Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Vlastní otázka zní:"

"Má se stávající les odstranit a pak se máme těšit na případný prales stovky let, nebo se má stávající les na prales přeměnit – má být na tisíci hektarech půl milionu živých stromů, nebo jen několik, pokud vůbec?" - Ochránci stávající les odstraňovat nechtějí. Stávající les na prales není třeba přeměňovat, přemění se sám. Stromů bude tolik, kolik jich bude. V hospodářském lese jich je vždy víc než by bylo v přirozeném, což vede k vyčerpání půdy, strádání stromů a větší náchylnosti ke škůdcům (pojem škůdce je ovšem podmíněný, v přirozených společenstvích nemá smysl o škůdcích mluvit).

"Jestli se lesu vůbec podaří vrátit se do původního stavu, bude to trvat nejméně 150 roků" - Nejedná se o návrat do původního, ale do přirozeného stavu. Ten se nemusí obnovit ani za 1000 let, nehledě na to, že přirozený les před 500 lety vypadal trochu jinak než by vypadal dnes a za 500 let bude vypadat opět trochu jinak. Přírodní společenstva nejsou nic statického, neustále se vyvíjejí. Nechme na Šumavě na kousku území ČR les jeho přirozenému vývoji a sledujme, jak se postupně mění.

Bezzásahovost se týká první zóny parku. Ta je obklopena druhou a ta třetí zónou. V těch se už nějaké zásahy budou moci dělat, aby třeba ten lýkožrout nepřeletěl v masách do hospodářských lesů kolem parku. Zdůrazňuji to v masách, lýkožrout je samozřejmě stále všude. Napadá jen staré stromy a v nižších polohách, kde smrk není původní, se množí mnohem rychleji, než v polohách vyšších, kde je smrk původní. "Škody" způsobené orkánem Kyrill, následkem kterých se rozmnožil kůrovec, byly zvětšeny zásahy do lesa (kácením). Kyrill byl výjimečný množstvím polámaných stromů, nikoli rychlostí větru.

Re: "Vlastní otázka zní:"

# "Ochránci odstraňovat les nechtějí..." - Přesto jej fakticky odstranili.

# "Stávající les na prales není třeba přeměňovat, přemění se sám." - Ano, za stovky let; první les vyrůstající na kůrovcových holinách bude zase jen nediferencovaná monokultura. Přeměnou (a to lze, i když to nevíte) by to bylo dříve.

# "V hospodářském lese..." - O hospodářském lese mluvíte Vy. Buď jste demagog, nebo nevíte, že článek byl o NP, kde hospodářské lesy nejsou. (I pokračování odstavce je spíše ideologické než věcné a správné.)

# "Nejedná se o návrat do původního, ale do přirozeného stavu." - Překroutit se dá každé slovo. A Vy skutečně víte, co přirozený les znamená, nebo jen opakujete?

# "Bezzásahovost se týká..." - Už nemohu. Proti slepé víře a představám bez znalostí není argumentů.

A co bude potom,...

...až kůrovec sežere i ty mladé semenáčky?

Dojeďte na Šumavu

a podívejte se, jak se zmlazuje les. Stačí i v zimě na běžkách. Už to nejsou jen semenáčky, už koukají ze sněhu.

Jedno přísloví říká Pro les nevidí stromy, novější bude říkat Pro holinu nevidí zmlazování

Re: Dojeďte na Šumavu

Z jakého sněhu, vždyť tam žádný není.

"Ochránci" přírodních jevů a procesů na Šumavě,

to je takový český přírodní Barnevernet. Mnoho keců o dobrých úmyslech, mnoho nadělané škody.

Re: "Ochránci" přírodních jevů a procesů na Šumavě,

Pane Prokope, myslel jste sníženou těžbu dřeva?

Jinak moc škod nevidím. Krom ovšem zajíkání se některých návštěvníků "no, mámo, takovou spoušť jsem nikdy neviděl". A v noci se jim zdá, jak Šumava umírá. Též byl skoro vesmírně-státnický problém v Horních Uhrách, když jim "hynuly" před očima reportérů TV Vysoké Tatry (po tom větru v noci). Vzpomínáte??

Zkráceno, zjednodušeno.

Máte v tom guláš/gulyás, pane Řího.

Už jen Vaše tvrzení (kde jste na něj přišel?), že les/porost se obnovuje stovky let! Má ty prostoto! Asi jste to odkoukal od přírodozpytce Pitharta ("kde brouk, tam nikdá nic kloudného už nebude", citace).

Prostě jde o miliardy za dřevo (též termín dřevní hmota, používají i "šumavotvůrci") všude. Všude. Ani hektar přírody nemůže být. A potom do toho mluví i délka volebního období a názor, že Šumava bude něco jako "moje zahrádečka u chalupy". Posekaná, hezoučká, asfalt cestičky, lanocentra, hlavně, abych si "neumazal běloučkéadidasbotičky"!! A u každého padlého stromu (též básníci městští používají termín "umírající") poučení a výstraha, že s tím si příroda neuměla poradit a musí nastoupit "moudrý člověk-hospodář". Děkuji, nechci. Zjednodušeno, zkráceno.

Ze zelených/Jaujau a Bursíka se mi dělá zle. Aby bylo jasno. Data beru z "tlustých knih" o lesích mírného pásma. A též tam vobčas zajedu. Často. Taky do Bavor. Třeba.

Re: Máte v tom guláš/gulyás, pane Řího.

