 30.7.2016 18:13

ach jo, pane Popovský

právě ta paměť pana Moce mě dnes dost zklamala. Já jsem ve Vršovicích žil asi 30 let. Znám je tedy velmi dobře včetně změn názvů. A proto mě vysvětlení změn názvosloví, které uvádí pan Moc, docela nemile překvapilo. Dobrý pisatel, kterým pan Moc nesporně je, nemusí mít potřebu vymýšlet si hlouposti jen proto, aby mohl nakydat hnůj na bolševiky.

Bolševici byli lůza, ale v tomto konkrétním případě změnu místopisu opravdu neřešili, a pan Moc si to jen vymyslel, nebo už si opravdu nepamatuje, jak to tehdy bylo.

Ani změna využití školy nebyla na základě nějaké ideologie. Gymnazium u nádraží sice zrušili, ale o pár set metrů dál postavili zbrusu nové gymnásium v ulici Přípotoční. Do bývalého gymnásia u nádraží nastěhovali základní školu, která tam sídli dodnes.

L. Popovský 30.7.2016 19:00

Paměť dokáže dělat kouzla. Já bych tu přeměnu gymnázia na ZŠ a její přejmenování vzal jako nadsázku, ale pokud je to tak, jak říkáte, tak chápu, že jste z toho rozladěný. Je otázka, za jak dlouho jej postavili, ale to už do toho zabředám.

V mojí rodné vesnici lidé postavili svépomocí krásnou 4-třídní základní školu a mateřskou školku. Vždy jsem obdivoval, co naši předkové dokázali po válce vybudovat. I když... řada z vás to zažila osobně. Byla to samozřejmě drsná doba...

B. Volarik 31.7.2016 0:03

Re:

Pane Šejna, přestaňte kafrat. Článek je hezký a zajímavý i bez vašeho štěkání.

M. Šejna 31.7.2016 11:23

pane Voláriku

kafrat přestaňte vy. Vršovice neznáte, nechápete vršovický místopis, takže víte kulový o tom, co s panem Mocem řeším.

S. Moc 31.7.2016 3:29

Re: ach jo, pane Popovský

Že vás má paměť zklamala mi nevadí, ba ani ten váš vyčítavý až uražený tón i když oceňuji, že jinak mne chválíte. Já, pane, píšu povídání nikoli historii Vršovic. Píšu, jak si to pamatuji já, nikoli jak to kde zaznamenali. Konec konců dal byste ruku do ohně, že to zaznamenali bez chyb? V každém případě vaši domněku, že si schválně vymýšlím hlouposti odmítám. To už od vás je podpásovka pro kterou nemáte nic než vaše domněnky. Asi jako kdybych já teď tvrdil, že vás k tomu vede vaše závist.. Vysvědčení jsem dostával z Osmileté Základní školy U Nádraží a že to předtím bylo dívčí gymnasium tvrdíte i vy tak kde je problem? A že to bylo přejmenováno za komunismu je také fakt. Mimochodem i do toho gymnasia, které postavili na pozemku bývale Tělocvičné dělnické Jednoty (DTJ) a které dostalo název podle Přípotoční ulice jsem chodil a to do večerní školy. tenkrát, pokud mne paměť neklame, se tomu neříkalo gymnasium ale dvanáctiletka v Přípotoční. Jestli správně nebo ne to už si nepamatuji. To jen na vysvětlenou, doufám, že příště budete shovívavější. Jinak doporučuji číst historické knihy, tam zcela jistě váš postřeh dojde lepšího uplatnění.

M. Šejna 31.7.2016 11:22

pane Moci

reagoval jsem na toto Vaše tvrzení:

" Nákladové nádraží Vršovice sice místu nedominovalo, ale v tehdejší době to byl správně dělnicky vonící název ..."

Vy jste nejspíš, stejně jako já, byl Vršovičák. Pokud ano, jistě víte, že ta škola se pojmenovala podle ulice, ve které stojí a podle 160 metrů vzdáleného nádraží. Navíc jste se dopustil poněkud komické chybičky, že jste psal o "nákladovém" nádraží, které v názvu školy vůbec nebylo, a dodal jste, že náklasdové nádraží místu nedominovalo.

Nechci se Vás, pane Moci, nijak dotkonout, ale nákladové nádraží Vršovice bývalo největší nákladové nádraží nejen v Praze, ale v celém Československu. Dominovalo celým Vršovicím a táhlo se od Vámi uváděné školy přes Eden až do Strašnic. Typičtější pro Vršovice snad už je pouze funkcionalistický kostel Sv.Václava na Čechově náměstí.

