Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Nesmrtelná byrokracie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kanuk 4.4.2009 21:50Re: Hollerith je posmrtný zločinec Ne, Hollerith a IBJM byly dvě konkurenční firmy, Hollerith pak zanikla. Nevím, zda spojením s IBM či jinak. |
|
|
Jaromir Hromádka 4.4.2009 21:48byrokracie nesmrtelná Vrátil jsem se do české kotliny ze Švédka po 33 letech a neustále žasnu - tedy nad tou byrokracii....na všechno musí být papír, nejlépe 3x tedy po vzoru naších bývalých bratří...bumážka. A tak jsem si myslel, že je to dopad z carsko-bolševického Ruska, kde mužik chtěje jet do vedlejší děrevně ...musel mít bumažku, schválenou čert ví kým ale hlavně rudým komisařem. Tak vy tvrdíte Rakouzsko....no on to hezky popisuje p. Jirotka ve své knize Saturnin ...Co ale s tím naděláme...Já si ještě vzpomínám na povinnou četbu Majakovského který tvrdí...ja volkom by zagryz bjurokratizm..takže co asi lze dodat |
|
|
Kanuk 4.4.2009 21:36Něco k historii počítačů v ČR Děrnoštítkové stroje vyráběly firmy Hollerith a IBM. Původně to byly pouze stroje třídicí, snad dovedly spočítat karty. Takové stroje bývaly v suterenu bývalé Nemocenské pojišťovny na nábřeží v Praze 7. Snad patřily Státnímu úřadu statistickému. Ale mohly být i jinde. Po válce začla vyrábět děrnoštítkové stroje fa Aritma, která zavedla jejich zdokonalení tak, že dovedly násobit a snad i dělit. Přečetly dvě po sobě jdoucí karty, násobence a násobitele, a výsledek vyrazily do karty třetí. Soubory karet pro tento účel musely být setříděné, mezi dvěma kartami s daty jedna karta prázdná. Pak se ty výsledné karty zase vytřídily. To vše se snad mohlo dělat na jednom stroji, do kterého se vkládaly příslušné "moduly" podle toho, co měl dělat. Naprogramovat se musela pouze manipulace s kartami. V polovině 60. let přišly první počítače. Jeden z nich byl sovětský elektronkový Ural, který dostal nějaký universitní ústav, sídlící na Malostranském náměstí, kde Ural zabral několik místností. Následovaly sovětské tranzistorové počítače Minsk, které už chodily do podniků. Současně přišlo z Anglie několik transistorových počítačů Univac, které byly velké asi jako psací stůl. Četly z děrné pásky, a musely se programovat všechny početní úkony. Většinou to byl t. zv. autokod, předchůdce Fortranu a Algolu. Před autokodem se muselo programovat ve strojovím jazyce, pro kařdou operaci předepsat, z které adresy si stroj má vzít data a kam uložit výsledek. Dovedete si představit tu dřinu, vást v evidenci všechny paměti, které stroj používal? Nicméně, i v době děrných pásek ještě byly používány pro vstup i soubory štítků Koncem 60. let pak přicházely již menší počítače, snad první z nich byl IBM 604, nebo tak nějak, ten ještě byl "stolový", následovaly PDP8 a PDP 11, které už měly velikost modulu do 19 palcového rámu, mohly číst děrné štítky, pásku děrovanou nebo magnetickou, podle připojené čtečky(?). |
|
|
byrokrat 4.4.2009 21:31byrokracium Nový chemický prvek - byrokracium Fyzikové nedávno objevili nový dosud neznámý chemický prvek nazvaný přiléhavě byrokracium. Neobsahuje žádné protony ani elektrony, takže má atomové číslo 0. Zato však obsahuje:1 neutron 25 náměstků neutrona 75 viceneutronů 211 náměstků viceneutrona |
|
|
Mistr Jan Hus 4.4.2009 21:22Ty jsi tu chyběl, modrý brouku pytlíku!
