Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Film o novém Frankensteinovi
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Dubravský 1.10.2020 5:421/ Pane Kechlibare, podle popisku obrázku se zdá, že jste podlehl obecně rozšířenému omylu. Frankenstein (Viktor) není jméno toho v posledku nešťastného monstra, ale jeho stvořitele. Onen umělý tvor, pokud vím, v knize ani ve filmu žádné jméno nemá. 2/ O tom, že umělá inteligence by měla mít "brzdy", aby nebyla, byť s nejlepšími úmysly, člověku nebezpečná, pojednává již prastará sci-fi povídka Samuela sovětského spisovatele Anatolije Petroviče Dněprova. |
|
|
P. Moravčík 1.10.2020 10:24Meno Frankenstein sa stalo synonymom pre umelý výtvor človeka. Pán Kechlibar sa nemýli. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 12:35Ne, nestalo. Vždycky to byl jeho tvůrce, nikoliv výtvor. A to tvrzení je tzv. obecně oblíbeny omyl. |
|
|
P. Moravčík 1.10.2020 12:56Bez toho, aby som sa chcel o to do krvi hádať... tento význam získalo meno Frankenstein už krátko po uvedení filmovej verzie románu - napr. Frankensteinova nevesta, Frankensteinov syn... Nešlo o manželku a syna doktora Frankensteina. Je to označenie potenciálne nebezpečného výtvoru, prinášajúceho etickú dilemu.V súčasnosti sa priamo na tvorcu vzťahuje len pojem Frankensteinov syndróm. Je to síce obľúbený omyl, ale žije svojim životom. Tak ako tvrdenie o holubičej povahe, atď... Stačí si zalistovať v Součkovom OOOOO. |
|
|
R. Dubravský 1.10.2020 21:23Já s vámi nejsem ve sporu. Jen tvrdím, že Boris Karloff v tom filmu hrál onen bezejmenný výtvor. Frankensteina (dr. Viktora) představoval Colin Clive. BTW kouzlem nechtěného se o tom bavíme v den, kdy má svátek Igor (pomocník dr. Frankensteina). |
|
|
F. Žůrek 1.10.2020 1:25Ano, celý slavný INTERNET je de facto již taková "čertovina". (Zneužívají se již INFORMACE proti člověku.) |
|
|
R. Langer 1.10.2020 5:31A co se proti člověku nezneužívá? A hlavně KDO to zneužívá? Ano, zase jenom člověk. Nic nového v tom hledat netřeba. |
|
T. Hraj 1.10.2020 10:36To je právě omyl. Zneužívat bude AI v zájmu někoho, ale často také v zájmu nikoho, jako vedlejší produkt. Přesdnému fungování algoritmů nerozumí nutně ani jejich tvůrci, protože si "žijí" vlastním životem. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 11:14Žádná AI neexistuje, nesmíte tak hledět na Sci-Fi, a poslouchat tu zdejší malou hloupoučkou UI, co pořád žvaní samé nesmysly. |
|
|
T. Hraj 1.10.2020 11:16AI je široký pojem. A pana Pivodu nečtu. Je to většinou dlouhé a zahořklé. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 12:36Ne, AI opravdu není nijak široký pojem. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 5:36Ano, a třeba jiný příklad, Peklo, zneužívá náboženství na strašení lidí, což je čertovina naprosto doslovná. O práci s informacemi uvnitř církve ani nemluvě. |
|
J. Anděl 1.10.2020 7:35Zneužívání je divné slovo... Nicméně ani církev v dobách největší moci nemá ten bezprostřední neustávající vliv (lidé neseděli u faráře deset hodin denně). Netvrdím, že forma, kterou používají sítě, je "horší". Je jiná. Ta manipulace je v jiné dimenzi, než kterou ovládá víra. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 7:55Ano, správně, to "zneužívání" je právě chybný výklad slova "strašení". A je to právě naopak, církev v dobách největší moci tvrdila, že Boží Oko je na nebohého bohabojného občana zaměřeno 24 hodin denně a 365 dní v roce, neustále a neomylně, a ti chudáci tomu tehdy často i věřili (a často dokonce museli). Ne že museli sedět 10 hodin v kostele, stačilo že tam museli. Takže - bacha na to, je otázkou, co je vlastně horší. |
|
|
J. Anděl 1.10.2020 8:27Boží Oko ve smyslu přírodních (fyzikálních, chemických, biologických atd.) zákonitostí zvenčí a podvědomé kontroly jevů a vlastního chování, myšlení a cítění (řekněme svědomí) zevnitř skutečně kouká nepřetržitě. Nedává si pauzu. Není to tak, že když se církev nekouká, můžete skočit z desátého patra a poletovat jako vlašťovka. To akorát neznamená, že ho (to "Boží Oko") nějak zvlášť zajímá, kolikrát jste odrecitoval Otčenáš, kolik hodil do kostelní kasičky nebo jestli vám po probuzení stojí. Neporovnávám ovšem - a nehodlám porovnávat - náboženství a sociální sítě. Za mě je to jiná dimenze. Tyhle dimenze se nevylučují, naopak mohou se skvěle doplňovat. Víra a neustálá informační kontrola. Viz islám a sociální sítě. Klimatické změny a sociální sítě. Duhová hnutí a sociální sítě. Jedno je ideologie, které dřepí ve sféře víry, jakéhosi nehmotného (i když asi nějakými vazbami neuronů definovaného) filtru zevnitř, jakýchsi kolejnic pro mysl, druhé je fyzická kontrola pozornosti v čase a prostoru zvenčí. Sociální sítě v tom, o čem píše pan Kechlibar, nevyžadují k tomu, aby plnily svůj účel, vaší víru v ně. Nevyžadují ani obecně nějakou konkrétní víru. Naopak však jakoukoliv vaší víru či odpor k víře pohotově využijí ve svůj - zcela sekulární - účel. |
|
T. Zlesa 1.10.2020 11:08Nesouhlasil bych s názorem, že bohabojní občané (spíš poddaní) "museli" do kostela. Když si uvědomíme jak se žilo, tak nám z toho vyleze, že návštěva kostela byla společenskou událostí. Setkávali se tam sousedé z okolí a mohli probírat vše co je zajímalo. Včetně využití funkce sounáležitosti s širším okolím - kraj, země. Církev tyto funkce plnila asi lépe než feudálové. "Strašení" lidí je výklad bolševika. |
|
|
R. Langer 1.10.2020 12:37Bolševik ty lidi strašil úplně stejně, jako ta církev, jenom se muselo na schůze... |
