4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Lubomír Ptáček 20.2.2007 7:26

Ach jo

Je zajímavé, že dva z největších lumpů české historie pocházejí právě z Dědic. Kléma a Milota (bitva na Moravském poli).

Vadí/nevadí 20.2.2007 7:21

Ale oni i jiní členové rodiny Kennedy (Neskákelové) silně pili, od koho to asi chytli?

Že by se nakazili těma genama pocházejícíma od Gottwalda? Ale oni i členové jiných rodin a ras neznečistěných bolševiky, taky silně pijou (možná že i p. Autor).  I ti kteří mají pravý nefalšovaný kapitalistický původ.  Já myslím, že i za tím bolševikem (nebo nebolševikem) musíme vidět člověka...

Antonín Kofroň, veterinární pe 20.2.2007 8:37

Re: Ale oni i jiní členové rodiny Kennedy (Neskákelové) silně pili, od koho to asi chytli?

No ti to měli od ožralého irčana Kennedy-ho.  Holt vrána k vráně...

P.S. I za Vámi se snažím hledat člověka, ale ať dělám co dělám, stále vidím jenom nenávistné hovado(Y)

Auiam 20.2.2007 19:57

Narod po genocide

Kdo tam jeste zbyl?

Mejla 20.2.2007 7:07

Narušený genofond Kennedyových. Již cca 2 x jsem četl podrobná pojednání

o tom, že Kennedyové dědí povahové rysy vedoucí k hazardu, agresivitě, opilství apod. Mají vyšší četnost nejen různých mimomanželských eskapád, ale i násilných činů, opilství apod.

jakovy 20.2.2007 14:05

Kennedy's ?Re: Narušený genofond Kennedyových. Již cca 2 x jsem četl podrobná pojednání

A proto nemáme Americkou Sovětskou Socialistickou Republiku ?  Tfuj !!!

jurist 20.2.2007 17:43

Re: Narušený genofond Kennedyových. Již cca 2 x jsem četl podrobná pojednání

Za úvahu stojí, nakolik pravdivé jsou rozhovory Josepha Kennedyho, tehdy velvyslance USA ve Velké Británii mj. z let 1938-39. První z nich se má týkat důvěrného rozhovoru  s Ribbentropem, měl dotyčný uvést, že Hitlerovu antisemitskou politiku chápe, ostatně u nich doma v Bostonu mají Židé do lepších klubů  zakázaný přístup, jenom by to pan Hitler neměl dělat tak okatě. Podruhé se měl vyjádřit před Janem Masarykem, kterého si spletl s někým jiným, že výměna Sudet za mír není tak špatný byznys. Každopádně podle Viktora Fischla Masaryk Kennedyho nemohl vystát.

honzak 20.2.2007 6:26

jestlipak je ještě

funkční klémova rodná světnička? Za socialismu bylo tabulkové místo průvodce rodným domem K.G. Zde byly mimo jiné vystaveny klémovy fajfky, ze kterých jeden z průvodců ve společnosti svých stejně opilých spolužáků vesele bánil. Ale jen do chvíle, kdy se dostavila neočekávaná delegace sovětských kolchozníků. Spolužáci vyskákali oknem do tmy, nešťastný průvodce měl radikální kádrový škraloup. Prodávám, jak jsem koupil ve Vyškově v roce 1996.

Aurelius 20.2.2007 12:38

Re: jestlipak je ještě

(Za dávných casu), na ceste zpátky z cajových tanecku jsme se u toho domecku vzdy zastavili a ulevili pretlaku piva...

Milada 20.2.2007 6:00

Ethel Kennedy otec

 Otec Ethel Kennedy  se narodil v roce 1892. proto nemohl uteci do Ameriky v roce 1896

takybezec 22.2.2007 13:50

Re: Ethel Kennedy otec Proc ne?

Ve ctyrech letech snad jiz behat umel, ne ?!? ;-)

Mike´s 20.2.2007 1:39

už ne...

