J. Václavíková 18.5.2011 16:19

Re: Další salónní teoretik promluvil.

Úpolín je nádherný, právě mi na zahradě kvete. Já přímou zkušenost s ekology ani jednoho ražení nemám, ráda si přečtu Vaše zkušenosti, ale těch zjednodušujících výkřiků je tu k tomuto tématu zu moc, proto apeluji na umírněnost, aby bylo vůbec o čem se bavit, což bych ráda. Mně tento článek připadá přiměřený situaci, ale nejsem lesník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 18.5.2011 7:48

Re: Další salónní teoretik promluvil.

Jenomže tyto zdánlivě sofistikované formulace zaznívají z těchto kruhů již desetiletí a mají své zákonité neradostné výsledky. Zatímco před 15 lety byl ještě možná prostor na učené filipiky, dnes není dost času ani na rychlé pěstební zásahy, bez kterých se to prostě neobejde. Včetně uváženého užití chemie, které ovšem vypadá tak, že se zakáží i zvnějšku zón přivezené lapáky, které se musí zase po zachycení brouka odvézt. Ostatně jakmile přeschne kůra lapáků, což je ve dnech i když se zakryjí chvojím, přestanou působit a musí se odvézt.

Obecně myslím že salónní ekologové se již předvedli a výsledky jsou vidět. Nejenom tam. Ráno jsem se cestou do práce smutně díval na upolínovou rezervaci u nás v krasu, kde bývávalo každoročně cca 1,5 - 2 tisíce květů. Do doby, než se správa CHKO začala o lokalitu "starat" a začala ji obhospodařovat a vyžínat. Z někdejší záplavy žlutých bulíků zbývají malé skupinky rostlin a jednotlivé trsy.

Víte, já se ekologii věnuji cca 40 let. Bohužel za tu dobu jsem k aktivistickým ekologům získal silnou averzi. Odborně nezdatní, povrchní, zato velmihlasití. Většinou, až na výjimky. A pana Moldana počítám k nim. Ač se pohyboval dostatečně dlouho na velmi vlivných pozicích, nevzpomenu si, že by čemu v životním prostředí prosdpěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 17.5.2011 22:51

Re: Další salónní teoretik promluvil.

Pane Gabrieli, už minule se mi celkem zamlouval Váš pohled, i když v tomto oboru nejsem odborník, ale teď se mi zdá, že jste viděl rudě a zatemnilo Vám to zrak. Cituji z článku: ,,.... pod obezřetnou kontrolou. Ta znamená například sledovat výskyt škůdců včetně kůrovce a zasahovat proti nim v souladu s celkovým přírodním charakterem parku." Jinde píše, že by bylo na škodu použít necitlivě chemii, narušilo by to ekosystém. Přimlouvala bych se za méně vypjaté postoje, aby měla diskuze smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 17.5.2011 22:40

Re: Další salónní teoretik promluvil.

Nebol bysom si až taký jistý pán Rada, co se toho smrku týče a za druhé - z čeho chcete stavět? Smrkové dříví je pro to ideální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 21:58

Re: Vážený pane Moldáne

A nezařval ten les v rezervaci spíše v důsledku ran od kyselých deštů za totality? V tédobě byly rezervace už i v Krkonoších, Beskydech...

V té době naopak rezervace na Šumavě v dnešní rozloze vůbec nebyla - natož ekologisti... ti přišli až s V.K. jako jeho metla lidstva...

Nerado se to slyší ale ti staří fořti právě vysazovali mnohde monokulturu smrku - netušili ale asi co s tím udělají navíc imise a klima za několik desetiletí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 21:45

Re: Vážený pane Moldáne

Pane Hrbek k tomu abych si ráčil spočítat škody.... předkládáte neúplné podklady ale vinu za kůrovcovou kalamitu vidíte jednoznačnou a úplnou a zelenou.... - podivný kontrast. Bylo toto snad  výstupem některého s úkolů jež jste řešil? Nebo je to výstupem Vašeho politikaření? (Tedy jen pro mou informaci...) Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 17.5.2011 19:59

Re: Vážený pane Moldáne

Vážený pane Rado,

pokud si ještě pamatuji, tak některé vlády, které o Šumavě rozhodovaly, byly závislé na podpoře Zelených. A pokud si ještě pamatuji, tak Ministerstvo životního prostředí bylo zelenými prolezlé a za státní peníze například vychovávalo nového hornorakouského zmocněnce pro boj proti Temelínu. Atd., atd.Vy pana Chalupu považujete za experta přes ekologii a zejména za experta přes Šumavu?

