J. Barcal 10.11.2023 21:49

A jak jste na takhle potroublou úměru přišel?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 10.11.2023 12:57

Takže NIKDY!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 10.11.2023 22:01

Pouze otázka času. Ono se to obecně moc neví, ale první "auto" bylo předvedeno v roce 1835, a bylo poháněno elektromotorem. A pokusy šly dále, ale po ne příliš historicky dlouhé době pokusníci zjistili, že mají trochu problém s bateriemi. Postrádaly potřebnou kapacitu při rozumné váze. Takže poslední elektromobil byl tehdy postaven, tuším, někdy v roce 1905. A od té doby vládly spalovací motory. Tedy až dodnes, ale my poručíme větru i dešti, a když nás budou fyzikální zákony brzdit v našem rozletu, tak EK určitě spunktuje nějaké "chytré" nařízení, které "zdělaní" europoslanci, i za podpory některých našich, a to v čele s "odborníkem" Niedermayerem, bujaře, a k našemu rozkvětu, odsouhlasí. A to bude teprve fyzika čumět na drát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 10.11.2023 15:51

Dočkáte se kolem roku 2026. Mimochodem Tesla plánuje vyrábět osobní elektromobil za 25 tisíc dolarů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 10.11.2023 16:45

Takže všechny ty dotace a omezování spalováků jsou zbytečné (až škodlivé)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 10.11.2023 20:21

S cenou by se dalo souhlasit. Ale proč by baterka musela stejně velká jako ta v dýzlu? Vás by velikost baterky nějak zásadně omezovala? A jak často jezdíte v tahu 600 km? Já teda naprosto minimálně. Už po nějakých 300-400 km toho mám plný kecky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 10.11.2023 22:12

Dnes už ne, už jsem přeci jen trochu starý, takže si zakázky vybírám v rozumném okruhu. Ale dříve nebyl problém, ujet za den 300 až 600 km. A jak by se Vám líbilo jet s takovýmto krámem s rodinou na dovolenou s tím, že budete muset cca každých 300 km nabíjet? Doporučuji Vám si přečíst nějaké články se zkušenostmi z takovýchto cest, v těch auto magazínech jich pár je, a není to příliš optimistické čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 11.11.2023 2:11

U těch automagazínů je docela legrační, jak z nich často čiší velký bias. Ty, které fandí elektrice píšou, že je i to dlouhé cestování docela pohoda. Ty co fandí spalovákům naopak zase napíšou, že je to koncentrovaná hrůza.

Jeden fakt je ale celkem neoddiskutovatelný. Že v Česku a na Slovensku jsme v elektrifikaci dopravy úplně na chvostu. A nejsem si úplně jistý, že jsme v této otázce zrovna ti nejchytřejší. Že všichni ostatní jsou (na rozdíl od nás) pitomci. Minimálně ve městech elektromobilita podle mě rozhodně smysl má. Já osobně to mám tak, že nějaké CO2 je mi šumák. Ale smrady z aut nejsou CO2. A těch když ubude, tak určitě smutnit nebudu. A ropu myslím umíme využít i líp, než ji pálit v autech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 11.11.2023 10:47

A jakým způsobem si představujete to využití toho neuvěřitelného množství ropy, jež má naše civilizace k dispozici? A netvrďte mi, že bychom tu nevyužitou ropu měli nechat našim pravnukům, oni totiž budou mít k dispozici zdroje energie, o kterých dnes nemáme ani potuchy. To, k čemu je ropa dobrá, tak to taky před takovými 300 lety nikdo netušil. A když všichni z rozežranosti skáčou z okna, tak to nemusím dělat s nimi, množství se totiž nevyznačuje tím, že má automaticky pravdu. A první elektromobil vyjel už v roce 1836, a tato etapa jejich vývoje skončila cca v roce 1910, ale tehdy je vyvíjeli všichni za své, bez státních pobídek a dotací. V současné době si vymysleli ti "zdělanci" v bruseli, pravděpodobně z důvodu jejich těžké nevzdělanosti ve fyzice. A dnešní vlna "rozvoje" elektromobility je živena pouze úředním příkazem a na základě mohutných pobídek a dotací. A jak vidíte třeba v současné době v Německu, tak po zrušení jejich zvýhodnění spadl jejich prodej na cca 5%, což vypovídá o tom, jaký je o ně ve skutečnosti zájem, protože jejich zásadní problém je stále stejný, a to baterie. Do té doby, než objevíme způsob ukládání el. energie s min. 10x vyšší energetickou hustotou než dnes, tak jsou elektromobily nekonkurenceschopné. A co taková přenosová schopnost elektrizační soustavy, a výkon zdrojů? Podle Vás odpovídá elektromobilitě? A je spousta objektivních automagazínů, a ani ty elektroauta zrovna moc nechválí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 11.11.2023 16:38

Ropa se dá využít i líp než ji jen spálit v autě. Můžeme z ní dělat plasty, maziva nebo třeba i léky. Takže ano, klidně ji v té zemi nechat i pro další generace.

Píšete, že naši pravnukové budou mít nějaké zásadně jiné zdroje energie. Veškerou energii dnes získáváme principy, které jsou známy minimálně sto let, mnohdy ale mnohem více. Spalování všeho možného a využití síly větru a vody je staré skoro jako lidstvo samo. I ty nejmodernější principy jako jaderné štěpení a časem možní i fúze, a fotoelektrický jev, jsou známy už taky hodně dlouho. Na obou se mimo jiné podílel již dávno zesnulý Albert. Vývoj jistě běží, ale je to vývoj evoluční. Zlepšujeme technologii daného principu a tlačíme efektivitu blíže k fyzikálním limitům. Ale principiálně nový způsob již velmi dlouho nevznikl. A fyzikální limity jsou asi nepřekročitelné.

Elektřina má nevýhodu ve špatné skladovatelnosti. Ale zase jednu obrovskou výhodu, že ji dokážeme získat mnoha různými způsoby. Nejen tím nejhorším, že nevratně spalujeme nějaké fosily a zplodiny pouštíme do ovzduší i jinam. Nemyslím CO2, ten má příroda ráda. Ale třeba rtuť, různé modifikované uhlovodíky nebo i uran a další mňamky.

Stará e-auta předminulého století prostě dojela na nedostatečnou technologickou vyspělost tehdejších technologií. Ale právě zde evoluční vývoj velmi pokročil.

O zdroje a přenosovou soustavu bych se nebál. Jejich rozvoj pokračuje rychleji než přechod na e-mobilitu. Ten přechod na e-auta určitě nebude přes noc. A natáhnout i na stávající sloupy místo jednoho lana 3, nebo místo 3 jich natáhnout 5 není nic nemožného. Problém je to tam, kde chybí vedení úplně. Ale to je problém dlouhodobý, nevznikl s e-mobilitou (třeba ze severu na jih Německa).

E-auta se rozvíjí nejen v Evropě, kde to můžeme hodit na Green Deal. Ale i v Americe a Číně (tam dokonce nejvíc).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 11.11.2023 20:35

A v čem jsou ta současná elektroauta tak technologicky pokročilá? Stále je to totéž, baterie, elektromotor a regulace. Trochu se to za těch skoro 200 let vylepšilo, ale jen trochu, nic převratného. Dojezd mají jen o něco málo tragičtější, než ta z minulého a předminulého století. A doba nabíjení, darmo mluvit. A představte si situaci, že na dálnici dojde v zimě k větší havárii, a Vy (a nejen Vy) tam s elektroatem zkejsnete třeba 12 hodin. Jak pak odjedete, případně uvolníte dálnici těm autům s fujfuj spalovacími motory? To jsou prostě fyzikální zákony, a ty se neskloní ani před nařízeními EK, a ani před hlasováním v EP.

