Neděle 22. června 2025, svátek má Pavla
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Slowfood

Rozepsal jsem se onehdy o nechřestění v českých restauracích a hospodách a pobavily mě dvě z reakcí tvrdící ve stručnosti, že
a) saská kuchyně jsou blafy a když v Sasku jíst, tak pizzu
b) chřest neboli špargle že je snobské jídlo.

Naše sebestřednost pokud jde o jídlo a neochota připustit jinakost ve stravování je báchorečná a tvrzení, že chřest je snobské jídlo pro bohaté, je dokonalým důkazem toho, jak česká gastronomie posledních 40 let s chřestem zatočila. Chřest je prostě obyčejná zelenina, která je trochu dražší (pěstování v písčitých půdách je dosti náročné) než například mrkev, ale je to delikátní zelenina s výbornými diuretickými účinky (i když taková sladká dušená mrkvička na másle je taky dobrůtka). Mrkev může pěstovat prakticky každý, chřest jen nemnozí a že tuto zeleninu neznáme, nás nijak nectí.

Aby bylo jasno, v Čechách gastronomie neumřela, ale její stav je vážný a zachraňují ji pomalu mladí kuchaři vracející se z ciziny, kde získali znalosti, rozhled a potřebný esprit. Jsou to případy nemnohé, ale zaplať Bůh, pomalu přibývají a to mě naplňuje optimismem. Ale chtějme po našich restauratérech, hostinských a jejich kuchařích, aby nás nešidili, aby nás nechtěli tzv. odstravovat, ale aby nám za naše peníze (třeba i větší) poskytli to nejlepší, co dovedou, i když to ne vždy vede k excelentnímu výsledku. Vracejme jim jídlo, když je to blaf, a chtějme po nich kvalitu; oni také nekoupí televizní přijímač bez obrazovky, herdek filek. A když najdeme dobrou restauraci, vracejme se tam, pěstujme si zážitek z dobrého jídla a pití a nenechávejme si to pro sebe ani náhodou. A tak povím o skvělém teplém roastbeefu v restauraci Konírna (ale nebyl jsem tam dobrých 6 měsíců, tak doufám, že stav je setrvalý) v Liberci - Vratislavicích, o vynikající úpravě ryby pangas s například s česnekovou krustou anebo kačence se sezamovým semínkem v Lesní chatě v Bedřichově, kde si k tomu můžete dát vynikající Barberu d´Asti anebo dobrý Urquell, o báječné polévce Udo s divočáka anebo tlačence z divočáka s remuládou v půvabném hostinci Alte Schmiede Andrease Schüllera z Lückendorfu u Petrovic při Jablonném v Podještědí, o skvělém candátu v restauraci Koitsche u Žitavy s nádherným panoramatickým výhledem na Žitavské pohoří, Ještěd a Žitavu samou. Když už budete v Drážďanech, dejte si cokoli ve čtvrti Weisser Hirsch v panoramatickém restaurantu Luisenhof s výhledem na skvostný železný modrý obloukový most der Blaue Wunder zdobící Labe a skvostné panorama Drážďan s novou kupolí obnovené Frauenkirche a nebojte se připustit, že Sasové prostě vařit umí a svět se zdá, že na něm nikdy nebyl Paroubek ani Klaus. Až budete na severu Drážďan v městě Radebeul pod strnými vinicemi, nezapomeňte zajít na historické náměstí Altkötzschenbroda, o kterém zpíval Bully Bullan kdysi a kde v záplavě hospůdek a půvabných vinárniček v pitoreskních domcích s předzahrádkami vyniká poučená gastronomie mladých kluků z Obere Schenke. Jedno oko nezůstane suché. A když skvělé pravé domácí italské ravioli a nemůžete do daleké Itílie, tak velmi blízko v malém obchůdku v Žitavě proti radnici s názvem Pasta Fantastica, který patří pohledné Ukrajince narozené v Argentině Marině Nemirovsky, jsou k dispozici vždy v jiných varacích. Marina je sama vyrábí, prodává a nabídne vám je k jídlu u dvou malých stolků anebo si tu delikatesu v syrovém stavu odvezete domů.

