H. Rybnická 13.1.2023 10:25

Neznalost historie není nahraditelná nějakým "tušením".

V Německu byla soc.-dem zakázanou partají od nástupu Hitlera k moci, hlavně poté, co do jednoho člena v parlamentě hlasovali proti Hitlerovským zmocňovacím dekretům. V CZ se o něco let později německá soc.-dem rozpustila sama, před nástupem Hitlera a protektorátu, bohudík skartovali své archivy způsobem, že nebylo možné dohledat členské seznamy, protihitlerovské aktivity atp.

Část členů těchto stran emigrovalo (z Německa přes CZ) z CZ přes Polsko do zahraničí. Málokdo ví, že úplně první koncentrační tábory Hitlera byly stavěny pro vlastní občany, tedy právě příslušníky soc, dem a jiné politické odpůrce, takže jakýkoli "odboj" byl potlačen v samých začátcích. Ostatně velkou část soc.-dem tvořili židovští spoluobčané.

Pikantní je, že publikace, noviny atp. německé sociální demokracie v CZ byly razantně cenzurovány českými orgány, ze samého strachu si nerozhněvat pana Hitlera v sousední zemi.

Když jsem přišla kdysi ze školy s papírem, který měl otec podepsat, řekl nepdepíšu. Byla to přihláška do Pionýra. Nepodepíšu, jsou to ti sami lumpové jako u Hitlera, cílí na ideologické podchycení mládeže, ba dokonce dětí.

Měl pravdu, je to znát do dnes - příkladně i na Vás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 13.1.2023 10:08

Co to má být za otázku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 13.1.2023 9:23

I takoví lidé se tamvyskytovali. Asi to neměli snadné, ale děcka za nimi stála a tak i prostřednictvím rodičů - komunistů se tam vždycky udrželi. Protože dkázali předat dětem to hodně podstatné a užitečné pro život. Proto i do dneška je mnoho těch, kteří na svá pionýrská léta rádi vzpomínají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 13.1.2023 8:01

A za druhé pod penzí byli za První republiky a za války pouze zaměstnanci. Osoby samostatně výdělečně činné nebyly a od státu tak nemohly nic dostávat. Víte jistě, že pozice senátora či jiné způsoby získávání peněz, kterými se prvorepublikový senátor Niessner živil, bylytehdy pod penzí?

A za třetí stačilo odejít do západní německé zóny nebo Rakouska za sudetskými Němci a tam by nejspíš nějakou penzi dostal. Nebo stačilo počkat do února 1948 a přihlásit se ke komunistickému převratu. Nebo odejít po vzniku NDR tam a zase souhlasit s tamějšími komunisty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 13.1.2023 7:54

Tak je fakt, že po válce pro Čechy nebo po většinu Čechů zůstávali všichni Němci automaticky doživotně nepřátelé. Přece jen jsme za války byli pro němce nepřátelé, oni se k nám za války taky takhle chovali a kdyby vyhráli válku, v podstatě by nás úplně zničili. takže to byla válka přímo o naše přežití. Hitlerovci se s němci a německem ztotožnili a my jsme si hitlerovce ztotožnili s němci.

Ale taky za prvé německá sociální demokracie byli odpůrci Hitlera, ale pouze političtí. Bojovali v politickém boji s hitlerovou NSDAP, prohráli a tím byl toho boje konec. Němci v rámci toalitního boje proti jiným německým stranám vedení německé Sociální demokracie rozbili a tuším rozpustili a nějaké jejich vedoucí funkcionáře tuším obvinili a poslali do koncentráků, trochu fešáctějšího než byly likvidační koncentrační tábory třeba pro Čechy a to byl konec toho odpůrcovství. Všechny ostatní německé sociální demokraty zařadili podle jejich znalostí a dovedností do své totalitní mašinérie a oni tam poslušně pracovali. Pod hlavičkou německé Sociální demokracie neexistoval žádný odboj, žádné sabotážní hnutí, žádné atentáty, žádní partyzáni. Neexistovala u západních spojenců ani u Stalina žádná německá jednotka, která by na straně spojenců bojovala proti Hitlerovi a ve které by německá Sociální demokracie měla nějaké zastoupení. Proti českému odboji nebo dokonce polskému odboji s mnoha tisíci m obětí odboj německé Sociální demokracie defakto neexistoval. Vím jenom o jednom jediném němci, který, snad dokonce člen německé sociální demokracie, přešel k sovětským partyzánům a bojoval s nimi a dokonce dostal od Stalina vyznamenání. Pokud to nebyla propaganda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 13.1.2023 6:26

A kdo konkrétně tím, že nevstoupil do komunistické strany, když za ním přišli s přihláškou, přišel během dalšího roku nebo dvou o život?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Roldan 13.1.2023 3:24

Komunisti nejen vraždili, ale taky zničili několik generací kreativních a činorodých lidí.

Komunismus patří do stejné společnosti jako nacizmus, islamismus a ostatní totalitní ideologie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 13.1.2023 1:07

Mnozí disidenti byli v ranném mládí přesvědčenými komunisty (ty ideály zní tak kráááásně). Ale s přibývajícím věkem zjišťovali propastný rozdíl, mezi slovy a skutky této "krásné budoucnosti lidstva" a ti odvážní nedrželi hubu a krok, ale otevřeně kritizovali tento pokrytecký systém. Ten si to nenechal líbit a dílem je zavřel, dílem donutil k emigraci.

Postupem času se z některých z nich stali zarputilí a přesvědčení nepřátelé socialismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 13.1.2023 0:56

Pro zasmání!

Uchazeč o zaměstnání dostal u pohovoru od "kádrováka" otázku: "Jsi ve STRANĚ" Odpověděl, že ano a byl bez problémů přijat.

Po čase byl s káravě pozdviženým obočím dotázán, proč se tedy jako "straník" nezúčastnil zatím ani jediné schůze.

Odpověď byla naprosto (pro tazatele) šokující: "Moje strana tu ještě žádnou schůzi neměla. Já jsem u LIDOVCŮ"

P.S. - Událo se někdy kolem roku 1961

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.1.2023 22:06

Na serveru brněnské univerzity se nachází diplomová práce studentky, která líčí, jak prvorepublikový senátor Niessner (německá sociální demokracie, tedy odpůrci nacizmu) přímo žebral, až dopisem prezidentu Beneši o povolení důchodu ze zeufalé existenční situace. Co "Němec" neměl na státní prostředky nárok. Jako i ostatní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.1.2023 22:01

Neprokázal jste zhola nic. Mimo to, že nemáte ponětí o hstorii a jako řada jiných považujete vstup do těch Pionýrů nebo KSĆ atp. za něco jako lehčí kavalírský delikt, kdežto vstup do NSDAP za zločin. Vskutku byl nátlak na normální občany v obou dobách srovnatelný a okolnosti úplně stejné. .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 21:24

Za "mých" dob v sedumdesátých letech v době normalizace už to byo "vyřešené", pár lidí se prostě do Pionýra nedostalo. A vedoucí se tam střídali co půl roku až rok. Vždycky nějaká mladí komunistka nebo komunista coby zřejmě svazák dostali příkaz a byli tam vedoucí. Holky se ze začátku trochu snažily, některé se do nás pokoušely dostávat lesní moudrost po vzorů skautů, kluci potom dělai to, co dobře uměli, Jeden rok jsme třeba každý pionýr hráli fotbal, pod jiným vedoucím zase pingpong. Když jsem pak přišel zpátky už do SSM ze školy, pár let před Sametem, tak tam dlouhodobě si držel vedoucího pionýru předseda naší SSM a to i proti vůli místních komunistů. Ten vedoucí byl dost antikomunista a silný kuřák a pijan, ale taky vášnivý tramp a do děcek v pionýru cpal plným tempem trampské a skautské znalosti a děcka ho doslova žraly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brecík 12.1.2023 21:12

Málem jste byla komunistka. To byl fakt svět. Domovní důvěrnice a uliční výbory. Obávám se, že ne bude, ale že už JE hůř. Tohle je horší než Velký bratr S tím bychom měli něco - BOJKOT - dělat všichni ( normální ) https://cz24.news/naprosto-nehorazny-utok-na-svobodu-a-soukromi-pro-vyzvednuti-zasilky-ze-zasilkovny-si-po-novem-musite-stahnout-aplikaci-ktera-sleduje-vasi-polohu-a-nejen-to/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 21:04

Tak co se týká důchodů, za komunistů dostali důchod za předchozí roky před Únorem 1948 jen lidi, co pracovali jako zaměstnanci. Podnikatelé, živnostníci, soukromí zemědělci atd na důchod nárok neměli. Nebo měli jen minimální důchody za těch pár let, co stihli odpracovat za komunistů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 20:55

O situaci menšimn v První republice nejspíš víte opravdu víc než já. Ale tady se původně bavíme o situaci během okupace a Vy jste to začala tím, že jste začala tvrdit, že situace tehdejších Němců, co je pod hrozbou narukování na východní frontu hnali do NSDAP, byla stejná či srovnatelná jako situace Čechů za komunistů, co vstupovali do Komunistické strany. A myslím, že jsem prokázal, že to je ensrovnatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 20:50

Tak tehdy nebyly humanitní obory příliš důležité, protože mimo speciální obory typu egyptologie atd byly příliš zatíženy komunistickou ideologií. Podstatné byly technické obory, protože právě zaostávání technických oborů vytvořilo právě zaostávání našeho průmyslu. Které se stalo blízko k roku 1989 důvodem k počáteční stagnaci ekonomiky. Která by se, nebýt konce vlády komunistů o Sametu, přeměnila zřejmě dost brzy v ekonomický sešup.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 20:39

V té době za První republiky byla většina intelektuálů i hodně boháčů a podnikatelů levicových. Za pravicové byli snad považováni jen podnikatelé, kteří se nezabývali něčím jiným než podnikáním a zvyšováním svého bohatství, levicoví byli podnikatelé, kteří štědře finančními částkami sponzorovali jednak chudé levicové intelektuály a jednak i levicové instituce.

Baťa byl třeba pravicový, protože se naštval, založil stranu a ve volbách vyhrál a ze zlínské radnice vyházel tehdy neschopné levicové či snad dokonce komunistické radní. A sám se ujal rozvoje Zlína a sám zlepšoval podmínky svých pracujících, mimo levičácké myšlenky a levičácké strany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.1.2023 20:37

Pane Polášku o situaci národnostních menšin v první republice nemáte ani zdání. Ale to je již opravdu mimo dané tema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 20:30

Tak jedna věc je národnost nějak a něčím takzvaně prokázaná. A druhá věc je národnost, ke které ten člověk chce patřit. A snaží se, aby tu národnost mohl získat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.1.2023 18:51

"Dal se k Němcům" nebo "dal se k Čechům" byl idiom tehdejších dob. Národnost byla zjištěna dle soupísů sčítání lidu, myslím se jednalo o rok 1930. Mohl jste mít národnost českou, německou nebo protektorátní, to bylo něco pro německé občany, kteří se "dali k Čechům" například německé sociální demokraty, kteří tu ryze "německou" odmítli. Byli sice i nadále považování za německé občany ale jaksi druhé třídy, neměli výhody atp. Protektorátní vládou byli dost sledování a pronásledování (řada emigrovala. jako na př. Wenzel Jaksch) pokud po válce tito prokázali (svědky) svoji nevinu bylo jim dovoleno zůstat. Zase za ztížených podmínek. Na příklad nedostali důchod, byl jim libovolně snižován plat, částečně byli přesídlování atp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 12.1.2023 18:50

A Babiš s prověřený na působení PZO v kapitalistickém zahraničí, taktéž nyní aspirující na prezidenta byl tenkrát cóóó - snad disident komunista, voni černý demagogický hýzle?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.1.2023 18:42

Čeští občané m, tedy ti, jejichž národnost byla sčítáním lidu prokázána jakoo česká, ano, mohli žádat o německé občanství. Občané s německou národností ji dostali automaticky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 12.1.2023 14:49

