14.5.2024 | Svátek má Bonifác


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Rozdílný pohled na část důchodové reformy

Abych pravdu řekl, marně si hlavu lámu nad otázkou spravedlnosti klíče pro určení výše důchodů v naší zemi. Jak dokáže ten či onen člověk být potřebný společnosti, co dokáže pro tuto společnost vytvořit, vypěstovat, zajistit to, co je nezbytné pro naši společnost, pro život a prosperitu země.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 17.6.2014 1:54

Výše důchodů

On klíč pro určení výše důchodů v naší zemi nespravedlivý vskutku je, ale jinak, než se domnívá autor. Tvrdě - ve jménu solidarity arciť - obírá ty, kdož se prací a pílí domohou vyššího výdělku.

Totiž pracovník s ekvivalentem platu v rozhodném období (od roku 1986) 30 000 hrubého měsíčně nemá, jak by se někdo mohl naivně domnívat, dvojnásobný důchod proti pracovníkovi s ekvivalentem platu v rozhodném období pouhých 15 000. Jejich důchody nebudou v poměru 2 ku 1, ale cca 1,3 ku 1 (v korunách přibližně 13 000 ku 10 100). A pochopitelně pracovníci s vyššími příjmy jsou biti ještě výrazněji - pří ekvivalentu platu v rozhodném obdob 45 000 nebude proti ekvivalentu 15 000 důchod v poměru 3 ku 1, ale pouze cca 1,6 ku 1, ač samozřejmě ten pracovník s 45 000 do důchodového systému zaplatil tříkrát víc než ten s 15 000.

A valorizace důchodů by měla být procentně - jinak dochází k jejich nespravedlivé nivelizaci.

J. Jurax 17.6.2014 1:32

Nesouhlas

Autor praví "Já vidím zásadní rozpor ve skutečnosti, že se preferuje výše výdělku a ne společenská prospěšnost.".

No, ono totiž přes všechny výhrady ta výše výdělku, z níž se platí odvody na sociální pojištění (28 procent hrubé mzdy jde do průběžného systému důchodů) jistým měřítkem společenské prospěšnosti. Přes všechny autorem vyslovené výhrady, přes čtenářsky vděčné strefování se do manažerů a úředníků přebujelého státního aparátu existují i dobře placení lidé, jejichž společenská prospěšnost by se těžko rozporovala. A kteří vyššího výdělku nedosahují přes politiku, nýbrž užitečnou prací. A týká se to i těch manažerů - ono podfukáři jsou nejen mezi manažery, ale i mezi sedláky, pekaři nebo OSVČ (OSVČ jsou v placení daní, tedy i sociální daně, vůbec extra kapitola, ale to je jiný problém), ba i mezi lékaři.

Rád bych si přečetl představu autora, jak by měřil onu kýženou společenskou prospěšnost.

A rád bych taky, aby opravdu doložil - když praví, že může - jakou společensky poctivou a uznávanou práci pro společnost (a samozřejmě taky s jakou mzdou a tudíž s jakým odvodem do důchodového systému) vykonávala ona osoba 42 let, aby měla po deseti letech důchodu dnes důchod 5600 korun. Při vší úctě k oné osobě a její práci se mi to nějak nezdá.

A autorovo tvrzení, že skutečné hodnoty (v celkovém objemu) vytvářejí převážně lidé s nižšími příjmy je pustá demagogie. To prostě není pravda, ale vyvracet to by bylo téma na článek. Už jen definice toho, co je skutečná hodnota, by vydala na další článek.