Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ušetřil a koupil nový NDR fotoaparát PRACTICA -NOVA . . .

Čočka je Carl Zeiss Jena TESSAR 2,8/50 . . . .což v 1968 byla špička a drahý koníček, pokud šlo o foťáky . . .Koupil jsem MEOPTA expozimetr, zvětšovák a vše to okolo si vyvolávat film a dělat si doma fotky . . . K tomu foťáku ale neměli brašnu a v obchodě mi poradili, abych si zajel do Drážďan, tam že jí budou mít.  Vlastnil jsem velice ojetou motorku JAWA 150 a tak jsme si se snoubenkou, dnes manželkou, vyrazili přes Hřensko do Drážďan . . .  Brašnu jsem tam požídil a cestou domu začalo mrholit a mně to v Drážďanech při zatáčení na dlažbě kočičích hlav, jak se říká, "položil"  = vymáznul . . .  a pravá stupačka se vylomila. Jeli jsme domů a já  lecvou nohu na stupačce a pravou klikovce . . .  Později, když jsem si pořídil LEICA M5 a všelijaké LEICA čočky,  tak tu Praktiku  zdědila naše prvorozená, která fotila a vyvolávala na gymnáziu krásné černobílé fotky a ty nejkásnější jsem nechal zarámovat a stále visí v její bývalé ložnici, ze které vyletěla před 22 léty a zřídka vrací . . .  Moje nejoblíbenější? Zátiší 3 knih a brýjle . .  . Ledabyle Hřbety dvou knih  The Agony and Extasy = Irwing Stone vypráví o Michelangelovi, The Iliad od Homéra a otevřela stařičkou knihu od Vladimíra Noska History of Bohemia, kterou otevřela na stránce 233, kapitole Czech Reawakening, a na tu stránku položila svoje drátěné brýle . . . . 

Díky za vzpomínku

Ano, bylo to tak. Vzpomínám na návrat z NDR. V kupé mezinárodního vlaku seděl nějaký mladík, vypadal na Němce a pak párek (heterosexuální, jak bylo tehdy zvykem) mladých lidí z Norska. Slečna se, jak jsem se později dozvěděl, narodila za polárním kruhem, ale její chování k partnerovi evidentně nijak chladné nebylo. Tu vstoupil do kupé grenzpolicajt a okamžitě se začal věnovat Němečkovi s velkým batohem. Obsah zavazadla se za chvíli ocitl na sedadle, ale nic nepřípustného se neukázalo. Podezřelé!!! Policajt ale neskončil. Kovová kostra batohu měla umělohmotné špunty, ty musely dolů. Ale i trubky byly průhledné. Policajt nakonec odešel. Norský mladík řekl, že už x let (to číslo mi vypadlo, ale bylo docela slušné) dělá námořníka, ale s takovým "filcuňkem" se ještě nesetkal.

Dovoluji si připojit odkaz na moje vzpomínky:

http://karelkuzel.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=1249...

a

http://karelkuzel.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=1254...

Hranice není korzo

Bohužel,taková byla realita toho zřízení,které si říkalo socialismus.Dnešní mladí o tom vůbec nic nevědí,asi je to nezajímá.Ti kteří se dneska derou k moci za každou cenu by jim to mohli v praxi připomenout.To by byla legrace až by koukali s otevřenými ústy.Bohužel ještě mezi námi žije spousta takových,kteří by to přivítali.Bacha na ně jsou nebezpeční.

Zoll- und Devisenerklärung

Tento formulář, česky Celní a devizové prohlášení, jsme vyplňovali v obvykle dlouhé frontě škodovek, žigulíků, trabantů a wartburgů před hraničním přechodem do NDR, Varnsdorf - Seifhennersdorf. Rovněž jsme nesměli zapomenout odevzdat vojenskou knížku na OVS (Okresní vojenská správa) a na požádání předložit potvrzení OVS.

Vynikající článek

děkuji :)