Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Kůrovcové ohýbání reality
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Václavíková 21.4.2011 22:07Re: Bohužel, Dá se přímo říci, že rychloodborníkem. Ale takových tu je .... |
|
P. Šmejkal 21.4.2011 6:19Re: o co doopravdy jde.... paradoxne, cim vice jsme zavaleni informacemi ze vsech stran, tim mene se ve vecech orientujeme. Neni cas a sila na selsky rozum na intuici a syntezu. Skatulkujeme na modre a oranzove, na spartu a slavii atd. atd. a ve slepe vire se bijeme za neco do posledniho dechu, bez toho abychom se zastavili, nadechli a rozhledli. Stavame se lehkymi obetmi manipulace medii, politiky a podvodniky vseho druhu. Prijedte s otevrenym srdcem, uvidite a ucitite |
|
J. Anděl 20.4.2011 23:33Re: Šumava je vážně nemocná Jak už to tak v diskuzích bývá, Váš první příspěvek jsem si přečetl jako poslední. Díky za ně! |
|
|
J. Anděl 20.4.2011 23:29Re: Mě se jen tak nezbavíte, znovu položím otázku. Nevím, jestli bude pan Rada ochoten to spočítat, já ne, ale zdá se mi, že každé snížení konzumace způsobí i snížení spotřeby energie, nutné k výrobě a distribuci produktů ke spotřebě určeným. Vám ne? Jaká by však byla tato energeticky nerozežraná společnost? Těžko lze definovat společnost negativně. To, že bude energeticky méně rozežraná o té společnosti samo o sobě vůbec nic neříká. Může být tudíž ledasjaká. Může být chudá a špinavá, ale může být také skromná a krásná. To záleží (by záleželo) na nás. |
|
|
J. Anděl 20.4.2011 23:23Re: Bohužel, Pan Langer naproti tomu je odborníkem nejen na ekologii, ale například i na náboženství :-). |
|
|
J. Anděl 20.4.2011 23:16Re: dobrá Bojuje. Jeho příspěvky jsem četl až po napsání toho svého a dávají mi ještě hlubší smysl. Já neznám základní fakta. Myslím, že nás je víc, a proto se tak snadno manipuluje míněním. Pan Rada píše, že si to lze snadno dohledat (třeba to o té kyselosti) a jistě lze (a třeba to i udělám), ale stejně, pokud se problematice nevěnujete, dohledáte si jenom to, na co vás někdo upozorní. Tím je to složité. Ale tu cestu pro ověření jistě podniknu, cca do dvou měsíců. Včera jsme zrovna s kamarády ze školních let plánovali nějaký čundr. Sice nezměřím kyselost a nespočítám kůrovce ani pařezy, ale svými tykadly, co mi rostou např. z čela, srdce a břicha, si to tam alespoň trochu ohmatám :-)). |
|
|
J. Václavíková 20.4.2011 22:55Re: dobrá Jé, to je výborné. Já se tam nedostanu, mám to trochu z ruky, tak potom dejte vědět. Jinak je mi trochu líto, jak tu necháme pana Radu osamoceného, je jako Don Quijotte, ale bojuje proti tmářům statečně. |
|
|
J. Anděl 20.4.2011 22:40dobrá Pane Březino, z dřívějších článků mám k Vašim závěrům trochu nedůvěru. Ačkoliv tento zní vcelku rozumně. Jsem již unavený, abych si čísla ověřoval a jelikož na mém závěru nic nezávisí, mohu si dovolit říci si - předpokládejme, že máte pravdu :-). Každopádně beru Vaši výzvu. O Velikonocích to už nestihnu, ale pojedu se na Šumavu podívat. Je pravda, že jsem v těch končinách již několik let nebyl. |
|
|