Račte si laskavě spočítat, jaká škoda vznikla zásluhou Zelených, když normálně oceňují ekologický význam dospělého stromu (např. stabilizace klimatu, retence vody, likvidace oxidu uhličitého, estetický a ozdravný význam,atd.) na cca 30.000 Kč.

Pro Vaši informaci dodávám, že pana Moldana znám více než 25 let a velmi jsem si ho vážil do té doby, než začal politikařit.Dovoluji si také připomenout, že první ministr životního prostředí pan "Viki" Vavroušek byl původně v mém výzkumném týmu a část o ekologii byla jednou z deseti hlavních témat našeho výzkumného programu.Podobně to bylo i s panem Jaroslavem Vlčkem, který byl jedním z prvních předsedů Zelených.

Ale tehdy šlo o věcné problémy a ne o politikaření a ekobyznys všeho druhu (včetně státních podpor).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 19:14

Re: Další salónní teoretik promluvil.

Souhlasím s Ložkem, že smrky v celé české kotlině patrně do konce století nepřežijí. Kůrovec je může rozložit - a už to dělá jak správná bílá krvinka biomu... - na supstrát pro event jiné rostliny. V tom se mu člověk snaží zabránit a ochránit pro sebe hlavně to, co už skoro do "jatečné výšky" dorostlo...

To, že by se smrky neměly znovuvysazovat a ani jejich samovysemenění nikam zřejmě nepovede, je nabíledni. Kdo by se ale a za čí peníze chtěl plahočit s výsadbou multikulturních dřevin které sotva ponesou tak snadný zisk jak dosud pěkně rostoucí smrk?

Kůrovec je tu navíc od konce druhohor spolu se stromy... kdežto hospodařící homo jen nějaké to tisíciletí a průmysl kterým si prostředí plošně okyselil.... jen cca století. Ropu máme tak na desetiletí... Tak to vidím na nerovný souboj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 17.5.2011 18:59

Re: Vážený pane Moldáne

OK. Ale nerado se to slyší. Dokud se o Šumavu starali staří fořti, přes obtíže to šlo. Přišli ekologisti a v tu ránu, první zařval les v rezervacích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 17.5.2011 18:57

Re: Vážený pane Moldáne

Ministr Chalupa je další věhlasný lesnický odborník? No to na té Šumave nebude ne les, ale ani tráva!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 17.5.2011 18:55

Další salónní teoretik promluvil.

Tendenčně, ekologisticky. Zajímalo by mě, na jaké výměře lesa pan Moldan hospodaří, nebo hospodařil. Základní omyly jeho článku:

Obnova původního lesa přirozenou cestou. Žádný původní les nebude! Již nikdy! Viz třeba rozhovor s Dr. Ložkem v dnešních HN. Změny klimatu, půdy, atmosféry, ale i přirozené vývojové procesy lesa, zvláště kulturní smrkové monokultury... Buď bude jiný les udržitelný = smíšený, odolný kyselým dešťům i kyselé půdě, nebo budou holiny a křoviska.

Kůrovec není přírodní faktor, je to civilizační faktor, kalamitně namnožený zanedbaným hospodařením na Bavorské straně a introdukovaný do šumavských lesů.

Tzv přirozená obnova, je podle vědeckých pozorování náletové obnovy beznadějná druhovou skladbou 99,99% smrk, občas jeřáb, buk jen vzácně, jednotlivé semenáče na km2. Prognóza, do 30 let znovusežrání.

