K. Luboš 30.10.2011 22:40

Doporučení pro autora:

Pište jenom o tom, co dobře znáte. Fyzika to ale  není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 30.10.2011 19:00

A nezapomínejte na tzv. Murphy´s Law ...zákon schválnosti,

který praví, že pokud něco může špatně dopadnout, špatně to dopadne.

Rovněž podle tohoto zákona leží papír, který hledáme, vždy vespod balíku.

Proto je dobré začínat každé hledání vždy odzadu!

Zákon scválnosti také vysvětluje jinak nepochopitelný úbytek vždy jedné ponožky při praní a nikdy celého páru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Berka 30.10.2011 17:33

Problém "pozorovatele"

Neurčitost není způsobena jevem, ale pozorovatelem.

Představte si asi jak můžete, jsa konečný a omezená pochopit kontinuum? Nijak pouze interpolací prostřednictvím konečného počtu bodů. A co je mezi nimi? No přece nic nebo taky cokoliv - pro vás...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bakala 30.10.2011 16:31

myslim

jedno logocka hricka rika- kdyz je spachan zly skutek v3 svete determinismu je omluvitelny ve svete nahody rovnez

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 29.10.2011 18:41

Náhoda (svoboda) a nutnost

V (přírodních) vědách mlčky přijímáme princip (příčinnosti) kauzality (každý jev má svou příčinu, táž příčina má týž následek). Přesvědčením o bezvýjimečné platnosti principu kauzality dospíváme k "determinismu", podle něhož je celý další vývoj vesmíru jednoznačně určen jeho stavem v nějakém (např. tomto) okamžiku (francouzští osvícenci). Ten je logicky isomorfní (pouze terminologicky odlišný) s (např. muslimskou) náboženskou představou, že bez vůle (nesmlouvavého) Boha (Přírody) nám nespadne jediný vlas s hlavy. Náš život je podle něj podobný životu na filmovém pásku, který možná nějaký "režisér", patrně na počátku vesmíru vytvořil. Nemá vůbec žádný smysl, nemá smysl jeho hodnocení, vina, trest. Pokud ale nevěříme v determinismus, pak tedy věříme, že existují případy jevů bez příčiny, nebo případy, kdy táž příčina (úplný souhrn týchž příčin) má různý důsledek. Pak tedy existuje mocný, nad zákony přírody stojící (jejich průběh ovlivňující) princip, který můžeme nazvat Náhoda nebo (ovlivnitelný, slitovný) Bůh, díky němuž existuje lidská svoboda. Volit tedy logicky důsledně tedy můžeme pouze mezi vírou v jednoho nebo druhého z těchto Bohů a tato volba je rozhodnutím transcendentním, tedy vědou nezodpověditelným. Obvykle ale poněkud schizofrenicky věříme v determinismus ve vědě a ve svobodu pro sebe.

P.S. Pokud jde o vlnovou mechaniku schovám se raději za skepticismus např. Einsteinův ("Bůh s námi nehraje v kostky"), kterým reagoval na onu nahodilost v ní se vyskytující. Principy, jako např. ten Heisenbergův princip neurčitosti jsou matematickým důsledkem předpokladu, že ona "amplituda té hmotné vlny" je pouze vyjádřením pravděpodobnosti výskytu částice v daném místě. Tu pravděpodobnost jsme tedy do fyziky svou interpretací "hmotné vlny" vložili my. Takže nemůžeme stavět "hrad" na jejích statistických důsledcích. Snad se vědě podaří tu "vlnu" interpretovat nějak "fyzikálněji".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skotnica 29.10.2011 15:52

SŘLI - v tom to celé je!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Matuška 29.10.2011 13:41

Kvantové mechanice nerozumím,

a tak "relativně" si myslím, že na základní/nejjednodušší otázky, odpověď nedostanu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 29.10.2011 8:12

vyberu životní úspory a odletím zakoupit nemovitost do Kalifornie

Být vámi, tak to udělám. Ceny jsou dole a nabídka momentálně převyšuje nabídku.

Moc zajímavý článek. Přečetl jsem si ho hned 2x (víte, já byl včera u doktora, něco mi našli ale nevzpomenu si, co to bylo).

I oba příspěvky hned přede mnou jsou zajímavé. I když si myslím, že Boha si člověk vytvořil a uzpůsobil k obrazu svému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 29.10.2011 3:32

Ve složitých systémech

složených z mnoha interagujících prvků dochází ke kvalitativním změnám. Ty pak, pokud měříme nikoliv na nejnižší úrovni, každý objekt zvlášť  a nikoliv s nekonečnou přesností - což je u měření vždycky - vypadají jako přetržité změny chování. To je ta svobodná vůle, nic nemateriálního na ní není ale ale ani není pravda, že neexistuje.

To spíš neexistuje ten bůh, pokud jím nemyslíme toho, kdo vymyslel matematiku. Tím myslím i tu matematiku, která je zatím neznámá.

viz Wigner E., The Unreasonable Effectiveness of Mathematics in the

Natural Sciences, Communications in Pure and Applied Mathematics,

vol. 13, No. I (February 1960)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jaromír 29.10.2011 3:02

....

Bůh moc dobře ví, jak fungujeme: naše svobodná vůle je totožná s jeho předvědoucností...

• reagovat
• nahlásit příspěvek