V. Wagner 23.11.2019 20:44

Pane Rado, představa, že dokáži předpovídat změny ve vanutí větru, které vedou ke změnám v řádu desítek procent až od silného větru k úplnému bezvětří či naopak s rozumnou časovou přesností je mimo realitu. A i kdyby jste to předpovídal úplně přesně, tak tu zálohu na celý výkon větrných bloků (jak jsem Vám ukázal, je celkem běžné, že větrníky nedají nic) prostě musíte mít v pohotovosti. U jádra stačí záloha na největší blok a může to být i jiný jaderný blok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.11.2019 11:41

Ale kuš ... vodní elektrárna je zpravidla sama zálohou, dá se spustit podle potřeby. Čehož fofrníky a fotovoltaika schopny nejsou, naopak samy tu zálohu kvůli stabilitě sítě nezbytně potřebují.

A to dítě je názor chytré klávesnice na to, co chci napsat; možná Vám došlo, že tam mělo být díte. Já zase pochopil, že výrazem onovitelné jste myslel obnovitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2019 10:00

Vy jste se mnou někdy pane P.S. věcně diskutoval?

Nebo je to spíše tak, že jste "marně" hledal argumenty a diskuse vám pak připadla "marná".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2019 9:56

NEPOCHYBUJI pane Wágnere o potenciální četnosti změn v dodávkách s větrných elektráren. O tomto se ví dopředu.

NEPOCHYBUJI zároven o možnosti včasné meteorologické predikce. Ta se dokonce zlepšuje.

POCHYBUJI proto o odekvátnosti výrazu VÝPADEK 50GW ... a tedy o Vaší nezaujatosti v problematice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2019 9:45

Mylně o onovitelných zdrojích "dítě"...

Započítává se u vodní elektrárny záloha?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 22.11.2019 22:33

Když mě bylo 13 let přečetl jsem v časopisu Věda a tecchnika mládeži že v Číně sestrojili automobil na sluneční energii. Jmenoval se Rudý prapor. Začal jsem se o to zajímat a zjistil jsem že může mít výkon max. mopeda. Takže to byl obyčejný elektromobil a slunce mělo sloužit pouze k dobíjení. A ani to by asi nestačilo. Od té doby vim že sluneční elektrárny v našich podmínkách jsou hloupost. 50 let poté máme pole plná fotovoltaiky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 22.11.2019 22:24

To jste nějak nedomyslel! Ta teplá záloha se musí udržovat v daleko větší míře právě kvůli větrníkům a fotovoltaice. Jistě, bylo by skvělé mít obrovský potenciál hydroelektráren, jaký má Norsko, to ale není náš případ. Nicméně, pokrok v přenosu elektřiny na větší vzdálenosti umožnil využití potenciálu norských HE k vyrovnávání kolísání výkonu dánských větrníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 22.11.2019 21:25

Diskutoval jste někdy s jehovistou? Podobně marné, jako s Radou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 22.11.2019 21:21

To je jednoduché. "Rada" je normální troll.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 22.11.2019 21:04

Pane Rado, tady ale opravdu začínám uvažovat, jestli jste opravdu tak hloupý, jako se tady děláte. Já jsem se v té době i k ekologickým otázkám vyslovoval a mluvil jsem o nich. A to v tématech, která jsem si předtím nastudoval a měl jsem o nich přehled. Pochopitelně v rozsahu tehdejších znalostí, které lidstvo a věda v té době měli. A byl jsem o nich schopen konkrétně a jasně hovořit.

To, co vyčítám dnešním konkrétním studentům, u kterých to podle jejich vystoupení mohu posoudit, je , že o ni nemají o věcech, které propagují a ke kterým se vyjadřují, ani šajn. I když by právě kvůli pokročilejším znalostem současné vědy i historické zkušenosti i lepší dostupnosti informací a dat mohli mít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 22.11.2019 20:54

Pane Rado, stačí se podívat na data z Německé Agory třeba za poslední rok a poměrně rychlé propady či nárůsty větrných zdrojů tam jsou docela běžné. Takže pro jeden z příkladů nemusíme chodit vůbec daleko. Před dvěma dny, dne 20. listopadu došlo během několika hodin k propadu výkonu německých větrných zdrojů z 32 GW na 1 GW, tedy o 31 GW a to pochopitelně muselo být nahrazeno klasickými zdroji. A k propadům a nárůstům větším než 25 GW došlo ve výkonu větrných zdrojů v posledním týdnu několikrát. A nešlo o žádný specíficý případ. Jen se rychle střídaly větrná období a bezvětří. A to ještě ten minulý týden nepatřil k těm nejextrémnějším. Období, kdy je vítr téměř nula (při instalovaném výkonu skoro 50 GW) je docela dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 22.11.2019 19:38

Na několik dní? Nevšiml jsem si, že by předpovědi "na několik dní" nějak moc často vycházely, spíš naopak. A takové několikadenní bezvětří, byť předpovězené, ti zelení fanatci chtějí překlenout jak? Půjdou na brigádu a budou sami točit vrtulemi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2019 19:29

Pane Wágnere děkuji za reakci i když ta zas jen dokládá nedorozumění či dokonce to, jak jste se zásadním otázkám diplomaticky vyhnul.

