3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Tanec na hrobě jedné civilizace?

Zase jedno silvestrovské běsnění máme za sebou. Bilance: 92 požárů, 317 výjezdů záchranné služby jenom v Praze. Kolik milionů nás tohle tradiční oslavování nového roku všechny stálo v celostátním měřítku z naší společné kasy, nedá se asi přesně vyčíslit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Husák 5.1.2015 21:35

Mám naprosto stejný názor - viz odkaz

Lidská prasata na náměstích

http://vaclavhusak.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=441812

S. Novotná 5.1.2015 22:24

Re: Mám naprosto stejný názor - viz odkaz

Je zajímavé, že před 89. se slavilo v podnicích s živou hudbou, v rodinách, na horách - a nikde takový élent nebyl. Maximálně pár lidí vyběhlo na balkóny s prskavkami, zahalekalo si a zase se rychle vrátili do tepla. Ale už tenkrát se pár blbů našlo (viz můj příspěvek po článkem paní Šichtařové), každoroční upozorňování na urvané prsty a popáleniny byly součástí každých prosincových zpráv.

Jenom nechápu, v čem je problem. Snad by, tedy alespoň podle mne, kdyby do všech nám známých tržnic a stánků vlitli policajti (na to, že je jich násobně víc než vojáků české armády, tak by to měli stíhat, nebýt jich ovšem násobně víc na ministerstvu a ředitelstvích než v ulicích), obklíčili,aby nikdo nezdrhnul, zavřeli a zabavili.

I. Procházková 6.1.2015 0:04

Re: Mám naprosto stejný názor - viz odkaz

Zajímavý článek, lidi si rádi pletou svobodu s anarchií, už nevědí, co by vyvedli. Fňukají, že jsou chudáci, pro děti nemají ani na obědy, ale na bujaré oslavy prachy rádi vysolí.

Š. Hašek 5.1.2015 20:21

Novoroční čurbes v centru měst

bych zpoplatnil drahými vstupenkami, kontrola policií se psy. Čurbes doma neb na vlastní zahradě je další (ale trochu odlišný) problém. Nehodlám už platit odvoz tun skleněných střepů z Václavského náměstí. Moje daně jsou na válečné vdovy a chudé studenty.

Zkratka stran ruštiny nesedí. Jednak lze těžko (pro většinu obyvatel) odlišit ruštinu od ukrajinštiny, a jednak se zeptejte Němců, nebo zapřemýšlejte, zda jest lepší ukrajinská rodina (ochotna ihned přijmout nekvalifikovanou práci, oba a dítka do školy), nebo lidé minus století (islám), kteří jen prchají před svými "vražednými bratry ve víře" (jak říká "polopolitikpoloknězkevšemuněcoříct" pan Halík) a v životě nevezmou do ruky lopatu a jejich manželka hadr. Zjednodušeno.

R. Gramblička 5.1.2015 11:08

A to nemluvě o tom šíleném bordelu

co po lidech zůstal. Třeba jeden chodník byl u nás v Mostě z poloviny pokryt růžovými papírky a před Lídlem se skvěla hromádka papírových trubek, co po ohňostroji zůstali. Koukal jsem na ohňostroj na vršku v našem "centralparku", před půlnocí přišla skupinka mladých s lahváčemi, kelímky a prskavkami. Připil jsem si s nima, ale když bylo po všem, odešli a všechno tam nechali. Úklid zbyl na mně. Lidi jsou neuvěřitelná prasata

Š. Hašek 5.1.2015 20:25

Re: A to nemluvě o tom šíleném bordelu

Protože menšina jest slušná a bojí se úkolovat politiky, aby s prasaty zatočili.

Stačí porovnat staroněmecké město (tu oslavu) s "taliány" někde v Palermu.

Jsme blíže střední Evropě, nebo jižním silvestrovským střepařům??????????

K. Janyška 5.1.2015 11:00

Civilizace je procesem přeměny divocha v občana obchodem,

a nikdo s tím nehne. Rozlévá se se po celém povrchu Země a má všude jinou rychlost a intenzitu v závislosti na podmínkách tam kde. Ne názvem pro skupiny lidí. Nedělejme v tom bor del... Dzp.

R. Brzák 5.1.2015 9:53

Řeči o pátých kolonách

Jakkoliv chápu, že se strachem se jakožto nástrojem svého přežití rodíme všichni, chci-li být člověkem a využívat naší nejlepší evoluční výhody - analýzu rozumem - nemohu se nechat svým strachem ovládnout.

Když k nám někdo přichází za prací a snaží se učit náš jazyk - protože ví, že se zde svou řečí s námi nedomluví, dře jak mezek (až se nám, línějším zdá, že to přehání), neklade si žádné zvláštní nároky na praktikování svého náboženství, nevytváří politické strany s akcentem na svou národnost - nemám na základě čeho jej srovnávat s pátými kolonami nespokojených zde narozených, očekávajících, že stát jim bude vycházet vstříc jazykovým zákonem, autonomií, či rovnou připojením ke státu jinému.

