Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

s autorem v mnohém souhlasím

rozbití Rakouska-Uherska bylo neprozíravé a akustický smog ve veřejných prostorách je mnohde úděsný; pozitivní vztah k jídlu je dobrý pro celkový harmonický stav organismu, tak jako schopnost nenechávat se unášet nenávistí, apod. Proto mne udivuje, že pan Holásek každý příjemný kulinární zážitek váže na podivnosti lidského panoptika. Toto literární figura mi přijde dost rušivá, autorovy gastronomické chvalozpěvy tím dle mne dost trpí, já tedy určitě.. To nedokáže vypnout a soustředit se pouze na talíř a sklenici a příjemné okolní prostředí? Svého času se vyprávěl vtip o strachu otevřít konzervu, aby v ní nebyl Lenin, dost mi to připomíná tento postoj.

A ještě jedna drobnost v jeho krásných popisech mi není jasná: jednou je nízká cena charita (halušky byly skvělé) a podruhé máme zapomenout, že za 80 korun v láhvi můžeme koupit výborné víno. Přeji autorovi, aby se mu udály i jinší nákupy. Některé Mutěnické litrovky(!) dokáží dozrát skvostně. Nebraňte se zázrakům.

O cloveku ktery je schopen se kladne vyjadrit o duseny mrkvi

si myslim svy.

Re: O cloveku ktery je schopen se kladne vyjadrit o duseny mrkvi

svého času ve školní kuchyni nás mučili dušenou mrkví; nenáviděl jsem ji. Dnes dušenou mrkev miluji. A jsem mnohem, mnohem tolerantnější.

Hezkyyy

Hezky se to četlo, pane autore, stříká z toho vášeň pro věc.

A předřečník darny nás chce fšecky naštvat! Ale je mu přáno. Já zas heč jedu v sobotu do Bretaně a už se těším na mušle a další krojovaná jídla.

Joooooooo.., souhlasím

Tak jsem si to přečetl, souhlasím. Přepadl mne hlad a tak jdu kuchtit, nevím jestli mám udělat uzenou plec se švestkovou omáčkou a knedlíček bramborový+černé pivínko a nebo vepřový jazýček v šípkové omáčičce s karlovarským v kombinaci chlebovým knedlíčkem+polotmavý ležák, nejlépe točený Velvet. Přinejhorším bude husa po cikánsku (hezky 2-3 hodinky mírně dušená v kysaném zelí, hodne prokmínovaná a prolévaná husím sádýlkem s bramborovými noky (střapečky) a k tomu alespoň plzeňskou 12%, nejlépe ale Budvar - prosím plnotučný.

voni darebáku

Jak se teď mám přinutit k návštěvě Eurestu a požití těch truchlivých blafů, které produkuje ?

přátelé nadace Slowfood skutečně existuje

a už dost dlouho. Místo vzniku je pochopitelně Italie a na svědomí jí má pan Petrini...který je její prezident...když se podíváte na http://www.slowfood.com tak uvidíte, že to opravdu je o dobrém jídlu, pití...kuchařském umění. A také , což je nejlepší, o sdílení informací a setkávání....už byly dvě mezinárodní konference Terra Madre v Torino minulý rok a první  těsně před zimní olympiádou tamtéž. Když odmyslím členy této organizace, kteří nejsou farmáři ( marginální procento), tak je to skvělé společenství lidí. Od výrobců císařského saké..po výrobce sobích sýrů. ..... v Čechách je také několik členů, této organizace, včetně mne.

Re: přátelé nadace Slowfood skutečně existuje

Vážený pane, cituji z Vašeho příspěvku?:

"Když odmyslím členy této organizace, kteří nejsou farmáři ( marginální procento), tak je to skvělé společenství lidí."

Jestli jí rozumím tak, jak je napsaná, tak mne přešla chuť jídat, byť noblesně, s lidmi Vešeho ražení. Je možné, že jste to myslel jinak, proč jste to ale napsak takto?

DĚKUJI

JDU SE NAŽRAT

Blafy

Blafy jsou vepřoknedlo, rajská, koprovka, guláš se šesti, gumový řízek  a podobné hrůzy.

Re: Blafy

... když já si myslím, že ikaždé jídlo se dá vařit zvláštně, kvalitně, osobitě... guláš se šesti? Zajděte na hovězí gulášek k panu Sapíkovi do restaurace U koně na Klokočné, s domácím špekovým či bramborovým knedlíčkem, budete valit oko a utírat slinu...  Podle mně je kouzlo v použití kvalitních surovin a poctivých postupů, v radosti z vaření dobrého jídla. Jak si chcete ušetřit námahu použitím všelijakých polotovarů a předpřipraveností, je konec. I rajskou nebo chleba se sádlem můžete pojmout s vtipem. Dobrou chuť.

autor získává

čestný titul BALOUN. A probudil vzpomínky na návštěvu "Korsických vinařských závodů" západně od Bastie. Čímž ohrozil kvalitu mého pracovního procesu a možná i bezpoečnost práce!

Při čtení

jsem si vzpomněl na Postřižiny: "Tam nahoře ale muselo být krásně"!