Já jsem na tyhle rádoby politicky angažované narážky v textech docela dost háklivý. A to už od dob bolševiků. Za bolševika bylo také velice módní kopnout si jen tak náhodou a zcela zbytečně mimo téma textu do "imperialistů". Dnes je zas módní kopat jen tak mimo téma do "komunistů". Vy jste se toho dopustil. A zbytečně to znehodnotilo Váš jinak velmi čtivý článek o Vršovicích, ke kterým mám stejně vřelý vztah, jako Vy.

F. Hereit 30.7.2016 13:44

Pro pamětníky

Ta vršovická měšťanská škola se za protektorátu oficiálně jmenovala „Hauptschule fur

Jungen, mit tschechischer Unterrichtssprace in Prag XIII.“ Přes ten český

vyučovací jazyk se nejvíc vyučovala němčina. Stála a stále stojí u vršovického

nádraží. Byla to poměrně moderní budova, vlastně dvojbudova propojená společným

vestibulem. Jeden barák pro kluky a druhý pro holky. Pan učitel Pernica byl spisovatel a učil mě tam v školním roce 1941-42 češtinu. Ještě mám někde v knihovně jeho knížku o Prokopu Divišovi.

M. Šejna 30.7.2016 15:09

ano, přesně tak

zde jsou její webové stranky:

www.zsvrsovicka.cz

S. Moc 31.7.2016 3:35

Re: Pro pamětníky

Pane Hereit, to je zajímavé. I mne učil Pernica češtinui když o patnáct let později a možná , že jen díky jemu jsem nakonec psaní začal milovat. Dodnes mne mrzí, že jsem si neschoval jeho Ódu na švestkové knedlíky... Zajímalo by mne, jestli si pamatujete, jak se jmenovala třída SNB za války a jak před ní? Já vím, že to byla tř. Krále Jiřího, ale už nevím od kdy do kdy... nebo co bylo před tím. Děkuji předem.

S. Rehulka 30.7.2016 12:18

No nevím......

....jak dalece je pan Šejna "jarním kuřetem", ale u pana Moce to nebude věkem, ale spíš tím, že už půl století žije v Austrálii, tedy v opravdovém Svobodném Světě. Proto si těžko ověří názvy ulic z doby svého mládí. Ovšem za důležitější považuji, že místo trapných keců o "stárnoucím autorovi a běžných štěků pana Šejny, má pan Standa Moc na svém kontě tucet krásných knih v čisté češtině i angličtině a tyto vzpomínky jsou jenom navíc, pro nás, pamětníky a kamarády !

M. Šejna 30.7.2016 13:25

štěkající podzimní pes Řehulka

štěkající pes Řehulka by mohl sdělit národu, jak se tedy ta ulice ve Vršovících dnes jmenuje. Pan Moc může bydlet kdekoli, ale webová stránka www.mapy.cz funguje i v Austrálii, takže by si i pan Moc mohl ověřit, jak se ta tehdeší ulice dnes jmenuje.

Jinak bych ještě doplnil, že bolševici to tehdejší gymnasium sice zrušili a zavedli tam základní školu, ale my novodobí demokraté jsme tam tu základní školu ponechali, takže je tam dodnes včetně toho "dělnického" jména ulice, které ale ta ulice dostala možná ještě za Rakouska-Uherska, protože to nádraží ta stálo už v 19.století.

M. Šejna 30.7.2016 10:49

stárnoucí autor?

zdá se, že autor už začíná mít stařecké výpadky paměti.

To budova bývalého dívčího gymnázia stojí ve Vršovicích dodnes. Sice tam už není dívčí gymnázium, ale stojí tam pořád. Dnes je tam základní škola.

Ulice, kde tato škola stojí, se jmenuje "U Vršovického nádraží". Netuším, zda tento název ulice byl pro komunisty dostatečně dělnický, ale tato ulice se tak jmenovala už za 1.republiky a jmenuje se tak dodnes? Jestli to náhodou nebude tím, ta ulice vede opravdu od Vršovického nádraží směrem k Riegrovým sadům, a samotná škola je od nádraží vzdálená jen asi 160 metrů. Jám bych v tom tedy viděl názvosloví podle místa, nikoli podle ideologického vidění světa.

Já jsem za komunistů chodil na vršovické gymnásium v ulici Přípotoční. Za komunistů se jmenovalo Gymnásium Přípotoční. Nejspíš to byl asi také dostatečně dělnický název. Já jsem to tedy vnímal vždy za název odvozený podle ulice, kde škola leží. Ale autor v tom nejspíš také najde nějakou bolševickou záminku, nebo dělnický původ.