|
|
|
Mgr.Milda 4.4.2009 20:42Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu Na děrné pásky byl třeba Teletype, standartní příslušenství počítačů DEC PDP11 a později i větších. I původní malý PDP8 sloužil ještě dlouho do konce 70 let. Pozdější modely Digital Equipmentu měly bubnové paměti a diskety, když 1976 přišly Apple a Commodore, zmenšily se ty diskety a u Commodore se nahrávalo na kompaktní pásek do magnetofonu. 1982 se pak začal prosazovat internet, kvůli monopolu pošty se komunikovalo akustickými nástavcemi na sluchátko s 300 Bd, čili 10 znaků za sekundu. To bylo ještě sledovatelné pouhým okem, v některých starších filmech se to ještě vidí. |
|
|
Lenka 4.4.2009 20:22Překvapení Vaše trable na nadraží mě překvapily. Poměrně běžně se rozhodnu jet z Olomouce do Kroměříže místo přes Hulín přes Kojetín, ale nikdy mne nestálo víc než minutu u normální přepážky. A dvě koruny navíc na požadovaném doplatku. |
|
|
Lenka 4.4.2009 20:21Překvapení Vaše trable na nadraží mě překvapily. Poměrně běžně se rozhodnu jet z Olomouce do Kroměříže místo přes Hulín přes Kojetín, ale nikdy mne nestálo víc než minutu u normální přepážky. |
|
|
Antonín Hrbek 4.4.2009 20:12Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu poněkud se mýlíte. Hollerith pracoval s osmdesáti sloupcovými štítky, Aritma s devadesáti sloupcovými štítky (systém Powers). Protože většina zahraničních počítačů pracovala se štítky systému Hollerith, musela Aritma vyrábět i potřebné příslušenství. "Hollerity" byly zaváděny již za první republiky. |
|
|
R 4.4.2009 18:19Re: tarifní předpisy Nevím, neznám podmínky. Problém asi bude, že ty dva kilometry by museli jmenovitě přidat někde mezi sousedními stanicemi, tím by podstatně mezi těmi stanicemi zdražili jízdné. přidat ty tarifní kilometry jenom speciálně pro trasu Brno Praha, brzy by se našel vykuk, který by sčetl kilometry trasy po částech a potom je porovnal s celou souvislou trasou a našel by rozdíl. Nejspíš budou tlačit na lidi, aby věděli předem, jak pojedou. Nebo prostě udělají jednu jízdenku Praha Brno přes Třebovou nebo přes Havlbrod s cenou odpovídající delší trase. |
|
|
R 4.4.2009 18:10Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu V té době běželo v Pardubicích obojí, na děrnou pásku jakýsi technologický počítač ve škole na katedře chemického inženýrství a výpočetní středisko s terminály na děrné štítky tuším pro VCHZ Syntezii Semtín, kde jsme jezdili děrovat štítky, sjíždět programy na štítkách a zpátky vozili vytištěné sjetiny. |
|
|
janoryna 4.4.2009 16:57Re: Máme na TO? jistě, máme demokracii a né totalitu. takže buďte rád, že tomu je tak. |
|
|
janoryna 4.4.2009 16:56co máte proti byrokracii.to jelegislativa v praxi. a všichni přece toužíme po lepší legislativě lépe objasňující naše práva a povinnosti. všichni si ulevíme, když na nějaký problém vznikne vyháška, kterou se chlubí naše vlády, jak pěkně problémy řeší. a nová vyhláška znamená nové úředníky a nové dotazníky atd. |
|
|
Pavel 4.4.2009 16:50Re: Byrokracie Však tam taky máte kapitalistický komunismus a my jen socialistický kapitalismus. |
|
|
