Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
UDÁLOSTI: Jak se učit etice?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Reček 25.4.2010 18:56Základy takové výuky začínají u rodičů Rodiče jsou tím hlavním učitelem etiky či morálky a svým vlastním chováním ukazují potomkům jak se mají chovat. A to vlastně po celý život až do své smrti. Škola už toho moc nevychová. Souhlasím i s příspěvky pí.Bakulové a p.Sulce a Bílého. |
|
|
J. Schwarz 24.4.2010 21:31Morálce by asi nejlíp vyučoval ten, co by šel příkladem - např. učil přesčas zdarma, dělil by se s žáky o pamlsky, miloval by nejvíce nejotravnější žáky a po tom, co by po něm vrhl houbu či křídu by metl bonboniéru či kartón cigaret. A o sobotách by chodil dobrovolně uklízet školní dvůr coby vyjádření vděku za to, že mu Společnost dala Práci. |
|
|
J. Krásenský 25.4.2010 15:17Tak mi to připomnělo jednu ze zásad Největšího Čecha (kterému byl titul neprávem upřen): "Trestání učitele učitelem" "CIMRMAN vycházel z předpokladu, který uznává i dnešní škola, že žáci mají svého učitele rádi, a tudíž je mrzí, když jejich učitel trpí. Jak to vypadalo v praxi: Když mu žáci například nalili vodu do kalamáře, nepustil se CIMRMAN celý týden na krok z domu (měl tzv. zaracha). Žáci měli v tu dobu volno, a tedy dostatek času, aby ho mohli litovat. Jindy zase reagoval na nezbednost žáků těmito slovy: "Nedám si dnes po obědě doutník. Neplačte, sami jste si to zavinili!" |
|
|
V. Brož 24.4.2010 20:42Navrhuji Navruuji, aby etická pravidla vytvořil Mirek Topolánek a bude klid. |
|
|
K. Janyška 24.4.2010 8:28Kajan Pozor ! Etická výchova v podání socialistů, a jiní učitelé téměř neexistují, je vždy výchovou k socialismu a levičáctví ! Naštěstí nerealizovatelnému, ale vždy velmi bolestnému a velmi ničivému ! Dzp. |
|
|
P. Brodský 24.4.2010 17:56Re: Kajan Nemohli byste Vy, kteří jste z ODS, udělat Karla Janyšku svým předsedou? On by dokázal pobavit diváky v televizi nejlépe ze všech. |
|
K. Kužel 24.4.2010 8:17Nepolemizuji, jen rozvádím... a trošku účelově uhýbám: odpuštění je asi vynálezem křesťanství. Islám například hovoří o milosrdenství a slitování, ale o odpuštění ani ťuk. Mohamed ovšem znal svoji chasu a její temperament velmi dobře, proto například korán přikazuje zahalování žen. Stejně tak musel vědět, co dokáže s jeho lidmi udělat pomstychtivost. Přesto ji nijak nemoderoval. Takže k článku: základy morálky jsou podle mého dány náboženstvím, šlupičky okolo pevného jádra se mohou měnit podle doby, módy a kdovíčeho ještě. |
|
|
K. Janyška 24.4.2010 12:41Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Morálka má ekonomický původ ! Dzp. |
|
S. Netzer 24.4.2010 13:35Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Vaše hlášky jsou tak neuvěřitelně stupidní, pane Janyško, že nad nimi zůstává rozum stát. Máte vůbec základní vzdělání? |
|
J. Anděl 24.4.2010 15:00Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Také jen doplním k tomu náboženství. Náboženství je lidský systém, kterým se snažíme pochopit něco, co tady bylo před náboženstvím a je to za ním. To něco je tím jádrem. I náboženství se v tomto poznání vyvíjí a pravidla se tak trochu s časem mění. Některé věci zde byly pro tvrdost našeho srdce, později se změnily (právě třeba to odpuštění). Některé věci jsou zde pořád pro tvrdost našeho srdce. Jako lidstvo se svým poznáním (vědeckým i náboženským) nejsme ještě na konci cesty. |
|
|
K. Kužel 25.4.2010 18:59Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Poslední dvě věty mne zaujaly. Vědecký způsob poznání mi připadá celkem jasný, viz např. Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí, K. Popper - různá díla. Jak je to s poznáním prostřednictvím náboženství? Buď máte na mysli rozvoj poznání v rámci jednotlivých náboženstvích, pak by to asi byly různé výklady základních (posvátných) textů. Nebo očekáváte vznik nových náboženství, která podají nový výklad té všemohoucí černé skříňky? |