A o přenosovou soustavu se evidentně nebojíte jen proto, protože o jejím fungování nic nevíte. Jen pro Vaši informaci, na hraně blackoutu je středoevropská elektrizační soustava několikrát za rok, a to vinou nedostatku tvrdých zdrojů energie (JE a uhlí je fujfuj), v kombinaci s nepředvídatelným provozem Občasných Zdrojů Energie, za které nejsou v teplé záloze dostatečné kapacity tvrdých zdrojů s rychlým náběhem výkonu.

A to znečištění ŽP? A jak je vyřešena recyklace FV panelů a listů Větrníků? Já Vám to prozradím, nijak. Občasné Zdroje Energie jsou už přece "ekologické" ze své podstaty, tak co řešit takovou prkotinu, jako je jejich recyklace. A to hlavně, když nevíme, jak na to.

A takhle bych mohl polemizovat i s ostatními Vašimi nápady, ale mám vymlácenou klábosnici, a bolí mne už od toho ruce. Musím si koupit novou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 11.11.2023 23:07

Nojo, dostal jste mě, Dagu Badmane!

V energetice nepracuji. Tedy už nepracuji. Dřív jsem tam dělal. V oblasti regulace odběrů na hladině NN a pak v konstrukci vysokonapěťových odpínačů.

Ano, e-auta pořád mají baterku, motor a regulaci. Nojo, ale co by teda měla mít jiného? Tedy dneska tam ještě mají velký displej, kde se dají hrát hry. A občas umí i samy trochu řídit, ale to by teoreticky mohly umět i spalováky.

K té havárii na dálnici: dnešní auta vesměs mají topení pomocí tepelného čerpadla. Když si budu chtít opravdu dobře zatopit, tak to může vzít až kolem 1 kW. V úporném režimu tak třetinu až polovinu. Tedy za těch 12 hodin maximálně 12 kWh. Běžné auto má baterky tak někde kolem 60 kWh. Tak si tam člověk pár dní může pohovět. A na poskakování v koloně po pár metrech je naopak e-auto mnohem lepší než spalovák.

K recyklaci: měl jste někdy v ruce solární panel? Naprostá většina hmotnosti je hliníkový rám a ochranné sklo. Oboje snadno recyklovatelné. Pak trocha mědi v kabelech a trochu krycího plastu. Vlastní křemíkové buňky mají pár gramů. Křemík je 2. nejrozšířenější prvek na Zemi, takže s tím fakt není třeba šetřit. Přesto se ale dá nadrtit a použít jako přísada do stavebních materiálů. Při tom nadrcení se z toho ještě dají vytavit nebo chemicky vyloužit malá množství stříbra, které je použito pro propojení jednotlivých buněk.

Listy vrtulí jsou z laminátu. Není to nijak vzácný materiál, tak by se klidně daly zakopat a použít třeba jako podklad pod parkoviště. Ale používají se v cementárnách, kde se přidávají do spalovacího procesu. Jednak dodají nějakou energii, a pak se prý jejich popel míchá právě do toto vyrobeného cementu, jehož vlastnosti prý zlepšuje.

Mimochodem jak se recyklují třeba Vaše boty? Neměl byste pro jistotu přestat boty nosit, když je pro Vás recyklace tak klíčová záležitost? ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 11:42

Tak já už v ní také nepracuji. Jinak jsem vystudoval Ekonomiku a řízení energetiky na ČVUT FEL, pak též, mimo jiné, i ekologický postgraduál na ČVUT FS. A jsem jeden z lidí, kteří tu v Energoprojektu Praha projektovali JE.

A recyklaci bot skutečně neřeším, protože mi je nemusí cpát nějací "nezávislí" ekoteroristé z EK a EP s tím, jak je jejich používání "ekologické" oproti tomu, kdybych chodil bos.

A zakopání vrtulí Větrníků je zatím taky jediný způsob, jak se jich zbavit, zatím si s tím nikdo neví rady, a skutečně tedy pálit nejdou, a v cementárnách už vůbec ne (dovedete si představit emise z těch pryskyřic, když EK chtěla kvůli nim zakázat i topení dřevem?).