Až se dostanete někam k Mondsee, dejte si skvělý Kaiserschmoren anebo skvělý černobílý dezert s krásným poetickým názvem Mohr im Hemd (mouřenín v košili) aby vám došlo, že rozbití Rakouska Uherska byl zločin, který ten nezodpovědný uličník TGM už nenapraví. Kdekoli jste v Rakousku, nezapomeňte si dát dýňovou polévku s opraženými dýňovými semínky ozdobenou dýňovým olejem (Kürbiskenrsuppe) a když vám ji někde náhodou ozdobí fialkou, pak začnete nenávidět i E. Beneše. Houby s octem a ne že se zasloužili o stát. U Neusiderského jezera si dejte báječného uzeného úhoře a tamní lahodná bílá vína a zapomenete na ty zpovykance s nápisy Stop Temelin otravující na hranicích. Až pojedete kalupem na lyže do Itálie nebo kamkoli tam k moři, u cedule s odbočkou na Aying to vemte zprudka doprava, abyste si v sousedství skvělého pivovaru Ayinger v restauraci Liebhard´s dali skvělý v restauraci připravovaný sýr Obazda, bavorskou to specialitu, kterou si mažete na čerstvě na místě pečený slaný preclík nebo černý chléb, a kdo jste milovník řízků, tak si ho tam objednejte - má rozměr Švehlových pozemků. Půlku vám zabalí na cestu, abyste později nezahynuli hladem. V jižnětyrolském Traminu (Termeno italsky) si dejte vynikající Spätzle se špekem a pijte skvělý místní Gewürztraminer třeba od Williho a Gerlindy Walchových, aby se vám svět zdal krásný. V Sirmione si restauraci Porticello na břehu Gardského jezera nechte udělat cozze al busarro (skvělé malé mušle s báječným sosem) a nezapomeňte na konci chlebem ten sosíček vytřít, jinak dojde k velkým škodám. Uprostřed vinic nad Saló nad Gardou nebo v restauraci hotelu San Rocco na břehu Lago d´Orta v Lombardii v půvabném historickém městečku Orta San Giulio si dopřejte báječně upraveného čerstvého okouna z oněch (Persico) a pijte výborné Rosato Lugana nebo Piemonte Chardonnay. Až se rozhodnete zažít v Itálii něco banálního a pritom mimořádného, tak si dejte vepřové koleno (Stinco) a zažijete dobrotu bez rychlosoli, ochutnávejte neúnavně stovky lokálních variací risota upraveného all´onda, tj. na vlnu, aby tak trochu teklo na talíři, na podzim si dopřejte báječných domácích špaget anebo linguin poprášených vločkami lanýže, té na pohled ošklivé houby-brambory s nepopsatelně delikátní chutí, a až se zasunete do Piemontu, tak kdekoli ve vrchovině Langhe najděte tu nejobyčejnější obouchanou hospodu s názvem Osteria ..... a tam si dejte vitello tonato, telecí s báječnou omáčkou anebo si nechte servírovat denní menu kuchaře. Nebojte se a dejte jim volnou ruku, sjednejte cenu a oni vám za 28 až 35 eur bez nápojů na osobu předvedou tříhodinový parádní koncert o několika chodech a zapomenete na nablbané pořady Václava Moravce a pokleslé klauny, co mu tam vystupují. A když si v k tomu dáte skvělá červená vína, jako např. Barolo, Barbaresco anebo severněji Ghemme či Gattinara (všechny z hroznů Nebbiolo) anebo bílé Gavi z obce Gavi (Gavi di Gavi) či Arneis z Roera, pak vězte, že jste připraveni zemřít naprosto smířeni s tímto světem. Sednete-li si před venkovskou hospodou v srdci toskánského kraje Chianti a pojíte klobásu Luganega, rizoto ze špaldy anebo polknete skvělý biftek Fiorentina z místního hovězího dobytka pasoucího se volně na pastvinách Toskánska a otevřete si lahev červeného Sassicaia (zapomeňte na Chianti či Chianto Classico) a necháte v klidu slunce umřít za půvabnými pahorky, pak víte že jste nežili nadarmo, a zapomenete, že dýcháte stejný vzduch jako ten výtečník Zaorálek. Ve Španělsku si dejte tapas-tapas s pocitem, že jste nic důležitého nepropásli a syrovou šunku "reserva" jezte s nábožným soustředěním, které si tato dobrota zaslouží a pijte k tomu např. hodně kvalitní červená tempranilla, ať na Španělsko jen tak nezapomenete. Budete-li lyžovat ve Val´di Fiemme, tak si kupte třeba místní tvrdý decentně smradlavý sýr Puzzone di Moena (neboli "Smraďoch z Moeny") a hned budete vědět, která bije, zvlášť když ho budete zapíjet červeným Teroldegem z trentinského vinařství La Vis. Romano Prodi je sice měkkýš, ale uměl se narodit. Halelujá.

Dostanete-li se někde poblíž Sprévy na kraji Berlína, tak si dáte dobrý kvalitní a křehký Pfeffersteak medium a nebojte se pít pivo Berliner Kindl (Berlínské děcko) - není to sice světová liga, ale neurazí. Víno tam na severu nemají. Zajeďte cyklostezkou podle Nisy z jihu k jezu Nisy v klášteře Marienthal pod Görlitz a u prostého dřevěného stánku si poručte grilovaný bratwurst, který je opravdu z masa a ne nějakého separátu a hořcici z Budyšína (Bautzener Senf) vás nechají nahňáhňat kolik chcete a tu vám je jasné, že svět je růžový a globální oteplování vás prostě netrápí ani náhodou. A najdete-li u vás doma hospodu, kde se nebojí dělat utopence z pravého špekáčku navzdory hygienikům (nemůžu takovou svoji uvést, abych majitele nevystavil pokutám), tak tam choďte pravidelně a užívejte si této prosté dobroty, protože vo vo vo tom to je. Na Slovensku u Liptovské Mary je motorest, kde se dělají za neuvěřitelně nízké ceny (to snad je charita!) skvělé halušky v asi 30 variacích a to je labužnický koncert obouchaný palubkami, ale nešť! Spišská borovička na závěr nemůže chybět. A v Holandsku si pošlete dovnitř za ocásek drženého syrového herynka namočeného v jemně krájené sladké cibuli a čiňte tak několikrát denně, protože pak je pobyt v Holandsku teprve plnohodnotný. A je-li vám do Holandska daleko, tak v tom podceňovaném Sasku dostanete syrové matjesy (Matjesfilet) na talíři téměř v každé hospodě s vařeným bramborem a remuládou. Lahůdka, která dá zapomenout na Davida Ratha v tom okamžení.

Jídlo a zejména dobré jídlo je dar. Pizza je sice k jídlu, někdy je i dobrá, ale pořád je to jen talíř, který pracně sníte (nikomu nechci tento názor vnucovat, je můj a trvám na něm). Zpátky však k jídlu: nikdy nespěchejte a dlouho vychutnávejte zážitek z pomalého jídla (slowfood!) a pití a podporujte svého šerifa. Nenechte se rušit, požádejte majitele ať ztiší debilní popíkovou muziku, která všude v Čechách Bůh ví proč musí v restauracích hrát, zapomeňte, že výborné víno můžete koupit v láhvi na 80,- Kč, nechte si donést pořádné za poctivou cenu a věnujte se jídlu a pití, jako by to bylo naposledy. Fastfood přenechte těm, kteří si neváží sami sebe, ať už jsou chudí anebo bohatí. Kdo se nenaučí dobře, kvalitně a radostně jíst, tak nežije a nikdy nežil i kdyby to byl president zeměkoule. A že to je dražší? No to opravdu je a být musí - je v tom kvalita, spousta práce a úsilí a nosí to poučený personál. Nevadí, nemusí to být každý den, ale když už, tak ať to stojí za to. Člověk při tom může i chudnout - já vím, o čem mluvím -, ale nesmí litovat. Učte to své přátele - exempla trahunt. Ať žije slowfood všude na světě.

Gita Zbavitelová
21. 6. 2025

Írán je vážně oslaben, ale ostřeluje Izrael dál.

Jan Kovanic
21. 6. 2025

Vysokoškolské tituly se v anglosaském světě moc nepoužívají.

Aston Ondřej Neff
21. 6. 2025

Vidina zeleného socialismu a síla průmyslu dobra je příliš velká.

Petr Homola
21. 6. 2025

Jejich samotné vlastnictví představuje destabilizační faktor.

Martin Tůma
21. 6. 2025

Naše Země by vytvořila černou díru ráže 9mm...

Lidovky.cz, ČTK
22. 6. 2025

Sebevražedný útok na kostel v Damašku v neděli zabil 20 lidí a dalších 52 zranil. Uvedlo to podle...

dtt Ditta Stein
22. 6. 2025

USA zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou nyní v troskách, uvedl...

dtt Ditta Stein
22. 6. 2025

Rusko pracuje na budování a opravě stovek kilometrů silnic na anektovaném Krymu, kterým dala v...

Lidovky.cz, ČTK
22. 6. 2025

Izraelská armáda v neděli odpoledne uvedla, že její letectvo udeřilo během dne na desítky cílů v...

ČTK, mikp Petra Miková
22. 6. 2025

Srážka vlaku s člověkem v neděli v podvečer zastavila provoz na trati mezi Brnem a Židlochovicemi....

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz