K. Křivan 5.10.2023 19:32

Jedna babička se narodila v Linci, a po 1.sv.válce odešla pracovat do Prahy. Naučila se česky a vdala za Čecha. To samé druhá, vídeňská babička, jen o dvacet let dřív. Obě uměly perfektně česky bez přizvuku.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. To je pravda. Před válkou uměla většina Čechů německy. To bohužel už není pravda. Škoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 5.10.2023 18:04

Vlastenectví je to česky, nacionalismus latinsky lehce počeštěno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 5.10.2023 14:51

Vlastenci - terminus se hodí také na textilní barony "Moravského Manchesteru" 19. a první poloviny 20.století . Příšli do Brna koncem století 18. z tehdejšího rakouského Nizozemí, dnes Belgie na základě zákonodárství Marie Teezie. Perfektně hovořili francouzsky, německy a protože brněnští dělníci a služební personál pocházeli vesměs z brněnského českého okolí, se poměrně rychle naučili česky. "Vyjádření emocí, citů a sympatií" nebyl problém v jakémkoli z těchto jazyků.

V Brně působila většina z nich do roku 1945 . kdy byli "odsunuti" FAbriky znárodněny, realita znalostí hned několika cizích jazyků se stala zastaralým buržoazním přežitkem. I v českém zákonodárství a to do dnes. Pámbu chraň a vopatruj aby čeští občané disponovali perfektními znalostmi hned několika cizích jazyků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 5.10.2023 14:16

V historii bylo běžné že nějaký národ přijal řeč jiného národa a pokud bychom mluvili jinak byli bychom stále Češi. Většina Švýcarů mluví německy a za Němce se nepovažují. Bavoráci také přijali němčinu a bavorština se liší od spisovné němčiny víc než čeština od slovenštiny. Ještě v 18tém století u nás mluvili vzdělanci latinsky, šlechta francouzsky a lid česky nebo německy. Kdyby to Napoleon neprosr.l v Rusku dnes bychom sem psali francouzsky. Další generace sem bude psát anglicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Lyčka 5.10.2023 13:52

Vždycky se osypu, když vidím moderní koncovku - zmus. A tady toho je na alergický šok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.10.2023 11:10

Inu, vlastenectví, natož nacionalismus, je v EU sprosté slovo. Brání ve formování jednotného, multikulturního, woke, rudozeleného a poslušného euročlověka s jedině správnými názory radostně vzhlížejícího k bruseli.

Proto pro správného eurohujera je vlastenec "flastenéc", ba i fuj odporný nacionalista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hanzal 5.10.2023 10:12

Nacionalismus a vlastenectví jedno jsou, ovšem když to slovo uchopí správný demagog a řekne nacionalismus je FUJ, protože např. NSDAP, a mámé tu velice hanlivé označení/onálepkovaní člověka vlastence! A pak je už kousek k - on/ona je nacionalista/ka tedy velmi nebezpečný/á, ovšem pro koho? No právě pro ty všechny "sjednotitele" a novodobé "mravokárce", právě ti jsou velice velmi nebezpeční, ovšem to se nesmí veřejně říkat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 5.10.2023 9:17

Ono je to složitější. Vlast a jazyk bychom měli hájit stejně jako naši předkové. Myslím, že bychom se měli bránit i všudypřítomné anglizaci, ta je dnes větší riziko než germanizace.

Problém je, že liberálové chtějí toto všechno zničit ve jménu globalizace. Pro ně je jakékoliv vlastenectví nepřijatelné jako nacionalismus.

A aby to bylo složitější, tak v běžném jazyce se nacionalismus bere jako negativní (něco přehnaného, nepřátelského k jiným, šovinismus), ale v sociálních vědách je jedna z možných definic to, že nacionalismus je představa, že každý národ má právo na svůj stát. Nacionalismus pak vytváří konflikty o hranice tam, kde žije smíšené obyvatelstvo. To mu mají liberálové oficiálně za zlé a proto ho chtějí vymýtit. Prostě podle liberálů nemá nikdo právo na stát a všichni se mají podřídit globální moci.

P.S.: Všimněte si, jak se liberálové občas kritizují konzervativní postoj k Izraeli a izraelský "nacionalismus", ale vyhýbají se tomu, aby otevřeně reagovali na argument, že Židé mají právo na vlastní stát. Neřeknou to otevřeně, protože ze své ideologické pozice nemohou právo na stát uznat, jenže říci, že Židé nemají právo na vlastní stát je přece jen pořád dost chucpe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 5.10.2023 8:59

Živná půda nacionalismu. Ekonomická krize a s ní související oslabená demokracie. To platí pro Západ. Pak je tu státy jako Rusko, kde je nacionalismus běžný jev sloužící k odvedení pozornosti od vnitřních problémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 5.10.2023 8:39

Každý cítí příslušnost ke svému kmeni, tedy kromě sociopatů, a jak se projevuje závisí na jeho založení. Agresivní nacionalismus má obdobu v "tvrdém jádru" fotbalových fanoušků, rasismu nebo fanaticky pojatém náboženství; různá jsou jen jména.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 5.10.2023 8:22

I pokud přijmeme hodné vlastenectví a zlý nacionalismus, tak vyhraněných jedinců je málo. Většina lidí se nachází někde mezi, nebo jim je to jedno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 5.10.2023 7:46

Často se klade rovnítko mezi vlastenectví, nacionalismus a šovinismus. Rozdíl je v tom, že vlastenec miluje svoji vlast, nacionalista preferuje výhradně svůj národ a šovinista nenávidí ostatní národy. Občas se v diskuzi objeví exemplář, který vlastencům říká "flástenci". Patrně si neuvědomuje, že takto posměšně říkali germánští náckové Čechům, kteří chtěli jazykovou rovnoprávnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pospisil 5.10.2023 6:04

"Vše má své, ale když by nás vozili od Stalingradu v pytlích, mělo by to také své mouchy."

Obyvatel Říše samozřejmě padlo víc, ale trošku mne překvapilo, že ta čísla nejsou odlišná řádově:

udává se, že v důsledku WWII zemřelo asi 6-10 % (různé zdroje, různá čísla) Němců. A asi 3-4 % Čechoslováků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek