Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Národní park není hospodářský les, Stromovka ani lunapark
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 17.5.2011 11:25Re: To je pořád keců, kácet, nekácet, Možná jde právě někomu o to kácet a svážet... a jiní tomu brání. Jde možná o to které dřevo lze ještě rychle prodat nastojato.... systémem "po nás potopa". Solár co vím takoví také podporovali - a zejména poslanci, co za nimi stojí kapitál vložený i do těch solárů... a ti se v době našeho předsednictví v EU postarali o storno řady návrhů legislativních úprav a tím o prostor pro "solární tunel" umožněný strnulostí zákona zatímco cena fotovoltaických panelů rapidně klesala... Arogantnost výroku kde by kdo mohl viset... - je tak nejspíš jen vedle šíření hloupostí dalším projevem osobnosti pana Čulíka. |
|
J. Schwarz 17.5.2011 11:52Re: To je pořád keců, kácet, nekácet, Zajímalo by mne, koli "živin" se uplatní z toho rozpadajícího se dřeva a jestli by "obnovenému pralesu" nebylo fuk, jestli vyroste na vytěžené holině nebo mezi nastojato trčícími pahýly odumřelých smrků. |
|
V. Vérosta 17.5.2011 13:09Re: To je pořád keců, kácet, nekácet, On asi opravdu vyroste, říkali mi lesáci, ale trvá to tak bratru 300 let! Ten jeden cyklus. |
|
|
P. Rada 17.5.2011 14:05Re: To je pořád keců, kácet, nekácet, Dopady těžby jsou z hlediska acidity zhruba srovntelné s mírou současných depozic. Rozhodující je hloubka podloží, místní míra acidity, typ podkladové horniny.... "Fuk" to rozhodně není i s dalších příčin - přírůstek nasákavé hmoty, zastínění... Paradoxně je ale také větší depozice právě v hustém porostu - nejvíc tak trpí městská zelen co vychytává prach... a tam kde se vykácí depozice skokem poklesnou. Pro typ zásahu se sestavují podrobné mapy. Ministr Chalupa např. nyní rozhodl, že pokud už se někde v první zoně kácet bude - pak jen ručně bez vstupu těžké techniky, kmen se jen odkorní a nechá na místě zetlít, nebude se nikde stříkat s letadel... s tím souhlas - víc se asi dělat nedá. |
|
|
M. Koutný 17.5.2011 16:46Re: To je pořád keců, kácet, nekácet, Není. Ty nastojato trčící pahýly jsou mj. útočištěm hmyzu, doupných ptáků, drobných obratlovců... Bez nich se třeba na Šumavu nikdy nevrátí tetřívek. |
|
|
B. Hudzieczek 17.5.2011 7:56Uschlé stromové patro nikoliv neznamená, ale toliko nemusí znamenat zánik lesního ekosystému. Uschlé stromové patro v Krušných horách v 70. letech znamenalo zánik lesního ekosystému. Jak tomu bude na Šumavě to zatím nevíme. A asi se to nedovíme tak rychle cca 30 let), jako krušnohorští lesníci, kterým se přes různé problémy podařilo jakýs takýs lesní ekosystém zachránit. Ošetřovat napadené stromy chemicky je nesmysl - dnešní insektidy nejsou zdaleka tak účinné, jako ty v v minulém století, nemají penetrační účinek, zůstávají na povrchu a zasáhnou jen zlomek hmyzích škůdců. Jejich vliv na případnou umělou obnovu je nulový; problém umělé obnovy na rozsáhlých kalamitních plochách je problémem zásadní změny mikroklimatu a vitální buřeně "pohnojené" zetlelými zbytky stromů. Ale NP se primárně nezřizuje proto, aby v něm probíhala umělá obnova. Kácet napadené kůrovcové stromy, odkornit je a ponechat dříví na místě - to je cesta, jak lze spojit nespojitelné, totiž vyhlášení NP v území, kde převládá hospodářský les. |
|
|
B. Brousková 17.5.2011 11:41Re: Uschlé stromové patro Krušné hory nesežral kůrovec, ale kyselé deště, proto odešlo vše co tam rostlo.Spolehlivě likvidovaly i mladé smrky, které kůrovec nenapadá. Lesníci se mohli postavit třeba na hlavu a nic by nevyřešili, kdyby se nesnížilo procento emisí síry. Listnáče, které byly proti emisím o něco odolnější zase likvidovaly místní klimatické podmínky. |
|
|
B. Hudzieczek 17.5.2011 12:00Re: Uschlé stromové patro Nezabýval jsem se otázkou, zda Krušné hory sežral kůrovec - on je sice sežral, ale až poté co byly smrky primárně poškozeny jiným činitelem. Většina kůrovců patří mezi druhotné škůdce - velkoplošně napadají oslabené stromy; primárně púsobících kůrovců je menšina a Lýkožrout smrkový mezi ně nepatří. Jsou druhy lýkožroutů, které napadají i mladé smrky ( L. lesklý, L. vrcholkový atd.). Na krušnohorském příkladu jsem chtěl jen dokumentovat, že suché stromové patro nemusí být vždy známkou přizeně probíhajících procesů v lesním ekosystému. Krušnohorští lesníci, obrazně řečeno, se opravdu "stavěli na hlavu", a to, že se jim jakýs takýs les v Krušných horách podařilo zachránit, je v první řadě jejich zásluhou. On se ten les totiž i po poklesu imisí nevysázel sám. Není tu prostor líčit, kolik to stálo peněz, energie a nervů, bez toho, aby průmyslové podniky nesly alespoň část nákladů na obnovu zničených krušnohorských lesů. A bohužel ani po třiceti letech se nedá spolehlivě konstatovat, že v Krušných horách vidíme "světlo na konci tunelu" |
|
|
B. Brousková 17.5.2011 12:45Re: Uschlé stromové patro Je mi líto, ale já jsem Krušné hory i Jizerky měl možnost vidět právě v té době o které píšete . Někdy kolem roku 1979.Viděl jsem tam i pokusné políčko na kterém se snažili výzkumníci vyzkoušet , která dřevina by tamní podmínky přežila. Výsledky byly triskní. To co říkám, nejsou jen moje názory. Pouze tlumočím co jsem vyslechl od místních lesníků a dokonce i jejich německých kolegů z druhé strany kopců. To políčko tam měl Výzkumný ústav myslivosti a lesního hospodářství , který sídlil ve Strnadech u Zbraslavi. Pokud mě paměť neklame slovo "kůrovec" tam nepadlo. |
|
|
B. Hudzieczek 17.5.2011 12:54Re: Uschlé stromové patro Problém sedmdesátých let v Krušných horách nebyl kůrovec, ale čím obnovovat tamější lesy, poškozené imisemi. Výzkumníci se tudíž zabývali problémem primárního poškození lesů, nikoli druhotné vlny kůrovce. Svým příspěvkem jsem jenom chtěl upozornit, že není suchý les jako suchý les. |
|
|
J. Vacek 17.5.2011 7:51"profesor" Moldan Soudruh "profesor" Moldan opět nezklamal. Jen mi dosud není jasné, proč není u teroristických Zelených. Původně byl v ODS, kde bych předpokládal (a nejen já) alespoň relativně zdravý úsudek a pohled na světa dění. Nyní je v "pravicové" TOP09. Očekával bych totéž. Leč tento mektal svými rádobymoudrými doporučeními s pravicovým pojetím politiky nemá společného lautr nic. Je to ve skutečnosti civilizovaně vyhlížející Bursík a jemu podobní... A to, že tohoto ujetého profesůrka podpořil procitnuvší Šláfnberg netřeba ani komentovat. On ten pan kníže je ve skutečnosti pěkný vykuk a vychcánek. |
|
|
P. Rada 17.5.2011 8:25Re: "profesor" Moldan Politiky a hněvu jak je slyšet právě od teroristů... má pan Vacek v hlavě plno - naopak argumentů, uvádí pomálu. |
|
|