A z recyklace Slunečníků jste vynechal recyklaci toho největšího svinstva, a to je oddělení a recyklace té polovodičové vrstvy (těžké kovy, hodně moc fujfuj) od toho křemíku, a to zatím nikdo neumí. Ale, jak už jsem minule konstatoval, tak FVE jsou z rozhodnutí EK "ekologické", takže kdo se zeptá na něco podobného, tak je kacíř, zaslouží za to upálit na panelech nejbližší velké FVE.

Ale všechna elektroauta nemají TČ, a stačí jich pár, a dálnice je ucpaná. A co s nimi uděláte? Pro ně tam musí přijet odtahovka, a jak se k nim asi tak dostane? A energetická kapacita baterky v elektroautě je poněkud někde jinde, než nádrže v tom fujfuj autě se spalovacím motorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 11:42

Tak já už v ní také nepracuji. Jinak jsem vystudoval Ekonomiku a řízení energetiky na ČVUT FEL, pak též, mimo jiné, i ekologický postgraduál na ČVUT FS. A jsem jeden z lidí, kteří tu v Energoprojektu Praha projektovali JE.

A recyklaci bot skutečně neřeším, protože mi je nemusí cpát nějací "nezávislí" ekoteroristé z EK a EP s tím, jak je jejich používání "ekologické" oproti tomu, kdybych chodil bos.

A zakopání vrtulí Větrníků je zatím taky jediný způsob, jak se jich zbavit, zatím si s tím nikdo neví rady, a skutečně tedy pálit nejdou, a v cementárnách už vůbec ne (dovedete si představit emise z těch pryskyřic, když EK chtěla kvůli nim zakázat i topení dřevem?).

A z recyklace Slunečníků jste vynechal recyklaci toho největšího svinstva, a to je oddělení a recyklace té polovodičové vrstvy (těžké kovy, hodně moc fujfuj) od toho křemíku, a to zatím nikdo neumí. Ale, jak už jsem minule konstatoval, tak FVE jsou z rozhodnutí EK "ekologické", takže kdo se zeptá na něco podobného, tak je kacíř, zaslouží za to upálit na panelech nejbližší velké FVE.

Ale všechna elektroauta nemají TČ, a stačí jich pár, a dálnice je ucpaná. A co s nimi uděláte? Pro ně tam musí přijet odtahovka, a jak se k nim asi tak dostane? A energetická kapacita baterky v elektroautě je poněkud někde jinde, než nádrže v tom fujfuj autě se spalovacím motorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 12.11.2023 14:22

Jen krátce, trochu nestíhám.

Hoření a termická degradace materiálu je problematická tehdy, když není dostatečná teplota, není dostatek kyslíku nebo daná látka obsahuje nějaké problematické prvky (třeba chlór). Proto i spalování dřeva za nevhodných podmínek (nízká teplota hoření) skutečně umí generovat nepříjemné látky. V cementárnách ani jedno z toho neplatí. Topí se na velmi vysoké teploty v přísně kontrolovaném prostředí, proto je to vhodné prostředí i pro likvidaci materiálů z křídel vrtulí. Je kolem toho na internetu spousta informací. Namátkou třeba tady: https://www.specifyconcrete.org/blog/wind-turbine-blade-recycling-for-the-concrete-industry , ale jsou i články v češtině. Nemám teď čas je hledat.

Solární buňky běžných panelů žádnou problematickou vrstvu neobsahují. Jsou to jen vrstvy křemíku, dopované vhodnými ionty. Problematické by byly třeba články Cadmium-teluridové. Ty mají dobrou účinnost, ale právě kvůli problematickému kadmiu se v praxi nepoužívají. Jsou třeba někde na družicích a tak, ale domů si je nekoupíte.

K tomu topení: spalovák na volnoběh (aby topil) bere tak 0.5 litru za hodinu. E-auto si vezme pro topení cca 0.5 kWh za hodinu. Spalovák má nádrž na 50 litrů, e-auto baterku na 50 kWh. Takže v praxi by vydržely (podobně natankované/nabité) zhruba stejně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 20:11

Tak si něco o termické likvidaci nebezpečných látek, a o výrobě cementu, nastudujte, protože tyto dvě technologie jsou naprosto neslučitelné. Vy byste si koupil cement, ve kterém by byly hroudy spečených skelných vláken? Asi těžko, že.