|
|
J. Anděl 26.4.2010 19:38Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Mám spíš na mysli rozvoj již známého, byť ne nezbytně na základě nových výkladů textů. Čeká nás nutně rozvoj přímého náboženského poznání. To je něco jiného než víra (poznání a víra mohou existovat vedle sebe). Příklad: abychom poznali, co je někde za zatáčkou silnice restaurace, musíme napřed uvěřit, že má smysl jít se tam podívat, že to pro nás má nějaký přínos. Nemá smysl věřit tomu, že je tam restaurace a nejít se tam občerstvit, když žízníme. Pokud ujdeme pět kroků a řekneme si, že to nemá cenu, že tam stejně nic není, nevěřili jsme dost. Ale teprve až se tam napijeme, tak víme, že tam ta restaurace je. A jestli není, buď jí už zbourali, nebo nám někdo lhal. Obojí může být pravda a i to se dá zjistit. To mám na mysli tím poznáním. V tom ještě můžeme jít hodně, hodně dopředu. V tomto směru třeba věřím, že Ježíš znal každou "restauraci". Ale k čemu mi to je? On i učil, jak se tam vydat a ověřit si to. V tomto směru mohou být dnešní náboženství hodně rozvinuta a prohloubena. Jestli vznikne nové - no, možná. Subjektivně si myslím, že není v dnešní době moc prostor pro vznik nějakého nového úspěšného náboženství. Možná spíš vznikne sedm tisíc malých subjektivních náboženství, existujících třeba dva dny nebo měsíc. Univerzální funkční cesta není jedna, ale není jich myslím zas tolik. Něco jiného jsou proroci - ano, může přijít nový prorok. |
|
|
K. Kužel 26.4.2010 21:02Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... V náboženském myšlení nejsem zběhlý hlavně proto, že jsem skalní ateista. Představuji si, že veškeré úvahy v tomto směru musejí nutně končit u Boha jako nepoznatelné entity s neznámou strukturou, neznámého původu a neznámých preferencí, cílů apod. Kdo by podle Vás měl rozvíjet takové náboženské poznání? Je to výsadou nějak nábožensky vzdělaných lidí nebo k tomu stačí víra? Když, tak jaká? |
|
|
J. Anděl 27.4.2010 13:19Trošku nesourodá odpověď Každý může rozvíjet toto poznání. Teď trochu tápu v tom, co církev dříve skutečně hlásala a co mě o církvi naučilo socialistické lhaní. Mám za to, že církev říkala, že my nemůžeme Boha poznat v jeho díle (stvoření a - tudíž i - v sobě), ale jen skrze Bibli a skrze kněze. Nevím jistě, jak se k tomu staví teď. Toto si já nemyslím. Náboženské vzdělání může být někdy plus, někdy mínus. Farizeové v době Ježíšově byli také velice nábožensky vzdělaní, ovšem hájili... no vlastně také starší paradigma. A jiný příklad - pochopí potřeby dítěte spíš vzdělaná a bezdětná doktorka feministka, nebo citlivá a nevzdělaná matka několika dětí? Náboženské vzdělání na druhou stranu může pomoci dát věci do souvislostí s tím, co už lidé znají, co se učili atp. A také je nesmírně užitečné v praxi, aby člověk nemusel procházet slepé cesty a nedělal některé zbytečné chyby. Tady tudíž kladu důraz na rozdíl mezi praxí (a užitým vzděláním) a teoretickým vzděláním. Mnohý ateista (a věřící teoretik) podléhá dojmu, že všichni věřící jsou jen různě hluboko vzdělaní teoretici a akademičtí myslitelé v duchu "co by kdyby". To je omyl. Tím navážu na tu etiku. Potřebujeme vidět a vědět, pochopit, že dobré, etické, mravné chování má stejný praktický smysl, jako co já vím třeba uložení peněz do vzdělání. Může se to na první pohled zdát jako hloupý nápad, když jste si za ty peníze mohl koupit hned třeba auto nebo zmrzlinu, ale vy jste ty peníze dal za studium a knihy a ubytování na koleji a teď trpíte ve škole... Dobré chování a myšlení a cítění nám prospívá zdravotně, pocitově i osudově. Na začátku tomu musíme uvěřit, ale to nestačí. Abychom došli dál, možná do cíle, možná jen k němu blíž, musíme poznat či ochutnat, že to tak je. Jo, to se mi to teoretizuje. V praxi to je náročnější :-) |
|
|
K. Kužel 26.4.2010 21:40Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Ještě mi napadlo, že Vy vlastně mluvíte o něčem, čemu ve vědě říkal Thomas Kuhn paradigma. To je vlastně pohled na problematiku, který mimo jiné určuje, co se vlastně má zkoumat, jaké závislosti se mají očekávat, znamená předefinování základních pojmů apod. Když je paradigma přijato, dochází k jeho ověřování, přesnější artikulaci a objevování nových zákonistostí, ovšem právě v "mantinelech" vytýčených tímto paraqdigmatem. |
|
|
J. Anděl 27.4.2010 13:29Re: Nepolemizuji, jen rozvádím... Slovo paradigma jsem slyšel poprvé u pana Stanislava Grofa, psychologa, mj. přišel s tzv. holotropním dýcháním. Paradigma určuje mantinely vědě i náboženství. Skutečnost je (i) za mantinely. Rozvíjené poznání mění či ruší paradigmata. Věřím, že k posunu ve vnímání např. etiky (abych se držel tématu), vědeckého výzkumu nebo třeba chápání Boha a poznávání může dojít jen jistou změnou paradigmatu. Ovšem nemyslím, aby nedošlo k nedorozumění, že etika je pouze výsledek paradigmatu. Chápání etiky ano, ale etika ne, ta je spjata se skutečností za mantinely. Já jsem ale samozřejmě také jen dítě své doby a jistého pohledu na svět :-) |
|
|
J. Mrázek 24.4.2010 7:43Před šedesáti pěti lety..A PŘED TÍM ??? žIVÍ vÁS SUDEŤÁCI, CHÁPU, ALE NĚCO tak SPROSTÉHO, JAKO OPOMÍJET JEJICH ŘÁDOVĚ STONÁSOBNÁ ZVĚRSTVA, to už chce silný žaludek, žádné svědomí a hlavně Doležala. Nic stupidně negativnějšího jinde nenajdete. Lze jenom spekulovat o tom, jestli je to způsobeno vymýváním mozku, nebo absencí mozkových buněk.S úspěchem lze pochybovat o autorově svéprávnosti a soudnosti . |
|
|
P. Brodský 24.4.2010 18:01Re: Před šedesáti pěti lety..A PŘED TÍM ??? Zločiny národních a nacionálních socialistú se navzájem neomlouvají, ale naopak sčítají.Ostatně neplatí to jen pro nacionalisty. Nebo si myslíte, že pro Gottwalda je omluvou, že Stalin a Pol Pot byli horší? |
|
|
P. Brodský 25.4.2010 2:57Budovatel jednotného německého národního státu Budovatel jednotného německého národního státu Adolf Hitler nepochybně zabil, oloupil a z domovů vyhnal mnohonásobně více lidí než budovatel českého národního státu Edvard Beneš. To ale nijak nezpochybňuje, ale naopak zdůrazňuje závěr, že instituce národních států je v zásadním rozporu nejen z novodobou Deklarací lidských práv, ale i s křesťanským desaterem. Petr Brodský |
|
|
J. Bakulová 24.4.2010 5:57Já bych relativizovala i tu rákosku, v každé době tu byly autority.Dřív církev, úřady, učitelé, rodiče. Kdo má jakousi autoritu u dětí dnes ? Církev určitě ne, úřadům se všichni vysmíváme, učitelé jsou pro děti ubohé socky, a vlastní rodiče ? Dělají to, co ty děti. To neodstraníte ani rákoskou, ani etickou výchovou ve škole. Každý politik tvrdí, že rodina je základ státu, ano, ale jaká rodina ? Neoddaní rodiče, střídající partnery, tahající se tu o děti, tu o alimenty, či o sociální dávky, lidé žijící jen pro svou zábavu. v lepším ? případě jen pro svou práci a kompenzující si nedostatek péče o děti penězi. |
|
|
P. Sulc 24.4.2010 4:36Dekadentni stav moralky se zvanenim asi nezlepsi, tady se v minulosti dosahovalo, ne sice bajecneho, ale dosti prijatelneho stavu dobrou, pruznou rakoskou, a to jak doma, tak i ve skole. To se ovsem uz po vicero generaci nesmi, dokonce uz ani doma ne, aby se ti ubozi drobeckove nepokazili. Kdyz mi tata zlinyroval p***l, tak ze mi naskakala jelita, urcite jsem to nezapomel a ve svejch 72 jem dosti slusny clovek, ktery nema zadny rejstrik. Nevim jak by to dopadlo, kdyby jen zvanil, nejak pravdo-laskove. |
|
|
M. Bílý 24.4.2010 17:05K příspěvku pana Sulce Rákoska měla u nás doma bydliště v kuchyni nahoře na kredenci a pan katecheta na ni měl v kabátu dlouhou úzkou kapsu. Otec ji použil vyjímečně, až když mi občas několikrát řekl: nestřádej si to! Když jsem si to nastřádal, byla jelita. Žádnou duševní újmu jsem neutrpěl. Právě naopak. Rozhodně platilo a mělo by platit zas: škoda rány, která padla vedle. Pan katecheta, ten jen rákoskou trochu klepnul po zadku. Bylo to symbolické, ale též výchovné. |