Ano, v další generaci, pokud zde východní námezdní nádeníci zapustí kořeny a zrodí zde děti, se takovou pátou kolonou mohou stát. Aby se tomu nestalo, je také na mně, zda umožním svým aktivním přístupem k těmto lidem (tlakem na začlenění se do naší společnosti a mou snahou je poznat jako své bližní a tím i umožnění, aby oni poznali mne jako svého bližního) jejich asimilaci, nebo zda jim svým jednáním vybuzeným strachem z nich dám důvody ke strachu, k uzavírání se do jejich komunit, nebo dokonce k volání o pomoc mocného uskupení lidí stejné národnosti, jaké jsou sami.

J. Farda 5.1.2015 12:26

Re: Řeči o pátých kolonách

Pane Brzáku dobrý den, máte můj souhlas! Ani já nemám nezvládnutelný strach z východních imigrantů, s nimiž máme společné křesťanské kořeny a kteří nám již z doby 1. republiky prokázali dostatečnou vůli k asimilaci. Problém mám ovšem, na základě sledování problémů islámských imigrantů ve státech západní Evropy, které si jejich neregulovaným přistěhovalectvím zadělali na sakra problém, s požadavkem EU na přijetí 10.000 imigrantů ze Středního východu. Takže si Vás dovoluji doplnit návrhem - když už imigranti z této oblasti, tak jen ti křesťanského vyznání, koneckonců informací o jejich pronásledování je dostatek, tedy i důvodu k jejich humanitárnímu přijetí. Muslimy masově prostě ne, srdíčka ať si jim posílají Švédi!

R. Brzák 5.1.2015 13:02

Re: Řeči o pátých kolonách

Jestliže přijímat někoho v nouzi - tak do svých rodin, jako členy rodiny, se všemi právy a povinnostmi tak vznikajícími, s láskou, kterou mezi sebou rozvíjíme. Nikoliv jako závislé na naší pomoci, která nebude provázána s osobním vztahem, vzbuzujícím potřebu pomoc co nejdříve oplatit. Takto totiž může dojít k asimilaci - zatímco sociálním programem jen ochráním život, ale seberu ochraňovanému ze života nutný tlak na změnu směrem ke zdokonalení sama sebe, přizpůsobení se podmínkám, které jsou kolem mne převažující, ke splynutí s kulturou, do jejíhož světa přichází.

R. Brzák 5.1.2015 13:03

Re: Řeči o pátých kolonách

I Vám pěkný den přeju.

E. Erat 5.1.2015 15:24

Re: Řeči o pátých kolonách

To že je někdo křesťan ještě neznamená,že je slušný člověk.To by byla u nás idilka,ale není.A v některých afrických zemích se křesťané chovají jako islámisté,vraždí,loupí,znásilňují atd.I ženskou obřízku provádějí.Nebo třeba takové Křesťanské milice v Libanonu a jejich zločiny.

J. Jurax 6.1.2015 1:43

Re: Řeči o pátých kolonách

Hm, proč chodit tak daleko, někam do Libanonu - i v Evropě křesťané (někteří) napáchali pěkná zvěrstva.

Nicméně - od křesťana byť někde ze Sýrie se aspoň nedá čekat, že si tu bude vynucovat islám.

E. Heusinger 5.1.2015 9:19

Pane autore,

kupovali si lístek? Pak vše je v naprostém pořádku.

Mezi Obrnicemi a Mostem cestuje "etnikum", které nějaká koupě lístku naprosto nezajímá. Průvodčí (muži i ženy) v tomto úseku lístky raději nekontrolují aby nepřišli k fyzické újmě.

Téměř všichni cestující mezi Čelákovicemi a Prahou jezdí na "pražskou tramvajenku".

Tož tak.

R. Gramblička 5.1.2015 11:11

Re: Pane autore,

U nás v Mostě se nastupuje u řidiče, a každý si musí pípnout nebo koupit lístek, takže černý pasažér jen tak neprojde. A v tramvajích si revizoři "podávají dveře", takže tam to taky nejde

E. Heusinger 5.1.2015 12:08

Re: Pane autore,

Zmínka o průvodčích signalizuje, že jde o vlaky. Pan autor se zmínil o vlacích mezi Prahou a Čelákovicemi.

Vlaky Osek - Rakovník, Most - Louny město.

R. Gramblička 5.1.2015 13:42

Re: Pane autore,

aha, pardón, už jsem zticha :)

P. Boublíková 5.1.2015 8:09

Před sto lety

nebyla válka za dveřmi, ale v plném proudu.

Že vy jste vyhrabal jeremiádu od loňska? :-)

P. Dvořák 5.1.2015 2:31

Opravdu bezpečně rozeznáte ruštinu od ukrajinštiny?

Dosud jsem měl z vašich článků dojem, že by vám u nás spíš vadila chrchlavá arabština.

Nevím co je v Čelákovicích, asi nějaké ubytovny nebo co. Ale až příště pojedete linkou S20 společnosti České dráhy z Prahy do Čelákovic, zkuste zapřemýšlet, zda místo ukrajinštiny stavebních dělníků by vám víc vyhovovala arabština "syrských uprchlíků", kteří by tam měli tábor.

Bezprostředně navazuji na poslední dva odstavce výše uvedeného článku My všichni to chceme.