7.5.2024 | Svátek má Stanislav


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Moje mládí v Holešovicích (2)

Do školy jsem začal chodit v roce 1952. Byla to velká rohová budova dosud stojící na rohu Osadní a Tusarovy ulice, kterou, jak hlásá nápis na fasádě, „Zbudovala obec pražská léta Páně MDCCCXCVII“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Curda 4.2.2022 21:19

No to je krasne cteni. Jestlipak se pamatujete na ucitele Santrucka a nebo Panyra.?? Zacal jsem do te skoly chodit rok po vas. Se slzami v ocich vzpominam na ta junacka leta. Sokol v cervenych domech. Restaurace U vrtule atd atd. Preji hodne zdravi

Š. Kovář 4.2.2022 21:35

Jasně, Šantrůček nás měl na češtinu. Panýr myslím na matematiku. Havránek uměl pěkně dvoutónově pískat, ale strašně nás trestal, když nás chytil na záchodě, jak jsme lezli po dřevěných stěnách při hře Na babu. Dokázal nás zvednout za ucho do výšky, že se naše nohy nedotýkaly země. Ucho potom svítilo červeně ještě dvě hodiny. A co učitel Blažek. Byl to náš třídní. někdo mu nasypal do nádrže cukr a on si rosekl bradu.

A co kino Čásek v Domovině za kačku? A automat Na Maninách? Parádní svíčková s osmi za devět kaček. A humrové chlebíčky z pravé chatky za dvě deset.

J. Curda 5.2.2022 10:28

Nooo...moc hezky umel piskat ucitel Korinek na dejepis. A za ty usi umel tahat tusim Menzinger. Ten umel udelat na skolni lavici vahu na jedne ruce !!! Tim nas o hlavni prestavce uplne utrel a ziskal uzasny respekt i u nejvetsich grazlu.

Š. Kovář 6.2.2022 9:21

Ano, byl to pan učitel Kořínek, co tak krásně pískal. To, že tahal za uši on, bych zatím neodvolával. Paměť mi dost zatím slouží nadprůměrně, i když už na ní také nemohu přísahat. U toho Kořínka to bylo dost překvapivé. Vypadal sympaticky a mírně. Ještě za našeho pobytu ve škole mu to tahání zakázali. Rodiče mladších spolužáků si stěžovali.

J. Reichardt 4.2.2022 15:39

Můj táta chodil do té školy za protektorátu.

J. Brunner 4.2.2022 13:31

Vrátil jste mne do dětského mládí.R^

Š. Kovář 4.2.2022 10:00

Do dívčí školy jsem chodil o rok dříve než vy. Sáňkovat jsme chodili do Stromajdy na kopec zvaný Na kolíkách. Bruslit chodili na Plynárnu a hlavně na Starou plavbu u Libeňáku. Jednou jsem se tam koupal i s hokejkou a bruslemi.

V létě jsme se koupali U přívozu pod jatkama nebo u Libeňského mostu u přístaviště a také U Frolíků u Trojského mostu.

Jednodotek jsme hráli ve vypuštěném bazénku v parku v ulici Mladé gardy, před tím a potom Tuzarově.

S Domkáři, kde jste měl dědečka, jsme bojovali. My klucí z Dělnické neboli Dělničáři. Také s Plynárníky.

Jó to byly časy. Mějte se hezky, Štěpán z domu, kde byly dole rybičky.

J. Hajský 4.2.2022 10:18

Ten obchod s rybičkami znám, chodil jsem tam pro dafnie. A v tom vypuštěném banénku jsem hrál nsčetněkrát.

M. Kanda 4.2.2022 9:37

Neznal jste v těch Holešovicích také Boříka, Čendu, Mirka a Aleše? Ti byli také odtamtud.

J. Hajský 4.2.2022 9:44

S jedním Mirkem a Alešem jsem chodil do třídy. Ale jsou to celkem běžná jména, takových mohlo v Holešovicích být.

J. Curda 5.2.2022 18:45

S temi nahodnymi setkani absolventu ZDS Osadni je to az nekdy neuveritelne. V roce 1982 jsem sedel u taboroveho silvestrovskeho ohne ve Snowy Mts v Australii. Po par pivech vyslo najevo ze jsme z te skoly 4. Bratri Vojta a Robert Brodsky pak jedna zena...asi vas rocnik. Divci jmeno jsem zapomnel ale byla rocnik 1946 a vdana Bonaventurova . Ac italske jmeno...manzel Cech z Letne. Zkratka svet je fakt pro nas maly )))

J. Tulejová 4.2.2022 7:54

Hezká vzpomínka.

R. Polášek 4.2.2022 5:05

Za "našich dob" se nezháněla ložiska, ale sháněly se kolečka od starých kočárků. Ostatní bylo stejné jako u ložiskáčů.

Jinak pěkné vzpomínky.

Zvláště ty o tom uhlí, když dnes se už veřejně probírá, že do regionu, kde se odjakživa uhlí těžilo, se nyní dováží uhlí až z Austrálie. Kdysi se z takových podobných regionů na druhém konci zeměkoule loděmi dováželo koření pepř a podobně, dnes uhlí. Holt pokrok je pokrok.

Taky topení malými kamínky na uhlí je důležité zdůraznit, protože doba takových topení není tak dávno. "Znalci" budou namítat, že v Praze už za RakouskaUherska bylo v domech ústřední topení, jenže to se jednalo o vily zbohatlíků. Rozdíl byl ten, že u ústředního topení bylo přes zimu třeba topit nonstop a potom bylo logické, když se nonstop vytápěly i všechny pokoje. Zatímco v domech, kde měli v pokojích kamínka by museli být hodně bohatí, když by měli topit všude. A ještě by museli mít služku, která by tam topila, protože to bylo časově velmi náročné. Takže se topilo, i za mrazů, jen v těch pokojích, které se skutečně obývaly. Když se sedlo večer společně v kuchyni nebo obýváku, topilo se tam. Když se šlo spát, zatopilo se v ložnici. Jinde se netopilo, takže když byly v zimě mrazy, bylo tam třeba i pod nulou. Nebo v ložici ráno, když přes noc vyhasla kamna. Neboli lidi byli tehdy mnohem méně nároční na teplotu obydlí než dnes. Kdy se musí domy velice draze zateplovat.

M. Krátký 4.2.2022 4:31

Zase hezké a zase děkuji R^R^R^