J. Anděl 20.4.2011 22:36Re: o co doopravdy jde.... To dává vcelku smysl... pokud tedy přihlédneme k tomu, že semena v šumavských slatích odpovídají asi méně kyselému prostředí, tzn. ne zcela současnosti. Čistě esteticky a pocitově nevnímám pustiny jako tragédii. I když jsem teď byl v Krkonoších a viděl tam polomy či mrtvé pahýly, viděl jsem je jako součást magického světa. Já nepotřebuju všude načančanou travičku a zelený lístečky jako v parku (Francouzském nebo Anglickém, obojí je umělé). I pustina, pokud je divoká, má svý kouzlo, pokud nad ní nevedou dráty vysokýho napětí :-). Ale výsadba nových stromů v duchu, jak píšete, s tím není v konfliktu, to mi přijde dobré. |
|
|
K. Hejkal 20.4.2011 22:24Re: Nevšiml jste si, že si odporujete? a čím? |
|
|
P. Šmejkal 20.4.2011 22:11Re: Vy říkáte "ťěžba" Źiji v NP 20 let a denne, vcetne dneska potkavam nakladaky plne dreva nalozene napr nad Zelenou Horou nebo pod Modravskou Horou. Ty odkornene a ponechane na miste kmeny predstavuji pouze spicku ledovce. Zajimave je, ze nektere nakladaky vyjizdeji plne nalozene z Modravy v 7 hod rano.....kam ten spech? Verim pane Novaku, ze to myslite dobre, ale verte, ze jste mystifikovan medii ve stylu ochrana prirody rovna se ekoterorismus. |
|
|
P. Šmejkal 20.4.2011 22:00o co doopravdy jde.... o co doopravdy jde....Pouze velice strucne: 1. smrkove porosty rostly na puvodni-divoke Sumave pouze nad 1200 m n.m-tkzv. klimaxova smrcina. Teprve po velke vichrici a nasledne kalamite v 19stl. byly vysazovany rozsahle smrkove monokultury a to jeste ze semenacu z nizinych oblasti-jiny mene odolny geneticky fond. 2. V dusledku mnoha faktoru jako napr. narustajici kyselost pudy, postupne oteplovani atd. jsou tyto nepuvodni porosty oslabeny a snadno napadany kurovcem..ktery funguje jako vulgarne receno...zdravotni kontrola a selekce.... Reseni je pouze jedno navrat k puvodnim porostum tzn. prevazne listnacum. Varianty. 1. ponechat vse prirode, ktera si jiste sama poradi..tzn. pockat cca 100 a vice let.2. Urychlit tento proces a vysazovat porosty v puvodnim prirozenem slozeni, ktere je znamo diky uchovanym semenum hluboko v sumavskych slatich. Postup, ktery se bohuzel jiz leta na Sumave aplikuje tzn. znovu vysazovani jehlicnanu a pak nasledny narek nad kurovcem a nutnost tezby ma jediny duvod-BYZNYS. Z verejnosti se delaji blbci a penize tecou kam maji-jen ne obcanum................ |
|
P. Rada 20.4.2011 20:51Re: Já se ptám, který je toho schopen TEĎ? K těm "mezím růstu" se společnost dopracovala později ale přeci - jak jinak si vysvětlit celosvětovou stagnaci ekonomik? Je tedy dobře, že některé podstatné předpovědi máte "zažrané" ale je zároven škoda, že i když k jejich naplnění došlo se spožděním přesto na to zjevně nejste připraven. Realita předpovědí vývoje klimatu je vždy jen pravděpodobnostním vyjádřením k zprůměrovanému chování za dlouhý časový úsek - zpravidla shlazení na 30letá období. Vazba smrku na kůrovce je ale komplikovanější o to, že porost smrku ozdravují tuhé zimy a deštivá léta ale né už tolik samotný vývoj teplot který však bývá nosnou částí globální předpovědi vývoje klimatu. Smrk s kůrovcem bojuje navíc mechanicky, chemicky i biologicky pomocí hub ...a to oboustraně i celoročně a každá s interakcí má svá specifika. Proto jsou přesné časové předpovědi vývoje obtížné. Vývoj zdravého porostu však potřebuje téměř století a to je dostatečně dlouhé období ve kterém pravděpodobně dojde k fatálně nepříznivé souhře vlivů pro šumavský smrk s vysokou pravděpodobností. |
