J. Vorlický 3.9.2022 21:18

Před týdnem jsem byl v Jetřichovicích, u Děčína, kde v 2006 vyhořel pod Krkavčí skálou kus lesa. Dole pod ní v lese v údolí, kde prý hořelo, jsem neviděl nic, co by připomínalo požár. Nahoře, kolem skály byly všude nové stromy.Myslím, že v podobných případech by se měly chránit životy lidí a majetek. Hoří-li na nepřístupné skále, ať to shoří.

Teď k ,českému standardu ́, kdy státní osoby a instituce mlčí, mlží a když ne, přikazují. Pan Horák píše, že takto to v Německu a v USA není, proč to nejde u nás? Nejde to z důvodu českého práva.

U nás už sice nemáme vrchnost, ale máme úředníky a instituce, které jsou vůči nám ve vrchnostenském postavení a mají tak právo bez ohledu na nás rozhodovat o našich právech a povinnostech, a my máme povinnost je poslouchat. Historicky vrchnost byla osoba nebo instituce, kterou museli poddaní poslouchat.

Aby pojem ,vrchnostenské postavení ́ nevyvolával nevoli, je nazýván ,veřejnou mocí ́. Rozhodne-li úřad, že bude Národní park, že bude stezka uzavřená, budou. Moji odpůrci budou tvrdit, že ve svém rozhodování je veřejná moc omezena zákony. Není pravda. Veřejná moc není vázána zákony, ale vlastními metodickými a prováděcími pokyny, které ze zákonů dovozuje. A ano, úřady mají prakticky neomezenou moc. My občané ve věcech , občan v. stát ́, nemáme ze zákona právo se zákony řídit. Nelíbí-li se nám zavřená stezka, smíme úřad žalovat před soudem, ale až rozhodne a uloží nám povinnost, nebo zákaz. Smíme zaplatit soudní poplatky a právníka, a smíme dokazovat protiprávnost rozhodnutí úřadu. Občané ČR jsou ,,ze zákona" její poddaní, absurdně ale s tím, že si volí vlastního feudála.

• reagovat
• nahlásit příspěvek