Vzpomínám si na posamentové revoluční doby ve Vršovicích. V té době jsem tam totiž bydlel a byl jsem kooptován do tehdejšího obvodního Národního výboru (nebo jak se to tehdy jmenovalo). A vzpomínám si, že tehdy bylo strašně důležité přejmenovávat komunistické názvy ulic Prahy 10 na názvy jaksi protikoministicky uvědomělé. Nikoho, ani toho největšího sametového revolucionáře, tehdy nenapadlo přejmenovat ulici "U Vršovického nádraží". Všichni tento název považovali za místní název odpovídající historii Vršovic a místu. Přejměnovaly se tehdy pouze tehdejší "třida SNB" na dnešní "Vršovickou" a pak "Nám. Kubánské revoluce" na dnešní "Kubánské náměstí".

J. Řezák 30.7.2016 18:46

Re: stárnoucí autor?

S tím přejmenováváním se mi nejvíce líbili Ostraváci: třídu 7. listopadu přejmenovali na třídu 17. listopadu (a ani nemuseli měnit cedule, jen tam přimázli jedničku) a Trutnováci: aby nebyl spor o název náměstí, tak ho rovnou přejmenovali na Krakonošovo. Nevím, jestli ten "Ríbrcoul" byl nebo nebyl v KSČ, ale proti by mohl být jen Trautenberk.

S. Moc 31.7.2016 8:15

Re: stárnoucí autor?

Maličkost, pane Šejna, ale ta ulice, která vedla od nádraží ke škole a dál ke Grébovce se za mne jmenovala Nádražní, nikoli U Vršovického nádraží. A nikde jsem netvrdil, že budova bývalého dívčího gymplu snad už nestojí, takže nevím, proč to zdůrazňujete. Ale je možné, že jsem to špatně přečetl. V tom případě pardon.

M. Šejna 31.7.2016 11:48

pane Moci

Vy stále nechcete pochopit, co kritizuji. Zde je stará poválečná mapa:

http://usedlosti.ctrnactka.net/pos19/mapa.jpg

http://usedlosti.ctrnactka.net/pos11/mapa.jpg

Dobře se podívejte na místo kolem Havlíčkových sadů (Grébovka). Je tam ulice U Vršovického nádraží, nikoli ulice Nádražní.

Ale o to nejde. Jde o ten Váš výrok, že to je název dělnický, což není vůbec pravda. Je to název odvozený od Vršovického nádraží a ta ulice se snad ani nijak jinak nikdy nejmenovala.

M. Šejna 31.7.2016 12:05

stojí - nestojí

ještě bych se chtěl vrátit k tomu, že škola tam stojí dodnes.

Já jsem to možná napsal blbě, takže z toho možná vyznělo, že s Vámi polemizuji o tom, zda tam škola stojí dodnes. O tom polemiku nevedu a ani jsem Vás neobvinil z toho, že tvrdíte opak.

Mě šlo o to, že jste obvinil komunisty, že tam zrušili gymnázium a umístili tam základní školu a naznačil jste, že to mělo politický důvod. Ale možná jsem to Vaše tvrzení špatně pochopil.

Proto jsem napsal, že tam ta škola (myšleno Základní škola) je dodnes. Tedy že to asi zas tak blbá změna využítí nebyla, když i dnes je budova využívání pro základní školství a středoškolská gymnazijní výuka je přemístěna do Přípotoční.

J. Kučera 31.7.2016 16:01

Re: stojí - nestojí

Pane Šejno, zrušení gmnasia, ať už kdekoliv, byl v r. 1948 bolševický zákrok "Rudého dědka", jak se říkalo ministru školství Nejedlému. Ten zrušil všade první čtyři ročníky gymnasia a udělal z nich "jednotnou školu". Byla to pitomost typicky bolševická a drží se, mrcha, dodnes, proto je osmileté gymnasium specialita a čtyřleté standard.

B. Brousková 31.7.2016 9:56

Re: stárnoucí autor?

Všechna gymnásia byla u nás komunisty zrušena v roce 1953 a byly zavedeny tzv. jedenáctileté střední školy. Po roce 1960 , kdy byla zavedena devitiletá povinná školní docházka, byly jedenáctiletky přejmenovány na dvanáctileté střední školy.

I. Procházková 1.8.2016 1:24

Re: stárnoucí autor?

A nakonec byly tyto školy přejmenovány na SVVŠ - Střední všeobecně vzdělávací škola. Někdy začátkem 80. let soudruzi povolili některé přejmenovat na gymnázia (jedno z nich bylo ve Štěpánské).