Ve svém věku (jsem na tom podobně) jste se k ledačemus pravděpodobně nevyjadřoval zejména proto, že v té době byla totalitní atmosféra. Dnes je to ale jinak a proto se i jinak mohou chovat mladí.

Zásadně se přitom nově mýlíte v tvrzení:

..."Vyslovoval jsem se totiž a či ním to tak celý život, k těm věcem, kterým rozumím a opravdu jsem si danou problematiku detailně nastudoval"....

Mýlíte se prostě proto, že nejste dokonalý stroj a jako člověk jste "za celý život" nutně procházel řadou vývojových fází od nemluvněte přes studujícího až k dnešku.

Dnes sice můžete tvrdit, že už jako nemluvně a ještě dlouho potom jste se jako student "nevyjadřoval" proto, že jste ještě .."problematiku detailně nenastudoval". Ale to bych musel začít úspěšně spekulovat o poruše Vaší soudnosti ve smyslu poruch zachovalosti sebereflexe.

Jinou věcí ale je na co vlastně reagujete. Zopakuji Vám pro ujasnění otázku:

..."Co asi o tom VĚDĚL sám Wágner když mu svého času bylo kolem 20let?"...

Dnešnímu studentstvu přeci sám ohledně klimatu doporučujete:

..."Mělo by však být pravidlem, že o problematice, ke které se vyslovují, alespoň něco VÍ."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2019 19:18

Velmi dobře napsáno!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2019 19:14

Ano. A kde pozorujete enormní změnu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2019 19:11

K Vaší poslední větě - pak zaskočí tření ohonů zelených ekofanatiků ebonitovou tyčí. Liščích ohonů je nedostatek a vůbec zvířátka se nesmí trápit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2019 19:06

Ano.

Výjimečně správné dítě, že udržovat teplou zálohu klasických zdrojů, aby vyrovnávala výkyvy fofrníků a fotovoltaiky, něco stojí. Tato cena se ale do ceny tzv. obnovitelné energie nezapočítává, aby vyšly papírově líp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2019 18:58

Máte jinou představu o pojmu "stabilita". Uznávám, že jse to nedostatečně specifikoval. Běžné perturbace a proměnlivosti jsou skutečně součáastí projevů života.

Naopak enormní neobvyklé změny jako přelomy geologických epoch byly pravidelně spojeny dokonce s masovým vymíráním.

Jiným příkladem stablity je běžná teplota lidského organismu. Není pochopitelně konstantní ale pokud přestane být stabilní ve své běžné poloze - znamená to pravidelně vážný problém a to platí analogicky pro celé ekosystémy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2019 18:46

Aktivity např pana Kremlíka či dokonce presidentů Klause i Zemana jsou známé, destruktivní a reaguji na ně i zde co možná věcnouvěcnou kritikou. Tyto lidi bych nikdy nevolil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2019 18:44

Pane Wágnere můžete vysvětlit jak může "vypadnout" celých 50GW větrných el najednou a uvést příklad kdy, kde a proč se to stalo?

Zejména v Německu je daleko více jak u nás běžné, že si drobné zdroje spravují provozovatelé sami a sami využívají jejich výkon. Ven přes sít pak prodávají zejména přebytky.

Problém - pokud tedy kde nastal tedy typuji na malou odolnost rozvodné sítě či nedostatečnou diverzifikaci a zálohovatelnost zdrojů. Black out a jeho rizika nepodcenuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2019 18:34

Ano bezvětří je běžná situace ale na druhou stranu dopředu dobře předvídatelná na několik dní a prakticky bez nároků na spotřebu energií.

Naopak udržet "teplou zálohu" fosilních zdrojů či dokonce JE něco stojí.

Větrníky se analogicky jak vodní el. navíc mohou rozběhnout bez toho, že je někdo zvenčí musí udržovat v aktivním stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 22.11.2019 17:59

Pane Rado, dovoluji si velice jasně říci, že mé znalosti v oblastech, ke kterým jsem se ve věku studentů vyslovoval a za které jsem se aktivně zasazoval, byly řádově vyšší, než je tomu u studentů vystupujících v Rozstřelu a DVTV. Vyslovoval jsem se totiž a či ním to tak celý život, k těm věcem, kterým rozumím a opravdu jsem si danou problematiku detailně nastudoval.

Jestli posuzujete gradaci Hnutí za klima počtem ohlasů v tisku a obecně ve veřejném prostoru, tak opravdu roste. Ovšem pro reálné řešení ekologických a případných klimatických problémů je toto spíše kontraproduktivní. Smysluplné by bylo hledat společnou efektivní cestu, jak chránit a zlepšovat životní prostředí, snižovat emise a získávat přesnější informace o reálných příčinách vývoje klimatu a jeho budoucího průběhu. Tedy diskutovat a posuzovat vědecké poznatky a různé možnosti a snažit se o zavádění efektivních cest k nízkoemisnosti.

Ovšem využití zástěrky boje za klima k boji proti rektorovi a za levicovou revoluci, jak učinili studenti Filozofické fakulty UK, toto hnutí opravdu degraduje a diskredituje. Alespoň v očích velké části společnosti, kterou pak asi bude daleko těžší získat pro podporu efektivních kroků ke snížení emisí, pokud to opravdu bude potřeba.

Jinak, jak už tady někdo psal, ještě v osmdesátých letech byl spíše hitem vizionářů předpovídajících konec lidstva příchod doby ledové a rychlé vyčerpání fosilních paliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Ivanovský 22.11.2019 17:53

 to co jste popsal už se dnes děje v Německu. Zde výborný článek pana Kechlibara: https://kechlibar.net/2019/11/20/boj-proti-vetrnym-mlynum/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 22.11.2019 17:18

Je to tak. Dokonce i velikost zdrojů v síti byla v minulosti plánována tak, aby síť výpadek daného zdroje "utáhla."

Ovšem pokud činí výkyvy větru v té síti s OZE o 50 GW jen 20%, znamená to uregulovat 10 GW...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 22.11.2019 16:44

Pane Rado, vy velice dobře víte v čem je rozdíl mezi zálohováním fluktuujících obnovitelných zdrojů a vypadnutí jednoho jaderného nebo klasického bloku při poruše (plánované odstavení není problém a v té době zaskočí jiný jaderný nebo klasický zdroj). Tedy, elektrická sestava na drží na blocích, které vypomáhají v regulaci, třeba jaderných o něco nižší výkon, tak aby mohly vyrovnat případný neplánovaný výpadek jednoho i toho největšího zdroje v síti. Takže v případě našeho systému je to 1 GW Temelína. Je to dokonce tak, že v takovém zálohování si se sousedy vypomáháme a potom tak stačí a že dostatečný bloků bude připraveno zvýšit výkony o pár desítek MW. Jiná situace je s větrnými nebo fotovoltaickými zdroji, u kterých při dané změně počasí nevypadne jeden, byť třeba velký blok, ale vypadne celý výkon (v Německu nyní okolo 50 GW). Takže je nutné zálohovat celý výkon fotovoltaiky či větru, ne jenom jeden blok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 22.11.2019 15:29

Opravdu geniální! Až na to, že toto "dodavatelé elektřiny z OZE" nenabízejí a asi nabízet nebudou. Oni Vám akorát prodají normální elektřinu ze sítě za zvýšenou cenu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 22.11.2019 15:17

Vážně? A kolikrát že se to stalo, Zelený bolševiku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 22.11.2019 15:16

To jsou zase žvásty, Zelený bolševiku. Víš leda kulové, proč to tak bylo, a proč to tak je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.11.2019 13:51

Tak to jsou pane Šejno opravdu idioti, když mohou dnes tvrdit, že žádné oteplování neexistuje!

Moudřejší totiž vědí, že oteplování (ale občas i ochlazování) reálně existuje. Potíž je tom, že ne všichni souhlasí s tím, že to momentální oteplování má na svědomí "člověk moudrý".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 22.11.2019 13:26

Stabilita nekončí, stabilita je konec života. Život je nestabilní. Organismus se dostane do stabilního stavu po smrti.

Za celou lidskou historii byla teplá období spojena s většími zdroji, rozvojem a postupem civilizace. Chladná a vlhká období jsou spojena s neúrodou, hladem a nemocemi. A s tím spojenými negativními sociálními jevy, jako jsou války a náboženský nebo pověrečný fanatismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek