J. Pražák 26.5.2016 11:01

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Proč tedy zmizely ihned po začátku povodně v 2002 stavy a průtoky z webu pvl? Bylo na nich vidět-osobně jsem sledoval, že přehrady byly naplněny až po okraj, i když meteorologové varovali před povodněmi. Pozdější "dokazování" , že by kaskáda povodeň nezachytila jsou směšné pokusy těch, kdo měli máslo na hlavě a prospěch ze zadávání zakázek bez výběrových řízení. Stejná věrohodnost jako prohlášení primátora Němce, že praze nic nehrozí 2 hodiny před zatopením metra...

Také je zajímavé, že během těch 60 let, co stojí přehrady, tak nedocházelo k takovým povodním. On totiž i ten bolševik uměl myslet komplexně a věděl, že následky povodní jsou mnohonásobně dražší, než je ušlý zisk z trochy nevyrobené elektřiny.

I když stavby v záplavovém území vydrží, tak snižují průtočný profil a tím přispívají k zhoršování situace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.5.2016 13:01

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Ta konference byla technická, ne novinářská. Nemám důvod se domnívat, že se tam lhalo. Když vím, kolik vody se vejde do všech přehrad, a za jak dlouho ve špičce tolik vody proteklo pod kaskádou, tak je výsledkem číslo, nikoliv klauniáda. Což neznamená, že zpětně není možné zjistit, že bylo možné reagovat lépe.

Ono také není od věci si uvědomit, že i meteorologové pracují s pravděpodobností, a živě si představuju ten tanec, kdyby byla zatopená půlka povodí, přehrady vypuštěné a místo deště přišlo sucho. Mimochodem - on nikde v Čechách nebyl větší než 50tiletý déšť. To nijak hrozivě nezní, že?

Bolševik nepochybně uměl myslet komplexně, ale co se těch 60ti let týká, tam bych to spíš přičítal prosté statistice: stoletá voda ("nejméně tato hladina") přišla zhruba po sto letech (1896 byla v Praze poslední velká povodeň). Naše generace měla tu smůlu, že to tentokrát byla i voda několikasetletá. Někde v hlavě mám tušení, že vltavské přehrady by měly zvládnout zhruba 20tiletou vodu tak, aby "se to nepoznalo". A mám naopak naprostou jistotu, že KAŽDÁ přehrada má KONEČNÝ objem, takže všechny velké vody prostě nezvládne.

Jestli nevíte: kdyby Kamenný most v Písku v r. 1996 nezesílili (6 svislých předpínacích kotev v každém pilíři, že aby se zvětšilo tření v základech a voda most prostě neodtlačila) tak už ten most nestojí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pražák 26.5.2016 18:44

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Vzpomínáte ne velkou vodu (?stoletou?), která se valila přes korunu ještě nedostavěné Slapské přehrady? Jestli jste neviděl, tak najděte na webu. A to bylo cca v r 1955.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.5.2016 23:43

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Takový pamětník nejsem :). Ale po webu jsem pobloumal, a celkem nevidím nic, co by vyvracelo moje přesvědčení, že v r. 2002 bylo vody prostě moc. Navíc na Wiki píšou, že pršelo 2x s asi týdenním odstupem, takže právě druhý déšť přišel v době, kdy byla půda nasáklá a nádrže plné.

Fakta: vltavské přehrady zvládají vodu zhruba 20tiletou. V r. 1954 byla stoletá voda na Otavě (na Slapech nevím) a pro Prahu byla klika, že přehrada byla prázdná. Objem 100leté povodně je asi dvojnásobný, než objem prázdných přehrad; v roce 2002 byla povodeň výrazně větší, než stoletá; Wikipedie píše o 500 až 1000leté. Takže když je zle, tak jsou hrázní rádi, když ukočírujou vlnu tak, aby se nepotkala se Sázavou a Berounkou a jako bonus dají lidem na řece pár hodin času. Zdroj: internet, zejména http://www.czsk.net/svet/clanky/cr/kaskada.html (doporučuju).

Co se preventivního upouštění týká: meteorologové jakž takž vidí nějaké dva tři dny dopředu. Za tu dobu slušně předvypustit přehrady tuším znamená prohnat Vltavou docela slušnou povodeň; počítám zhruba tu samou, které posléze zabrání. Pokud ovšem velká voda opravdu přijde. Když se meteorologům věštba nepovede, máte zatopené povodí a prázdné přehrady vlastně zbytečně. Nechtěl bych to mít na triku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pražák 27.5.2016 6:57

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Jednoduché to rozhodování určitě není. Jeden profesor např. vypočetl, že při plných přehradách dojde k ještě větší povodni, protože proudění vody v přehradě je více laminární, protože turbulence se nekonají vlivem širší hladiny a menšího tření o břehy. Nicméně Berounka je bez jakékoli retenční kapacity, což je určitě chyba. Mluvil jsem s hodně lidmi, kteří žijí v zátopové oblasti, jsou s tím smířeni, že jednou za 20 let "vykydají" nábytek a celé vybavení domu a pořídí si nové. Jeden velmi starý pán přesvědčil stavební úřad, že sám nepamatuje povodeň v místě, kde postavil pro syna dům. Za rk přišla povodeň až do patra toho domu.... Těmto lidem by určitě pomohlo, kdyby byly povodní postiýeni třeba jen každých 50 let a ne 20. Pojišťovny je dnes už nepojišťují. Navíc by se mohla rozložit kulminace povodňové vlny v Praze a níže, kdy byly v r. 2002 postiženy i Drážďany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 27.5.2016 9:40

Re: Když vidím zelené zabedněné zpátečníky

Taky jsem slyšel, že speciálně vltavská kaskáda povodňovou vlnu urychlí, takže ta se pak před Prahou potká s Berounkou a je definitivně zle. Na druhou stranu přehrady zvětšily retenční prostor, takže lze šlápnout na brzdu, ale tohle už je na mě, který jsem "vodní vzdělání" získal na internetu a procházkou podél Schwarzenbergského kanálu, trochu moc složité.

Snad jen ještě: nejsou-li přehrady, je třeba dvakrát za život "vymalovat obývák", a když jde opravdu velká voda, všichni vědí, že stěhování do patra nemusí stačit. Pokud mě před vyplaveným obývákem ochrání přehrady, celý život strávím v poklidu, a "opravdu velkou vodu" v představách zásadně podcením, protože netuším, že uklízet ten obývák je vlastně normální velká voda, nikoliv opravdu velká voda.

Asi už poděkuji za rozhovor. Poučil jsem se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek