26.10.2020 | Svátek má Erik


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Rajninec 1.10.2020 9:03

Asi to s tým "ukrutným" boľševickým režimom až tak zlé !

Neviem ako vy , ale môžem pozitívne povedať , že synovia ludáckeho veľiteľa Hlinkovej gardy za Slovenského štátu Čarnogurského s podporou niektorých kovaných komunistov vyštudovali vysoké školy / a dokonca si nemuseli ísť napraviť so bane svoj kádrový profil / školy .

Dokonca Ján Čarnogurský / budúci premier/ bol iba trochu "potrestaný" . Musel ísť za "trest" študovať na právnickú fakultu Karlovej univerzity do Prahy ....

J. Kratochvíl 30.9.2020 17:57

Pane Křepelko, ještě jednu poznámku k diskuzi viz níže o komunistickém smetišti dějin.

Pravda je, že komunisté již nemají alespoň zde v Evropě moc, ale velký výdobytek po nich zůstal a to jsou sociální forma státu tj. všeobecný přístup k bezplatnému školnímu kvalitnímu státnímu vzdělávání pro všechny a všeobecně dostupná zdravotní péče, která je zajišťována formou povinného zdravotního pojištění. Toto já považuji za velikou a ne všude ve světě samozřejmou věcí a za ni můžeme poděkovat víme komu.

J. Ptáček 30.9.2020 14:42

Nacismus i komunismus byly oba zločinné režimy. Mnoho lidí, jinak velmi rozumných, přesto daleko víc odsuzují nacismus. Ten totiž vrcholil v době těsně před válkou a za války, takže je spojen s válečnými hrůzami, u nás hlavně německými. Komunismus byl mnohem delší, válka je v něm skryta jako vítězné osvobození. Hrůzy komunismu se navíc rozmělnily do mnohem delšího období, k tomu přistoupilo poválečné nadšení, zejména mladých, budovat nový lepší svět. Ten se nevybudoval, ale pohled na komunismus se zjemnil. Ve skutečnosti jsou nacismus a komunismus zhruba stejné svinstvo, jen v jiném obalu.

J. Jurax 30.9.2020 13:50

"že v armádě vypuklo nové kolo čistek – kdo má někoho z přízně ilegálně v cizině, musí pryč"

K tomu bych měl vzpomínku - roce 1986 jsem byl postižen vojenským cvičením (byla to neskutečná šaškárna, byli jsme školeni na spojovací náčelníky praporu až pluku), a tam jsem potkal mladinkého furťáka, z něhož přímo prýštila dobrá nálada. Emigroval mu brácha a on byl tudíž vyhozen z armády - stříhal metr s impozantním číslem tehdy už 11 - aniž by si musel odkroutit těch deset či kolik let vojny za poskytnuté vzdělání - bylť elektroinženýr. Slavil to s námi v hospodě - šťastnějšího člověka jsem už dlouho nepotkal, taky zatáhl celou útratu ... :-)

T. Zlesa 30.9.2020 12:11

Výborné čtení. Kvituji zejména, že autor vynechal politický výklad dějin ČR a světa. Osobní vzpomínky je to co lidi zajímá. Snad i kamarád Novotný pochopil jak se má psát o minulosti. Asi pošlu odkaz některým potomkům...

M. Pivoda 30.9.2020 13:23

Zlesa napsal: "Kvituji zejména, že autor vynechal politický výklad dějin ČR a světa."

Takže ten správný výklad české historie za nás udělají kvalifikovaní čeští historici? Například historik Pavel Žáček, tehdy ve funci ředitele ÚSTR mne k mému osobnímu výkladu historie nepřipustil, na můj dopis mi nikdy neodpověděl. Asi se nechtěl ušpinit. Mám totiž skutečně dělnický původ. A cítím se s ním docela dobře.

Nejsem zřejmě součástí české oficiální historie (v pohledu českých historiků). Místní magor, Milan Prokop, zde například dodnes nechce uznat rozhodnutí českého soudu, uskutečněné v době tzv. české demokracie. Přičemž u toho soudu mne tehdy zastupoval respektovaný český právník a budoucí český historik Milan Hulík.

Takže co?

R. Langer 30.9.2020 13:51

Ano, tvůj dělnický původ je opravdu velice dobře poznat, ty naše malá hloupoučká UI. Skoro by se dalo říci i "dělnické znalosti" - ale to bych mohl urazit nějaké dělníky, takže - to ne. Ale hlavně že máš svůj osobní výklad české historie, to mne opravdu nepřekvapuje. A už vůbec mě nepřekvapuje, že na něj nikdo nikdy nereagoval, a nereaguje. A reagovat nikdy nebude, o tom nepochybuj. ;-D

A. Nový 30.9.2020 14:26

Bez UI, která se zove Pivoda, jsou dějiny neplatné.

;-D;-D;-D

M. Pivoda 30.9.2020 15:46

Podobné reakce svědčí o tom, že po listopadu 1989 nedošlo v česku k žádné podstané změně, i když současní aktéři se veřejně označují jako "demokraté".

