Pamětník starejch dob 14.1.2007 16:15

Re: PTP aspoň dělali za prachy,

Ono to tak ale bylo jen ve filmu. Přečtěte si Kunderův Žert, ten se více blíží realitě. Když se "pétépáci" po práci v dolech někdy vyjímečně dostali ven, mohli si "užít" v hospodě IV cenové kategorie. Existovaly také významné rozdíly. Někteří totiž byli povolání na neurčito !! a to třeba "na cvičení" když už měli po vojně !! u jiných byla vojenská služba běžné 2 roky, ale pokud tam někoho přeřadili z normální jednotky, bylo to o tuším 2 měsíce déle.

Ovšem je třeba dodat, že PTP přetrvaly mnohem déle, než bylo jejich oficiální trvání, říkalo se jim ovšem "silniční vojsko" a občas vedle práce na stavbách cvičili se zbraní. Alespoň oficiálně to už neznamenalo "cejch."

Bylo ale možná lepší být u PTP, než u jednotky, kde se prováděl výcvik "s povolením ztrát při výcviku," což byla také realita počátku 5% let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 12.1.2007 16:49

Re: V té době o které autor píše, PTPci přijeli do naší Lhoty do severních Čech . . . . . .

Maminka zašla za policajtem panem Bubeníčkem a přinesla domů lejstro . . .  "Veškeré pátrání po Bedřichu Paškovi bylo bezvýsledné. Status NEZVĚSTNÝ . . . a do přihlášek na školy jsme psali "otec nezvěstný" a já coby cvrček, když jsem to lejstro našel schované v památníku mezi fotkama ptal jsem se maminky  . . ."Co znamená slovo nezvěstný?" . . . . a bráchu s tím lejstrem přijmuli v 1952 bez problému na průmyslovku a pak už jsme jenom psali "NEZVĚSTNÝ" a nikdo se na nic více neptal . . . . pan Bubeníček věděl pravdu. Ne, nebyli všichni svině . . .

Kolika lidem bylo ublíženo, když jeden člen rodiny měl vypálený štempl do čela "Nepřítel rudého národa?" To byla ošklivá doba . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vadí/nevadí 12.1.2007 17:38

Jestli by nepomohlo: Na nějakém fóru jsem jednou četl (tady to asi nebylo),

že nějaký Pašek pozdravoval jednoho, který se hlásil, že je z Austrálie to a to město, a to že je náhoda, že tam na hřbitově je pohřbenej jeho otec.  Jistě by se to dalo ještě najít. Jestli je to tento "NEZVĚSTNÝ", tak to by byla ale trefa.  A to byly takový případy, že by ho z těch dolů vyvezli až do Austrálie a nenechali rozloučit s rodinou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 12.1.2007 17:54

Re: Jestli by nepomohlo: Na nějakém fóru jsem jednou četl (tady to asi nebylo),

Ano, přijel nás do USA 1x navštívit a brácha ho navštívil 1x v Austrálii . . . bráchovi bylo 12 když tátu zavřeli a mně 2 . . . . já se na tátu nepamatuji.

Ne s rodinou se nepřišel rozloučit - brácha v té době už byl na UK . . . nechtěl prej ublížit byla jeho výmluva.

Táta když nás přijel navštívit do Pittsburghu řekl  "Vaše máma je světice. Chtěl bych jí poděkovat jak vás vychovala"  . . . a s tím odletěl.  Matka na to nic neřekla, když jsme jí to později vyprávěli. Ano, otec je pochován v Sydney, Austrálii a jeho hrobní kámen tam NA HŘBITOVĚ najdeš BEŘICH PAŠEK  . . . . ano,  tomu se říká život.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 12.1.2007 18:07

Chtěl jsem dodat, tátu prej propustili z Jáchymova v 1960 při amnestii . . .

.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vadí/nevadí 12.1.2007 18:29

Takže to nakonec dobře dopadlo

A paní matka měla asi co dělat, že mohla nechat oba syny studovat.  Nebo nedostal snad pan bratr stýpko na tu Universitu?   Ale že v tom měli ty komunisti někdy bordel.  Nechali syna vystudovat na nukleárního chemika, i když věděli (nebo né?), že má nespolehlivýho tátu v zahraničí.  Normálně se dočteme, že nikdo takovej nemoh studovat ani vyšší dívčí...  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 12.1.2007 19:07

Re: Takže to nakonec dobře dopadlo

Nikdo nevěděl že otec byl v zahraničí, mně ani děda, máma s bráchou neřekli, že byl táta v Jáchymově, ze strachu, že bych to někde vybreptal . . . ano stipendium jsme dostávali. Na život málo a na smrt moc. Pracovalo se o prázdninách a skromnost . . . a matka pracovala na dráze a tak vlak byl zadarmo.

A to, Vadí/nevadí domovní důvěrníku, dej si dohromady sám podle svého. Lidé byli k nám velice hodní, kromě, dodnes nevím proč, Procházky a Kučery . . . . a mám za to, kdyby nás znal Vadí/nevadí, přidal by se k těm 2 . . . brácha tvrdí, oni za to nemohli, to byla jejich nátura - narodili se tak.

Ahoj

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vadí/nevadí 13.1.2007 4:35

To je dobře, že je to teď vyjasněný, Pašku

Jaks to nejdřív psal, tak to vypadalo, že pana otce utrápili v dolech, a ani rodině nic pak neřekli, nevěděli, kde jsou jeho ostatky. Ale on pan otec vzal zase paly a zase bez rodiny. Já jenom, aby to dnešní naši historici správně pochopili a nepsali bludy.  Malé opomenutí faktů a hned je z toho jiná story.  Asi jako s tím George Marecek.  Ale stejně je podivné, že p. bratra strana a vláda připustila na UK (no, Beneše taky tam pustili, taky jim uniklo, koho si tam pouštěj)  a dokonce mu dali stipendium na nukleární chemii - ty normálně posílali na stáž do Března u Moskvy, nebyl tam taky? - a nebáli se že vyzradí státní tajemmství p. otci do Austrálie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 13.1.2007 6:33

Nikdo z nás nikdy v SSSR nebyl . . . .

Zajisté bychom radši měli tátu doma a na v Jáchymově nežli pár stovek pos****ho stipendia, které si mohli komouši strčit do prd**e! .  

Ty ignorante českej . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vadí/nevadí 13.1.2007 14:14

To jistě každý věří, že malý Pašek chtěl mít tátu doma,

holt měls smůlu, že pan otec nechtěl zůstat doma u dětí a u ženy. A to stýpko se tedy nehodilo, i když bylo od komoušů? Když pan otec neposlal ... Já jsem měl hodně kamarádů, kteří studovali (sice ne na nukleární), ale nikdo z nich se na stýpko nezmoh.  Buď to byli všechno komunisti a měli vysoké platy, a nebo nekomunisti s nízkými platy? Tak už nevim...  

Ale na to přijít, že s malou vynechávkou, může někdo dělat z ostatních blbce, a ze sebe nevímco, na to nemusí být jeden zrovna ignorant českej (ty máš radši ignoranty americký?), ale mít jenom trošku fištrónu, aby si nenechal nakecávat hovadiny. A to jsem se dobře nacvičil za bolševika. Co ty sis nacvičil?

Jo, a ohledně domovních důvěrníků? To bohužel nemohu posloužit, pokavad ses doma nic nedozvěděl od paní matky (vy 2 bráchové jste jí nemohli vzít ssebou, a nechali ji tam na pospas těm bolševikům?), zkus se zeptat zde přítomného Borka, ten by měl vědět z domova víc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. H 12.1.2007 8:58

Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

No, lenze Svandrlik predsa pise, ze jednotka bola zlozena zo stackriplov a politickych. Respektive tych politickych tam bola vacsina.  Takze ako to vlastne bolo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ja 12.1.2007 9:43

Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Malá připomínka: Švandrlíka je potřeba brát jako součást mlžení o PTP. Nutno k jeho cti dodat, že podstatně slušnější, než ten zhovadilý tv seriál před pár lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mablung 12.1.2007 11:02

Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Nebýt Švandrlíka, o ptp by se moc nemluvilo. A kdyby se mluvilo, tak jen krátká vzpomínka kterou by 95 % lidí přeskočilo. Ať byl Švandrlík jakkoliv nepřesný, díky němu se začalo o těchto praporech mluvit. A už jen proto bohu dík že byly Černí baroni napsaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav 77 12.1.2007 10:39

Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Nepamatuji si, že by pan Švanrlík psal ve své knize "Černí baroni", že tam byli u jejich voj. útvaru také vojíni s označením "politicky  nespolehlivý" a tudíž s politickou klasifikací "E".    Ale pamatuji si velice dobře, že tam ve své knize uvádí jako svého spoluvojína pana Zdeňka Šternberka.  A to je opravdu lež.,  Pan Zdeňek Štenberk totiž byl zařazen u 55tého voj. útvaru PTP v Karviné a pracoval na dole ČSA v Karviné.  Posádkou byl na táboře Sovinec. Takže pan Švadrlík ve své knize spojuje fikci s realitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marat 12.1.2007 11:44

Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Ale to přece dělá každý,když chce aby jeho kniha se dobře četla a lidé ji četli rádí,Myslíte že jiní píši jen nahatou pravdu?Fakt je,že se čtenáři při čtení Černých baronu nasmějí .Kdybych  vám pipisoval mé vojákování,tak by ste mě také všichni prohlásili za fantastu.Do Rajhradu jsme chodili do stráže a to tam ještě PTB bylo i když se už tomu neříkalo PTP.Ale makali pořád stejně.Jenže na rozdíl od nás chudáku od PLDK,měli slušněší peníze.My měli ubohý žold a dobré jídlo.Chodili jsme tam pro stravu..Docela rád bych to s ními měnil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav 77 12.1.2007 12:54