Problém tedy zní zda věnovat úsilí záchraně lesa, nebo záchraně kůrovce. Pan Moldan je pro záchranu kůrovce, já spíše pro záchranu lesa. Je třeba vytvořit koridory, které brouk nepřeletí. V zasažených zónách přednostně, tam to spěchá, ale i v ostatních, síjí a nahodilou sadbou vnášet před staletími vykynožené druhy někdejšího smíšeného lesa, především buk, klen a tis, ale i jedli. Kůrovce všemožně tlumit, především lapáky a feromonovými lapáky a loupáním napadených stromů. Mimo první zóny probírkovou a nahodilou těžbou obnovit různověkost a výsadbou a síjí i smíšenost druhové skladby. Kůrovce zastaví především hladomor. A hlavně ekologisty nepouštět do lesa, Moldany zvláště.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 18:52

Re: autor těžce zklamal?

Pane Kalina ten kdo si libuje ve slovíčkaření - pro toho žádný zdroj nikdy nedojde (V.K.) - jen se pro něj stane nedostupný. Takto je už dnes dokonce pro miliony lidí nedostupná nezávadná pitná voda, cca za desetiletí přestane být snadno dostupné vše co souvisí s ropou.... a až asi za 200 let to co souvisí s uhlím a ještě asi později se zemním plynem.... Společnost se po vyčerpání této nevratné hypotéky co ji nemíní ani zůročit ale vesměs jen promarnit v jídle, hrách...  už relativně velmi brzy bude muset radikálně změnit. Neplatí pro ni žádná totiž bezzásahovost od přírodních zákonům a zákoniostí. To co vidíme na šumavském smrku je chmurným předobrazem i pro nás kteří jsme do přírodního koloběhu zasahovali po troškách ale po staletí nevybíravě a dnes navíc i masivně - viz rozvoj Číny.... Nevěříteli projděte si alespon koncepty koloběhu uhlíku a aktivního dusíku - těch dvou ze základních prvků na kterých stojí život.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marková 17.5.2011 18:12

Re: Vážený pane Moldáne

Připojuji se k panu Hrbkovi. Vše má ale poněkud temnější pozadí. Evropskou unii a aktivity Mika.

1/ Miko do Bruselu 2/ Dokument Evropského parlamentu a výzva k přeměně několika procent plochy civilizované krajiny v divočinu 3/ Divoké srdce Evropy - bylo namalováno do přírody i přes nesouhlas šumavských obcí 4/ Výzva Křenové (Krejčího) k vyhlášení divočiny Ib dle IUCN klasifikace na území NPŠ 5/ Volby a Šumava nejen jako lokální téma, ale jako téma, kolik toho dovolíme EU. V oblasti životního prostředí je evropská legislativa nadřízena národní legislativě.  Procenta "vznikající divoké přírody" vzniklé přeměnou té civilizované - sa mají dle Mika a EU získat právě na Šumavě.6/Osobnosti, kterým na Šumavě nezáleží - Moldan, Schwarzenberg, Bursík, Kalousek  a další - bojují za práva EU, nikoli českého národa. Pátá kolona: Hnutí Duha, jihočeští vědci ve službách EU.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 18:04

Re: Vážený pane Moldáne

Pane Hrbek a není to snad tak, že o NP Šuma rozhodla vláda, rozhoduje správa parku + ministerstvo.... a  nikoli "zelení" jak uvádíte Vy? Není to snad tak, že k postoji pana Stráského, který se na čas funkce ujal po nátlaku Klause se kriticky vyjádřil i ministr Chalupa který nyní velkoplošné cemické zásahy v první zoně vysloveně zakázal? Viz Zpravodaj MŽP č5.

Není to i tak, že k režimu a vývoji parku založeném relativně nedávno dosud pochopitelně nejsou stanovena zcela pevná pravidla, není dokončeno zonování... takže se do dění v něm tím spíš zatahuje politika? A není snad právě sama korupcí a lobováním pokřivená česká politika je nezdravá s nezdravým dopadem i na tak už dost bolavý problém lesů Šumavy?