Přidávám pár odkazů:

https://cc.cz/velke-lopatky-velke-problemy-svet-resi-jak-ekologicky-nalozit-se-zbytky-vetrnych-elektraren/

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3213712-dosluhujici-vetrne-elektrarny-predstavuji-problem-odolny-material-ztezuje-jejich

A už mi to vynadalo, že příspěvek je příliš dlouhý. Takže pouze dva, a budu pokračovat v dalším.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 12.11.2023 21:09

Ale vždyť i těch dvou odkazech, co jste poslal se píše, že je budou používat jako přísadu do cementu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 21:48

Jo, možná. Ale ne k jeho výrobě jako palivo. A já už za svůj život vyslechl takové množství plánů, které pak jaxi nevyšly, že jsem velice skeptický, a to zejména z toho důvodu, že o této problematice něco vím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 20:22

A FVE žádnou problematickou vrstvu neobsahují??? A co tam tedy, podle Vás, tu elektřinu asi tak vyrábí? Duch "ekologický"?

A elektroauto tedy rozhodně nespotřebuje na topení 0,5 kWh/h. Níže zasílám odkaz na pokus webu, který je elektromobilně silně kladný, a ani tam to není nic moc. Při vnější teplotě -1°C je spotřeba na topení 1,54 kWh/hod. Ale co když bude venku třeba -10°C?

https://fdrive.cz/clanky/test-jak-dlouho-vydrzi-topit-elektromobil-v-mrazive-kolone-dalnice-se-drive-rozjede-8360

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 12.11.2023 21:19

Elektřinu vyrábí "dioda". Tedy polovodičový PN přechod. Dvě vrstvy křemíku, každá dopovaná jiným prvkem. To je naprostý základ nauky o polovodičích.

K topení v autě: jednoduchý pokus. Dejte si do auta nějaké topení s příkonem 1kW a uvidíte, jaké tam budete mít vedro. Moderní auta jsou nacpaná všelijakým pěnovým materiálem. Primárně kvůli tlumení zvuku, ale sekundárně to funguje i jako tepelná izolace. Pro srovnání : třeba můj dům má při 0°C tepelnou ztrátu zhruba 2 kW.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 21:59

A v diodě není žádný polovodič? A ten PN přechod je utvořen mezi dvěma vrstvami křemíku? A to jako jak? To jako myslíte fakt vážně?

Mimochodem, tepelná ztráta objektu se počítá standardně podle platné ČSN pro vnější výpočtovou teplotu -15°C, takže Váš blábol v tomto směru neni fakt zajímavý.

A Vám se nelíbily výsledky toho pokusu autoelektrizaci vysoce nakloněného webu? Tak to Vás pak mohu jen politovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 12.11.2023 22:14

Tak když o blábolech mluví někdo, kdo ani neví jak funguje PN přechod, tak to je pak hodně zbytečná debata.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 12.11.2023 23:11

Jistě, takže podle Vás na ČVUT FEL učí asi bláboly, že, Vy génie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 11.11.2023 11:28

Ano, ale je to marný, je to marný a je to marný - ten sen se okamžitě rozplyne, když si uvědomíme realitu - zde : baterie nikdy nebudou laciné a nikdy nedojedou tak daleko jako obyčejná benzinová či naftová auta, jejichž dotankování nám zabere pár minut a jedeme dál a dál. Lidé sněte si dál, mě nezblbnete

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prečuch 12.11.2023 10:23

Pardon ? Čtu správně ? Lehká ? Víte kolik váží baterie ? Vždyť ststici už varují ze pokud se tři SUV elektro postaví na patro parkovaciho domu tak hrozí přetížení , protože se s takovou hmotnosti auta nepočítalo. Rozhodne je nárůst váhy auta o stovky kilometrov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prečuch 12.11.2023 10:26

Oprava kg .

• reagovat
• nahlásit příspěvek