M. Pivoda 30.9.2020 15:49

Referendum o někdejším rozdělení Československa se také konalo bez Pivody. Proč? Protože tzv. demokraté ho tehdy také nevyhlásili. Kapišto, Pepíku?

A. Nový 30.9.2020 17:06

Pivodo, že jste blb tady stále zdůrazňovat tady nemusíte. Většina to zde ví.

J. Kratochvíl 30.9.2020 18:04

Kde jaký blb se vždycky optimisticky domnívá, že ostatní musí být ještě větší hlupáci než je on. Pane nejsou a s těmi blby bych trochu šetřil.

J. Kratochvíl 30.9.2020 12:05

Panu autorovi, bych rád připomenul, že historie nezačala únorem 1948. Lidé měli hrozné zkušenosti s prvorepublikovou demokracii, její sociální nespravedlností a vyvrcholením v krizí v 30.letech. Dále otřesné období Mnichova a okupace. Nic z toho nezavinili komunisti, ale naopak proti tomuto zlu vystupovali. Proto volby v r. 1946 dopadly tak jak dopadly. Bylo by ubohé nevidět nekompetentní politiku pravicových politiků v únoru 1948, která demokratickým způsobem umožnila určité komunistické vrstvě převzít moc a následné páchat další nespravedlnosti.

Přesto zde i v tomto období komunisté právě umožnili jiné sociální třídě dělnické, přístup ke vzdělání a dalším sociálně slabým umožnili důstojný a svým způsobem blahobytný život ve srovnání s etapami před dobou komunistů. Dělnická třída a drobní zemědělci v JZD na tom byli opravdu lépe.

Možná by bylo dobré si také toto uvědomovat.

P. Krasny 30.9.2020 12:12

A zdravíčko jinak slouží? Až na tu hlavu?

J. Kratochvíl 30.9.2020 12:30

To chcete tvrdit, že to co jsem napsal není snad pravda? Děláte to opravdu svérázným způsobem, který odpovídá vaší úrovni.

R. Langer 30.9.2020 13:52

Ano, co jste napsal není pravda. :-P

J. Jurax 30.9.2020 14:15

No, je to jen část pravdy a ještě účelově deformovaná.

Já zase pamatuju, jak jsem za svých brigád a taky výrobní praxe (to jsme my ze SVVŠ - dříve gymnasium - muselii, abychom se sepnuli s dělnickou třídou) v baťovce - tehdy již Svit, n.p. - slýchal staré dělníky Baťu pamatující hovořit v tom smyslu, že Baťa byl takový vykořisťovatel, že za něho jely pásy pomaleji než za bolševika, zato platil líp jak bolševik. Rok 1965.

Já ovšem jsem jaksi svým původem predestinován Vaše vývody rozporovat - děda byl drobný kovozemědělec, jemuž sebrali políčko do JZD, jehož úspory i penzijní spoření jeho i babičky v domácnost jsoucí sebrali bolševici s měnovou reformou, jeho dcera, moje maminka pracující inteligent, táta taky dokonce vysokoškolský vzdělaný, jeho táta taky, strejdovi sebrali cukrárnu a nahnali ho do fabriky dělat boty ... holt mi chybí ten správný, třídní pohled ...

A. Nový 30.9.2020 14:21

Blbe!

V. Křepelka 30.9.2020 13:37

Vážený pane, moji rodiče jak je z textu patrné dosáhli oba vysokoškolského vzdělání . Ovšem z vlastní předválečné zkušenosti věděli - maturovali oba s ročním odstupem na velkomeziříčském gymnáziu, kolik jejich spolužáků z podstatně chudších poměrů i z okolních vesnic toho s využitím talentu a vlastní píle dosáhlo také. Dokonce si je i některé pamatuji. A vůbec k tomu nepotřebovali nějakou afirmativní akci třídního typu. Konečně dostala-li by se Vám do ruky nějaká ročenka některé vysoké školy z první republiky, tak byste tam uviděl kolik všelijakých podpor a nadací pro chudé studenty fungovalo. Právě tady tato třídní zaslepenost nakonec bolševické režimy poslala na smetiště dějin. Cožpak si nějaká společnost může dovolit mrhat talenty protože otec byl živnostník či továrník?

J. Kanioková 30.9.2020 16:41

1*****

J. Kratochvíl 30.9.2020 17:25

Vážený pane, moji rodiče měli rozdílný původ. Otec pocházel z majetné živnostencké rodiny a matka pocházela z neúplné rodiny samoživitelky s pěti sourozenci. Byla vdova. Otec bez problémů dosáhl vysokoškolského vzdělání a matka málem nedokončila ani měšťanskou školu, protože doma nebylo na školné na oblečení a na jídlo, 30.léta krize. Babička byla zemědělská dělnice bez vzdělání. Matka jako dítě to pochopitelně vyřešit neuměla a navíc i během školy se musela pomáhat živit. Když dospěla přišla válka na vzdělání nebylo opět ani pomyšlení nastali opět jiné problémy. Příběh mojí matky nebyl ojedinělý, ale spíše typický. A co bylo po válce již víme ve volbách zvítězili komunisté. Mimo jiné je třeba poznamenat, že matka si teprve za komunistů doplnila alespoň středoškolské vzdělání dálkově při rodině.