J. Vacek 17.5.2011 9:10Re: "profesor" Moldan A co chcete uvádět za argumenty? Vždyť jsou tak zřetelné a mnohokrát popsané, že je netřeba opakovat. Moldanovy postoje slouží v podstatě k jedinému - k zachování a rozmnožení kůrovce. A takto přemýšlet může jen debil. Jde mi hlavně o to, že vy, moldan a vám podobní klidně necháte uschnout stovky, tisíce hektarů lesa, jen, PROBOHA, nesmí chcípnout jediný nevinný brouček, ptáček, myška.... To vám nepřijde divné, že. A ještě jsem si vzpoměl na jednoho blba, který hlásá stejný přístup, jako Moldan - ano , je to náš naštěstí již bývalý rádobyprezidentpravdaaláska Havel.... |
|
|
P. Rada 17.5.2011 10:58Re: "profesor" Moldan Pane Vacek mám za to, že si pletete mě s někým jiným komu o fakta nejde a místo faktů dáváte odvolávky na politiku a dokoce i nejvyšího... Mám za to, že stojí za pozornost už fakt, že se v těchto desetiletích kůrovec v mírném pásmu velmi rozmáhá. Šumava je pak ukázkou toho jak zásahy proti němu selhávají velmi podobně jak resuscitování smrtelně nemocného. Něco o tom kůrovci je zde: http://www.vesmir.cz/clanek/kurovci-milacci-evoluce A o tom jak imise jen dusíku ovlivnují porosty: http://www.vesmir.cz/clanek/dusik-v-lesnich-ekosystemech Vzpomenme na léta osumdesátá kdy šokem odumřela vegetace na Krkonoších.... a Šumava to tehdy zdánlivě bez následků ustála - jen zdánlivě. Depozice síry poklesly od té doby prakticky jen na čtvrtinu.... A dnes jak vidno se zhojna najdou lidé, kteří chybku vidí především v apetitu onoho broučka event ekologistů... ale nikoli v rozhodnutí o výsadbách svých předků a hlavně už vůbec né u sebe a své současné spotřebě... a důsledcích toho všeho. |
|
|
J. David 17.5.2011 7:02Severní stráně Šumavy Byly 200 let (dvě doby obmýtní) hospodářským lesem. Intenzivně se "zhospodařily" od roku 1870 po větrnné kalamitě. Chov lýkožrouta, v pojetí ekologistů, je zvrhlost. je to něco obdobného, kdy zahrádku s mrkví a karfiolem necháte zarůst lebedou a bodláčím. Ze Štepánka Netolického a Jakuba Krčína by nynější ekologisté udělali zlotřilce, když bažiny a blata přeměnili v rybníky. Máme jihočeský biotop opět přenechat přírodě? Halt ti Shwarzenbergové udělali ze severních strání Šumavy hospodářský les. Urwald je na Boubíně. Rád se ve své lesnické duši nechám poučit. PS. Ekologisté jsou (můj názor) dementní klaka, mají klapky na světlech, jak drožkařský kůň a blábolí omšelé poučky mimo realitu. Bědují třeba, že vrabce není k vidění. Bodejť by ne, když co strom, to hnízdo strak a na hřebeni střechy baráku vartují krahujci. Těžko se pak žije brabčákovi. Kdo to ale způsobil svými debilitami? Ekologisté, magoři s prořídlým fousem a zaníceným pohledem, žvanící do všeho a nemající zpětnou vazbu. Něco jako Adamité. Kuš, nechal jsem se unést. |
|
|
J. Hruška 17.5.2011 8:02Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést. Dobrý den pane David, poražme společně Goliáše ekologismu! Zachraňme člověka před ochránci přírody. Debility se změnily ve zločiny. Magoři jsou zločinci. Dosud povolená tisíckrát opakovaná lež se nesmí stát tím, čím by "ekologům" ráda byla. Šumava patří člověku, každému jednotlivě, všem dohromady, nikoli jen ochráncům, tetřevům hluchým. Zdař Bůh. Josef. |
|
|
P. Rada 17.5.2011 8:19Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést. Pane Hruška jaksi vám uniká závislost člověka na přírodním prostředí. My totiž dýcháme, pijeme i jímme... to co sami vůbec produkovat neumíme. Zato okolní prostředí ovlivnovat umíme a to až tak, že jej máme celoplanetárně podmaněné. Ale hospodáři jsme v něm mnohdy špatní. Viz změna klimatu, kyselé deště, NOx.... a k tomu ještě ti ekologisté jak píšee - také výtvor homo zvaného sapiens - že?! |
|
|