A hlavně není problém v důvodech způsobujících celoplošné oslabení porostu smrku nejen Šumavy ale dokonce v celoevropském až celosvětovém měřítku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 17.5.2011 16:56

Re: autor těžce zklamal

i kdyby tomu bylo tak, že neobnovitekné zdroje jednou dojdou, tak se dá s jistotou tvrdit, že dojdou mnohem později než si leckdo opravdu myslí a "nekonečně"  později než dojdeme my jako Evropané - nositeli určité kultury s touto zelenou - lidem nepřátelskou ideologií. Ty peníze co hodíme do pece zeleného pekla budou někde chybět. Možná ve vědě, možná ve vzdělání možná při hledání dalších zdrojů  proč se dnes cpou těžké prachy do fotovoltaiky, když se takto nárazově vyrobená elektřina nedá skladovat a proto musíme mít stejně tyto kapacity zdvojené.. To je úžasná efektivita. Možná, že za 10 let nedotování obnovitelných zdrojů všeho druhu by se přišlo na to, jak tuto elektřinu hospodárně využívat a pak by nastal přirozený rozvoj těchto zdrojů. já bych byl mnohem radši, kdyby se místo boje proti CO2, bojovalo proti emisím plynů a prachu, které ve vzduchu nemají co dělat, které OPRAVDU škodí zdarví. Více bych čistil vody. To by prospělo lidem i přírodě. To co se dnes předvádí je ničení přírody i lidí. To nemluvím o tom jak se daří orangutanům na plantážích olejových palem na Borneu a jak jsou na to s biodiverzitou uschlé Šumavě. Já jsem si skoro jistý, že kdyby byl nějaký všemohoucí, který by nabídl těm dobrodruhům, že od zítra bude Šumava vypadat jako by vypadala za 60 let bezzásahovosti a tenhle průšvih jako přeskočíme (a myslím, že by vypadala celkem slušně), že by to stejně nechtěli a zase by protestovali. jim jde o něco jiného. jsou to ničitelé. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 17.5.2011 16:46

Re: To je pořád keců, kácet, nekácet,

Není. Ty nastojato trčící pahýly jsou mj. útočištěm hmyzu, doupných ptáků, drobných obratlovců... Bez nich se třeba na Šumavu nikdy nevrátí tetřívek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 17.5.2011 16:43

Re: autor těžce zklamal

Řvete, aniž byste nejspíš článek četl. Autor jasně říká: vzhledem k změně charakteru a hustoty osídlení po WWII bylo možné v poměrně rozsáhlé území ponechat přírodním procesům a rezignovat na jeho hospodářské funkce. Chrání se ne to, co tu bylo v okamžiku vyhlášení (přesněji: nejen to), ale to, co by tu mohlo a mělo v průběhu dlouhého času vzniknout. Jenže takhle dlouhodobé procesy evidentně přesahují obzor "Na jaře zaseju, na podzim sežeru" :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 17.5.2011 15:22

Vážený pane Moldáne

Jak již bylo tady podotknuto, Šumava, až na několik málo malých oblastí, již po staletí hospodářským lesem, který výtečně obhospodařovali Schwarzenbergové a po nich za první republiky Státní lesy. Celkem dobře hospodařily i Vojenské lesy.Snaha nechat na obrovském území bývalý hospodářský les zcela na pospas přírodě, je naprostá zrůdnost. Tento les bylo v symbióze s člověkem a počínání Zelených je stejné, jakoby dítě opustili rodiče, ať se živí a léčí samo.

Sami Schwarzenbergové a Buquiové byli natolik rozumní, že nechali malou část tohoto lesa jeho přirozenému vývoji, aby viděli po stu a více letech výsledky. Na jedné straně Zelení řvou, že kůrovcová kalamita a je způsobena smrkovou monokulturou, ale nevadí jim, že z monokulturního lesa se les smíšený bez člověka nestane. Blebty o teplém počasí atd. si mohou nechat - kůrovec se přemnožil, protože mu Zelení pro přemnožení vytvořili báječné podmínky.

Napadat pana Stráského za to, že dovolenými prostředky se snažil část lesy uchránit je naprostá podlost. Nebo považujíé Zelení za přirozený ideál národního parku suché stromy a zem zarostlou buřinou, která vše udusí?

A to nemluvím to tom, že Šumava má být národním parkem, tedy oblastí s určitou regulací a ne národním pralesem, nebo jak si Zelení představují národní spouští. Vyžeňme ze Šumavy Zelené a vraťme tak ty, kteří na Šumavu patří, tj. zkušené lesníky. A Zeleným všeho druhu jako náhradu za způsobenou škodu zastavme všechny státní příspěvky. Ať se také živí sami v souladu s přírodou, jak pro jiné požadují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Košařová 17.5.2011 15:11

Lidi do národního parku nepustíme, ale kůrovce ano.

