Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Askalona
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vydra 5.5.2015 11:09Koukám že na psa choděj ještě větší úchylové než do Lidovek. No, třeba to pomáhá tím, že nejsou na ulici a neznásilňují stařečky... |
|
|
P. Bryndza 3.5.2015 16:21nevím,které děti se učily,že ČSR,osvobodili jen sověti, všichni obyvatelé a pamětníci,kteří žili na obou stranách demarkační linie,věděli, kdo do které vesnice,či města vstoupili jako první amíci,či sověti a nijak se tim netajili a nikdo to neřešil,já si pamatuji,jak k nám jednou do školy přijela nějaká ruská bývalá partyzánka a normálně nám ukazovala,kde se poblíž naší vísky nacházela protiletecká americká baterie a kde se s američany potkali.. |
|
|
K. Frejlach 3.5.2015 15:36Autor si z nás dělá dobrý den Tak se mi zdá, že si z nás autor dělá dobrý den. Američané totiž ve svém vojsku dělili vojáky podle barvy pleti, vládla tam přísná rasová segregace. Že by byly výjimky u adaptovaných dětí? A kdo by si tam, ve Spojených státech za situace rasové diskriminace vůbec adaptoval černošské dítě? A kdo by to tam tenkrát povolil? Bylo totiž paradoxem druhé světové války, že s německým fašismem a rasismem přišla ze Západu bojovat přísně rasově segregovaná americká armáda. Černošské oddíly byly odděleny od těch "bílých", a to včetně velitelů. Příchod takové armády do Evropy byl vlastně velkou ostudou. Situace s rasově segregovanou armádou se změnila až v době korejské války. Celé černošské jednotky tam (v Koreji) totiž udělaly čelem vzad a z bojů odešly. Tehdy to Američané začali řešit způsobem, na který se přišlo za Rakousko-Uherska, kdy byly vytvářeny buď německé, nebo uherské nebo smíšené pluky, Čechům se v tomto ohledu nevěřilo. Teprve v Koreji začali Američané budovat rasově smíšené jednotky tak, aby "bílí" v nich hlídali "černé". Autor zřejmě napsal pohádku a šéfredaktor mu to takzvaně "sbaštil". |
|
|
I. Hil 2.5.2015 17:06Zato teď je to naopak, Plzeňské oslavy mi připadají směšné. Američani do Plzně v podstatě přijeli, moc bojů už nebylo. Něco jiného byla západní Evropa, kde si bojů užili až dost. Rusové proti tomu museli opravdu se zbytky fanatické německé armády tvrdě bojovat i našem území. |
|
|
J. Bruner 2.5.2015 16:18ještě link http://ers.blog.cz/1503/jak-to-tedy-bylo-plzen-1945 |
|
|
J. Bruner 2.5.2015 3:51a nebo si některé plzeňačky neodvezli a i s dětmi je v Plzni zanechali. Kučeravý tmavý hošík z naší ulice byl mým dětským kamarádem. |
|
|
B. Hamáček 2.5.2015 5:51Re: a nebo Aby jsi si nerejpnul, jistě máš pravdu, ale to se zřejmě vstává jakékoliv armádě. |
|
|
J. Bruner 2.5.2015 9:35Re: a nebo to není rýpnutí, ale faktická poznámka k tomu, že autor nenapsal celou šíři problému. A hlavně, tento chlapec byl dosti upozaděn tím, co jsme se od našich rodičů dozvídali a výtky na adresu jeho matky i samotných američanů jsme nechápali. Proto jsem to napsal, že reakce plzeňáků nebyly jen kladné. Dnes bych nad výtkami rodičů mávl rukou, ale oni měli své zkušenosti a to ne vždy kladné. |
|
|
J. Bruner 2.5.2015 9:43Re: a nebo abych, abys, aby |
|
S. Prosek 2.5.2015 5:57Re: a nebo Pak ovsem bylo na matce, aby z USForces vyzadala vyzivne. Dale ditko bylo americky obcan, a ve sve plnoletosti mohlo odletet (na naklady opet USF) do USA potesit tatinka. FYI US INS http://travel.state.gov/content/travel/english/legal-considerations/us-citizenship-laws-policies/citizenship-child-born-abroad.html |
|
|
J. Bruner 2.5.2015 9:42Re: a nebo jen jsem to zběžně pročetl a jde o léta 1952 a dále a navíc o děti z manželství. Pokud se mýlím,opravte mne. |
|
|
L. Křivan 2.5.2015 14:55Re: Kučeravý tmavý hošík. To si ta plzeňačka blbě vybrala. Pro Amíky je holka co jde s černým ta poslední ku..va. Pro všechny Američany, i pro ty černé. Moje teta si vybrala bělocha, a šarži. Kapitána. Žila s ním spokojeně až do smrti v Ohiu. |