Žádám tímto všechny neuspokojené a jedince nepraktikující gender policy - Ku*a nechte toho, chlapi! Vidíte, co způsobí jedem vitální samec Skejkl v historii na 1 století. Ještě za 30 let se o tomto tématu budou moje děti hádat. Když to bude dobré, tak v Parlamentu.

doxa 20.2.2007 1:02

Bolševické kádrování kulturních památek.

V Duchcově nechali na mohutném hnědouhelném pilíři stát "Duchcovský viadukt", ve skutečnosti úplně normální  železniční přejezd, jakých jsou u nás stovky, ale u něhož president Masaryk údajně střílel do dělníků. (Podotýkám, že koleje byly v širém okolí onoho  viaduktu dávno předtím vytrhány, takže budování komunismu ani dopravnímu řešení rozhodně nesloužil.)

V tom samém Duchcově však s ohledem na plán těžby uhlí odstřelili barokní špitál od Ottavia Broggia. (Pravda fresku Václava Vavřince Reinera z jeho stropu sundali a po desítkách let ji nalepili na strop jakéhosi pavilonu ve stylu soc.realismu.)

A to ani nemluvě o sousedním městě jménem Most.

Jiri 20.2.2007 3:41

Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Jo, a to kdybyste vedel, ze ti postrileni byli sudetsti nemci, kteri skutecne chcipali hlady (inu takova tehdy byla ta narodnostni politika, ze, trestalo se za neposlusnost). Tehda to komunisticti poslanci jeli vysetrovat (byt ti postrileni v te jejich partaji nebyli), inu hodilo se do kramu. 

Po valce se strileni sudetskych nemcu provozovalo byt zamlcelo a prmlcelo (nasli se taci kteri pana presidenta upozornovali, vsak pod tlakem komunistu on pohrozil basou).

A z tech Duchcovskych se udelala pokrokova delnicka trida kdyz se to zase hodilo, inu meli stesti ze je postrilel tridni nepritel.  

Mejla 20.2.2007 7:02

To střílení do dělníků tehdy mistrně zmanipulovali komunisti. Nahnali tam nevinné nic netušící lidi

a eskalovali konflikt - jako obvykle.

MeKu 20.2.2007 7:56

Re: To střílení do dělníků tehdy mistrně zmanipulovali komunisti. Nahnali tam nevinné nic netušící lidi

Némlich to samý se jim povedlo ve Frývaldově (dnešní Jeseník), ale někomu to pořád slouží za příklad prohnilosti kapitalismu a Masaryka zvlášť.

JAB 20.2.2007 8:55

Re: Re: To střílení do dělníků tehdy mistrně zmanipulovali komunisti. Nahnali tam nevinné nic netušící lidi

Dtto sudetskými hojně celebrovaný "masakr v Kadani". Ta měla tehdy 8 000 obyvatel a z popudu KS, jmenovitě Kreibicha, se tam sešlo na 10 000 demonstrantů a jednotka 30 legionářů na ktěré z davu kdosi vystřelil a hoši byli válkou prošlí a nedali si to líbit. Ještě to nebyla, mimochodem KSČ, ale německá v ČSR, za což pak dostal Kreibuich v Moskvě vynadáno, neb v každé zemi měla být jen jedna strana. viz KS San Marina, například.

Hustoles 20.2.2007 9:07

Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Moje babička u toho byla (pocházela z Ledvic - to je kousek od Duchcova  - a její otec pracoval na šachtě) a popisovala mi to tak, že četníci byli zahnáni  do kouta zdivočelým davem (prý převážně ženských) a v podstatě neměli kam ustoupit před před kamením, které na ně létalo. Jak jsem dostal, tak předávám.

Marat 20.2.2007 10:43

Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Totéž jsem slyšel od očitého svědka.,který měl ke mě důvěru a ten příběh mě vyprávěl.