To se málo připomíná. Mnozí co se zaštiťují havlismem - Holubová,Hutka,Hřebejk dnes vášnivé podporují gardového komunistu Petra Pavla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 12.1.2023 14:46

Autorko a kolik je vám let ? Připomínáte živnostníka, otce jedné spolužačky. My jsme vstupovali do Pionýra ve 3.třídě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kovářová 12.1.2023 14:35

V sedmdesátých letech se na humanitní obory mohl dostat jen člověk s bezchybným kádrovým profilem. U technických se na to už moc nehledělo, i když i tady měly body za "angažovanost" rodičů váhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brecík 12.1.2023 14:02

No, článek byl napsán. Možná i pravdivý - na 99%. Jen nechápu, proč by se měl dozor stydět za vyhozenou flašku puberťáků, už tak přiopilých. Kdyby mu kdosi ožralý vypadl z vlaku a zabil se, tak by měla dušička pokoj ? Dnes musí učitelé postupovat stejně na každé školní akci s žáky na 12r

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 12.1.2023 13:22

Můj známý měl německé rodiče, chodil do německých škol, ale hlásil se k Čechům, chodil do Sokola, stejně jako jeho bratr, zůstali zde po válce, zatím co jejich rodiče v tom odporném a divokém vyhnání Němců z Brna museli své syny opustit. Nevím jaké máte zkušenosti, ale myslím, že záleželo na tom k jaké národnosti se kdo hlásil. Dal se k Němcům se říkalo o některých Češích, když se přihlásili na úřadě k této národnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 12:47

Hlouposti. Po vytvořeni Protektorátu 15 března 1939 mohli čeští občané požádat o udělení německé národnosti a pokud splnili podmínky a prošli nějakou tehdejší prověrkou, tuším třeba prověrkou předků, jestli tam nemají někoho od židů národnosti, německé občanství dostali. Podmínka znát německou řeč byla téměř vždy automaticky splněna, aspoň u lidí s vyšším vzděláním, protože tehdy se němčina učila automaticky na téměř všech vyšších školách včetně těch českých.

Zvláště v první době bylo takových přeběhlíků dost. Za "odměnu" pak byli tito přeběhlíci později odváděni na frontu. Češi ne, ti mohli pro Říši pouze pracovat. Až pro změnu o něco později zase byli vybírání pro totální nasazení v Říši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 12.1.2023 12:40

Tady něco o Havlovi:

"...Havlův otec se vyznačoval, vedle smyslu pro správné konexe, též sympatiemi k socialismu, za války i po ní. Tyto sympatie přešly i na syna Václava, který již v roce 1949 vstoupil do ČSM a po ulici chodil v modré svazácké košili. V době stalinských procesů v roce 1952 byl vášnivým stoupencem socialismu a odpůrcem kapitalismu. Tyto názory si Havel udržel až do nejzralejšího věku, a sebe označoval nejen za pouhého socialistu, ale za “socialistu mravního“, protože slovo mravní bylo jeho nejoblíbenějším přívlastkem..."

https://www.hegaion.cz/2016/09/moralka-vaclava-havla-jeho-rodiny.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 12.1.2023 12:37

Spíš to bude tím, že za vlády komančů i ten, kdo neměl na to udělat nějakou školu kromě základní, což byli tehdy lidi s IQ tak do 105 IQ bodů v testech, když pilně manuálně pracoval, dosáhla jeho rodina do tehdejší střední třídy a měli se poměrně dobře.

Dneska třou bídu a jsou v těch spodních sociálních vrstvách prakticky všichni lidi pouze se základním vzděláním, většina lidí se středním vzděláním a část lidí s vysokoškolským vzděláním s nižším IQ. Které díky tomu, že je dnes vysoké školství masové, dosahuje hraničně u dnešních vysokokoškoláků právě zase toho IQ pod 105, obvykle intervalu 95 - 105 IQ bodů v testech inteligence.

• reagovat
• nahlásit příspěvek