|
|
P. Rada 20.4.2011 20:05Re: Vy říkáte "ťěžba" Pane Novák kůrovce nelze namnožit na zdravé vegeetaci stromů a i kdyby jste jej uměle vyppustil do zdravé populace jež se projevuje např minimální defoliací pak se kůrovec na takovéto vegetaci neuchytí. Toto by jste měl přijmout nebo pokusit se vyvrátit a né před tímto podstatným uhýbat. Po větrné kalamitě kde poadají stovky stromů navíc tam kde v jejich okolí je les oslabený je situace trichu jiná. Pak pochopitelně může přijít tzv kurovcová kalamita. Dusíkaté látky v půdě urychlují sice růst i dřevin ale s řidším pletivem co kůrovci více vyhovuje a s rychlejším růstem spojená vyší lámavostí a pak k riziku polomu dál přispívá. Lesy Šumavy budou dnes navíc tím slabší čím vice se dřevní hmoty vytěží. Těžbou se totiž nenávratně odnímá další dávka s už tak minerálama chudé půdy a podkopává se tak šance i pro zdravý vývoj následného porostu. Toto těžaři ignorují. Kolem Šumavy došlo už k řadě pikantních i přivazovacích akcí které přitahují veřejnou pozornost co těžařům komplikuje život a Vám asi zvedá adrenalin. Fakt celkové devastace regionu ale nejvíc dlouhodobě ovlivnují kyselé depozice a budoucnost pak právě i nepřiměřená těžba a klimatické okolnosti. |
|
|
V. Novák 20.4.2011 18:38Vy říkáte "ťěžba" pokácení stromu, jeho odkornění a ponechání na místě? Jakýpak z toho má kdo BYZNYS? Upozorňuji, že přesně to, co jsem popsal, bylo hlavním trnem v oku "ochránců stromů", kteří svým přivazováním se k napadeným líhním kůrovce tohoto namnožili. |
|
|
V. Novák 20.4.2011 18:36Mě se jen tak nezbavíte, znovu položím otázku. Jak si představujete "energeticky nerozežranu" společnost a její ekonomiku? Pábíte o ní neustále, tak byste mohl snad být sto ji popsat. Nebo alespoň odkázat na takovou existující (dnes nebo v historii) společnost. To přece nemůže být TAKOVÝ problém, abyste se stále vykrucoval. Prozatím jsem se dověděl, že bych měl méně jíst - no, to by určitě neškodilo. A jaké procento výroby Temelína tím ušetříme? |
|
|
P. Šmejkal 20.4.2011 17:44o co doopravdy jde.... o co doopravdy jde....Pouze velice strucne: 1. smrkove porosty rostly na puvodni-divoke Sumave pouze nad 1200 m n.m-tkzv. klimaxova smrcina. Teprve po velke vichrici a nasledne kalamite v 19stl. byly vysazovany rozsahle smrkove monokultury a to jeste ze semenacu z nizinych oblasti-jiny mene odolny geneticky fond. 2. V dusledku mnoha faktoru jako napr. narustajici kyselost pudy, postupne oteplovani atd. jsou tyto nepuvodni porosty oslabeny a snadno napadany kurovcem..ktery funguje jako vulgarne receno...zdravotni kontrola a selekce.... Reseni je pouze jedno navrat k puvodnim porostum tzn. prevazne listnacum. Varianty. 1. ponechat vse prirode, ktera si jiste sama poradi..tzn. pockat cca 100 a vice let.2. Urychlit tento proces a vysazovat porosty v puvodnim prirozenem slozeni, ktere je znamo diky uchovanym semenum hluboko v sumavskych slatich. Postup, ktery se bohuzel jiz leta na Sumave aplikuje tzn. znovu vysazovani jehlicnanu a pak nasledny narek nad kurovcem a nutnost tezby ma jediny duvod-BYZNYS. Z verejnosti se delaji blbci a penize tecou kam maji-jen ne obcanum................ |
|
|
P. Rada 20.4.2011 16:13Re: Možná byste mi, jako poučený laik, Pane Novák "trefou kozla" je dle mého spíš si myslet, že konzumovat půjde celosvětově čím dál tím víc ve větší populaci .... a že toto je projevem kvalit civilizačních. Dnešní cca 50% otylost jen národa českého je znovu uváděný příklad zbytečného konzumu, zbytečného krácení kvality i délky života. |
|
|
V. Novák 20.4.2011 16:00Já se ptám, který je toho schopen TEĎ? Odpovídám - žádný! Ale vy jste nepsal o reálných předpovědích - nebo to aspoň jako spisba o reálných předpovědích nevyznělo. A k tomu říkám - já mám informace od 70. let, o tehdejších predikcích globálníího ochlazování a Mezích růstu. Ty informace mám zatraceně zažraný, protože jsem to těm...(píííp) tenkrát žral i s naviákem. Takže od té doby jsem očkován "sérem na propagandu". |
|
|
P. Rada 20.4.2011 15:41Re: No, tak to já si vzpomínám, Pane Novák mám poněkud jiné informace ohledně predikce klimatu. Jednak v tom, že vývoj klimatu je nutné modelovat a do výpočtu zahrnovat vlivy civilizační, atmosféry, oceánů... a takto širokou škálu vlivů bez moderních superpočítačů s pravděpodobnostním vyjádřením na jednotky stupnů a s jistotou cca 90% do konce století nebylo možné dříve provádět. Tak se opětovně ptám který s klimatologů toho dříve schopen byl? |
|
|
V. Novák 20.4.2011 13:51Možná byste mi, jako poučený laik, mohl aspoň odpovědět, jak si představujete tu energeticky nerozežranou společnost, o níž básníte. Se severskými zeměmi a jejich násobnou spotřebou oproti nám jste trefil kozla.. Tak znova, prosím... |
|
|
V. Novák 20.4.2011 13:49Nevšiml jste si, že si odporujete? V jednom příspěvku... |
|
|
V. Novák 20.4.2011 13:47No, tak to já si vzpomínám, že už v 70. letech někteří vědci - nevím ovšem, zda to byli klimatologové - predikovali brzký příchod doby ledové. Touhle dobou se měly poslední zbytky zdecimované evropské populace potácet mezi zmrzlými smetišti a dojídat poslední zbytky po dávno zničeném zemědělství. Asi to tak docela skuteční klimatologové nebyli, tihle malthusiánští Římskoklubisti. Když se koncem 80. let ukázalo, ža vývoj... jaksi... neposlouchá, uveřejnil jistý Bedřich Moldan (snad jste to jméno slyšel) vysvětlení - západní země se předpovědi zalekly, začaly se chovat odpovědně a tím její splnění odvrátily. Ale ty socialistické... Uveřejnil to v T cosi, což byl časopis, kam zhusta psali disidenti. Jinak se samozřejmě mýlíte. Klimatologové fungují nejméně desítky let a fungovali už před válkou. Druhou světovou. Jenom nebyli většinově tak drzí, aby na základě neověřených a neověřitelných modelů predikovali budoucnost na stovky let dopředu. Zato i díky nim víme, že dochází k relaxaci z malé doby ledové a dosud jsme nedosáhli na teploty z konce 16. století. Natož na středověké optimum, které skončilo někdy koncem vlády Karla IV. Optimum se mu říká, protože vyšší teploty umožnily větší výnosy a rozvoj zemědělství, kteréžto zase zpětně umožnily uvolnit dost lidí kupř. na výstavbu katedrál nebo malbu obrazů nejen do nich. Optimum skončilo, přišli husiti a Sv.Víta jsme dostavěli až v r. 1929... |
|
