Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Narodil jsem se ještě o maličko dřív, než pisatel. Zažil jsem dvě krásná období - konec šedesátek a začátek devadesátek. Že to byly mejdany, po kterých přišla kocovina - a co jiného se dá čekat? Vyrostl jsem sice v reálném socialismu, ale už po vražedných padesátkách. Když to pak ruplo, byl jsem v tom správném věku, abych se aktivně pustil do podnikání. Penicilin byl po celou dobu mého života běžně k dispozici a zubařská péče rozhodně lepší, než v létech minulých. Všechny války se (zatím) odehrávaly daleko. Mohl jsem cestovat a třeba se i zabít na rychlé motorce nebo v autu - nebe nezná vyvolených, s tím se nedá nic dělat. Možná to všechno nedopadne, ale kdo může říct, že život prožil v lepší době|?

Praděd, jako svého úhlavního nepřítele definoval režim a za jeho neštěstí může kapitál.

Dědu vypravěč vynechal, protože se mu nehodil do rodokmenu nešťastných. Tak ten děda po válce volil komunisty, a jako člen Lidových milicí, chránil socialistický kapitál.

Vnuk měl také za úhlavního nepřítele režim a za jeho neštěstí mohli komunisté.

Vypravěč si také myslí, že se dobře nenarodil, nemá děti a bude mít malý důchod.

Je to asi dědičné, ale takto ukňourané jsou celé rodiny-rody. Jalo příklad je zde vypravěč, lenoch,, který se neumí postarat o sebe na důchod. Našetřit si na byt, domek, konto, aby se nemusel v důchodu omezovat, není tak složité. Dobrá zpráva je, že tento rod nešťastných zřejmě vymře po meči.

Tak nevím, věkem bych se řadil k vrstevníkům vašeho vyprávěče, ale jeho pocity nesdílím ani v nejmenším a troufám si tvrdit, že podobně to má většina mých přátel a známých v tomto věku.

Důvodem nespokojenosti v současné době není hlad a bída, ale nepravedlnost.

Máte všeho dost a tak máte roupy. Kdybyste musel každý den pracně shánět pár soust k večeři, nějakou zdánlivou nespravedlnost byste fakt neřešil.

Njn, autore, to ale platí jen tehdy, měříte-li dobu okem šedesátníka. Sám říkáte, že jste prožil život v nadbytku, to by vaši předkové asi říct nemohli.

No já mám pra-strýce, který z platu výpravčího na dráze postavil za protektorátu barák a pra-babinu ( ročník 1890), která začínala za Rakouska jako pomocná švadlena a nakonec ji komunisti znárodňovali fabriku na konfekci.

Takže můj názor - je hezké koupit si dneska iPhone, ale naši bídu v opravdu hodnotných věcech to nijak nezakryje.

Dodatek: a našpórované peníze užírá inflace.

Inflace je s námi od doby, co místo zlatých a stříbrných peněz platíme potištěným papírem. Já jsem také ročník 1963 a v dobách mého dětství mi dědeček, (ročník 1911) vykládal, jaká že je to hrozná doba, kdy mizerné socialistické polobotky stojí 300 korun. Za první republiky, to Baťa prodával vynikající polobotky z pravé kůže za 99 Kč.