honzak 4.4.2009 16:23Re: tarifní předpisy Pro ČD (respektive pro odbor KPT) by neměl být problém dát oběma trasám stejné tzv. tarifní kilometry. Ale oni o "substrát" evidentně nestojí. |
|
|
honzak 4.4.2009 16:19Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu nebyla to spíš děrná páska? Řekl bych že jo - v tomtéž roce jsme spustili zařízení, které z takové pásky načítalo data. |
|
|
Denise 4.4.2009 14:49Byrokracie Jsem Francouzka a ceska byrokracie je proti te nasi slaby odvar. |
|
|
Blaža 4.4.2009 13:52Máme na TO? Hradčanské náměstí se mění v pevnost.Toje peněz co nás to bude stát v době krize,kdy lidé u nás žijí pod úroven,aspon většina.Když přiletěl Brežněv,stačil špalír na letišti,dali si po hubičce,nebylo to lepší.?Nevěříme si v morálce,to je to nejsmutnější.Zajímala by mě suma peněz kolik tento tyátr bude stát,včetně hotelu Hiltn atd.Asi by z toho měl mrtvici i Julínek.To jsme si to vyzvonili,to se máme. |
|
|
zdeněk 4.4.2009 12:41pokud například z objektivních důvodů(zpoždění vlaku) nemůžete vykonat svoji cestu, vrátí vám jízdné. Mě to tak udělali. |
|
|
zdeněk 4.4.2009 12:40ač mladý, mám problémy se zrakem a číst stránku textu velikosti 5 - to je prosím blbost. A i kdybych si jej nakráno přečetl, abych ho pochopil, stejně bych jej musel konzultovat s právníkem. Tož tak ke smouvám. Nehledě na to že nedávno jsem musel podepsat pro mě dosti nevýhodnou smouvu z důvodu že pokud bych ji nepodepsal, zaměstnavatel by mě pod nějakou záminkou vyhodil. I takto to občas chodí. Jestli je smlouva v souladu s právním řádem ČR také nevím, jelikož omezuje má občanská práva. |
|
|
Karel 4.4.2009 12:38Bude se vracet nevyužité jízné? Co když zaplatím za delší trasu a pak pojedu tou kratší - z logiky věci bych měl dostat tu korunu zpět. |
|
|
Karel 4.4.2009 12:23Re: Hollerith je posmrtný zločinec Tak tak, a ony stroje nejspíše vyráběla IBM. |
|
|
R 4.4.2009 12:13Re: u Českých drah se mi stala podobná věc, ale vše bylo bez problémů Přikoupit doplatek nebo přímo zakoupit jízdenku místo zakoupení v pokladně ve stanici je myslím možné ve vlacích všude u všech průvodčích. Mají v kabele jakýsi minicomputer s trasami a ceníkem a tiskárničku, takže není problém. |
|
|
R 4.4.2009 12:09Re: nevidím jediný důvod proč by to mělo být psáno tak malým písmem Já jsem kdesi kdysi viděl o tom diskuzi a tam vyplynulo, že určitý takový předpis už dávno existuje. Je tam předepsáno, že ten text musí být čitelný. A to dneska v době kvalitních tiskáren je, i když písmo je velice drobné. Smlouva, ke které je připojena silná papírová bichle s textem velkým písmem je vizuálně mnohem méně lákavá než smouva, ke které je jako příloha přiložen hustě popsaný list papíru. Většinou ale i to drobné písmo lidé dokáží přečíst, ale prostě jsou líní tento poměrně dlouhý a nezáživný text přelouskávat. To by se nezměnilo, ani kdyby to bylo psáno velkým písmem. Dokonce ani kdyby místo písma byl jako příloha audiovizuální záznam nebo videozáznam, kde by to někdo tomu klientovi předčítal. I tak by to spousta lidí ani nedoposlouchala do konce, protože by to pro ně bylo nudné. Já to beru jako určitou aplikaci Darwina. Lamy a bulíci, co tyto přílohy nečtou, přinášejí těm firmám peníze, protože často potom uzavírají smlouvy pro ně nevýhodné, ale pro tu druhou stranu výnosné. Potom lidi, co ty přílohy čtou, studují a podle jejich údajů vybírají ty správné smlouvy a uzavírají je, dostanou ty služby znatelně levněji, firma si může dovolit zlevnit, protože svůj "vejvar" si už vybere od těch hlupáků, co přílohy nečtou. |