J. Hruška 17.5.2011 9:21Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést. Hezký den pane Rada, bohužel Vám zase naprosto unikla závislost přírodního prostředí na člověku. V celoplanetárním pohledu se již jen velmi těžko najde člověkem neovlivněné přírodní prostředí, natož v pohledu na Šumavu. Budete se muset smířit s více jak šesti miliardami lidských bytostí. A zde na Šumavě? ... s mnoha stovkami ve městech přidušených Čechů, Němců atd., kteří se také chtějí nadýchnout (v pohodlí). A Šumava by měla právě sloužit k odpočinku tisíců dělníků, je to jejich domov. Nadýchne se snad člověk zdravého vzduchu v mrtvém stohy tlejícího dřeva zataraseném lese? (zápach plísní místo vůně pryskyřice) Co odtéká ze Šumavy? -- Odvážíte se napít z potůčku nebo z Vltavy? Po ochutnání vody odtékající z bezzásahové zóny by kojenec pravděpodobně zahynul. (Voda plná dusičnanů a splodin tlení dřeva, plísní a dřevokazných jedovatých hub, přírodních). Zamysleme se společně konečně. Zdař Bůh. Josef. |
|
|
P. Rada 17.5.2011 11:04Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést. Jste někde mimo pane Hruška - nechtěl jste reagovat na něco jiného? Copak jsem spochybnil vliv člověka na přírodu? Nepsal jsem snad o změnách klimatu, okyselení půd... Nedublujete nyní spíš to co uvádím jinými slovy? |
|
|
R. Langer 17.5.2011 12:58Re: Na severní stráně Šumavy se nechme unést. To těžko... :-P |
|
|
P. Rada 17.5.2011 8:13Re: Nejen severní stráně Šumavy Pane David máte text plný invektiv k ekologistům - nic jen proti invektivám - ale pokud je jich tolik bylo by na místě jemenovat osoby a činy konkrétně - jinak Váš hněv vede dál jen k nedorozumění. Klapkou na očích kterou naopak vidím u Vás je ignorace příčin množení kůrovce. Příčinou je: 1,smrková monokultůra... 2, rostoucí průměrné roční teploty...3, pokles acidity podloží... 4, vyší lámavost porostu vlivem NOx i dynamiky klimatu... 5, do budoucna i dpředpokládaný vývoj těchto vlivů. Toto je podnětem k masivnímu množení kůrovce a tím rozkladu dřevní hmoty znovu na supstrát. Vzláště tam kde se jedná o hospodářský les však druhu homo jež většinu zmíněných vlivů zapříčinil ale utíká předpokládaný zisk a to také vyhrocuje pohledy. Ohrožení smrkových porostů ale platí nejen pro celou Šumavu /Krkonoše, Krušné hory, Beskydy... už jsme pohřbili/ ale i Českou kotlinu. Navíc také obecně pro všechny lesy mírného pásma, které se klimaticky posouvá severněji. Právě proto je toto problém rozsáhlý a někde pak více či méně vyhrocený. Tu vyhrocenost pak stupnuje vytvoření umělých hranic, které kůrovec nerespektuje - podobně jak zas člověku se nechce poznávat a respektovat přírodní zákony a zákonitosti a i zpětně nést důsledky za počiny své i svých předků.
|
|
|
J. Mrázek 17.5.2011 11:18www.osel.cz-zadat změny klimatu,oteplování.... A zjistíte, že jste o metr vedle klávesnice PC.....nic proti názoru, ale měl by být opřen o fakta a ne zelenými nošené transparenty.....i když jim za to kapou vydatné dotace....a kousek by se hodil...? |
|
|
P. Rada 17.5.2011 14:23Re: www.osel.cz-zadat změny klimatu,oteplování.... Pane Mrázek možná, že spíše Vy tu transparentem máváte. A pokud Vás zajímají fakta pak je jich v odborné literatuře dost. Konkrétně alespon zopakuji: oteplení regionu o cca 1.5C za století a s tím související zvýšení odparu o cca 150mm srážek. Pokles imisí síry jen na cca čtvrtinu oproti letům 80tým a dosud narůstající depozice NOx. Na tom Oslu je lecos - i osloviny. O trendu v klimatu (aniž by jste musel být u klávesnice): |