JAB 20.2.2007 9:20

Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Roku 1931 (kdy došlo k tomu Duchcovu) byla krise, celosvětová a hlad měli nejen naši Němci. V Československu bylo milion nezaměstnaných, takže ta poznámka o národnostní politice není na místě. Ostatně hezký a pravdivý článek na toto thema naleznete v Peroutkovi.

oakman 20.2.2007 9:38

Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Nesmíme zapomenout, že sudety byly industriální částí republiky, nezaměstnanost dosahovala skoro 50% (dělal každej druhej muž, žena byla doma s dětma) zatímco ve vnitrozemí (českém) to bylo kolem 25%, což je dnešní dederonův běžný bundes chlebíček. Ono je pochopitelné, že když Beneš (autor vnitřní nacionální doktríny věčného boje s germánem)  a Hitler oba stříleli do bolševiků (německých), oba měli národ nade vše a Hitler k tomu mluvil německy, volili ho z 80% už v roce 35! Tenkrát trvalo rok, než Masaryk přemluvil agrárníky, aby kývli na Benešovo nástupnictví, protože ho chtěli tam komunisté a zároveň se vědělo, že sudeťáci Beneše nenávidí!! Nakonec agrárními hlasy porazili češi němce, aby o pár let později s Háchou "zrdili" národ tím, že nezdrhli do USA a dál se snažili v tom patvaru udržet státní systém.     

oakman 20.2.2007 9:39

Re: Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Myslím Edvarda BEneše - ne autora článku!!;-D

JAB 20.2.2007 10:59

Re: Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

No, on Beneš (president) třeba četl Mein Kampf, kdež je víc nadávek Čechům než židům (mimochodem). A Voskovec, který ho charakterisoval jako muže, který se bál facek, měl zřejmě pravdu. Masaryk ještě v roce 1929(existuje o tom doklad) přemlouval Udržala, aby to vzal za něj, že odstoupí k 80. narozeninám,..Kdysi jsme se bavili o tom, co by bylo "kdyby" a došli k závěru, že KDYBY roku 1948 ještě žil TGM a KDYBY ho později zpovídal Karel Čapek, četli bychom v pokračování "Hovorů". Tož, únor 1948. Prosím vás, to tenkrát za mnou na hrad přišel Gottwald a prosím vás, on tam na mne dokonce začal křičet. Inu, co jsem mohl dělat než zavolat četníky a nechat ho vyhodit.

Jiri 20.2.2007 12:12

Re: Re: Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Inu s temi nastupci jest to nelehke.

Vsak Iljic to mel tez tezke rozhodovani, prej vyl jak sabaka (to bych vskutku chtel videt) a slintal jak Pavlovuv cokl pri zmince jmena Oceloveho.

JAB 20.2.2007 13:32

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Vzhledem k tomu, že Lenin měl též syfla (takže gottwald byl vzorný Leninovec) jistě konal mnohé nejen při zmínce o Stalinovi, zanechal však dopis "závěť" kde prosí, aby ho včas sesadili. Který Stalin ovšem ztopil, ale duplikáty se dostaly ven a bolševik dnes má výmluvu, že to mohlo bejt všecko krásný, kdyby nebylo Stalina. Jenže popravy, včetně vyvraždění carské rodiny i koncentráky, dal dohromady už Lenin. Existují noviny z Petrohradu let 1919-1920 s programy biografů a poznámkou, že po představení poprava 20 bělogvardějců a podobně.

Kobylka Lajda 20.2.2007 8:54

Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

R^Potvrzuji, důvěrně znám!!R^R^R^

geminix 20.2.2007 9:50

Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

také důvěrně potvrzuji,chodili jsme tam šaškovat s pionýrskýma šátkama a pod bílýma košilema jsme měli svetry neb byla zima jako prase.a že to bylo šaškování nám došlo bohužel až za spoustu let..jo,jo

Petr 20.2.2007 13:42

Re: Re: Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

Dnes nešaškuješ, ale protože si dospěl děláš kašpara.Jestli pak si uvědomuješ komu?

zirje 20.2.2007 12:40

Re: Bolševické kádrování kulturních památek.

bohužel náhradní betonová skořepina má jiné mechanicko-fyzikální vlastnosti než původní cihelná klenba, ze které byla freska snesena, takže je rok za rokem v horším stavu. Navíc je celý pavilon uzavřen, takže z celé fresky uvidíte přes mříže jen kousek. Jinak se ovšem můžete pokochat výhledem na po obzoru přelézajícím obřím důlním strojem, který vrší výsypky a upravuje jejich povrch, takže horizont se každý týden/měsíc poněkud promění.