|
K. Hejkal 20.4.2011 13:13Spor vůbec není o boj s kůrovcem Nejsem žádný vědátor, ale z dostupných pramenů a vcelku pravidelných článků plyne pouze jediný závěr. Tady vůbec nejde o to, jak s kůrovcem bojovat. Podstatou věci je, zda si lidi jako park představují seřazené aleje vzrostlých stromů nejlépe monokulturních smrků, co lahodí oku a ještě k tomu se fajnově kácí, nebo neuspořádanou divokou krajinu, kde roste jedno přes druhé, živé přes mrtvé, ale pouze s tím užitkem, že se tam blbě hledají houby a těžit nejde už vůbec. A bohužel tenhle rozpor probíhá na tempo přírodních procesů v příliš krátkém čase, proto mezi oběma přístupy vzniká příliš třecích ploch. Což produkuje efektní argumenty tu pro toho, tu pro jiného. Ony by totiž ty kalamity asi vypadaly zásadně jinak, pokud bychom mohli řádění kůrovce i přírodních sil porovnávat na lesích člověkem od nepaměti nedotčených proti těm, kde se dlouhodobě nějak hospodařilo. Pak jde jen o to, jak daleko jednotliví aktéři sporu při hledání společné řeči dohlédnou. Osobně mi přitom přijde, že právě zastánci zásahů ne dále než k zájmu těžařských firem. Koneckonců celé dění v českém lesním hospodářství tomu odpovídá. |
|
|
P. Rada 20.4.2011 13:04Re: Bohužel, Pane Langer opravdu nejsem a nikdy jsem nebyl odborník ve smyslu profesionality jež by mě živila. Proto také nejsem svým názorem žádnému zaměstnavateli v kause "ŠUMAVA".... vázán. Cítím se jen být poučeným laikem a dávám své názory k diskusi i s argumenty. Zkuste je tedy vyvrátit nebo alespon věcně polemizovat. |
|
|
P. Rada 20.4.2011 12:57Re: Je zajímavé, Bylo by dobré snést namísto vágních tvrzení či posměšků argumenty. Míra okyselení půd je celostátně měřená dlouhodobě vyhodnocovaná veličina a je pravidelně uváděna např i ve výroční zprávě MŽP jako jedne z vážných problémů půd na našem ůzemí. Podrobné údaje jsou k dohledání v podkladech zprávy. Děsivé je pak spíše ignorrace naměřeného a nejspíš právě toto páchá ty největší škody. |
|
|
P. Rada 20.4.2011 12:52Re: Bohužel, Pane Eliáš já na opak od Vás nevím o tom, že by klimatologové dříve vůbec vývoj klimatu sledovali proto bych rád pokud by jste je jmenoval. Co vím tak až někdy v období studené války se začaly oběvovat prvé práce na toto téma a od konce minulého století už systematická diskuse. Naměřený trend za poslední století až dosud není odhad ale fakt a nejpravděpodobnějším vysvětlením dominantního vlivu je nárůst koncentrací skleníkových plynů. Já se přikláním k tomu jak vývoj od prehistorie až po budoucnost hodnotí např Rahmtorf který do konce století uvádí jako pravděpodobnou globální odchylku oproti dnešku ještě +2C. |
|
|
R. Langer 20.4.2011 11:24Re: Bohužel, Pan Rada nebyl a není žádný odborník... |
|
|
F. Eliáš 20.4.2011 11:23Re: Bohužel, Nechápu, jak odhadujete vývoj klimatu? Jsme v období oteplování? Ochlazován? V dlouhodobé periodě? V krátkodobé? Tohle dříve klimatologové běžně ovládali. Dnes je pro ně mnohonásobně výnosnější vyznávat vliv člověka na změny klimatu. |
|
|
F. Eliáš 20.4.2011 11:18Je zajímavé, že novináři většinou přizvukují pomateným "ochráncům přírody", pro které se vžil název melouni. Děsivá je naprostá beztrestnost za škody, které každý den páchají. |
