5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Těžký vstup do civilu

Z vojny mě propustili těsně před Vánocemi 1965. Z vojenské nemocnice v Českých Budějovicích mě přesunuli sanitkou k mému útvaru v Táboře, kde si se mnou nevěděli rady.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sinnreich 16.10.2016 11:15

Pracovni nesnaze za socializmu

Ono se nedalo odejit z vice mist. Na pr. z mista normovace v AZKG. Komise ROH, KSC, "pratelske" domluvy a zkratka razitko do obcanky nebylo mozne dostat. Na stesti v socializmu existovaly vzdy finty, jak nesmyslnou byrokracii obejit. Stacilo podepsat t.zv "organizovany nabor" do stavebnictvi, ktere melo prednost pred strojirenstvim a tak jsem mohl se zatajenym titulem Ing zacit manualne motovat strechy za dvojnasobny plat.

S. Moc 16.10.2016 1:24

Re: Pěkný! ;-))

Kdepak pane Hlosta! Znám kluka, který se ve Spolaně vyučil a oni mu dali výstupní razítko z učňáku, jako že s ním učiliště ukončilo pracovní poměr a on v pondělí, kdy měl nastoupit na provoz a dostat razítko do občanky, že je zaměstnancem Spolany, zkrátka nepřišel nenastoupil a Spolana ostrouhala! Pak, myslím, pravidla změnili. Ten kluk se jmenoval Michal Anděl a dneska dělá profesora ve vinohradské nemocnici. To je fakt.

J. Kanioková 15.10.2016 23:34

Zase fajn počteníčko, díky

B. Volarik 15.10.2016 23:06

Moc, moc dobrý...

Vážná sranda.

P. Khail 15.10.2016 12:04

Krásdné počteníčko

díky p. Moci.

P. Hlosta 15.10.2016 8:20

Pěkný! ;-))

Pěkný. :-)) Akorát mám jednu výhradu, že totiž to propouštěcí razítko ze Spolany byl nějakej švindl. Co vím, tak já při odchodu od podniku(a že jsem jich měl za sebou dost!) vždy musel mít pro tehdejší odbor práce vstupní razítku nového zaměstnavatele a pak teprve mi původní zaměstnavatel mohl dát výstupní razítko. To probíhalo vždy vše až po žádosti na onom odboru práce, kde nejprve museli s mou změnou zaměstnavatele souhlasit. Podobné bylo i první zaměstnání středoškolsky vystudovaných. Nejprve umístěnka, kam půjde student pracovat po studiu a potom až maturita. Bez umístěnky matura byla nemyslitelná. Vyučení bylo něco jiné, protože tam se zaměstnání vztahovalo ihned při nástupu do učení na ten podnik, který ho za učně přijímal a kde měl i učební praxi. U toho podniku pak musel odsloužit minimálně tři roky po vyučení a jen a poiuze zdravotní důvody ho mohly z toho osvobodit.

U komunistů ale šlo všechno. Jen musely být známosti a ty se získávaly protislužbami. Kdo neměl známosti, ten prostě trpěl a navíc s minimálním platem. Něco dobře umět bylo spíše nebezpečné, když nebyla "spolupráce" ve zlodějnách, třebaže těch drobných. Myslím si tohle společnost v republice donesla i do nové posametové doby. ;-)