M. Pivoda 27.1.2023 20:54

Cituji z článku: "... Zásadní zlom nastává tam, kde hraje ústřední roli vytváření vědění. Určující je role školství. ..."

Komentuji, a směřuji k českému dilematu.

Dnešní roli školství nezpochybňuji, alespoň zatím ne, i když v minulých letech již vzrostl význam distančního vzdělávání.

Vzrůst role vědění je normální historický vývoj, ale v tržní ekonomice byla (a stále zůstává) klíčovým pojmem KONKURENCESCHOPNOST. Největší vliv na konkurenceschopnost ekonomiky mají podnikatelé a inovátoři (lidé do 10% lidské populace), nikoliv početnější zaměstnanci (určitě představující 90%, i více procent). Toto je původní moudrost otce moderního managementu P.F. Druckera, kterou jsem od něj kdysi převzal. Zkuste zde veřejně poplivat P. F. Druckera, čeští vyčuraní Pepíci.

Stručně k dilematu: Podnikatelé-inovátoři bývají velmi svérázní lidé. Akademické hodnosti podnikatele - inovátory obvykle neohromí. Pro podnikatele-inovátory mají mnohem větší autoritu již zkušení podnikatelé. Takže se vyplatí pro podnikatele-inovátory organizovat Fóra podnikatelů, kde hlavním řečníkem je podnikatel s uznávanou autoritou. Nikoliv se pokoušet jim doplňovat vědomosti ve školní třídě. Jenže! ... Jenže organizaci podnikatelských fór zase neuznává arogantní akademický svět (alespoň tedy v ČR).

Vyčerpal jsem povolený počet znaků ve stávající české demokratuře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brecík 27.1.2023 11:59

POZOR Naši PyjáŤy už navrhují, aby maturita byla "dávána" za docházku. To je fakt

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brecík 27.1.2023 11:56

Svítá na lepší časy. Náš školministr chce naše školství sblížit s . No, snad neprosadí do osnov i Banderu, Šucheviče. I když jeden náš extrablb už postavil pomník vlasovcům. Nic není nemožné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 27.1.2023 10:56

Provokace: Proč se usiluje o vysokoškolské zdělání, třeba humanitních směrů, když potom takto vzdělaní lidé prodávají nábytek - abs. architektury, nebo třeba foťáky - abs. filsofie? V oborech humanitních věd chrlí školy tolik absolventů, že by je bylo možno vyvážet ( kdyby o ně někdo stál).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 27.1.2023 8:39

Jestliže má být 60% populačního ročníku schopno úspěšně absolvovat vysokou školu, pak toho lze dosáhnou dvěma způsoby - 1) konečně vynalézt Norimberský trychtýř nebo 2) snížit požadavky na absolventy tak, aby vysoká škola přestala být vysokou.

V matematice zjišťuje přednášející na MFF, zda příchozí ze SŠ probírali matematickou indukci. A musí ji vyložit. Maturantovi stačí znalosti v rozsahu Bělounovy sbírky, z níž jsme se my učili k PŘIJÍMACÍM zkouškám na gymnázia.

Nezbývá než se ptát: je to snížení úrovně vzdělávání jen snahou obkreslit vývoj na Západě- naše vzoru, a nebo je to úmyslné blbění voličstva?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 27.1.2023 7:19

Školství by si pro začátek mělo uvědomit rozdíl mezi vzděláním a kvalifikací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Mrovec 27.1.2023 6:23

Jjj je to dan za blahobyt, populace přestává byt autenticka a pluje po povrchu virtuální manipulace bezstarostností. Řešením je jit příkladem, v rodině v praci či ve společnosti . Byt autenticky a dávat v klidu zrcadlo povrchnosti. Zjistil jsem, ze zkoušet zmenit přístup jednotlivce či společnosti k blahobytu je téměř nemožné a vlastně i zbytečne. Každý , i společnost , občas narazí do zdi a má tak sanci ke změně přístupu. Mám pocit, ze v současnosti společnost zrychluje před pomyslným potřebným nárazem , vyhoda jednotlivce je , ze muže z pomyslného vozidla kdykoli vystoupit( po svém vlastním nárazu) a pracovat na sobě a inspirovat a dávat zrcadla, na nic jiného jsem zatím nepřišel

• reagovat
• nahlásit příspěvek