P. Hatina 4.2.2022 11:22

Jako počáteční hypotéza se to dá přijmout a zkoumat dál. Ale pak už je to složitější, protože

1) Historicky se dá samozřejmě prokázat, že takové (často izolované) protesty umělců, filosofů a intelektuálů sice byly, ale samotné o sobě tu politickou moc přemoci nedokázaly.

2) K jejich oslabení nedošlo až s nastoupením digitální sítí (ty naopak mohly jejich hlasy posílit, nebo i vytvořit autority nové, což se i stává dodnes), ale už se vznikem masových médií, pokud na těmi si státy (a tedy politici) dokázaly udržet či převzít vliv.

3) To co ale bohužel platí pro kulturu ve stále větší míře, že je silně dotovaná státy Takže opravdu nezávislých umělců, filosofů a intelektuálů, kteří by byli zcela, ale úplně životně nezávislí na státní a politické moci (ale pozor, včetně i příjmů od státem kontrolovaných dalších kulturních institucí) je pomálu, a stále méně. Spíše tedy jsou "tací umělci", co se dávají najmout od jednotlivých politických stran a hnutí v boji o tu státní moc proti sobě.

A tím pádem je právě ministerstvo pro rozdělování kulturních dotací tak důležité. .

• reagovat
• nahlásit příspěvek