Re: Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

To je sice pravda, že si každý spisovatel poněkud upravuje svůl literární příběh kombinací několika skutečných postav, ale to není tento případ.  Protože  pan  Šternberk je skutečně živá postava  a  v románu je uvedena skutečným a pravdivým jménem.  A to je veliký rozdíl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav 77 12.1.2007 13:06

Re: Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Vážený "Marate", velice pochybuji, že byste si rád vyměnil vojenskou službu u normálního vojenského útvaru se službou u PTP!  O tom se dnes, bohužel, málo ví.  Ale vojenská služba u PTP nebyla pouze na dva roky, ale na dobu neurčitouA to je ten obrovský rozdíl.  Teprve smrt Stalina  a vzápětí i smrt Gottwalda přinesla určité uvolnění, a i u těchto útvarů docházelo k tak zv. prověrkám. Ale i tak tam odvodní ročník  1950  stávit  3 roky  a  dva měsíce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav 77 12.1.2007 14:01

Re: Re: Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

A ještě bych chtěl připomenout jednu skutečnost.  Jistě jste si všimli, že pan doktor Mraček ve své vzpomínce na PTP uvádí, že byl v té době studentem lékařské fakulty.  Jak tedy bylo možné, že tady nedostal odklad vojenské služby ze studijních důvodů, na což měl jistě nárok Odpověď je snadná.  Také i v tomto případě zaúřadovala zvůle komunistického režimu. Původně mu byl již jednou uvedený odklad voj. presenční služby  udělen, ale najednou ze dne na den jednoduše  zrušen ze služebních důvodů a basta. Nárok nenárok, to komunisty nezajímalo.Takových případů ovšem bylo u útvarů PTP několik stovek. Nutno ale také zaznamenat, že po návratu do civilu umožnily vysoké školy těmto svým bývalým studentům dokončit svá studia s oddůvodněním, že vojenské kádrové posudky je nezajímají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. H 12.1.2007 13:20

Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Spomina, dokonca hned na zaciatku. A toho Sternberga tusim zaradil niekde do Handlovej ako postavu z pocutia. Ale to su malickosti, dakujem za podpoved. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 12.1.2007 14:41

Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Pane Ladislave, myslím, že v Černých baronech jméno Šternberk vyslovil jeden z jeho kamarádů, nikoliv vojín Kefalín, aniž uvedl, odkud ho zná. (Tuším, že to slovo padlo při tancovačce v jednom pohraničním městečku.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 12.1.2007 11:46

Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Pravdu o PTP se dočtete ne u Švandrlíka, ale v Žertu Milana Kundery. Příspěvky, jako je ten profesora Mračka, jsou nesmírně cenné. Padesátá léta totiž nebyla zatím historiky důkladněji zpracována. Místo vědecké práce historická mládež odškrtává v Ústavu paměti národa, kdo byl či nebyl členem KSČ nebo kdo byl či nebyl spolupracovníkem StB. Co se za tím skrývalo, jaká to byla složitá a pestrá skutečnost, jakoby nikoho nezajímalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beetle 12.1.2007 14:02

Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Hledat pravdu v beletrii je trochu ošemetné, nemyslíte? Zkuste Sv. 3 Sešitů ÚSD a v něm BÍLEK, Jiří, Pomocné technické prapory v letech 1950-1954, Praha 1992, nebo tohle http://www.ff.jcu.cz/structure/departments/uhs/stud/dp-anot-reznicek_p.php. Kromě toho - pokud víte, že "historická mládež odškrtává v Ústavu paměti národa, kdo byl či nebyl členem KSČ nebo kdo byl či nebyl spolupracovníkem StB", pak také víte, jaké byly a jsou potíže s prameny od roku 1945, že ÚPN není pracovištěm, kde by měla vzniknout syntéza dějin padesátých let v ČSR, a že vaši poslední větu popírají stovky studií, které tuto "složitost a pestrost" popisují ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 13.1.2007 10:10

Re: Re: Re: Vzpomínání na Pomocné technické prapory (PTP).

Pokud se ještě vrátíte k vlastní připomínce: k diplomní práci z Jihočeské university se tady na jižní Moravě jako pensista nedostanu, Bílkova práce z roku 1992 nemusí znát všechny prameny, a s PTP mám kromě toho osobní zkušenost právě z let, o nichž píše Bílek nebo bývalý primátor Plzně profesor Mraček. Glajchšaltování padesátých let považuji za záměr těch, kteří se dnes pohodlně živí zjednodušovanou historií husákovského státu. A pamětníci umírají...

• reagovat
• nahlásit příspěvek