8.7.2024 | Svátek má Nora


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Ivana 1.5.2006 18:27

Souhlasím

Plně s Vámi souhlasím, ačkoliv nejsem praktikující věřící a děkuji.  

Dáša 1.5.2006 17:24

souhlasím s vámi

Mnohdy právě utrpení nás povznese k Ježíši a pochopíme to, co by jinak zůstalo skryto. Tyto lidi poznáme podle toho, že jsou neobyčejně skromní a vstřícní.

moebius 1.5.2006 13:49

proč o studu?

Milý bratře Karle,

říkám Ti bratře a tykám ti, protože máme jen jednoho Otce, se kterým jsme jedné podstaty. Náš otec je Bůh, náš bratr Ježíš je Bůh, ty jsi Bůh, já jsem Bůh a Pavla je Bůh. Jeden druhému dáváme k prožití to, co chceme prožívat a to taky prožíváne, tady a teď. A žádný z těchto prožitků není dobrý ani špatný, prostě jen jsou, prožitky příjdou, my je prožijeme a zase odejdou. Není zde nikdo, kdo by říkal, tohle prožívejte a tohle ne, my sami si to volíme, my sami soudíme, my sami odsuzujeme a my sami trpíme. A jen my sami sebe můžeme spasit tím, že tehle kruh rozetneme, přestaneme soudit a odsuzovat jak druhé, tak sami sebe k věčnému utrpení.

Bratře, proč se stydíš za některé své pocity? Máš strach, že by se ti někdo k vůli nim smál? Že by je snad považovat za nepatřičné nebo slabošské nebo bezbožné nebo hříšné? Myslíš, že by je za takové považovat Bůh? Že by ti třeba řekl: tvá bolest je bezvýznamná ve srovnání s bolestí Pavly?

Víš Karle, já se nikdy za nic nestydím, za žádné své myšlenky, pocity nebo činy a nikdy ničeho ani nikoho nelituju. A tak vždy dělám jen to, co chci a nedělát to, co nechci.

Stud, stejně jako hřích, je událost v čase, teď, v přítomnosti, se stydíme za něco, co jsme udělali nebo prožili v minulosti. Nelze to odestát, nelze to změnit, my přesto věříme, že tím, že trpíme studem to nějak do budoucna odčiníme. Jak dlouho se však musíme stydět, abychom odčinili jednu hříšnou myšlenku? Navěky? Čas je ovšem iluze, minulost neexistuje, budoucnost neexistuje, je jen okamžik TADY a TEĎ. A tehle přítomný okamžik má obrovskou moc, není nutno se v něm před ničím stydět a čehokoliv litovat, ať uděláš cokoliv, není to hřích a vše je dokonalé.Víš proč náš bratr Ježíš měl takovou moc? Žil v přítomném okamžiku a využíval jeho moc.Až půjdeš příšte za paní Pavlou,dej jí přečíst svůj článek a všimni si,jak se bude potutelně usmívat, nebude ti nic vyvracet,ale bude doufat,že jednou pochopíš tu moc, kterou má. Pozdravuj jí ode mě, moebius@seznam.cz

Pavel 1.5.2006 8:00

Děkuji.

Jsem zase trochu silnější a snad i lepší (Bůh to posoudí).