Spousta takzvaných ekologů nám tvrdí, že pokud budou lidé na Šumavě provozovat turistiku, cyklistiku, popř lyžovat, že tím nevratně poškodí tamní přírodu. Ale kůrovec jim nevadí, s ním si prý příroda poradí sama. Patří snad pan Moldan mezi ně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 14:23

Re: www.osel.cz-zadat změny klimatu,oteplování....

Pane Mrázek možná, že spíše Vy tu transparentem máváte. A pokud Vás zajímají fakta pak je jich v odborné literatuře dost. Konkrétně alespon zopakuji: oteplení regionu o cca 1.5C za století a s tím související zvýšení odparu o cca 150mm srážek. Pokles imisí síry jen na cca čtvrtinu oproti letům 80tým a dosud narůstající depozice NOx.

Na tom Oslu je lecos - i osloviny. O trendu v klimatu (aniž by jste musel být u klávesnice):

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1129 ... 248410003/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 14:10

Re: Tato diskuze

Mám za to, že Moldán odborníkem je - určitě má mimořádný nadhled - a nevylučoval bych, že i na NP se v diskusi kvalitní pohledy najdou. Je jen otázkou jak často.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.5.2011 14:05

Re: To je pořád keců, kácet, nekácet,

Dopady těžby jsou z hlediska acidity zhruba srovntelné s mírou současných depozic. Rozhodující je hloubka podloží, místní míra acidity,  typ podkladové horniny.... "Fuk" to rozhodně není i s dalších příčin - přírůstek nasákavé hmoty, zastínění... Paradoxně je ale také větší depozice právě v hustém porostu - nejvíc tak trpí městská zelen co vychytává prach... a tam kde se vykácí depozice skokem poklesnou.

Pro typ zásahu se sestavují podrobné mapy. Ministr Chalupa např. nyní rozhodl, že pokud už se někde v první zoně kácet bude - pak jen ručně bez vstupu těžké techniky, kmen se jen odkorní a nechá na místě zetlít, nebude se nikde stříkat s letadel... s  tím souhlas - víc se asi dělat nedá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 17.5.2011 13:46

Souhlasím s Vámi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 17.5.2011 13:09

Re: To je pořád keců, kácet, nekácet,

On asi opravdu vyroste, říkali mi lesáci, ale trvá to tak bratru 300 let! Ten jeden cyklus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Andreas 17.5.2011 13:05

Re: Tato diskuze

V diskusi Psa teda určitě ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.5.2011 12:58

Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést.

To těžko... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.5.2011 12:57

Re: Tato diskuze

Jaký odborník? On se k tomu vyjádřil někdy nějaký odborník?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 17.5.2011 12:54

Re: Uschlé stromové patro

Problém sedmdesátých let v Krušných horách nebyl kůrovec, ale čím obnovovat tamější lesy, poškozené imisemi. Výzkumníci se tudíž zabývali problémem primárního poškození lesů, nikoli druhotné vlny kůrovce. Svým příspěvkem jsem jenom chtěl upozornit, že není suchý les jako suchý les.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 17.5.2011 12:45

Re: Uschlé stromové patro

Je mi líto, ale já jsem Krušné hory i Jizerky měl možnost vidět právě v té době o které píšete . Někdy kolem roku 1979.Viděl jsem tam i pokusné políčko na kterém se snažili výzkumníci vyzkoušet , která dřevina by tamní podmínky přežila. Výsledky byly triskní. To co říkám, nejsou jen moje názory. Pouze  tlumočím co jsem vyslechl od místních lesníků a dokonce i jejich německých kolegů z druhé strany kopců. To políčko tam měl Výzkumný ústav myslivosti a lesního hospodářství , který sídlil ve  Strnadech u Zbraslavi. Pokud mě paměť neklame slovo "kůrovec" tam nepadlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 17.5.2011 12:42

Tato diskuze

je jen dokladem tristní situace, kdy o problému už se nevede racinální diskuze, ale většina má předem jasno a co nám bude nějaký odborník vykládat, my to přece víme nejlíp. A hlavně kdo nejde s námi, jde proti nám. A to mu nedarujeme!

• reagovat
• nahlásit příspěvek