|
|
R 4.4.2009 11:55Re: Srovnání může být kruté Samozřejmé to nebylo v potocích a řekách tekoucích pod fabrikami stejně jako to samozdřejmé nebylo za socíku. Jinde přirozeně ano, lidské výměšky končily na hnojišti a ne v žumpě s odpadem do kanalizace a potoka a prací prášky a automatické pračky, co sice usnadnily praní a spoustě lidem přiblížily dneska samozřejmou možnost převléct se každý den do čistého, které ale na druhé straně produkují ohromné množství odpadních vod končících taky nakonec ve vodních tocích taky tehdy nebyly. |
|
|
zdeněk 4.4.2009 11:49u Českých drah se mi stala podobná věc, ale vše bylo bez problémů Nastoupil jsem do expresu který na mé přestupní stanici bohužel nestavěl. Průvodčí ochotně doplnil moji jízdenku doplatkem na poněkud delší trasu. Jestli jsem platil i dodatečný poplatek za nákup jízdenky ve vlaku už nevím. |
|
|
R 4.4.2009 11:48Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu Děrné štítky vydržely do 80 let, v roce tuším 1984 jsem na nich na vyšce ještě dělal seminární práci - program v tuším Fortranu v místním výpočetním středisku. Pak jsem s nimi ještě "pracoval" v práci nějak 1987 - 1990. Kolega ulil na skříň obrovskou bednu s novými děrnými štítky při likvidaci příslušné počítačové techniky ve fabrice. Byl to velice kvalitní tvrdý papír ideální pro různé záložky, poznámky a různé papírové jednorázové pracovní pomůcky... |
Skoro lituji, že jsem nějaké neschoval dodnes, dneska by to byla kuriozita.|
|
richard 4.4.2009 11:47Re: Srovnání může být kruté Ten "technický vývoj" se ale moc a moc přesně podobá zákonům profesora Parkinsona aneb není-li problém, vymyslíme si ho P:S: Mimochodem, že v potocích za starého Rakouska byli mloci i vranky bylo tak nějak samozřejmé... |
|
|
zdeněk 4.4.2009 11:41nevidím jediný důvod proč by to mělo být psáno tak malým písmem nechť je stanovena ve smouvě minimální velikost písma. Pak by zase možná ubylo vyčůránků co nejdůležitější bod smlouvy dají písmem velikosti 5 na předposlední stránku dolů. |
|
|
R 4.4.2009 11:40Přespolní úředníky nebrat. Chyba je možná v tom, že ty spousty úředníků na radnici jsou jen "námezdní" síly, které na radnici dojíždějí z úplně jiných měst a míst. Je úplně běžné, když vezmeme třeba dvě města vzdálená 20 kilometrů od sebe, že hafo úředníků z jednoho města každodenně dojíždí do toho druhého města a pracuje tam na radnici pro místní a naopak z toho druhého města zase jiní úředníci jezdí pracovat na radnici pro občany prvního města. Takoví lidi nemohou mít k tomu, co dělají žádný vztah kromě vztahu co nejmíň a co nejpříjemnější práce za co nejvíc peněz. Podle mně by na většině úřednických míst na radnici měli sedět místní, pro přespolní s trvalou adresou někde jinde by měly být jen podřadnější funkce a bez přestěhování bez nároku na povýšení. Místním aspoň bude záležet na tom, aby nějakým rozhodnutím nezmršili prostředí ve své obci nebo městu, přespolním to bývá vcelku jedno. |