Vaše příklady, že si společnost nemůže dovolit mrhat talenty jsou fráze a tak tady vidíte, že mohla.

Vaše poznámky o tom že existovaly různé nadace a fondy nepopírám, ale bohužel na ně mnoho dětí nedosáhlo. Také dávat příklad Bati není dobré, protože Baťa byl pouze jeden, který tvořil výjímku potvrzující pravidlo, ostatní "továrníci vykořisťovatelé" se takto nechovali.

Komunisté zavedli systém bezplatného vzdělávání pro všechny a to byl velice velký pokrok právě protože zde mohli býti podchyceny i nemajetné talentované děti. Tuto vymoženost nelze nahradit žádnými nadacemi nebo filantropy.

Jistě si uvědomuji, že komunisté nepodporovali děti svých nepřátel, ale já se jim ani nedivím a je to neomluvitelné, ale v historických souvislostech pochopitelné. Byla jiná doba krátce po válce a my dnes nemáme právo to soudit.Pokud vím i tyto děti pokud na to měli dostudovali později i když třeba jiný obor.

Váš příběh je váš příběh, ale je nemálo lidí, kteří mají zase jiné příběhy a byl bych rád abyste to respektoval a nejen vy.

J. Jurax 30.9.2020 14:19

"Dělnická třída a drobní zemědělci v JZD na tom byli opravdu lépe."

Nikoliv nutně všichni. Nicméně ostatní, do těchto kategorií nespadající na to byli opravdu hůře proti době před vítězstvím dělnické třídy.

J. Kratochvíl 30.9.2020 17:34

Ostatnich co do těchto kategorii nespadali, tak jich nebylo mnoho. A když nechali komunisty na pokoji, tak si jich komunisti také nevšímali. když ovšem chodili do zaměstnání a ani ty prvomájové průvody nebyly

J. Jurax 30.9.2020 18:21

No, bylo jich zatraceně dost ... dost těch, co na vítězství dělnické třídy doplatili ... nakonec i ti dělníci ...

Znáte to - rozdíl mezi západoněmeckým a českým dělníkem nebyl žádný - oba si mohli dovolit zajet si zalyžovat do Krkonoš. Ten západoněmecký ale navíc i do Alp.

J. Kratochvíl 30.9.2020 19:04

A víte jaký je rozdíl mezi námi dvěma? Já jezdil lyžovat do Krkonoš i do Alp, pravda je do těch Alp méně , ale lyžoval jsem tam i za minulého režimu. A v žádné straně jsem ani tehdy nebyl.

A víte jaký je rozdíl mezi německým dělníkem a českým dělníkem dneska? Německý dělník má trojnásobně větší plat než český.

Takže ono se toho zase tolik moc nezměnilo !!!! Včetně té propagandy, která se tu vede. Včetně článku pana Křepelky.

J. Jurax 30.9.2020 23:49

Jo, ještě se pochlubte, jak často Vás do těch Alp bolševik pouštěl? Devizy jste taky pašoval ve fuseklích?

F. Svoboda 30.9.2020 11:19

Skvělý článek, podobně jako od p. Novotného-Mrože ! Jenom malý detail tam chybí ( pro mne jako bývalého brňáka ) - ve které ulici autor bydlel ?

V. Křepelka 30.9.2020 13:21

Děkuji za poklonu! V době kdy otce zavřeli to byla Bedřicha Macků 5. Pak na dlouhé roky Třída Obránců míru 69 a po roce 1989 opět Údolní tuším 57. Škola byla na Lerchově 63, ovšem v těch padesátých letech byla tato část Brna neskutečně militarizovaná. Celý areál dnešního VUT Úvoz - Údolní, alumnát na Barvičově patřil Čepičkově Vojenské akademii, na Kraví hoře byly tehdy bojové útvary včetně tanků - dnes si těžko dokáže někdo představit, že třeba v 5 ráno s kopce jel celý tankový prapor směrem do města v rámci nějakého poplachu. A Sušilovy koleje sloužily jako kasárna Vnitřní stráže (s fialovými brigadýrkami). I památné Kounicovy koleje byly za ostnatým drátem rovněž obsazeny vojenskou akademií.

V. Křepelka 30.9.2020 13:28

Ještě malé doplnění - nevím proč se té části Údolní od Úvozu na Náměstí míru u kostela sv. Augustina nevrátilo pojmenování po Bedřichu Macků. Byl to profesor fyzika na brněnské technice a v letech 1920-25 starostou města Brna, potom byl senátorem. Bohužel předčasně tuším v roce 1935 zemřel. Poznal jsem rodinu jeho syna a jeho tři dcery mé generace.

M. Pivoda 30.9.2020 10:31

Z dnešního Neffova úvodníku o současnosti koronaviru: "... Jenže trasování a chytrá karanténa se nepovedla ..."

Článek Václava Křepelky je v podstatě o tom, jak se nepovedlo politické trasování a méně chytrá karanténa po roce 1948.