Vážený pane Hašku,

zde http://neviditelnypes.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A160110_211613_p_spolecnost_wag&vlakno=76520586 jsem Vám nabízel seriózní diskusi, pokud byste měl zájem. Neozval jste se, tedy to chápu tak, že zájem nemáte, protože Vaše víra je neochvějná. Musím jen dodat, že pokud něco neznáte, neznamená to, že to neexistuje, a pokud něčemu nerozumíte, nemusí to být vždy špatné. Měl byste diskutoval pouze s panem Radou - rozuměli byste si.

Šumavu stále ničíme.

V tom s autorem souhlasím i když ve smyslu kterému se on striktně vyhnul. Pojem "bezzásahovost" byl totiž zůžen jen na přímé použití pesticidů a těžbu přičemž kyselá depozice jako hlavní viník zkázy horských lesů v letech 80tých ještě neustala - jen poklesla na čtvrtinu. Depozice dusíku dokonce rostou.

Černé jezero a jeho přítoky proto zůstavají pro překyselení mrtvé, porosty jsou už od překyselení stále stresované a tím méně odolné, klimatická změna jako další podstatný vliv navíc zrychlila postup a tak je všeobecně navýšen potenciál pro působení kůrovce. Ten je latentně přítomen ve všech a nejen Šumavských porostech a čeká na výraznější podnět jako polom ... aby kalamitně dorazil to, co člověk načal tvorbou monokulturního a alespon přírodně urychlil přeměnu málo vitálního na novou půdu.

Těch co by ten zbytek dřevní hmoty narostlé za století v dnešním jaksi nikomu nepatřícím chtěli zpeněžit těžbou a tím v důsledcích na mikroklima dorazit zbyteček oněh pár procent relativně nejméně dotčené přírody zřejmě neubývá. Zatím právě ale žel jen jim brání legislativa v extenzivnosti. Toto autor asi považuje za znevýhodnění podnikavců svého druhu a tak to zabalil do dnešní účelové agitky ve které je Šumava jen další potenciální objetí, která nikde v lidských mocenských strukturách nemá svého přímého zástupce - ačkoli nám všem spoluumožnuje i dýchat.

Re: Šumavu stále ničíme.

Ach jo pane Pavle, mě neuchvátíte Vašimi "odbornými" výrazy. Mě jste přesvědčil svou leností zalévat vlastní zahrádku. Josef.

Doufejme,

že zdravý rozum ještě zvítězí, byť šanci má pramalou a konečné řešení se blíží mílovými kroky.

Jen pořád nedokážu pochopit, jak si někdo může vážně myslet, že mrtvý les je schopen zplodit les živý. Tak přece život nefunguje, jen živoucí organismus má potenciál rozmnožení - tedy samozřejmě myslím přirozenou, přírodní cestou.

Šumava je mi hodně blízká, je mi jí do budoucna velmi líto, nemyslím však, že by dnes byla síla, která by mohla úplnému zničení šumavských lesů zabránit.

S velkou dávkou zloby a ironie někdy říkám - no co, vždyť dnes se věda chystá "oživit brontosaura" - tak proč by za pár set let někdo nedokázal vrátit na Šumavu původní smrčiny a jedlové či bukové porosty.

Máte pane autore pravdu - přírodu zničit nelze (tedy i to by lidstvo možná dokázalo, kdo ví), ale Šumava téměř jistě přestane být plícemi Evropy, rezervoárem vody a domovem mnohdy ohrožených druhů zvěře - no nakonec, mrtvý les, buřeň a erozí obnažené skály jsou také příroda, o tom není pochyb.

Re: Doufejme?

K tézi: ... "nedokážu pochopit, jak si někdo může vážně myslet, že mrtvý les je schopen zplodit les živý."...

To, že to nechápete je mi líto - ale díky za upřímnost která je žel obrazem dneška. Toto se ale dělo a děje od pravěků a je spíše s podivem, že jste si na žádném místě nevšimla, jak se porosty obnovují.

Něco jiného - co vás možná zmátlo - je ale produkční les, kde se stromy nutně sází do řádek, sponů..... nebo městský park, tak aby se na hektar vyprodukovalo maximum kubíků či estetickáho dojmu... Toto se přirozeně skutečně neděje. Příroda totiž upřednostnuje tvorbu rozmanitosti - nikoli jen jednoho produktu podle lidských představ. Kdo je ale trochu všímavý, tak dokonce i dnes může ve víceméně "pralesním" prostředí odpozorovat krátké řádky stromů rostoucích právě tam, kde kdysi předtím padl k zemi velikán - jejich předchůdce. Na Bavorské straně Šumavy to je k vidění také tam kde se právě po kalamitách neodtěžovalo.

Naopak, pokud někdo plošně odtěží dřevní hmotu, zvláště v horské lokalitě, která má malý půdní profil ale je extrémě namáhaná změnami teplot od oslunění, větrem, deštěm... - pak i bezodkladné a nákladné znovuzalesnění třeba rozmanitými druhy... nemusí zabránit vzniku holin. Každopádně vede ke stejnověkému porostu který se do různých pater může rozvinout jen s větším zpožděním.

Obnova porostu se proto daleko spíše daří samovolnou a postupnou suxcesí kde postupně popadávají odumřelé kmeny... Právě nejodolnější je věkově i druhově rozrůzněný porost. To co ale člověk zmenil náhlým zásahem - třeba kácení z roku na rok, nebo i plošná výsadba.... se ale nedokáže tak rychle vrátit ke stabilitě i přesto, že obvykle je přirozená suxcese nejrychlejší cestou. Za dnešní situace pokračující kyselé depozice a změn klimatu je de facto situace pokračujícího lidského vlivu a proto tuplovaně obtížnější.